„Nosníky jsme si po mnoha letech vyrobili a předepjali sami,“
Rubrika: Mosty
řekl v rozhovoru pro časopis Silnice Železnice Jan Štěpánek, ředitel oblasti Mosty u firmy Swietelsky stavební.
Je tento most součástí výstavby koridorové tratě?
Nikoliv. Přemostění není přímou součástí výstavby koridorové tratě z Prahy do Českých Budějovic, ale je touto výstavbou výrazně ovlivněno. Stavba se navíc nachází v těsné blízkosti vlakového nádraží v Táboře při jeho plném provozu. S tím souviselo množství technickotechnologických stavebních opatření, která jsme museli přijmout.
Vlaky zde sice nejezdí rychle, ale je pravdou, že po tragédii ve Studénce nám byla věnována výraznější pozornost všech dotčených orgánů… Bohužel, tragédie ve Studénce jasně ukázala, že mostařina je velmi náročné řemeslo, kde jakákoliv chyba, ať již systémová, nebo chyba jednotlivce, může přinést fatální následky.
Kdy stavba začala?
Výstavba přemostění, kterou realizujeme ve sdružení vedeném OHL ŽS, prakticky začala v lednu letošního roku, kdy byl zlikvidován stávající starý a již nevyhovující most. Ocelová konstrukce z počátku 20. století byla ve stavu, který neumožňoval průjezd silničních vozidel, a sloužila pouze pěším. Společenská poptávka volala po řešení – tím bylo silniční spojení Blanického předměstí a Čekanic s městem Tábor. Nájezd na most je z jedné strany uměle navýšený, musela se udělat různá technická a konstrukční řešení, násypy, je tady totiž hodně těsno, jak vidíte sám…
Je přemostění něčím atypické?
Stavba je atypická právě tím, že nemá standardní plynulost a návaznost stavebních činností. Je to ale prakticky vlastní stavbám nad železniční tratí.
Musíte nyní prostě čekat na výluky?
Jsme připraveni na montáž nosné konstrukce, ale čekáme na zahájení rekonstrukce druhé části nádražních kolejí. První polovinu mostu jsme proto realizovali právě v době, kdy probíhala rekonstrukce tzv. sudých kolejí. Nyní čekáme na výluku liché koleje. Navíc všechny činnosti se odehrávají nad trolejovým vedením, s tím souvisí mnoho opatření, nulová pole… Jde o standardy, které jsou prostě potřeba.
Kdy tedy zrealizujete druhou polovinu mostu?
Připraveni již jsme. Do října 2008 se připraví spodní stavba a ve výluce v listopadu 2008 zahájíme uložení nosníků. Celé přemostění, včetně navazujících komunikací, odvodnění, kanalizací a přeložek sítí, bude hotovo v květnu 2009.
Původní dokumentace hovořila o spřažené, ocelobetonové variantě. Vy jste přistoupili k celobetonovému řešení…
Ano, nosná konstrukce byla původně navržena ocelobetonová, spřažená. Z různých technických a technologických důvodů jsme původní dokumentaci upravili a přistoupili k variantě předpjaté betonové monolitické konstrukce. Kdybychom například zůstali u ocelobetonové varianty, museli bychom nejen na výrobu, ale i montáž ocelové konstrukce najmout externí firmu. Díky řešení, které jsme zvolili, se pro nás vše, myslíme, zefektivnilo.
Nevěděl jsem, že máte v rámci firmy i divizi pro výrobu prefabrikovaných předpjatých nosníků…
Je pravdou, že se běžně nakupují u specializovaných firem. Ale nosníky, kterých je 24, jsou geometricky atypické, prakticky všechny jsou jinak tvarované. Nevím, kdo by měl o takovou zakázku zájem. Museli jsme přistoupit ke kusové výrobě. Mohli jsme si to dovolit, z dřívějška máme ve výrobě předpjatých nosníků zkušenosti a tímto jsme se vlastně vrátili k obecné tradici.
Našli jsme nedaleko staveniště prostor a po zajištění všech formálních předpisů, testů a zisku certifikátů jsme si začali předpjaté nosníky vyrábět sami. Výhodou je i to, že doprava nezatěžuje již tak přetíženou silniční síť. Výroba a montáž prvních dvanácti nosníků, včetně předpínání, trvala 4 měsíce.
Jak probíhala montáž?
Proběhla zatím první etapa. Montáž nosníků probíhala pomocí unikátního stotunového železničního jeřábu, které jsou, domníváme se, pouze dva v republice. Nosníky jsme nakládali ve třech etapách, přivezli do prostoru za nádraží. Poté byly přeloženy na speciální podvozky a přivezeny na staveniště a díky uvedenému jeřábu smontovány. Druhou polovinu mostu ale budeme montovat autojeřábem, bude to rychlejší a elegantnější řešení. V rámci první poloviny jsme neměli jinou možnost.