Posouzení indikací ve svarech lamelových pásnic mostu přes Lochkovské údolí

• Foto

VÝSTAVBA SPŘAŽENÉHO OCELOBETONOVÉHO MOSTU PŘES LOCHKOVSKÉ ÚDOLÍ
Most celkové délky 461,00 m přechází přes údolí ve výšce 65 m ve směrovém oblouku s poloměrem 747,5 m, s příčným sklonem 4,0 % a v konstantním podélném sklonu 2,4 %. Celková šířka mostu je proměnná 34,28 až 37,105 m se dvěma jízdními směry oddělenými svodidly, oboustrannými služebními chodníky se zábradlím, doplněným na jedné straně protihlukovou stěnou.

Nosná konstrukce je spojitá o pěti polích s rozpětími 70,0 + 79,8 + 99,3 + 93,8 + 80,5 m, přičemž v poli s největším rozpětím je vzpěradlový rám s osovou vzdáleností patek rámu 157,1 m. V ostatních polích je trám podpírán kloubově na pilířích a na opěrách. Trám celkové délky 425,10 m je spřažený ocelobetonový a má komorový průřez se šikmými stěnami. Šikmé stojky vzpěradlového rámu jsou betonové, obr. 1.

Konečnou realizační dokumentaci mostu provedla firma SHP - Stráský, Hustý a partneři s.r.o. Zhotovitelem mostu bylo sdružení firem: STRABAG a. s., HOCHTIEF CZ a. s., BÖGL a KRÝSL, k. s. [12]. Montáž ocelové konstrukce na stavbě a výsun prováděla firma Bögl a Krýsl, k. s., závod Ostrava, vlastní výsun byl realizován od konce listopadu 2008 do začátku srpna 2009.

Ocelovou část nosné konstrukce mostu tvoří otevřený průřez se šikmými stěnami výšky cca 3,9 až 4,5 m, šířkou dna 11,0 m a s horními pásnicemi šířky 1,5 až 2,4 m. Hlavní nosník je doplněn o dva vnější a jeden vnitřní podélník, jež podpírají trubkové vzpěry. Horní pásnice hlavního nosníku a podélníků jsou propojeny táhly ze čtyř tyčí GEWI o průměru 40 mm a jsou opatřeny trny pro spřažení s deskou mostovky, obr. 2.

Ocelová konstrukce je vyrobena z materiálu S355. Pro plechy do tl. 35 mm je použita jakost S355J2+N, pro plechy do tl. 50 mm jakost S355K2+N a pro plechy tlustší S355NL+N. Podélné výztuhy stěn a dolního pásu trapézového průřezu jsou z oceli S355J2C+N a trubkové vzpěry z oceli S355J2H. Horní pásnice větší tloušťky než 110 mm byly provedeny ze dvou plechů jako lamelové pásnice. Omezení maximální použitelné tloušťky plechu vycházelo z požadavku ČSN EN 1993-1-10 na zabránění vzniku křehkého lomu. Lamelové pásnice jsou v místech záporných ohybových momentů nad podpěrami P2, P4 a P5. Největší tloušťka lamelové pásnice je 190 mm (tloušťka plechů 100 a 90 mm).

Ocelová konstrukce byla vyráběna v mostárnách Max Bögl v Neumarktu a v MCE Slaný a po přejímce byla transportována na staveniště. V podélném směru byla konstrukce rozdělena pro výrobu na 26 dílů délky od 7,7 do 26 m, v příčném řezu byl dále dílec rozdělen dvěma podélnými styky na stěny s částí dna (transportní výška 4,5 m) a střední část dna komorového průřezu šířky 6 m, tak aby maximální hmotnost dílce nepřesáhla 100 t.

