KONSTRUKCE Media, s. r. o.Com4In Group
ISSN 1803-8441
English - Google Translate Česky - Překladač Google French - Google Translate Italian - Google Translate German - Google Translate Polish - Google Translate Spanish - Google Translate Swedish - Google Translate   |   Přihlásit se   
Nacházíte se:  Úvod    Seriály    Silniční okruh kolem Prahy    Výstavba SOKP 513 Vestec – Lahovice z pohledu realizátora

Výstavba SOKP 513 Vestec – Lahovice z pohledu realizátora

Publikováno: 8.1.2010
Rubrika: Silniční okruh kolem Prahy

Stavba 513 Vestec – Lahovice (km 1,350–9,687) je jedním z důležitých úseků R1 – rychlostního silničního okruhu kolem Prahy (SOKP). V tomto článku naleznete aktuální informace ohledně realizace částí tohoto segmentu, které zajišťuje firma ALPINE.

SOKP – úsek 513 se nachází v jižní části okruhu R1 a společně se sousedními stavbami 512 a 514 tvoří nedílnou součást propojení dálnice D1 s dálnicí D5 (Plzeň – Rozvadov – Norimberg) a rychlostními komunikacemi R6 ve směru na Karlovy Vary a R7 na Chomutov a Drážďany. Smyslem uceleného 23 km dlouhého propojení staveb 512, 513 a 514 je odlehčit Jižní spojce a „Barrandovskému kopci“ mezi Krčí a Slivencem od kamionové dopravy. Všechny tři jmenované stavby jsou v současné době v pokročilém stádiu výstavby.

Podíl stavebních prací firmy ALPINE ve sdružení stavebních firem realizujících stavbu 513 činí 30 % (Skanska DS a. s., Skanska BS a. s., ALPINE).

Na stavbě SOKP 513 zajišťuje ALPINE cca šestikilometrový úsek komunikace hlavní trasy a 19 mostních objektů z toho tři biomosty. S hlavní trasou pak souvisejí čtyři dálniční mimoúrovňové křižovatky, vč. části rozpletu na budoucí připojení D3, přivaděč od Vestce s okružní křižovatkou na Vídeňské ulici (výhledově se sekundárním propojením spojkou s D1 na exit Šeberov), nadjezdy a podjezdy s příslušnými přeložkami křížících se komunikací, protihluková opatření a mnoho dalších doprovodných objektů přeložek všech druhů sítí.

ZÁKLADNÍ TECHNICKÉ PARAMETRY ROZHODUJÍCÍCH OBJEKTŮ STAVBY
Stavba se nachází částečně na pozemcích Prahy 12 a zčásti na pozemcích Středočeského kraje. Celková délka stavby SOKP 513 (v ose hlavní trasy) je 8,337 km. Délka přivaděče Vestec, napojujícího se na hlavní trasu v MÚK Písnice (staničení km 3,500), je 1,700 km.

Niveleta hlavní trasy SO 101.2 probíhá od Vltavy k cca MÚK Točná ve stoupání max. 4 %. Odtud k Vestci a Jesenici má pak niveleta hlavní trasy SO 101.3 a SO 107 mírnější stoupání, mezi 0,5–0,8 % (z pohledu proti staničení).

Původně předpokládaný asfaltový povrch hlavní trasy stavby 513 bude změněn a realizován, po dohodě s investorem, jako cementobetonový kryt. Výhody betonových vozovek byly ověřeny i na jiných dálničních stavbách v ČR. Rozhodujícím kritériem oproti asfaltovým vozovkám je životnost a tím minimalizování následných výluk na opravy. Při předpokládaném zatížení kamionovou dopravou mezi D1 a D5 je toto řešení zcela na místě. Stavba je formálně rozdělena na dvě etapy:

I. etapu tvoří ražený tunel Komořany, hloubená část tunelu, most přes Vltavu a hlavní trasa – od km 6,200 do km 9,687 označena jako SO 101.2.

