KONSTRUKCE Media, s. r. o.Com4In Group
ISSN 1803-8441
English - Google Translate Česky - Překladač Google French - Google Translate Italian - Google Translate German - Google Translate Polish - Google Translate Spanish - Google Translate Swedish - Google Translate   |   Přihlásit se   
Nacházíte se:  Úvod    Seriály    Silniční okruh kolem Prahy    Vybrané mostní stavby a tunely SOKP, části 514 Lahovice – Slivenec

Vybrané mostní stavby a tunely SOKP, části 514 Lahovice – Slivenec

Publikováno: 19.10.2009, Aktualizováno: 20.11.2009 16:25
Rubrika: Silniční okruh kolem Prahy

Stavba 514 Lahovice – Slivenec, v současné době realizovaná součást vnějšího okruhu kolem Prahy, je bohatá mnoha zajímavými objekty. Ať již se jedná o neobvyklé mosty, mostní stavby či tunely. Tento článek je věnován některým z nich.

MÚK STRAKONICKÁ
MÚK Strakonická zajišťuje křížení SOKP stavby 514 se stávající silnicí I/4. Současně je do této křižovatky napojena přes okružní křižovatku Zbraslav. Jedná se o mimořádně důležité křížení v rámci stavby SOKP. Oproti zadávacím výkresům stavby došlo v oblasti MÚK Strakonická ke změně koncepce MÚK. Na změnu bylo vydáno stavební povolení v roce 2005. Provoz na MÚK je řešen okružním pásem, který je výškově umístěn mezi úrovní silnice I/4 a SOKP. Doprava ze všech směrů – od Prahy, Plzně, Strakonic, Zbraslavi a Brna je pomocí průletových úseků napojena na okružní pás. Kromě okruhu jsou na křižovatce navrženy přímé větve pro odbočení vpravo, které nejsou směrovány na okružní pruh. Jedná se o bypassy ve směru Strakonice – Brno, Brno – Praha, Praha – Plzeň.

Větev ve směru Plzeň – Strakonice se směrově přimyká k okružnímu pásu, ale pro přímou dopravu bez průpletu je vyčleněn jízdní pruh vpravo. Bez napojení na okružní pás je vzhledem k velkým intenzitám dopravního proudu řešena větev ve směru Praha – Brno, která je jako jediná navržena jako vratná.

TUNEL SLIVENEC
Tunel začíná ve směru staničení na Lahovickém portále, kde navazuje na estakádu vedoucí údolím Berounky, podchází část obce Radotín – Višňovku a v polích vystupuje na Sliveneckém portále, za kterým po cca 100 m pokračuje trasa mostem přes Slavičí údolí. K dnešnímu dni (18. srpna 2009 – pozn. red.) je už kompletně zrealizováno definitivní ostění tunelu, kabelovody a chodníky. Probíhá betonáž vozovek tunelu a postupně je tunel předáván k instalaci technologického vybavení.

Tunel Slivenec tvoří dvě jednosměrné tunelové trouby.

  • levý – dvoupruhový tunel, směr Lahovice
  • pravý – třípruhový tunel, směr Slivenec

Tunely stoupají ke Slivenci v podélném sklonu 3,9 %, a stáčejí se ve směrovém oblouku v ražené části o úhlu cca 90 ° ze severního směru k západu na Sliveneckém portále.

Nosná konstrukce
Betonáž definitivního ostění byla prováděna do ocelové tunelové formy a kontra formy u hloubených tunelů. Pro zkosené portálové bloky tunelů bylo použito bednění PERI. Postup betonáže byl stejně jako postup ražby úpadní od Sliveneckého k Lahovickému portálu. Tunelová klenba je ve většině délky tunelu založena na základových pasech. U portálových částí ražených tunelů a v místech velkých konvergencí primárního ostění v poruchových částech horninového masivu je realizována spodní klenba. Na tunelu 514 byly pro vyztužení definitivního ostění, jako na prvním českém tunelu, použity jednoosé ocelové sítě, tyto byly použity v hloubené i ražené části. Součástí tunelu jsou rovněž dva provozně technické objekty – PTO, které přiléhají na obou portálech k definitivním portálům tunelu.