Vlastní montáž konstrukce na stavbě probíhala metodou postupného výsunu, obr. 3. Pro zajištění této technologie bylo nutno nejprve provést přípravné práce, které spočívaly ve vybudování startovací a cílové jámy, svislých pomocných podpěrných konstrukcí pro výsun a vlastní technologie výsunu. Výsun byl uskutečněn z lochkovské strany od opěry OP6 po spádu konstrukce. Na straně této opěry byla vybudována startovací a montážní jáma celkové délky 90 m. Jáma byla v podélném směru rozdělena do dvou částí různé šířky. V první, kratší a užší části, se vždy sestavil a svařil základní plnostěnný otevřený průřez každého podélného dílu s vnitřním podélníkem a vnitřními diagonálami, který se po posunutí do druhé, delší a širší části jámy nastavil a příčným svarem přivařil k předcházející konstrukci a dále dokompletoval o vnější podélníky, šikmé vzpěry a horní táhla. Pro manipulaci základních dílů komory byla podél užší části jámy zhotovena jeřábová dráha s dvojicí portálových jeřábů, každý o nosnosti 63 t. Montáž zbývajících konstrukcí v širší části jámy byla obsluhována jeřábem HMS 320 nosnosti 32 t, pojíždějícím podél jámy. Proti nepříznivým povětrnostním podmínkám byla jáma opatřena jednoduchým příhradovým zastřešením obsluhovaným jeřábem.

V průběhu montáže mostu byly současně se svary lamelových pásnic průběžně svařeny kontrolní, nebo výběhové desky. Na bocích lamelových pásnic v místech montážních svarů byly bezprostředně po jejich vychladnutí a odříznutí kontrolních, nebo výběhových desek nalepeny tenzometry, které doposud měří poměrné deformace. Nedestruktivní kontrola montážních svarů lamelových pásnic byla prováděna ve shodě s dohodnutými předpisy. Měřicí systém pro měření poměrných deformací pomocí tenzometrů, umístěných na bočních stěnách lamelových pásnic v oblasti svarů, byl na objednávku Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava (VŠB – TU Ostrava), která je příjemcem projektu Ministerstva dopravy ČR, vybudován Ústavem aplikované mechaniky Brno s. r. o., který v té době byl veden prvním autorem článku. Změřená data, jež jsou vlastnictvím VŠB – TU Ostrava, v předloženém článku nebyla použita.

Napětí v šikmých betonových podporách, posuvy konců mostu oproti jeho podepření, vibrace a stejně tak od počátku listopadu 2010 poměrné deformace v oblastech montážních svarů lamelových pásnic jsou na objednávku Sdružení firem Strabag – Hochtief – Bögl a Krýsl měřena Ústavem aplikované mechaniky Brno s. r. o. Změřená data jsou vlastnictvím uvedeného Sdružení firem a v předloženém článku byla použita.

Na jednání na GŘ silnic a dálnic v Praze dne 16. září 2010 bylo ŘSD rozhodnuto, že na základě předběžného posouzení lze most se zjištěnými indikacemi ve svarech č. 6014, 7213 a 7214 uvést do zkušebního provozu. Ve shodě s rozhodnutím bylo do 31. října 2010 doloženo podrobné posouzení, dokládající, že v případě ponechání zjištěných indikací ve svarech nebude snížena požadovaná bezpečnost, spolehlivost a životnosti mostu [11]. Bylo rozhodnuto stanovit periody nedestruktivních zkoušek oblastí svarů lamelových pásnic se zjištěnými
indikacemi. Současně byla ustanovena odborná komise, která má vyhodnocovat výsledky nedestruktivních kontrol a hodnotit odezvu zjištěných indikací na provozní a klimatické podmínky a posoudit, zda jejich odezva je ve shodě s vyhotoveným posouzením. Na základě porovnání nedestruktivně měřených zjištěných indikací s výsledky výpočtu bude upravován další scénář případných opatření, včetně period nedestruktivních kontrol.

