VIDEO: Otevíráme jižní část Pražského okruhu

„Mimo dopravních přínosů v Praze se jedná o dokončení dálničního propojení napříč Evropou,“ říká generální ředitel ŘSD Jiří Švorc. Všem jmenovaným dopravním významům odpovídá i prognózovaná intenzita dopravy na Pražském okruhu, předpokládá se až 70 000 vozidel/24 hodin. Zajištění vysoké úrovně bezpečnosti a plynulosti provozu je na takto důležité dopravní stavbě samozřejmostí.

Hlavní přínosy dokončené stavby

1. Dálniční propojení východu a západu České republiky
2. Odlehčení dopravy v Praze
3. Nejdelší most v České republice

„Pražský okruh je obecně výjimečná stavba. Její celkové dokončení očekávají jak Pražané, kterým odlehčí dopravě v jejich městě, tak řidiči ze všech jiných regionů, kteří chtějí kolem Prahy pohodně projíždět. Je výjimečná jak technicky, protože obsahuje složitá křížení, ale i tunely a mosty v členitém terénu u Vltavy, tak dopravně, protože bude tvořit ucelený obchvat kolem nejzatíženějšího města naší země a spojí devět dálničních komunikací končících v Praze,“ popisuje Pražský okruh Jiří Švorc. Všechny tyto vlastnosti dokazuje i letos otevíraná tzv. jižní část okruhu. Zároveň její dokončení znamená symbolickou polovinu provozované délky Pražského okruhu z celkových 83 km.

Tato jižní část se skládá ze tří novostaveb v délce 23 km a z jedné rekonstrukce vůbec první stavby celého okruhu z roku 1983 délky 7 km. Dohromady se jedná o 30 nových km mezi dálnicemi D1 na Brno a D5 na Plzeň.

Nový úsek příznivě ovlivní dnes neúnosnou dopravní situaci nejen v jižní části hlavního města, protože urychlí provoz a značně se uleví od tranzitního provozu Jižní spojce a Barrandovské spojce, ale i v celém středočeském regionu.

Významné je také hledisko celostátní, neboť jižní část okruhu spojuje východ a západ České republiky a scelí dálniční páteřní síť. Již dříve postavený dálniční tah na Brno a dále na Slovensko a po roce 1989 dostavěná dálnice na Plzeň a do Německa bude propojen a tranzitní doprava projede naší republikou kompletně po komunikacích dálničního typu.

Na Pražském okruhu je spuštěn také nový telematický systém řízení provozu, který přenáší do provozu aktuální dopravní informace či reguluje maximální povolenou rychlost a tím plynulost dopravy. Je jedním z prvků pro zvýšení bezpečnosti provozu při standardním provozním stavu a dále umožňuje efektivnější řešení nestandardních provozních stavů, jakými jsou například nehody, odstavená vozidla, problematické situace v tunelech a další.

Základní fakta o Pražském okruhu

• jízda mezi brněnskou D1 a plzeňskou D5 za 19 minut
• nový úsek převezme až 70 000 vozidel za 24h
• 23 km novostavby Slivenec – Lahovice – Vestec – Modletice
• komplexní rekonstrukce 7 km dlouhého úseku Třebonice – Slivenec
• 2,3 km dlouhá estakáda přes Berounku a Vltavu (nejdelší most v ČR)
• 1,7 km dlouhý tunel Lochkov
• 1,9 km dlouhý tunel Cholupice
• 425 m dlouhý most přes Lochkovské údolí ve výšce 65 m nad údolím
• moderní liniové řízení dopravy
• dvě rozsáhlá mimoúrovňová křížení – u Modletic (D1) a Zbraslavi

Stavby Pražského okruhu 512 D1 – Vestec a 513 Lahovice - Slivenec jsou navrženy ke spolufinancování Evropskou unií z prostředků Fondu soudržnosti, v rámci Operačního programu Doprava. O nenávratný příspěvek Evropské unie je požádáno v rámci Priority 2 v oblasti podpory „Výstavba a modernizace dálniční a silniční sítě TEN-T“.

Informační leták včetně mapy stavby naleznete zde.

Stavba 514 Lahovice – Slivenec je spolufinancována z Evropskou unií z prostředků Fondu soudržnosti v rámci programovacího období 2004-2006. Příspěvek EU poskytnutý ve formě nenávratné pomoci činí podle Rozhodnutí EK 77.550.300 EUR (1.976.223.535 Kč), což představuje 30% uznatelných nákladů projektu.

Celkové náklady na výstavbu všech tří novostaveb činí 18,3 miliardy korun bez daně.

Autor

• ŘSD

VIDEO: Otevíráme jižní část Pražského okruhu