KONSTRUKCE Media, s. r. o.Com4In Group
ISSN 1803-8441
English - Google Translate Česky - Překladač Google French - Google Translate Italian - Google Translate German - Google Translate Polish - Google Translate Spanish - Google Translate Swedish - Google Translate   |   Přihlásit se   
Nacházíte se:  Úvod    Seriály    Silniční okruh kolem Prahy    Mostní stavby na Silničním okruhu kolem Prahy – úseku 513 Vestec – Lahovice

Mostní stavby na Silničním okruhu kolem Prahy – úseku 513 Vestec – Lahovice

Publikováno: 13.1.2010
Rubrika: Silniční okruh kolem Prahy

Součástí jihozápadního segmentu souboru staveb Silničního okruhu kolem Prahy je část 513 v prostoru mezi obcemi Vestec a Lahovice. Ta začíná napojením na stavbu 512 D1 – Jesenice – Vestec v mimoúrovňové křižovatce s výhledovou trasou dálnice D3 a silnicí II/101 u obce Jesenice a končí rozsáhlou mimoúrovňovou křižovatkou Strakonická u městské části Praha 5 – Lahovice v blízkosti Vltavy. Zhotovitelem je sdružení Vestec – Lahovice, jehož členy jsou Skanska DS a. s., Skanska BS a. s. a Alpine Mayreder Bau GmbH. Celková délka této stavby je 8,3 km a zahrnuje 27 mostů, z toho sedm na hlavní trase.

I. ETAPA STAVBY
Skanska DS a. s., závod Mosty je dodavatelem všech mostních objektů I. etapy této stavby. Největším mostním objektem tohoto úseku je most přes Vltavu dlouhý 236 m, jehož konstrukce a technologie výstavby byla podrobně popsána v druhém čísle letošního vydání tohoto časopisu. Oproti stavu prací na jaře letošního roku stavba mostu pokročila tak, že na pravém mostě je již položena izolace včetně ochrany z litého asfaltu a betonují se římsy a svodidla. Levý most je těsně před zmonolitněním obou letmo betonovaných vahadel spojovací lamelou.

Patří sem také pět mostních objektů, které jsou součástí mimořádně rozsáhlé mimoúrovňové křižovatky Strakonická. U stavebních objektů 201 až 204 se jedná v zásadě o podobné mostní konstrukce tvořené spojitým nosníkem z předpjatého betonu. SO 201 na rampě D má celkovou délku 111 m, SO 202 na rampě L 139 m, SO 203 na rampě H 193 m a SO 204 na rampě N má celkovou délku 268 m. Na most 204 navazuje na přechodovém pilíři P 19 stavební objekt 205 – Most na rampě N, I1,I2, který tvoří spojitý rošt ze tří větví z monolitického železového betonu.

Půdorysné i výškové vedení nivelety je u všech objektů velmi složité, např. SO 204 přechází ve své délce z levotočivého oblouku o poloměru 160 m přechodnicemi do pravotočivého oblouku o poloměru 103 m, výškově pak z vrcholového oblouku o poloměru 1.500 m do údolnicového oblouku o poloměru 1.200 m. Rovněž šířkové uspořádání mostovky a její příčné sklony jsou značně proměnné. Rozpětí jednotlivých polí se pohybuje od 15 do 27,5 m. Všechny tyto objekty jsou založeny hlubinně na pilotách, na jejichž hlavách jsou vybetonovány železobetonové základové desky půdorysného rozměru většinou 6,0 × 6,0 m až 11,0 m výšky 1,5 m.

Před betonáží základů byly po přesném vytýčení do výztuže základů vsazeny armokoše pilířů. Pilíře mají průřez obdélníka se zaoblenými rohy, s příčně kónicky rozšířenou hlavicí. Základní průřez běžného (vnitřního) pilíře je 2,4 × 1,8 m, průřez v temeni hlavice je zaoblený obdélník 3,8 × 1,8 m pro umístění dvojice hrncových ložisek. U krajních (přechodových) pilířů je tloušťka pilíře zvětšená z 1,8 na 3,4 m.