Posouzení přípustnosti ponechání indikací zjištěných v montážních svarech 6014, 7213 a 7214 (nachází se v oblasti nad levou šikmou stojkou, viz obr. 1.) bez opravy, bylo zhotovitelem mostu objednáno u společnosti VÍTKOVICE ÚAM a. s. Změření potřebných mechanických a křehkolomových vlastností materiálu svarového spoje bylo objednatelem zajištěno u společnosti MATERIÁLOVÝ A METALURGICKÝ ÚSTAV spol. s r. o. Ostrava [4]. Uvedené hodnoty byly změřeny na svarovém spoji kontrolní desky svarového spoje 6014 lamelových pásnic, dodaného objednatelem do uvedeného ústavu. Naměřené mechanické a křehkolomové vlastnosti byly objednatelem předány zpracovateli posouzení společnosti VÍTKOVICE ÚAM a. s. prostřednictvím zhotovitele. Zhotovitel poskytl zpracovateli posouzení veškeré potřebné podklady, které do té doby byly na jeho objednávku vypracovány a změřeny, včetně podkladů, získaných od objednatele. Bez těchto podkladů by nebylo možné vypracovat posouzení na odborné úrovni, vyžadované jak objednatelem, tak zhotovitelem.

Ve svaru 6014 lamelové pásnice spřaženého ocelobetonového mostu přes Lochkovské údolí byla nedestruktivními metodami po provedené statické zatěžovací zkoušce zjištěna nepřípustná indikace [1]. Může se jednat o studený spoj. Nedestruktivní kontrolou ultrazvukem byly v těsnicím svaru, uzavírajícím štěrbinu mezi lamelovými pásnicemi na hraně výplňového svaru, zjištěny tři indikace dlouhé 160 mm, 160 mm a 100 mm, ležící za sebou v jedné ose. Vzdáleny od sebe jsou více než jejich menší poloosa 10 mm, bylo by je proto možné hodnotit samostatně. Pro větší konzervativnost jsou však hodnoceny jako jedna indikace dlouhá 500 mm. Předpokládá se, že spodní hrana těsnicího svaru v místě tepelně ovlivněné oblasti (TOO) je v délce 500 mm rozdvojena a z jejího ostrého kořene je předpokládán růst trhliny tepelně ovlivněnou oblastí výplňového svaru pod sklonem 30 ° směrem dolů. Plechy pásnice o tloušťce 40 mm jsou vyrobeny z oceli S355 K2.

Ve svaru 7213 lamelové pásnice byla v těsnícím svaru, uzavírajícím štěrbinu mezi lamelovými pásnicemi na hraně výplňového svaru, zjištěna po zhotovení nosné konstrukce nedestruktivní kontrolou ultrazvukem nepřípustná indikace. Nalézá se ve vzdálenosti 36 mm od spodního povrchu svaru, je dlouhá 280 mm a hluboká 8 mm [2]. Může se jednat o studený spoj. Tato zjištěná indikace se v průběhu statické zatěžovací zkoušky nezměnila. Po dohodě se specialistou na nedestruktivní kontroly se konzervativně předpokládá, že indikace vychází z rozdvojeného povrchu v TOO těsnícího svaru a směřuje dolů v linii TOO výplňového svaru. Další růst indikace se předpokládá z jejího stávajícího dolního úpatí. Plechy pásnice jsou vyrobeny z oceli S355 NL.

Ve svaru 7214 lamelové pásnice byly nedestruktivní kontrolou ultrazvukem po provedené statické zatěžovací zkoušce zjištěny dvě bodové přípustné indikace a dvě indikace dlouhé 10 mm, ležící za sebou v jedné ose v těsnícím svaru, uzavírajícím štěrbinu mezi lamelovými pásnicemi na hraně výplňového svaru [3]. Může se jednat o studený spoj. Indikace jsou od sebe vzdáleny více, než je jejich menší poloosa o velikosti 10 mm, lze je hodnotit samostatně. Z obou indikací dlouhých 10 mm postačí hodnotit pouze jednu. V předloženém výpočtu je hodnocena indikace č. 2, jejíž střed leží 395 mm od vnitřní svislé stěny lamelových pásnic. Předpokládá se, že spodní hrana těsnícího svaru v místě TOO je v délce 10 mm rozdvojena a z jejího ostrého kořene je předpokládán růst trhliny tepelně ovlivněnou oblastí výplňového svaru pod sklonem 30 ° směrem dolů. Plechy pásnice o tloušťce 40 mm jsou vyrobeny z oceli S355 K2.

