Vláda podpořila novelu urychlující výstavbu, návrh nyní posoudí poslanci

Vláda dnes podpořila novelu zákona č. 416/2019 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, kterou inicioval ministr dopravy a poslanec Dan Ťok. Přijetím kompromisního poslaneckého návrhu, na němž je shoda napříč politickými stranami, dojde ke zkrácení až třináctiletého cyklu, který si dnes vyžádá každá infrastrukturní stavba.

Novela zákona urychlujícího pomalou výstavbu dálnic a i dalších staveb by mohla začít platit ještě v tomto roce. „V minulých letech byla zastavena příprava a zahajování nových staveb dálnic, a proto jsme v posledních čtyřech letech nemohli mnoho nových dálnic otevřít. Soustředili jsme se hlavně na rozhýbání přípravy a zahajování nových staveb. Neúnosná je dnes zejména délka přípravy staveb, která dosahuje až neuvěřitelných 13 let, po kterých je možné vůbec začít stavět,“ uvádí ministr Dan Ťok.

Předložený návrh novely zákona obsahuje nové instituty, jejichž cílem je umožnit co nejrychlejší zahájení přípravných prací. Hlavním nástrojem pro zrychlení výstavby je institut předběžné držby.

„U vybraných prioritních staveb to umožní začít stavět ještě před samotným vyvlastněním všech pozemků v trase budoucí dálnice nebo železnice. Odpadne tak možnost odvolání proti vyvlastnění, které o měsíce až roky zdržuje výstavbu,“ vysvětluje ministr dopravy.

Pokud poslanci novelu schválí, bude možné vstupovat na pozemky při přípravě staveb, zjednoduší se výplata náhrad za věcná břemena. V každém kraji se určí úřad, který povede k vyjmenovaným dopravním stavbám územní řízení. U většiny krajů se bude jednat o obecní úřad obce s rozšířenou působností v sídle kraje, což umožní vyšší odbornou specializaci příslušných úředníků.

V případě schválení stát také bude moct od vlastníka potřebných pozemků vykoupit i hospodářsky nevyužitelné zbytkové části pozemku, které by jinak stát musel stejně zpřístupnit např. polní cestou. Přílohou novely je také výčet staveb, který obsahuje páteřní dálniční síť, hlavní železniční koridory nebo vysokorychlostní tratě.

Aktuálně se staví více než 145 kilometrů nových dálnic a silnic I. tříd a připraveno je k zahájení přes 200 kilometrů dalších projektů. Mezi lety 2010 až 2013 došlo k radikálnímu útlumu výstavby, roční průměr nově zahajovaných staveb spadl na pouhé čtyři kilometry z původních 30 kilometrů. V celkových počtech se zahájilo za tyto „hubené“ čtyři roky pouhých 16,4 kilometrů nových dálnic a 34,4 kilometrů na modernizované dálnici D1. Oproti tomu mezi lety 2014 až 2017 byl zahájeno o 60 procent víc staveb, konkrétně 75,1 kilometrů nových dálnic a 54,3 kilometrů modernizované D1, což je v průměru skoro 19 kilometrů nových dálničních staveb a 14 kilometrů modernizované D1.

Příloha k novele zákona č. 416/2009 Sb.

1. Dálnice a silnice I. třídy
1.1 Dálnice

• D0 (Pražský okruh), D1, D2, D3, D4, D5, D6, D7, D8, D10, D11, D35, D48, D49, D52, D55

1.2 Silnice I. třídy přímo navazující na dálniční tahy

• I/35 Turnov – Hrádek nad Nisou, státní hranice, I/49 Vizovice – státní hranice

2. Dráhy
2.1 Dráhy konvenční

• železniční trať Praha – České Budějovice - Horní Dvořiště – státní hranice
• železniční trať Praha – Plzeň – Domažlice – státní hranice
• železniční trať Praha – Česká Třebová – Brno
• železniční trať Cheb – Karlovy Vary – Teplice – Ústí nad Labem
• železniční trať Prostřední Žleb – Děčín – Mělník – Kolín – Havlíčkův Brod – Brno
• železniční trať Hranice na Moravě – Horní Lideč
• stavby v rámci železničního uzlu Praha (ohraničeno železničními stanicemi Praha-Ruzyně, Praha-Zličín, Praha-Řeporyje, Praha-Radotín, Praha-Zbraslav, Praha-Uhříněves, Praha-Běchovice, Praha-Horní Počernice, Praha-Čakovice, Roztoky u Prahy)
• stavby v rámci železničního uzlu Brno (ohraničeného železničními stanicemi Brno-Maloměřice, Starý Lískovec, Modřice, Chrlice, Ponětovice)
• stavby v rámci železničního uzlu Ostrava (ohraničeného železničními stanicemi Polanka nad Odrou, Vratimov, Český Těšín, Petrovice u Karviné, hraniční přechod Bohumín/Chalupki, Ostrava-Třebovice)
• železniční spojení Praha – Kladno vč. napojení letiště Václava Havla Praha
• železniční trať Plzeň – České Budějovice
• železniční trať Velký Osek – Hradec Králové – Choceň
• železniční trať Praha Vysočany – Lysá nad Labem
• železniční trať Otrokovice – Vizovice
• železniční trať Olomouc – Šumperk
• železniční trať Týniště nad Orlicí – Častolovice – Solnice
• železniční trať Hradec Králové – Pardubice – Chrudim
• železniční trať Brno – Zastávka u Brna - Okříšky

2.2 Dráhy vysokorychlostní

• RS 1 Praha – Brno – Přerov – Ostrava – hranice PL
• RS 2 Brno – Břeclav – státní hranice SK/AT
• RS 3 Praha – Beroun/Hořovice
• RS 4 Drážďany – Ústí nad Labem – Praha včetně odbočky Kralupy (Nová Ves) – Louny – Most

Prehled vybraných dopravních staveb 2018

Přehled projektů v realizaci a s předpokládaným zahájením v roce 2018

Autor

• (red)