Pilíře byly betonovány většinou s pracovními sparami do šplhacího bednění systému DOKA. Nosné konstrukce stavebních objektů 201 až 204 tvoří deskový nebo jednotrámový nosník s vyloženými konzolami. Mostovky byly betonovány do bednění na pevné skruži typu MTP postupně po jednotlivých polích s pracovní sparou ve čtvrtině rozpětí. V pracovní spáře byla po třech dnech po dosažení minimální pevnosti betonu 32 MPa předepnuta a následně spojkována maximálně polovina přepínacích kabelů. V oblastech proměnné šířky mostu, kde bylo potřeba zvýšit počet kabelů, byly použity „mrtvé“ kotvy. Ve všech případech byl použit předpínací systém SKANSKA.

Od těchto spojitých předpjatých konstrukcí se odlišuje stavební objekt 205, který byl navržen jako rošt ze tří větví, které v půdoryse vymezují trojúhelník. Jednotlivé větve roštu probíhají spojitě přes vnitřní podpěry, přičemž vždy krajní pole přilehlých větví splývají do jednoho pole s proměnnou šířkou průřezu. Rampa celkové délky 130 m byla betonována ve třech záběrech o objemu cca 800 m3 betonu. Bednění bylo vzhledem k menší výšce nad terénem a tvarové složitosti provedeno na pevné skruži systému DOKA.

Při všech stavebních činnostech bylo nutné zachovat dopravu ve stávajícím dopravním uzlu na Strakonické ulici a výstavbu těchto mostních objektů přizpůsobit složitému POV a DIO. U mostu 204 si to například vyžádalo po betonáži a předepnutí 8. betonážního dílu technologickou přestávku v délce cca osm měsíců.

II. ETAPA STAVBY
Na úseku II. etapy stavby 513, kterou zajišťuje firma Alpine Mayreder Bau GmbH, je závod Mosty Skanska DS a. s. dodavatelem dalších 13 mostních objektů. Z nich pět je na hlavní trase, čtyři na odbočných větvích a čtyři tvoří nadjezdy.

U napojení na stavbu 512 se nacházejí dva nadjezdy, které převádějí silnici II/101 mezi obcemi Jesenice a Dolní Břežany přes SOKP a přes budoucí napojení dálnice D3. Mostní konstrukci přes SOKP tvoří předpjatá betonová desková konstrukce o čtyřech polích s rozpětími 17,5 + 2 × 25,0 + 17,5 m. Šířka mostovky je proměnná od 11,5 do 12,598 m. Krajní opěry jsou ve tvaru úložných prahů se zavěšenými křídly podporované řadou pilot o průměru 1.220 mm délky 17 m. Střední pilíř umístěný ve středním pásu dálnice má kruhový dřík o průměru 1.900 mm. Pilíře vedle dálnice jsou stěnové ve tvaru Y s tloušťkou stěny v nejsilnějším místě 1.250 mm.

Pilíře jsou opět založeny na pilotách. Konstrukce je na opěrách a krajních pilířích uložena na elastomerová ložiska, na středním pilíři na pevném hrncovém ložisku. Most byl betonován na pevné skruži typu DOKA, na které bylo provedeno bednění z podélně kladených palubek spojovaných na polodrážku. Betonáž i předpínání proběhlo vždy v jedné etapě na celou délku mostu. V blízkosti se nachází podobný most přes nájezd na dálnici D3. V tomto případě se jedná o dvoutrámovou nosnou konstrukci z monolitického předpjatého betonu o pěti polích s rozpětími 14,0 + 3 × 17,5 + 14,0 m. Spodní stavba mostu je vzhledem ke složitým základovým poměrům s vysokou hladinou podzemní vody založena opět na pilotách délky 7,0 až 13,2 m. Krajní opěry byly navrženy jako masivní se zavěšenými křídly.