Tab. 1 – Rozkmity napětí Δσ_i a počet jejich výskytů n_i za předpokládaných 100 let provozu

ZATÍŽENÍ BĚHEM PROVOZU MOSTU
Z obdrženého schématu max. normálového napětí pro kombinace C5, C6, C7, C8, C9, C10 [6] a [7], lze pro místa posuzovaných svarů nalézt max. normálového napětí σ_y, rovnoběžné s podélnou osou lamelové pásnice. V této hodnotě není obsaženo zbytkové napětí po svařování. Pro větší konzervativnost posouzení je ve výpočtu odolnosti proti porušení křehkým lomem materiálu s přítomnou indikací (ve výpočtu vzaté jako ostrá trhlina), rostoucí v TOO (tepelně ovlivněné oblasti) ve svarech 6014, 7213 a 7214, vzato normálové napětí rovné mezi kluzu materiálu v TOO.

Ve statickém výpočtu mostu byl při posouzení na únavu [5] vzat v místě posuzovaných svarů rozkmit napětí, který označíme Δσ₁. Z analýzy časových průběhů napětí, získaných z měření tenzometry se ukazuje, že tak vysoký rozkmit napětí Δσ₁ nebyl během 19 dnů před zimním obdobím 2010 a ani během 62 dnů provozu v zimním období počátku roku 2011 zjištěn, přesto je pro větší konzervativnost vzat navíc oproti rozkmitům napětí, změřeným během běžného provozu mostu. K určení rozkmitu napětí od teplotních účinků Δσ_T v místě posuzované výpočtové povrchové ostré trhliny, byly použity časové průběhy změřených napětí, získané z obdržených podkladů od zhotovitele a z nich vypočten rozkmit napětí Δσ₂ = Δσ_T + Δσ₁.

Metodou stékání deště byl z časového průběhu napětí, změřených za běžného provozu mostu od vozidel jedoucích po mostě během 19 dní před zimním obdobím koncem roku 2010 a během 62 dnů provozu v zimním období počátku roku 2011, zjištěn počet opakování n_i+2 rozkmitů napětí Δσ_i+2 a z nich stanoveny údaje pro předpokládaných 100 let provozu mostu. V průběhu zimního období z počátku roku 2011 byly změřené rozkmity napětí obdobné, jako před zimním obdobím 2010, jejich počet výskytů však byl mírně nižší. Ze zjištěného počtu výskytů rozkmitů napětí Δσ_i za obě vyhodnocená období je určen očekávaný počet rozkmitů napětí Δσ_i za předpokládaných 100 let provozu mostu. Při stanovení počtu jejich výskytů n_i za 100 let provozu je zimní období zohledněno 25 % z celkové doby provozu. Přehled zatížení a počet jejich výskytů za předpokládaných 100 let provozu mostu obsahuje tab. 1. V tab. 2 je vidět, pro jaké a menší rozkmity napětí Δσ_i, již zjištěná indikace neroste, neboť jim odpovídající rozkmit součinitele intenzity napětí ΔK_IR je menší, než jeho prahová hodnota K_th.

VÝPOČET RŮSTU ZJIŠTĚNÝCH INDIKACÍ
Předběžně byl růst indikací [10], konzervativně ve výpočtu uvažovaných jako ostré trhliny, vypočten ve shodě s normou ASME Code Section XI [8]. V podrobnějším výpočtu byly součinitelé intenzity napětí vypočteny nástroji programového systému ANSYS [11]. Poloha posuzovaných indikací, zjištěných ve svarech 6014,7213 a 7214 je ukázána na obr. 4 až 6. Na obr. 7 až 9 je vykreslena síť prvků v oblasti čela posuzované indikace (výpočtové trhliny), pole napětí a rozložení součinitele intenzity napětí K_I po délce posuzované trhliny l.