MOSTY PŘES ÚDOLÍ BEROUNKY A MÚK STRAKONICKÁ
Na základě změny MÚK Strakonická byla navržena nová rozpětí estakády s optimalizací průřezů nosné konstrukce a spodní stavby. Mostní estakáda se s ohledem na svoji celkovou délku více než 2 km a přemosťované překážky dělí na pět samostatných dilatačních celků, které byly realizovány různými technologiemi. Část mostu přes MÚK Strakonická a dilatační díl přes Berounku se stavěly na pevné skruži, opakovatelné a pravidelné části mostu pro rozpětí až 50 m zase na posuvné skruži. Poslední část mostu s rozpětím až 114,0 m a výškou až 40 m nad terénem v Radotíně přes železniční trať Praha – Beroun probíhala pomocí letmé betonáže. Celou estakádu tvoří předpjaté komorové konstrukce z betonu C35/45-XF2 + XD1. Na nosné konstrukci hlavního pole mostu přes Berounku bude zavěšena lávka pro pěší a cyklisty. Tvar spodní stavby estakády se po úpravě použil i na mostních konstrukcích křižovatkových ramp. Důležité prvky – pilíře, příčný řez nosné konstrukce a vybavení mostu byly navrženy po konzultacích s autory architektonického ztvárnění stavby 514.

Nosnou konstrukci mostů na většině délky tvoří spojitý komorový nosník z předpjatého betonu konstantní výšky 2,60 m. V oblasti přemostění Berounky se výška průřezu náběhem zvětšuje na 4,80 m při délce pole 80 m. Před připojením na letmo betonovaný úsek se výška průřezu zvětšuje na 3,00 m, zvětšují se i rozpětí polí. Rozmístění pilířů estakády ovlivnilo přemostění silnice I/4 a umístění větví křižovatky MÚK Strakonická i komunikace a železniční trať v Radotíně. Pro použití výsuvné skruže jsou rozpětí upravena na maximální délku 50 m.

Pilíře vycházejí z jednotné geometrie. Z ní se odvozují jak zesílené dilatační, tak i rámové pilíře letmé betonáže. Nízké pilíře do 15 m výšky mají spodní část konstantní, vyšší pilíře od Berounky směrem k tunelu se rozšiřují i v dolní části. V místě odbočování ramp jsou pilíře rozšířené, ve dvou případech vytváření dva samostatné pilíře spojené v horní části příčníkem. Veškeré pohledové součásti mostu byly ztvárněny ve spolupráci s architekty, současně však musely umožnit jeho rychlé dokončení. Na prefabrikovaných vnějších římsách z pohledového betonu jsou před protihlukovou stěnou umístěny stožáry veřejného osvětlení i portály dopravního značení. Zádržný systém představují betonová svodidla, na vnější římse prefabrikovaná, na vnitřní římse monolitická spojená s římsou. Vozovka je na mostě velkých rozpětí navržena třívrstvá. Na třech místech umožňují rozšířené vnitřní konzoly přejezd mezi sousedními mosty. Vnitřkem komory vedou kabelovod a odvodnění mostu i tunelu.

Přehled jednotlivých úseků
Mostní objekt SO 205 – Most přes MÚK Strakonická, délka 450 m, rozpětí 43,5 + 3 × 55,0 + 4 × 50,0 + 40,0 m
Mostní objekt SO 204/1.1 – Most přes údolí Berounky – 1. část, délka 397 m, rozpětí 37,0 + 7 × 46,0 + 37,0 m
Mostní objekt SO 204/1.2 – Most přes údolí Berounky – 2. část, délka 264 m, rozpětí 40,0 + 50,0 + 84,0 + 50,0 + 40,0 m
Mostní objekt SO 204/1.3 – Most přes údolí Berounky – 3. část, délka 388 m, rozpětí 40,0 + 5 × 49,0 + 51,0 + 52,0 m
Mostní objekt SO 204/1.4 – Most přes údolí Berounky – 4. část, délka 559 m, rozpětí 72,0 + 84,0 + 101,0 + 2 × 114,0 + 72,0 m