Pilíře jsou obdélníkového průřezu 1,0 × 2,2 m se zaoblenými rohy. Spojení pilíře a nosné konstrukce je provedeno pomocí vrubového kloubu. Na opěrách je pak nosná konstrukce uložena na vyztužená elastomerová ložiska. Nosná konstrukce z betonu C 30/37 XF2 byla betonována v jedné betonážní etapě na pevné skruži typu MTP do bednění provedeného z podélně kladených palubek. Aby se zamezilo nežádoucímu vzniku trhlin, které vznikají v prvním období po betonáži, bylo předpínání kabelů provedeno ve dvou etapách.

Po třech dnech po betonáži nosné konstrukce za předpokladu dosažení minimální krychelné pevnosti betonu 26,5 MPa byly v každém trámu dva kabely předepnuty na 50 % projektované síly. 2. etapa předpínání mohla proběhnout nejdříve za sedm dní po betonáži za předpokladu dosažení minimální krychelné pevnosti betonu 34 MPa. Poté byly i na 100 % projektované síly dopnuty kabely napínané v 1. etapě. Na obou nosných konstrukcích byly pomocí zavěšeného lešení systému DOKA vybetonovány římsy, dále byly osazeny mostní závěry na celkový dilatační posun 80 mm, mostovky zaizolovány pásovou izolací a položeny vozovkové vrstvy.

Pro umožnění napojení staveb 513 a 512 byly tyto nadjezdy již předány do předčasného užívání. Asi 2 km od této mimoúrovňové křižovatky se nachází ve čtyřmetrovém zářezu hlavní trasy nadjezd polní cesty. Jde o tvarově zajímavou konstrukci o dvou polích s rozpětím 35,0 + 35,0 m. Spodní stavba je založena opět hlubinně na pilotách. Tvoří ji krajní masivní opěry se zavěšenými křídly a střední pilíř obdélníkového průřezu se zkosenými rohy. Nosná konstrukce má jednotrámový průřez o proměnné výšce trámu s vetknutými konzolami. Výška trámu se mění z 1,2 m v polích parabolickým náběhem délky 15,0 m na hodnotu 2,2 m nad středním pilířem. Šířka trámu se mění podle jeho výšky vlivem sklonění boků. Celkově je celá nosná konstrukce tvarována z estetických důvodů do oblých tvarů.

Této tendenci také odpovídá tvar říms a zábradlí. Nedaleko ve směru staničení je situován čtvrtý nadjezd, který převádí přes hlavní trasu místní komunikaci III/10114 Vestec – Hodkovice. Nosnou konstrukci z předpjatého betonu tvoří deskový nosník s konzolami o čtyřech polích s rozpětími 15,5 + 2 × 22,5 + 13,0 m. Nosná konstrukce je půdorysně v oblouku, zčásti v přechodnici, v podélném směru ve vrcholovém oblouku. Příčný sklon mostu je v celé délce střechovitý konstantní 2,5%. Mostovka byla vybetonována na pevné skruži typu MTP bez přerušení v jedné etapě (613 m3). Předpětí bylo vneseno do nosné konstrukce 10 dní po betonáži po dosažení 90% pevnosti betonu.

Následuje soubor objektů, které jsou součástí mimoúrovňové křižovatky Písnice. Jako první na hlavní trase je objekt SO 216, který je situován v místě, kde přemosťuje občasnou vodoteč. Jde o konstrukci rámového přesypaného mostu. Vlastní rámová konstrukce mostu je uložena na základovém pasu šířky 4,8 m a délky 55,3 m. Hrubá výška mostu je 2,5 m. Na zaizolovanou stropní desku je na ochrannou vrstvu betonu položena drenážní geotextilie a ochranný násyp ze štěrkodrti. Na něj pak navazuje těleso násypu a vrstvy silničního tělesa hlavní trasy.