Rozdvojení povrchů v TOO těsnícího svaru v oblasti indikace je započteno do velikosti výpočtové ostré trhliny a. Počáteční délka výpočtové ostré trhliny a_o je promítnuta do směru TOO výplňového svaru, ve kterém se její růst očekává, neboť se jedná o nejméně houževnatou oblast svarového spoje. Výsledky růstu indikace po 100 letech provozu mostu ve svarech 6014, 7213 a 7214 pro nejnepříznivější pořadí cyklů, posuzované jako ostré výpočtové trhliny, obsahuje tab. 2. Růst délky indikace l je menší, než její hloubky a.

ODOLNOST PROTI PORUŠENÍ KŘEHKÝM LOMEM
Ve výpočtu odolnosti materiálu lamelových pásnic v oblasti zjištěných indikací proti porušení křehkým lomem se velice konzervativně předpokládá, že kolmo na celou plochu výpočtové ostré trhliny, promítnuté do roviny TOO výplňového svaru a_f,TOO, působí napětí rovné mezi kluzu f_y = 565 MPa materiálu TOO, experimentálně změřené na kontrolní desce svarového spoje 6014, [4]. Součinitel intenzity napětí K_IR, vypočtený pro předpokládanou výpočtovou trhlinu po 100 letech provozu mostu, promítnutou do roviny TOO, je porovnán jak s hodnotou mediánu K_JC,med = 375,3 MPa m^0,5, tak s hodnotou lomové houževnatosti K_JC;0,02 = 167,4 MPa m^0,5, odpovídající pravděpodobnosti porušení 2 %, [4]. Obě hodnoty byly změřeny pro nejnižší předpokládanou teplotu –35 °C na materiálu z kontrolní desky svarového spoje 6014. Výsledky posouzení obsahuje tab. 3.

Tab. 2 – Přírůstek Δa posuzované indikace z počáteční velikosti a_o na velikost a_f po 100 letech

VOLBA MATERIÁLU LAMELOVÝCH PÁSNIC
Podle tab. 2.1 normy [9] lze pro napětí σ_Ed = 0,75 f_y(t) dílů o tloušťce stěny 40 mm, vyrobené z oceli S355 K2, použít nad teplotou –50 °C. Lamelová pásnice svarů 6014 a 7214, obsahující zjištěnou indikaci, mají tloušťku stěny 40 mm. Díly o tloušťce stěny 50 mm, vyrobené z oceli S355NL, lze použít nad teplotou –50 °C. Lamelová pásnice svaru 7213, obsahující zjištěnou indikaci, má tloušťku stěny 45 mm. Je zřejmé, že pro očekávané provozní podmínky mostu přes Lochkovské údolí byla zvolena vhodná ocel a vhodné tloušťky lamelových pásnic.

Norma [9] uvádí následující vztah pro výpočet referenční teploty T_Ed v místě potenciální trhliny:

T_Ed= T_md + ΔT_r + ΔT_σ + ΔT_R + ΔT_έ + ΔT_εcf    (6)

Pokud je tloušťka stěny pásnice navržena dle normy [9], lze položit ΔT_R = 0 a ΔT_σ = 0. Teplotní korekci pro radiaci ΔT_r = 0 v případě mostu a podobně korekce pro stupeň tvarování za studena ΔT_εcf = 0. Pro teplotní korekci vlivem rychlosti zatěžování ΔDT_έ je předpokládáno dynamické zatížení, při kterém se rychlost deformace bere rovna 10^–2, viz např. [10]. V normě [9] není toto vysvětleno. Potom:

Pro nejnižší teplotu vzduchu Tmd = –35 °C lze ze vztahu (6) vypočítat pro dynamické zatížení mostu referenční teplotu:

T_Ed = - 35 + 0 + 0 + 0 - 11,2 + 0 = - 46,2°C > - 50°C         (8)

Tab. 3 – Výsledky posouzení odolnosti materiálu v oblastech s indikacemi proti porušení křehkým lomem

ZÁVĚRY
Z předloženého posouzení svarů 6014, 7213 a 7214 lamelových pásnic spřaženého ocelobetonového mostu přes Lochkovské údolí se zjištěnými indikacemi lze učinit následující závěry:

1. Při výpočtu součinitelů intenzity napětí programem ANSYS byla indikace v TOO těsnícího svaru uvažována jako rozdvojení povrchů, ze kterého se předpokládala možnost růstu trhlin směrem dolů v TOO výplňového svaru. Max. nominální napětí, mající vliv na růst možných trhlin, působí v podélném směru pásnic. Při výpočtu součinitelů intenzity napětí programem ANSYS je respektováno, že toto napětí, mající vliv na růst trhlin, svírá s rovinou posuzovaných trhlin úhel 30 °. Při výpočtu součinitelů intenzity napětí pro danou délku trhliny z hodnot, získaných programem ANSYS, byla délka rozdvojeného povrchu v TOO těsnícího svaru promítnuta do roviny TOO výplňového svaru, tj. do směru předpokládaného růstu trhliny a přičtena k délce výpočtové trhliny.
2. Výslednice zbytkových napětí po svařování, působících kolmo na svislou rovinu, procházející podélnou osou výplňového svaru, je rovna nule. Uprostřed výšky výplňového svaru by zbytková napětí po svařování měla být dokonce tlaková. Posuzované indikace se nacházejí pod středem výšky svaru. Rozložení a velikost zbytkových napětí po svařování je v této oblasti také ovlivněno přítomností těsnícího svaru. Velikost zbytkových napětí v objemu svaru je současně ovlivněna vyžíháním svarové housenky další housenkou, na ní navařenou. Přesné rozložení zbytkových napětí v oblasti TOO výplňového svaru, tj. v místech předpokládaného růstu posuzovaných indikací (vzatých jako trhliny), není známo. Nebylo ani změřeno, ani simulováno numerickým výpočtem.
3. Pro větší konzervativnost posouzení odolnosti svaru lamelových pásnic se zjištěnými indikacemi proti porušení křehkým lomem bylo proto v oblasti posuzovaných indikací vzato napětí na úrovni změřené meze kluzu v TOO výplňového svaru [4]. Při této neúměrně vysoké konzervativnosti lze proto také v případě svaru 6014 považovat jeho odolnost proti porušení křehkým lomem s pravděpodobností poruchy 2 % za přijatelnou. Přesnější stanovení zbytkových napětí měřením, nebo numerickou simulací, umožní v oblasti zjištěné indikace stanovit reálnější, vyšší úroveň odolnosti materiálu v této oblasti proti porušení křehkým lomem s pravděpodobností poruchy podstatně menší než 2 %.
4. Zjištěné indikace ve svarech 6014, 7213 a 7214 lamelových pásnic jsou přípustné pro předpokládaný provoz mostu po dobu 100 let. Během provozu mostu nehrozí poškození křehkým lomem při provozní teplotě nad –35 °C.
5. Z průběhu vypočtených součinitelů intenzity napětí po obvodě posuzovaných trhlin je zřejmé, že přírůstek délky trhliny Δl je menší, než přírůstek hloubky trhlin Δa. To také prokázala předběžná posouzení podle normy [8].
6. Posouzení [11] dokládá, že spřažený ocelobetonový most přes Lochkovské údolí nebude mít kvůli zjištěným indikacím ve svarech 6014, 7213 a 7214 lamelových pásnic sníženou pevnost a bezpečnost po celou dobu předpokládaného provozu 100 let, budou-li po jeho převzetí vykonávány předepsané kontroly a prováděna potřebná údržba a opravy.

