„Silniční okruh kolem Prahy je v tuto chvíli nejdůležitější částí rozestavěné dálniční sítě,“

• Foto

O významu vnějšího silničního okruhu již bylo psáno mnohokrát. Ale přece jen, co pro Vaši společnost realizace části SOKP znamená?
Pro naši společnost je to příležitost ukázat, že i takovéto mimořádně náročné stavby jsme schopni zrealizovat včas a v dobré kvalitě. Navíc je tato stavba technicky náročná a tím pro nás i velmi zajímavá. Dva dálniční tunely vedle sebe dlouhé cca 1.930 m, jeden s třemi jízdními pruhy přecházející přímo na most přes Vltavu dlouhý 236 m, nestaví ani naše společnost každý den. Samozřejmě mnohem více by měla tato stavba přinést pro Prahu – odlehčení vnitřních přetížených komunikací a pro řidiče úsporu času, nákladů i vyšší pohodlí a bezpečnost.

Vyskytují se názory, které snižují význam, nutnost výstavby Silničního okruhu kolem Prahy. Jak se na realizaci této obrovské stavby díváte Vy?
Těmto názorům nerozumím. Naopak si myslím, že je to v tuto chvíli nejdůležitější část rozestavěné dálniční sítě. Hlavní město Praha i projíždějící řidiči ji potřebují velmi naléhavě. Každé zdržení při přípravě a projednávání následujících úseků SOKP bude v budoucnu velmi negativně ovlivňovat dopravu v Praze.

V současnosti se rovněž hovoří o nutnosti šetření, úspor při výstavbě. Jak se stavba SOKP vyrovnává s tímto problémem? Je možné na ní někde ušetřit? Není „předražená“?
Velké dálniční stavby v těsné blízkosti velkých měst jsou již z principu nákladné. Kde jinde se setkáte s tolika křižujícími komunikacemi, sítěmi a vyvolanými investicemi, jako jsou např. protihlukové stěny či objekty snižující ekologické dopady takovéto velké stavby. Navíc se nám do cesty postavila přírodní překážka – řeka Vltava – a mosty a tunely vždy tvoří nejnákladnější část těchto projektů. Přesto si myslím, že výsledná cena je pro zákazníka – tedy stát velmi dobrá a je výrazně pod cenou, kterou předpokládal před soutěží.

Kolik bude stavba SOKP stát?
Je třeba si uvědomit, že SOKP se skládá ze staveb ve třech fázích realizace. Za prvé jsou to stavby již hotové a užívané – např. úseky od Barandovského kopce k Ruzyni. Tam cenu, kterou zaplatil, zná investor. Dále sem patří úseky ve výstavbě – R512, 513 a 514. Zde bude cena známa přesně po ukončení staveb, protože se dle typu smluv sledují a schvalují skutečně prováděné objemy prací. Výsledná cena bude velmi pravděpodobně nižší, než původní odhady projektanta a investora. A konečně se jedná o stavby připravované – a to v různé  fázi. Tady se dá cena pouze odhadovat a bude závislá na podmínkách rozhodnutí samospráv, na vynucených technických řešeních a samozřejmě na výsledcích budoucích soutěží.

Jak by dopadlo porovnání SOKP se zahraničními stavbami ohledně její ceny?
Nedokáži odpovědět za celý SOKP, ale předpokládám, že rozestavěné úseky jsou naprosto konkurenceschopné. Uveřejňované sumy v různých médiích spíše svědčí o naprostém nepochopení autora, co s čím lze porovnat.

Zajišťujete výstavbu jak části 513, tak rovněž úseku 512, který je taktéž ve výstavbě. Mohl byste blíže pohovořit o specifikách těchto obou staveb, o jejich odlišnostech, úskalích…
Hlavní rozdíl mezi úseky 513 a 512 je ve vysoké technické náročnosti stavby D513 (neboť zahrnuje tunely a mosty). Na realizaci úseku 512 je zase oproti stavbě 513 vymezen kratší časový úsek, včetně vybudování složité dálniční křižovatky na D1 – v jedné z nejvíce zatížených částí této dálnice.

Co bylo (je) při realizaci SOKP 513 nejobtížnější?
Myslím, že velmi obtížná byla, tak jako na celém SOKP, příprava stavby a její projednání v rámci územního a stavebního řízení. Tam je třeba ocenit práci investora – ŘSD ČR i projektantů z Pragoprojektu. V průběhu realizace nic nevybočilo z normálu, je to technicky náročná stavba, ale jsme na ni dobře připraveni.

Skanska CS a. s., konkrétně Skanska DS a Skanska BS jsou společně s firmou Alpine Mayreder Bau GmbH realizátory stavby SOKP 513. Je neobvyklé, aby dva členové sdružení byli v podstatě z jedné a téže firmy… Mohl byste tuto skutečnost objasnit?
Skanska BS je naše slovenská dceřiná společnost, která disponuje odborníky na podzemní práce. Původně se tato firma se sídlem v Prievidzi jmenovala Báňské stavby. Působí nejen na Slovensku a u nás, ale také razí tunely a provádí podzemní práce ve Švédsku, Finsku či Slovinsku. Protože součástí stavby R513 je dvoukilometrový tunel, je přirozené, že jej provádí s námi ve sdružení právě Skanska BS.