II. etapa zahrnuje úseky hlavní trasy SO 107 (čtyřpruh s výhledem na osmipruh – SO108) se staničením v km 1,350 – km 3,300 a SO 101.3 se staničením v km 3,300 – km 6,200. Na tuto etapu funkčně navazuje a souvisí přivaděč Vestec. Hlavní trasa SO 107 řeší napojení stavby 513 na sousedící část SOKP – 512, vedoucí k D1 a vytvoří budoucí propojení na D3.

HARMONOGRAM VÝSTAVBY
Původní předpoklad v období výběrového řízení na zhotovitele tohoto úseku byl, že doba výstavby bude 42 měsíců s termínem zahájení 9/2006. I vzhledem k problémům se zajištěním stavebních povolení a vzhledem k posunutému termínu zahájení prací na značné části tohoto úseku bude možné po přijetí všech technicko-organizačních opatření zprovoznit stavbu v předpokládaném termínu 4/2010. Ukončení celé stavby je stanoveno k termínu 10/2010.

TECHNICKÁ PROBLEMATIKA VÝSTAVBY
Stavba 513 musí překonávat náročnou konfiguraci terénu, tj. vystoupat od údolí Vltavy niveletou cca o 135,8 m na terén v okolí Jesenice. Při návrhu nivelety a nutnosti respektování normových stoupání, nejsou u této stavby vyrovnány kubatury výkopů a násypů. Pro cca 1,1 mil. m3 přebytečných a nevhodných zemin bylo třeba nalézt dostupné skládky. Trasou bylo přerušeno několik silnic, důležitých spojnic pro mnoho obyvatel a návštěvníků blízkého okolí Prahy. Jedná se hlavně o Dolní Břežany, Točnou a Hodkovice. Zvláště silnice mezi Písnicí a Dolními Břežany je silně frekventovaná, neboť je páteřní komunikací i pro vzdálenější obce. Tuto komunikaci se podařilo přeložit na nový nadjezd a vyloučit tak průjezd veřejnosti staveništěm.

Technickým problémem bylo provedení řádného odvodnění staveniště v době hloubení zářezů na I. etapě v oblasti nad Cholupickým portálem tunelu. Srážkovou i podzemní (puklinovou) vodu bylo nutno jímat ještě před tunelem a převést mimo staveniště tunelu kanalizací v hloubce místy až 10 m pod terénem do koryta Cholupického potoka. Účelným technickým řešením byl návrh změny konstrukce tří biomostů. Monolitické nosné konstrukce SO 223, 224 a 225 byly nahrazeny konstrukcí prefabrikovanou.

Charakter mostů zůstal pohledově zachován, ale řešení umožnilo zároveň pracovat na budování hlavní trasy v potřebném rozsahu. Budování mostů jako monolitických by omezilo nejen nutný staveništní provoz, ale hlavně práce na 1,5 km trasy v zářezu, což je přibližně 20 % celého budovaného úseku. Nejasnosti s termínem zahájení prací a následně pak zpožděný začátek II. etapy se organizačně citelně dotkl zabezpečování stavebních i dodavatelských kapacit. Nejtíživější situace nastala hned v počátcích, kdy některé smlouvy, týkající se kapacity skládek, pozbyly z různých důvodů platnost a nebylo je možné obnovit. Bylo nutno hledat jiná, většinou již méně výhodná řešení.

Zkrácení lhůty výstavby se projevilo v nutnosti zajistit a posílit stavební kapacity specializovaných profesí, hlavně pro realizaci mostních objektů, urychleného budování přeložek všech druhů sítí. Komplikací byla také nutnost rozpojování značného množství materiálu v zářezech pomocí trhavin. Stížností na odstřely bylo z okolí stavby dost a z těchto důvodů byl zvolen citlivější, ale komplikovanější postup, tj. použití menších náloží a omezení termínů odstřelů. Materiál musel být vzhledem k celkové momentální situaci nedostatku skládek deponován na meziskládkách a zároveň postupně odvážen dle připravenosti přepravních tras.