Poznámka: Podle posledních informací připravuje objednatel podklady pro další nezávislé posouzení dané mostní konstrukce u pana Univ. Prof. Dipl. -Ing. Dr. techn. Josefa Finka z Technické Univerzity ve Vídni.

Poděkování
Tento článek byl vypracován v rámci projektu FR-TI1/086 za finanční podpory z prostředků státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.

LITERATURA:
[1] Zápis o zkoušce ultrazvukem P025/2010, Böhm Petr, 101-01160, NTD LII, 473
[2] Svoboda, P.: Lochkov – podklady pro výpočet šíření indikace. E-mail od Stráský, Hustý a partneři s. r. o. ze dne 20. 7. 2010, 11:14
[3] Zápis o zkoušce ultrazvukem P024/2010 z 8.9.2010, Böhm Petr, 101-01160, NTD LII, 473
[4] Matocha, K.: Teplotní závislosti lomové houževnatosti TOO svarových spojů kontrolních desek svarů 7203 a 6014 – Most Lochkov. Dokument společnosti MATERIÁLOVÝ A METALURGICKÝ VÝZKUM s. r. o. Ostrava, obdrženo e-mailem
[5] Most přes Lochkovské údolí. Statický výpočet. E8. Únava. Stráský, Hustý a partneři s. r. o.
[6] Schéma napětí od C5, C6, C7, C8, C9, C10 – kombinace pro max. normálové napětí (výpočtové hodnoty). Stráský, Hustý a partneři s. r. o.
[7] Schéma normálové napětí pro zatížení vlastní tíhou (OK + deska). Stráský, Hustý a partneři s. r. o.
[8] ASME Boiler and Pressure Vessel Code an Internationally Recognized Code. Section XI. Rules for Inservice Inspection of Nuclear Power Plant Components. 1995 Edition. New York, N.Y. 10017
[9] ČSN EN 1993-1-10. Navrhování ocelových konstrukcí – Část 1-10: Houževnatost materiálu a vlastnosti napříč tloušťkou. Český normalizační institut, 2006
[10] Vejvoda, S.: Silniční obchvat kolem Prahy, most přes Lochkovské údolí, SO 202. Posouzení indikace ve svaru 6014 pro zatížení mostu změření dne 21. 9. 2010. Zpráva VÍTKOVICE ÚAM, arch. č. V2857/10
[11] Ryšavý, P.; Fiala, P.; Ryšavý, M.; Vejvoda, S.: Silniční obchvat kolem Prahy, most přes Lochkovské údolí, SO 202, Posouzení přípustnosti zjištěných indikací ve svarech 6014, 7213 a 7214. Zpráva VÍTKOVICE ÚAM, arch. č. V2862/10 revize 1
[12] Svoboda, P.; Stráský, J.; Kaláb, P.; Mařík, P.; Holba, J.; Dahinter, K.: Silniční okruh kolem Prahy stavba 514 – Most přes Lochkovské údolí. Silniční obzor 12/2010

Assessment of indications in the welds of the bridge’s lamella bars over Lochkovské valley
The construction of the composite reinforce concrete bridge commenced on the fall of 2007. Its load bearing structure was completed at the end of 2009. The statics load tests were performed on September 7 – 8, 2010. The bridge was put into trial occupation together with the south-western ring road of Prague on September 20, 2010. During the bridge assembly simultaneously with the lamella bars welds, also the checking slabs or discontinued slabs were welded. On the sides of the lamella bars in the places of assembly welds after their cooling and cutting of checking of discontinued slabs the strain gauge were glued which have measured relative deformations. In compliance with the regulations, a non-destructive checking of lamella bars was carried out. The detected indications in welds were assessed and their impact on bridge’s strength and lifespan is the scope of this article.

Autoři

• Prof. Ing. Vejvoda Stanislav CSc.
• Ing. Mařík Pavel

Posouzení indikací ve svarech lamelových pásnic mostu přes Lochkovské údolí