Most ve Studénce napodruhé bez problémů

• Foto

Pro úspěšné provedení montáže mostu byla podmínkou pečlivá technická a organizační příprava. Pro maximální bezpečnost byla místo výsunu mostu využita technologie osazení mostních dílů do montážního otvoru. To také umožnilo minimalizaci výluk na železniční trati pod ním. Podstatnou roli při montáži sehrál pásový jeřáb Demag CC 2400. Ten musel být v průběhu montáže po sestavení opět rozmontován, přesunut na jiné místo a zde znovu složen. Mostní dílce, největší, jaké bylo možno za pomoci těžké přepravní techniky dostat z bran vítkovického závodu, byly pro kolos typu CC 2400 nelehkým břemenem, přesto jejich kompletace a následná montáž proběhla bez jakýchkoli problémů.

„Pomocí jeřábu byly v první etapě ze strany od Bílovce nejdříve ve třech samostatných dvouhodinových výlukách usazeny dílce středního pole nad tratí a následně zbývající dílce krajního pole. Výluky na trati byly dlouhodobě dopředu sjednány a proběhly o víkendu v nočních hodinách, s maximální eliminací dopadů na provoz,“ vysvětlil manažer projektu ze společnosti Hutní montáže, a. s., Ing. Milan Hanzelka.

Ve druhé etapě se pásový jeřáb demontoval, převezl na protější stranu trati, opět smontoval a pomocí něj se osadily během jednoho dne poslední tři díly nosné konstrukce mostu ze strany od Příbora.

Odborník: Používání dřeva ve stavebnictví je starší než používání železa
Dřevěné špalíky, které policie označila za jednu z příčin železničního neštěstí ve Studénce, jsou běžnou součástí staveb mostů a zřícení mostní konstrukce ve Studénce podle ředitele Kloknerova ústavu Českého vysokého učení technického v Praze Doc. Ing. Tomáše Klečky, CSc., nezavinily. Vyšetřovatel nehody Jiří Jícha Klečkův posudek odmítl komentovat s tím, že jde o prohlášení znaleckého ústavu, který si najala stavební firma Bögl & Krýsl, k. s. Její dva inženýři jsou kvůli neštěstí stíháni.

„Už jsem toho viděl hodně, ale tohle ještě ne,“ uvedl Jícha na tiskové konferenci a dodal, že překvapeni byli i soudní znalci, kteří hledají konkrétní příčinu tragédie. S tím ale nesouhlasí Klečka, jehož ústav je zapsán v seznamu znaleckých ústavů. Podle něj je použití dřevěných prvků při výstavbě mostů běžné. Dřevěné podložky se rovněž používají pro dočasné vypodložení mostních ložisek: „Dřevo svými parametry chrání konstrukce před poškozením v místě podepření a může ochránit nátěry. Obě tyto funkce plnilo dřevo při opravě mostu ve Studénce. Používání dřeva ve stavebnictví je určitě starší než používání železa. Dodnes platí, že dřevo má nezastupitelnou funkci pro své vlastnosti. Také v mostním stavitelství má svoji důležitou funkci.“ Dodal, že použité dřevěné podložky sice nebudí dobrý dojem, nijak ale nesnižují spolehlivost mostu při vysouvání.

Podotkl, že měkké smrkové dřevo má navíc poměrně nízký modul pružnosti, což vede při vypodložení mostu ke slisování tenkých podložek na několik milimetrů. Takto vytvarované podložky mají navíc větší tření než kovové podložky, lépe vyplní drobné nerovnosti a přizpůsobí se tvaru mostní konstrukce: „Plní tak dobře funkci pevného vypodložení. Z těchto důvodů je zřejmé, že samotné dřevěné podložky nesnížily spolehlivost vysouvaného mostu a nebyly příčinou jeho zřícení.“

Stejným způsobem argumentoval i jeden z inženýrů, kteří byli kvůli tragédii obviněni. „Dřevo snížilo tření. Nemohlo způsobit havárii mostu. Když čtu, že znalci byli zděšeni, jsem také zděšen,“ řekl. Nehoda se stala 8. srpna 2008. Mezinárodní rychlík Comenius jedoucí z Polska do Prahy narazil ve vysoké rychlosti do trosek zříceného mostu. Na místě zemřelo šest lidí, další dva cestující zemřeli později v nemocnici. Sedm desítek cestujících z Čech, Polska i Ukrajiny bylo zraněno. Škoda se pohybuje kolem 180 milionů korun.

The bridge in Studénka without problems for the second time
The new bridge in Studénka has already been built and we would like to tell you something about its construction. A careful technical and organisational preparation was a condition for successful construction of the bridge. In order to provide for maximum safety, instead of the bridge extension, the technology of sinking the bridge elements into the assembly hole was used. It also enabled minimizing the closures on the railway track located under the bridge. The wooden fixing slips considered by the police to be one of the reasons of the railway accident in Studénka are a common part of bridge construction and the fall of the bridge structure in Studénka was not caused by that according to Doc. Ing. Tomáš Klečka, CSc., director of Klokner Institute of the Czech Technical University in Prague. The accident investigator Jiří Jícha refused to comment on Klečka´s expert´s opinion with the reasoning that it was the statement of an expert institute hired by the construction company Bögl & Krýsl, k. s.

Autor

• Bc. Fejfar Vítězslav