Construction of RAP 513 Vestec – Lahovice from the point of view of contractor
The structure 513 Vestec – Lahovice (km 1.350 – 9.687) is one of the most importation sections of R1 – expressway ring around  Prague (RAP). In this article you can find updated information about performance of this part of segment contracted by the company ALPINE we are naming, for example, elevated crossing – overpass Točná, elevated crossing – overpass Dolní Břežany, and elevated crossing Písnice. The text deals with schedule of construction, basic parameters, important buildings and their technical problems.

Bookmark
Ohodnoďte článek:

Fotogalerie
SO 222 – nadjezd Točná (foto: kolektiv autorů)SO 223, 224, 225 – prefabrikované nosné konstrukce „biomostů“ – náhrada za monolitické (foto: kolektiv autorů)Nadjezd Točná – detail obloukové nosné konstrukce (foto: kolektiv autorů)

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Pražský dálniční okruh: Plánovaný most přes Vltavu v Praze – ZlíchověPražský dálniční okruh: Plánovaný most přes Vltavu v Praze – Zlíchově (55x)
Pražský dálniční okruh byl od samého počátku jeho projektování v posledních měsících roku 1938 vždy trasován a projektov...
Betonáž spřažené železobetonové desky mostu přes Lochkovské údolíBetonáž spřažené železobetonové desky mostu přes Lochkovské údolí (25x)
Nejvyšším mostem v Praze, s výškou až 65 m nad údolím, bude brzo dálniční most, který se klene přes Lochkovské údolí....
Výroba OK mostu přes Lochkovské údolí v MCE SlanýVýroba OK mostu přes Lochkovské údolí v MCE Slaný (24x)
Most přes Lochkovské údolí (SO 202/1) je součástí Silničního okruhu kolem Prahy, konkrétně stavby 514 Lahovice – S...

NEJlépe hodnocené související články

Pražský dálniční okruh: Plánovaný most přes Vltavu v Praze – ZlíchověPražský dálniční okruh: Plánovaný most přes Vltavu v Praze – Zlíchově (5 b.)
Pražský dálniční okruh byl od samého počátku jeho projektování v posledních měsících roku 1938 vždy trasován a projektov...
Starostové žádají ministra o posunutí Pražského okruhu (5 b.)
Kvůli hluku a exhalacím chce 11 starostů z Prahy a středních Čech upravit východní část Pražského okruhu. V dopise adres...
Dlouho očekávaná část Silničního okruhu kolem Prahy, úsek 512 D1 – Jesenice – VestecDlouho očekávaná část Silničního okruhu kolem Prahy, úsek 512 D1 – Jesenice – Vestec (5 b.)
Úsek 512 D1 – Jesenice – Vestec, klíčová část jihozápadního segmentu Silničního okruhu kolem Prahy (SOKP), j...

NEJdiskutovanější související články

Pražský okruh výrazně zkrátí cestujícím na Letiště Praha dobu jízdyPražský okruh výrazně zkrátí cestujícím na Letiště Praha dobu jízdy (2x)
Otevření Pražského okruhu v jižní části města zkrátí řidičům, kteří se potřebují dostat na letiště Praha/Ruzyně, dobu jí...
VIDEO: Otevíráme jižní část Pražského okruhu (1x)
Ředitelství silnic a dálnic ČR uvádí do provozu významnou část okruhu hlavního města České republiky. Tolik očekávaný ús...
„Silniční okruh kolem Prahy je v tuto chvíli nejdůležitější částí rozestavěné dálniční sítě,“„Silniční okruh kolem Prahy je v tuto chvíli nejdůležitější částí rozestavěné dálniční sítě,“ (1x)
sdělil v rozhovoru pro časopis SILNICE ŽELEZNICE Ing. Michal Reiter, předseda představenstva a generální ředitel Skanska...

Server Vodohospodářské stavby

Rekonstrukce Vodního díla Nechranice

Rekonstrukce Vodního díla Nechranice