„Vnější Pražský okruh se stane alfou a omegou tranzitní přepravy na území České republiky,“

• Foto

Jak je Hlavní město Praha zapojeno do výstavby vnějšího Pražského okruhu?

Hlavní město Praha i přilehlé oblasti Pražského regionu jsou z dopravního hlediska nedělitelným celkem, ve kterém hraje Pražský okruh významnou roli, od níž se odvíjí systém komunikací nižších tříd. Základními řídícími dokumenty přípravy a realizace komunikační sítě jsou schválené územně-plánovací dokumentace, jejichž pořizovateli jsou Hlavní město Praha a Středočeský kraj. Úkolem těchto územních plánů je zajistit vyvážený rozvoj oblasti, a to nejen ve sféře dopravní či ekonomické, ale zejména v oblasti životního prostředí. V současné době jsou stále ještě celé části města naprosto nesmyslně a nebezpečně přetěžovány tranzitní dopravou, zejména nákladní se všemi jejími negativními dopady na zdraví obyvatel. Jedná se o nešťastné dědictví řady uplynulých desetiletí. Hlavní město Praha má proto eminentní zájem, vyjadřovaný právě zmiňovaným územním plánem, o snižování a konečnou eliminaci takových území. To se projevuje snahou maximálně urychlit dokončení celého vnějšího Pražského okruhu. Současně stavební odbor Magistrátu hl. m. Prahy je příslušným stavebním úřadem pro SOKP.

Mohl byste pohovořit o historii vzniku myšlenky SOKP?

Myšlenka kapacitního okruhu je stará takřka sto let, první návrhy pocházejí z dvacátých a třicátých let minulého století. Od té doby samozřejmě došlo k jistému vývoji, podmíněnému rozvojem města s požadovanými parametry technického řešení, stejně jako potřebou ochrany životního prostředí. Jeho realizace však byla dlouhodobě odkládána, což Hlavní město Prahu přivedlo do zmíněné neutěšené situace. Tyto odklady měly tehdy přirozeně svou logiku: ve špatné ekonomické situaci druhé poloviny minulého století by se těžko prosazovala stavba, která by začala plnohodnotně plnit svou funkci až po dokončení všech svých úseků a nebylo by ji tedy možno prezentovat jako důkaz správnosti nastavené ekonomické cesty. Do konce osmdesátých let tak bylo uvedeno do provozu jen necelých osm z cílových 83 kilometrů.

Jak ovlivní dokončení Silničního okruhu kolem Prahy dopravu v Praze?

Jednoznačně pozitivně, a to jak v oblasti životního prostředí v těsné návaznosti na zdraví obyvatel, tak i v komfortu jejich života včetně dopravní obslužnosti. Dokončení SOKP je současně nezbytné pro zajištění správné funkce Městského okruhu, pro kterou byl a je připravován a jehož kapacita by bez Pražského okruhu byla soustavně překračována.

Jaký bude mít stavba SOKP vliv na dopravu v jednotlivých částech Prahy, kterých se bezprostředně týká? Jak je zajištěn minimální vliv stavby na tyto lokality v rámci její realizace a jak po ukončení výstavby a zprovoznění úseku?

Ochrana okolních lokalit během výstavby bývá řešena především v rámci vlastní organizace stavby – volba technologií těžby zeminy, budování protihlukových opatření v předstihu či omezování hlučných prací v době nočního klidu. Minimalizaci negativních dopadů provozované stavby je rovněž věnována velmi pečlivá příprava. Naštěstí jsou pro Pražský okruh dlouhodobě vymezeny koridory, takže nyní nedochází k zásadním střetům. Tam, kde je průchod silniční investice blízko kolem obytných lokalit opravdu naprosto nezbytný, jsou praktikována masivní opatření typu hlubokých zářezů, ozeleněných valů i protihlukových stěn. Současně je příslušným městským částem v rámci společného hledání optimálního řešení poskytována další pomoc v podobě zkvalitnění infrastruktury. V případě prostoru Suchdola je situace dokonce řešena tunelem, který prochází pod nezastavěným prostorem této lokality. A díky tomuto řešení dojde i ke zklidnění vlastního centra městské části, ze kterého bude odstraněna tranzitní levobřežní doprava vedená ulicí Kamýckou a pokračující po silnici II/241 kolem Roztok a Libčic do Kralup nad Vltavou. Tato kauza je však již řadu let medializována a militantní exponenti (bohužel včetně starosty městské části) předávají na různých úrovních lživé informace, bez ohledu na jakoukoliv logiku. Příkladem budiž dlouhodobě prezentované tvrzení, že Pražský okruh prochází přes Suchdol. K uvedení na pravou míru stačí krátký pohled do připravované dokumentace, ze které je patrná tunelová varianta.

Budou změny po dokončení SOKP vždy pozitivní nebo se stavba zapíše do povědomí občanů také negativními zásahy do jejich okolí či špatným vlivem na životní prostředí?