Při jakékoliv výstavbě – jak je známo, a to se netýká pouze dopravního stavitelství, se vyskytují problémy – nejtěžší se týkají úrazů a úmrtí na stavbách. Skanska CS a. s. se bezpečností při výstavbě aktivně zabývá již delší dobu – např. celosvětově pořádá Týden bezpečnosti na stavbách a nedávno se dokonce stala zakladatelem nadačního fondu, který pomáhá obětem nehod ve stavebnictví. Můžete nyní podrobněji pohovořit o tom, co všechno pro eliminaci nehod a pracovních úrazů děláte?
Skupina Skanska každoročně organizuje největší celosvětovou kampaň na podporu bezpečnosti na stavbách za účasti 55 tisíc svých zaměstnanců na 10 tisících stavbách. V České republice se akce nazývá Týden bezpečnosti – Týden pro život a letos se uskutečnila od 14. do 20. září s podtitulem Přemýšlej, plánuj, předvídej. Přestože se snažíme o aktivní přístup po celý rok, koncentrace podpůrných aktivit je v tomto týdnu určitě největší. Organizujeme akce zaměřené na BOZP (bezpečnost a ochrana zdraví při práci – pozn. red.) přímo na stavbách, ale snažíme se oslovit i kolegy z kanceláří, proto využíváme hodně intranet a interní noviny. Aktivity podporujeme v budovách i na stavbách tematickými plakáty, vydáváme brožurky, kde je specifikováno, na co se mají externí i interní návštěvy na stavbách zaměřit, organizujeme workshopy či tematické návštěvy manažerů na stavbách. V letošním roce pak přicházíme se dvěma novinkami, těmi jsou odborná konference Bezpečnost na stavbách a připravujeme také Nadační fond Tomáš, jehož cílem je poskytnout obětem pracovních úrazů na stavbách a jejich rodinám finanční i nefinanční pomoc.

Není tajemstvím, že jste za stoprocentní bezpečnost při stavbě tunelu na úseku 513 získali Zlatý Permon, ocenění za bezpečnost v hornictví. Mohl byste k tomu poskytnout podrobnější informace?
Cenu vyhlašuje tradičně Český báňský úřad v celkem pěti kategoriích. Nám se podařilo již druhý rok po sobě uspět v kategorii Podzemní stavitelství a ocenění nás opravdu moc těší. Přece jen je riziko úrazu při pracích v tunelech vždy velké. Hodně záleží na dobré organizaci a koordinaci prací, především však na odpovědnosti a opatrnosti každého pracovníka. To platí nejen v tunelu, ale na každé stavbě.

Snižuje se ve stavebnictví počet zranění a smrtelných nehod? Jak je to s úrazovostí ve Vaší společnosti?
Počet evidovaných úrazů v ČR i ve skupině Skanska v ČR za posledních pět let klesá, což je rozhodně pozitivní. Skanska měla v loňském roce 0,55 nehody na 100 zaměstnanců, což ji řadí k nejúspěšnějším v oboru. Oproti celému trhu je průměrný počet nehod na našich stavbách asi třetinový. Problémem ale zůstává relativně vysoký počet vážných úrazů u našich subdodavatelů, proto se snažíme klást větší důraz na dodržování stávajících pravidel a zavádět některé změny v systému BOZP na stavbách.

Kolik bylo již na stavbě SOKP úrazů a jaké byly jejich příčiny?
Skanska staví na dvou úsecích, na R512 a R513. Máme tedy údaje o „našich“ úrazech na těchto stavbách, ale neznáme statistiky sousedních stavebních objektů. V tuto chvíli evidujeme na obou našich stavbách celkem čtyři úrazy, z toho, bohužel, jeden smrtelný. Ve všech případech jde o úrazy pracovníků ze subdodavatelských firem. Příčinou těch nejvážnějších byl zásah elektrickým proudem a pád z výšky. Dá se říct, že jsou to i obecně nejčastější příčiny úrazů na stavbách.

Co je na stavbách v souvislosti s nehodami a zraněními největším nebezpečím?
Zřejmě největším nebezpečím na stavbách je rutina. Každý náš zaměstnanec i subdodavatel sice musí projít bezpečnostním školením, ale po čase je každá práce více méně stereotypní a je velmi obtížné udržet koncentraci, pokud děláte nějakou věc po padesáté stále stejně. Je to podobné, jako když autem projíždíte každé ráno stejnou křižovatkou do práce. Rádi bychom proto například prosadili na všech našich stavbách i u našich subdodavatelů nejen denní rozdělování úkolů pracovníkům, ale také každodenní prezentaci rizik při jednotlivých úkolech.

Jak Vaše společnost zajišťuje šetrné zacházení s okolní přírodou při realizaci staveb?
Prakticky se to projevuje ve všech činnostech společnosti, již ve fázi zpracování nabídky na stavbu, v přípravě stavby i při vlastní realizaci. Hodnotí se vlivy staveb a činností na okolní přírodu, plánuje se například logistika, přeprava materiálů, počítá se s realizací záchranných transferů živočichů či ochranou dřevin v blízkosti stavby. V rámci staveb a jejich projektů jsou pak budovány biokoridory nebo tzv. „ekomosty“ umožňující migraci zvířat. Dalším opatřením jsou protihlukové stěny, odlučovače ropných látek, které čistí dešťové vody z odvodnění dálnic a rychlostních komunikací. Novinkou je například používání separátoru kalů při výstavbě cementobetonových povrchů. Další naší snahou je využívat technologie, které snižují nebo úplně eliminují vznik odpadů – jedná se například o zlepšování zemin, recyklaci asfaltových směsí za studena nebo hloubkovou recyklaci podkladních vrstev.

Autor

• Mgr. Doudová Ludmila

„Silniční okruh kolem Prahy je v tuto chvíli nejdůležitější částí rozestavěné dálniční sítě,“