Letmo betonovaná část estakády
Most délky 559 m je spojitým komorovým nosníkem z předpjatého betonu o rozpětích 72,0 + 84,0 + 101,0 + 2 × 114,0 + 72,0 m. Délka polí vyplynula z přemostění železniční tratě Praha – Beroun, vlečky Pražských pivovarů a silničních komunikací Výpadová a Vrážská. Výška průřezu nosné konstrukce je proměnná od 3,0 do 6,5 m. Pro každý dopravní směr je navržena samostatná konstrukce v jiném půdorysném oblouku, jízdní pásy SOKP se v této části oddalují s ohledem na zaústění do tunelu. Nosná konstrukce je rámově spojena s pilíři, na krajních podporách je uložena pomocí hrncových ložisek.

Postup realizace celého mostu je dán harmonogramem výstavby, který byl zhotovitelem sestaven na základě připravenosti území u jednotlivých podpor. Mostní objekt je letmo betonovaný po lamelách délky 5,0 m. Délka zárodků uložených nad dvojici štíhlých pilířů je 12,0 m. Tvar celé nosné konstrukce tohoto objektu, tak jako celé mostní estakády, vychází ze zadání stavby, které bylo příslušně upraveno. Zatímco u ostatních dilatačních celků se změna projevila zejména v úpravě rozpětí jednotlivých polí, u tohoto objektu byl kromě toho ještě přepracován tvar nosné konstrukce i spodní stavby. Veškeré změny sledovaly kromě statických důvodů i snížení pracnosti již tak komplikované konstrukce vícenásobným opakováním malého počtu prvků. Např. celý 570 m dlouhý letmo betonovaný úsek tohoto objektu je tvořen pouze z deseti typů výškově odlišných lamel. Také upravená spodní stavba přes svůj složitý tvar je realizována pomocí sedmi dvojic forem bednění. Přitom veškeré změny tvaru konstrukcí byly provedeny při dodržení zásad základní architektonické koncepce zadání stavby.

ZÁVĚR
Mostní estakáda na SOKP délky přes 2 km je v našich podmínkách specifická tím, že se stavěla třemi různými technologiemi při zachování provozu na stávajících komunikacích I/4, ulic Výpadová a Vrážská, a také za provozu na železniční trati. Mostní konstrukce se i při výrazně zkrácené lhůtě výstavby svým architektonickým ztvárněním respektováním požadavků z hlediska ochrany životního prostředí začlenila do okolní krajiny.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE STAVBY 514:
Hlavní trasa – SO 101
– délka: 40,5 m
– kategorie: R 27,5/100

Hlavní trasa – SO 102
– délka: 1.820,9 m
– kategorie: R 27,5/100

Úprava silnice I/4
– délka 1.877,0 m

Mostní objekty: 17
Délky přemostění největších mostních objektů stavby:
– Most přes Lochkovské údolí: 420,9 m
– Most přes údolí Berounky: 1.606,0 m
– Most na MÚK Strakonická: 448,5 m
– Most přes Slavičí údolí v km: 13,564 58,8 m

Tunelové objekty
Třípruhový tunel
– Celková délka 1.661,1 m
– Délka hloubených úseků 12,0 m a 346,7 m
– Délka raženého úseku: 1.302,4 m
– Šířka vozovky: 11,75 m
– Ražená plocha výrubu: 130 m2
– Dvoupruhový tunel
– Celková délka: 1.619,6 m
– Délka hloubených úseků: 20,0 m a 347,2 m
– Délka raženého úseku je: 1.252,4 m
– Šířka vozovky: 9,0 m
– Ražená plocha výrubu: 100 m2
Přeložky: IS 110

Selected bridge structures and tunnels of the RAP, part 514 Lahovice – Slivenec
The structure 514 Lahovice – Slivenec, currently under construction part of external ring around Prague, is full of many interesting structures. These are unusual bridges, bridge structures and tunnels. This article deals with some of them – Slivenec tunnel, scaffold Strakonická bridge – with Strakonická grade-separation and on-the-fly concreted bridge over the Berounka river.