Asi nikdo, kromě dopravních nadšenců, by neměl radost, když se v blízkosti jeho bydliště začne budovat stavba parametrů Silničního okruhu kolem Prahy. Konečný efekt po dobudování tohoto okruhu včetně všech ochranných opatření však nesporně bude takový, že veškeré negativní pocity i obyvatel bydlících blízko stavby brzy pominou. Pokud se týká desítek tisíc obyvatel centra města, uživatelů beznadějně přetíženého Městského okruhu i dalších komunikací Hlavního města Prahy a zoufalých řidičů, kteří Prahou pouze projíždějí, zde je nejspíše otázka zbytečná. Bylo by naopak báječné, aby si v této době všichni připomněli „přínosy“ zmiňovaných aktivistů, jejichž sobeckost, denunciace a kverulantství způsobily, že Pražský okruh bude uveden do provozu s naprosto neúnosným zpožděním. A vyvodili z toho závěry.

Která stavba SOKP je podle Vás jednou z nejdůležitějších? Z jakého důvodu? Co se od ní očekává?

Pražský okruh má obecně smysl pouze jako celek, to je důležitý stav, ke kterému je třeba se co nejrychleji blížit. Pokud budeme uvažovat v dílčích segmentech, pak nyní, v situaci, kdy se blíží zprovoznění propojení dálnic D1 a D5, se vymezují dvě priority. Jednou z nich je severozápadní segment Pražského okruhu mezi Ruzyní a dálnicí D8, z hlediska Prahy tolik potřebný, který přinese desítky let chybějící kapacitní přemostění Vltavy na severní straně města. Druhou prioritou je pak stavba 511 na jihovýchodě města, která zajistí eliminaci tranzitní nákladní dopravy ze zbytku Jižní spojky od Spořilova po Štěrboholské radiále k dálnici D11.

Některé části vnějšího pražského okruhu, které se nyní budují, by měly být uvedeny do provozu již v roce 2010. Konkrétně stavby 512, 513 a 514. Je tento termín nyní v době ekonomické krize ještě stále reálný? Nebo se uvažuje o jeho posunutí? (Celý SOKP se předpokládá uvést do provozu v roce 2014. Je předpokládaný termín platný?)

Pro první část otázky platí jednoznačně: ano, je reálný. Rok 2014 sledujeme rovněž stále jako reálný, samozřejmě nelze předvídat ekonomický vývoj a následné finanční možnosti nejen v ČR, ale v Evropské unii jako celku. Na tomto místě je však třeba zdůraznit, že nedostatek financí není největším ohrožením dokončení Pražského okruhu v plánovaných termínech. Prvořadým rizikem jsou akce ekologických a dalších odpůrců sledovaného (v podstatě jakéhokoliv) řešení, kteří mohou svou činností a zdržovací taktikou, spočívající ve zneužívání právního systému České republiky, ohrozit vůbec dokončení Pražského okruhu. Riziko spočívá v prodlužování přípravy přes rok 2013, kdy ČR nejpozději dosáhne na evropské fondy určené pro rozvoj dopravní infrastruktury.

Jaké výhody přinese napojení SOKP na Městský okruh (MO)? Kdy by se mělo napojení uskutečnit? Koordinace výstavby SOKP a MO je jistě velmi náročná. Jak se zapojuje do tohoto úkolu Hlavní město Praha?

Moderní a zároveň bezpečná dopravní infrastruktura je nezbytným předpokladem pro zvyšování kvality života Pražanů. Hlavní město Praha se snaží prosazovat urychlené dokončení nadřazeného dopravního skeletu města, tj. vnitřního Městského okruhu, který bude chránit nejen historické centrum i hustě osídlené rezidenční čtvrti Prahy, ale i vnějšího Pražského okruhu, který významným způsobem odlehčí dopravní zátěži města a bude chránit před tranzitní a kamionovou dopravou. Samozřejmě, že vnější Pražský okruh nemá pouze městský rozměr, ale zapojí se jak do české dálniční sítě, tak do evropské dálniční sítě a stane se alfou a omegou tranzitní přepravy na území České republiky. Další pozitivní vliv bude mít nadřazený dopravní skelet na bezpečnost dopravy uvnitř a vně města. Moderní infrastruktura budovaná v rámci evropských standardů bude v Praze po svém dokončení obsahovat všechny moderní bezpečnostní prvky (telematika, moderní dopravní značení, dostatečné šířkové poměry a velké zálivy). Dobudování všech chybějících částí nadřazeného dopravního skeletu města najednou by se mohlo zdát nejlepší, ale není to, bohužel, technicky reálné a také je to nad síly města i státu. Věřím, že společným úsilím města i státu se Pražané těchto páteřních komunikací dočkají v čase co nejkratším a bude tak konečně napraveno to, co totalitní režim v minulosti tolik podcenil.

Autor

• Mgr. Doudová Ludmila

„Vnější Pražský okruh se stane alfou a omegou tranzitní přepravy na území České republiky,“