Dalším stavebním objektem je most přes biokoridor, který je tvořen dvěma samostatnými mosty vedle sebe. Nosnou konstrukci každého mostu tvoří sedm prefabrikovaných předpjatých nosníků od firmy Skanska typového označení SKA-T 1800/1000 spřažených s železobetonovou monolitickou deskou a na koncích spojených monolitickými příčníky. Nosníky délky 21,75 m byly vyrobeny ve výrobně závodu Skanska – Prefa v Uhříněvsi.

Předpínání nosníků bylo ve výrobně prováděno ve dvou fázích, přičemž bylo geodeticky sledováno jejich vzepětí. Výrobu nosníků bylo nutno sladit se stavbou nosné konstrukce i s výstavbou spodní stavby tak, aby maximální stáří nosníků při betonáži spřažené desky bylo tři měsíce a časový rozdíl mezi betonáží opěr a betonáží koncových příčníků byl pokud možno minimální. Při svařování betonářské výztuže bylo vyžadováno důsledné dodržování zásad dle TP 193.

V těsné blízkosti tohoto mostu jsou na křižovatkových větvích situovány další dva mosty přes biokoridor podobné konstrukce. Jedná se monolitický šikmý rozpěrák z předpjatého betonu s rozpětím 10,0 m v kolmém směru a 19,69 resp. 11,96 m v šikmém řezu (v ose komunikace). Nosnou konstrukci tvoří monolitická předpjatá deska uložená na průběžném vrubovém kloubu, která byla vybetonovaná na pevné skruži. Na křižovatkové větvi východ se nachází stavební objekt 212, který překračuje terénní depresi s vodotečí. Je obdobné konstrukce jako výše zmíněný objekt 216.

Na hlavní trase následuje most přes přivaděč Vestec. Jedná se o dva příčně oddělené dvoutrámové spojité nosníky o dvou polích z monolitického předpjatého betonu celkové délky 70 m. Spodní stavba je založena plošně. Mostovky byly vybetonovány do bednění na pevné skruži typu MTP, k vnesení předpětí byl použit přepínací systém SKANSKA.

Místní dopravu pod SOKP převádí v MÚK Písnice stavební objekt 210. Jedná se o dva souběžné mosty o jednom poli rozpěrákové trámové konstrukce z prefabrikovaných předpjatých nosníků typu SKA-T délky 17 m a výšky 1,0 m. Prefabrikované trámy jsou spřaženy s železobetonovou deskou tl. 250 mm, která tvoří podklad pod mostní vozovkou tl. 135 mm. V těsné blízkosti tohoto objektu se nachází most SO 209 obdobné konstrukce, pouze z nosníků typu SKA-T 1800/800 délky 15,35 m.

Posledním mostem II. etapy stavby 513 dodávaným závodem Mosty (Skanska DS a. s.) je SO 208 – Most přes migrační trasu. Jde o dva souběžné mosty pro každý dopravní směr. Nosná konstrukce je monolitická, dvoutrámová se širokými (deskovými) trámy z předpjatého betonu o jednom poli o rozpětí cca 18 m. Půdorysně je nosná konstrukce v levotočivém směrovém oblouku o poloměru 1.300 m. Trámy jsou uloženy na dvojicích hrncových ložisek na plošně založených opěrách. Mostovka byla vybetonována na pevné skruži MTP.

Zásluhou přijatých opatření byly vytvořeny předpoklady, že všechny stavební objekty budou dokončeny dle harmonogramu do 30. dubna 2010 tak, aby stavba 513 mohla být společně s úseky 512 a 514 zprůjezdněna v předpokládaném termínu (v letních měsících roku 2010).

Bridge structures on the Ring around Prague – Section 513 Vestec – Lahovice
The part 513 in the area between the villages of Vestec and Lahovice is a part of the southwestern segment of the structures of the Ring around Prague. Total length of this structure is 8.3 km and includes 27 bridges, of which seven are on the main route. The contractor of all bridge structures of stage I is Skanska DS a. s., branch Mosty. This stage also includes the biggest bridge structure of this section – bridge over the river Vltava being 236 m long, or five bridge structures which are parts of elevated crossing Strakonická. On section of stage II of the structure 513, the branch Mosty Skanska DS a. s. is a contractor of another 13 bridge structures. Of them five are on the main route, four are on the branches and four constitute overpasses. We are naming, for example, two overpasses which transfer the road II/101 between the villages Jesenice and Dolní Břežany through RAP and through future connection to highway D3,or the set of units which are part of the elevated crossing Písnice.

