KONSTRUKCE Media, s. r. o.Com4In Group
ISSN 1803-8441
English - Google Translate Česky - Překladač Google French - Google Translate Italian - Google Translate German - Google Translate Polish - Google Translate Spanish - Google Translate Swedish - Google Translate   |   Přihlásit se   
Nacházíte se:  Úvod    Diskuse k článku: Posouzení indikací ve svarech lamelových pásnic mostu přes Lochkovské údolí

Diskuze k článku

Posouzení indikací ve svarech lamelových pásnic mostu přes Lochkovské údolí

Vložení příspěvku:
Jméno: *
Nadpis příspěvku: *
Text příspěvku: *
počet příspěvků: 3 | poslední příspěvek: 18.5.2012 14:46
Posouzení indikací ve svarech lamelových pásnic mostu přes Lochkovské údolí

Vážení, děkuji za otázku.

Výpočet na křehký lom je udělán pro velikost vady po 100 letech provozu. Konzervativně je v oblasti vady vzato zbytkové napětí po svařování na úrovní změřené meze kluzu TOO výplňového svaru. Z měření a výpočtů SYSWELDem mám zkušenst a nejen já, že je to značně konzervativní. Po výpočtech s přiměřenou úrovní zbytkových napětí se bezpečnost proti KL zvýšila a proto bod 4). Na konci bodu 3) nepřímo požaduji, aby bylo přistoupeno ke změření zbytkových napětí , nebo k jejich matematické simulaci programem SYSWELD. Výsledek očekávám podstatně příznivější, než konzervativně uvažovaný.  

Při svařování vždy následná housenka přežíhá předchozí a největší zbytková napětí bývají v povrchových vrstvách. V řezu kolmém na pásnici by měla být jejich výslednice ve směru osy pásnice rovna nule. Indikace se nachází v oblasti nenosného těsnicího svaru, které rozložení zbytkových napětí může ovlivnit, přestože je při dělání výplňového svaru vychladlý. Indikace by měla růst ve směru nejméně houževnatého materiál v oblasti svarového spoje, ve směru TOO výplňového svaru. 

Při použité konzervativnosti považuji odolnost proti KL se spolehlivostí 2% pro velikost výpočtové ostré trhliny po 100 letech provozu za dostatečnou. V článku je tenzometrickým měřením doloženo, že stávající provoz způsobí pouze malý přírůstek výpočtové trhliny. Přitom je také vzata velikost rozkmitu napětí uvedená v projektu, ale zatím tak velká nebyla naměřena.

Budu rád, pokud se rozpoutá diskuze k úrovni zbytkových napětí po svařování použitého tvaru svaru.

Uznávám, že při zkracování článku jsem měl více dbát na zpřesnění některých formulací.

Děkuji a očekávám připomínky k úrovni zbytkových napětí po svařování v oblasti zjištěné indikace.

Vejvoda

 

 

6.4.2011 09:11 | Vejvoda | nevhodný příspěvek? | reagovat
Re: Posouzení indikací ve svarech lamelových pásnic mostu přes Lochkovské údolí

Vážený pane profesore,

předem uvádím, že nemám o problému indikací ve svarech Lochkovského mostu žádné hlubší informace, proto prosím berte mou reakci jen jako námět k úvaze, nikoli jako kategorické tvrzení.

Podle mého názoru je důvodem vzniku trhlin primárně jev označovaný někdy jako "praskání svarů za studena" (v angl. literatuře Hydrogen cracking). Tento jev je důsledek příliš rychlého chladnutí svarů, kdy se z roztaveného materiálu svaru a přilehlé TOO nestačí uvolňovat vodík rozpuštěný během svařování a který po vychladnutí v důsledku objemových změn způsobuje ve svaru pnutí a případně praskliny. K tomuto jevu typicky dochází při svařování silných plechů slabými svary kdy nastáva velmi rychlý odvod tepla ze svarového materiálu. Trhlina pak vzniká na rozhraní základního a svarového materiálu, kde dochází k nejrychlejšímu chladnutí. Způsoby jak předcházet těmto problémům jsou uvedeny v normě EN 1011-2, bohužel pouze jako doporučení a je jich proto výrobci OK z ekomonických důvodů dbáno jen zřídka. Nejúčinnějším prostředkem je totiž dostatečný předehřev a případně zesílení svaru a následné zvýšení vloženého tepla což je obojí drahé.

Z důvodů výše uvedených se proto domnívám, že na průběh dalšího rozvoje trhlin bude mít vliv vedle případných zbytkových napětí také kvalita svaru (množství neuvolněného vodíku) v okolí trhliny. Obojí je velmi těžko kvantifikovatelné a obávám se proto, že jakákoli spolehlivá predikce je velmi obtížná a jediné co skutečně zbývá je monitoring a případná oprava pokud bude rozvoj trhlin postupovat. 

S pozdravem

Ing Filip Šorm

18.5.2012 14:46 | Ing Filip ŠORM | nevhodný příspěvek? | reagovat
Rozpor ?

Nerozumim jak je mozne, ze v bode 3 závěru napíšete "úroveň odolnosti materiálu v této oblasti proti porušení křehkým lomem s pravděpodobností poruchy podstatně menší než 2 %" a v bode 4: "Během provozu mostu nehrozí poškození křehkým lomem při provozní teplotě nad –35 °C".

Prijde mi, ze pokud je realna pravdepodobnost poruchy, pak bod 4 proste neplati .... nebo kde delam ve sve uvaze chybu ?

5.4.2011 15:04 | KaCe Te | nevhodný příspěvek? | reagovat

Server Vodohospodářské stavby

Rekonstrukce Vodního díla Nechranice

Rekonstrukce Vodního díla Nechranice