Bookmark
Ohodnoďte článek:

Fotogalerie
Tvar spodní stavbyPříčný řez pro letmo betonovanou částCelkový pohled na stavbuMontáž posuvné skružeEstakáda s výsuvnou skružíMost přes BerounkuLetmo betonovaná část estakádyVizualizace MÚK Strakonická shora

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Pražský dálniční okruh: Plánovaný most přes Vltavu v Praze – ZlíchověPražský dálniční okruh: Plánovaný most přes Vltavu v Praze – Zlíchově (49x)
Pražský dálniční okruh byl od samého počátku jeho projektování v posledních měsících roku 1938 vždy trasován a projektov...
Vybrané mostní stavby a tunely SOKP, části 514 Lahovice – SlivenecVybrané mostní stavby a tunely SOKP, části 514 Lahovice – Slivenec (48x)
Stavba 514 Lahovice – Slivenec, v současné době realizovaná součást vnějšího okruhu kolem Prahy, je bohatá mnoha z...
SOKP 513 – Most přes Vltavu – Zkušenosti z realizaceSOKP 513 – Most přes Vltavu – Zkušenosti z realizace (39x)
Jednou z nejvýznamnějších částí úseku stavby R513 mezi Vestcem a Lahovicemi, která nyní poutá nejvíce pozornosti, je mos...

NEJlépe hodnocené související články

Pražský dálniční okruh: Plánovaný most přes Vltavu v Praze – ZlíchověPražský dálniční okruh: Plánovaný most přes Vltavu v Praze – Zlíchově (5 b.)
Pražský dálniční okruh byl od samého počátku jeho projektování v posledních měsících roku 1938 vždy trasován a projektov...
Starostové žádají ministra o posunutí Pražského okruhu (5 b.)
Kvůli hluku a exhalacím chce 11 starostů z Prahy a středních Čech upravit východní část Pražského okruhu. V dopise adres...
Dlouho očekávaná část Silničního okruhu kolem Prahy, úsek 512 D1 – Jesenice – VestecDlouho očekávaná část Silničního okruhu kolem Prahy, úsek 512 D1 – Jesenice – Vestec (5 b.)
Úsek 512 D1 – Jesenice – Vestec, klíčová část jihozápadního segmentu Silničního okruhu kolem Prahy (SOKP), j...

NEJdiskutovanější související články

Pražský okruh výrazně zkrátí cestujícím na Letiště Praha dobu jízdyPražský okruh výrazně zkrátí cestujícím na Letiště Praha dobu jízdy (2x)
Otevření Pražského okruhu v jižní části města zkrátí řidičům, kteří se potřebují dostat na letiště Praha/Ruzyně, dobu jí...
VIDEO: Otevíráme jižní část Pražského okruhu (1x)
Ředitelství silnic a dálnic ČR uvádí do provozu významnou část okruhu hlavního města České republiky. Tolik očekávaný ús...
„Silniční okruh kolem Prahy je v tuto chvíli nejdůležitější částí rozestavěné dálniční sítě,“„Silniční okruh kolem Prahy je v tuto chvíli nejdůležitější částí rozestavěné dálniční sítě,“ (1x)
sdělil v rozhovoru pro časopis SILNICE ŽELEZNICE Ing. Michal Reiter, předseda představenstva a generální ředitel Skanska...

Server Vodohospodářské stavby

Rekonstrukce Vodního díla Nechranice

Rekonstrukce Vodního díla Nechranice