Bookmark
Ohodnoďte článek:

Fotogalerie
SO 201 – betonáž mostovky (foto: Skanska DS a.s.)SO 204 – bednění pilíře (foto. Skanska DS a.s.)SO 205 – pohled na nosnou konstrukci (foto: Skanska DS a.s.)SO 211 – nosná konstrukce (foto: Skanska DS a. s.)SO 204 – pohled na mostovku (foto: Skanska DS a. s.)SO 205 – odbednění pilíře (Skanska DS a. s.)SO 209 – nosná konstrukce (foto: Skanska DS a. s.)

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Pražský dálniční okruh: Plánovaný most přes Vltavu v Praze – ZlíchověPražský dálniční okruh: Plánovaný most přes Vltavu v Praze – Zlíchově (55x)
Pražský dálniční okruh byl od samého počátku jeho projektování v posledních měsících roku 1938 vždy trasován a projektov...
Betonáž spřažené železobetonové desky mostu přes Lochkovské údolíBetonáž spřažené železobetonové desky mostu přes Lochkovské údolí (31x)
Nejvyšším mostem v Praze, s výškou až 65 m nad údolím, bude brzo dálniční most, který se klene přes Lochkovské údolí....
Vybrané mostní stavby a tunely SOKP, části 514 Lahovice – SlivenecVybrané mostní stavby a tunely SOKP, části 514 Lahovice – Slivenec (29x)
Stavba 514 Lahovice – Slivenec, v současné době realizovaná součást vnějšího okruhu kolem Prahy, je bohatá mnoha z...

NEJlépe hodnocené související články

Pražský dálniční okruh: Plánovaný most přes Vltavu v Praze – ZlíchověPražský dálniční okruh: Plánovaný most přes Vltavu v Praze – Zlíchově (5 b.)
Pražský dálniční okruh byl od samého počátku jeho projektování v posledních měsících roku 1938 vždy trasován a projektov...
Starostové žádají ministra o posunutí Pražského okruhu (5 b.)
Kvůli hluku a exhalacím chce 11 starostů z Prahy a středních Čech upravit východní část Pražského okruhu. V dopise adres...
Dlouho očekávaná část Silničního okruhu kolem Prahy, úsek 512 D1 – Jesenice – VestecDlouho očekávaná část Silničního okruhu kolem Prahy, úsek 512 D1 – Jesenice – Vestec (5 b.)
Úsek 512 D1 – Jesenice – Vestec, klíčová část jihozápadního segmentu Silničního okruhu kolem Prahy (SOKP), j...

NEJdiskutovanější související články

Pražský okruh výrazně zkrátí cestujícím na Letiště Praha dobu jízdyPražský okruh výrazně zkrátí cestujícím na Letiště Praha dobu jízdy (2x)
Otevření Pražského okruhu v jižní části města zkrátí řidičům, kteří se potřebují dostat na letiště Praha/Ruzyně, dobu jí...
VIDEO: Otevíráme jižní část Pražského okruhu (1x)
Ředitelství silnic a dálnic ČR uvádí do provozu významnou část okruhu hlavního města České republiky. Tolik očekávaný ús...
„Silniční okruh kolem Prahy je v tuto chvíli nejdůležitější částí rozestavěné dálniční sítě,“„Silniční okruh kolem Prahy je v tuto chvíli nejdůležitější částí rozestavěné dálniční sítě,“ (1x)
sdělil v rozhovoru pro časopis SILNICE ŽELEZNICE Ing. Michal Reiter, předseda představenstva a generální ředitel Skanska...

Server Vodohospodářské stavby

Rekonstrukce Vodního díla Nechranice

Rekonstrukce Vodního díla Nechranice