Zanedbávání údržby dostalo tisíce mostů do havarijního stavu

Tisková konference začala optimisticky – představením zdařilých mostních staveb a rekonstrukcí, především novějšího data, ale poté přišly na řadu nepříliš optimistické fotografie a čísla. Tisíce mostů jsou v havarijním stavu, další tisíce jsou těsně u hranice, kdy by se do skupiny mostů v katastrofálním stavu dostaly. Stát sice má finance na novou výstavbu, ale nezbývají mu peníze na preventivní údržbu. Na rekonstrukce se najdou prostředky, ale musí jít o velké částky v hodnotě deseti či patnácti milionů korun. „Zanedbaná je však údržba, například vyčištění kanálků, dilatace a podobně,“ řekl rada z ministerstva dopravy Jiří Chládek.

O stavu mostů pohovořili zleva Pavel Švagr Jiří Chládek Tomáš Rotter (ČVUT Praha) a František Menšík.

Specialista na mostní stavby František Menšík, uvedl, že Česká republika má řadu vynikajících projektantů mostů, kteří pracují u nás i v zahraničí. Mostů ve spojitosti s výstavbou silnic a dálnic stále přibývá. Nicméně nyní je v silniční síti u nás evidováno přibližně 16.700 mostů, z toho přes 2.000 mostů je podle norem zařazeno do kategorie 5 (špatné), 6 (velmi špatné) a 7 (havarijní). Každý rok se počet těchto mostů podle statistických údajů zvyšuje. „Dnes je tu přibližně dalších 4.000 mostů, které jsou evidovány v kategorii 4 a lze je označit za čekatele na zařazení do kategorií uvedených výše,“ uvedl F. Menšík.

Nejvýraznější příčinou zhoršování stavu mostů je velký nárůst dopravy a zvyšování tonáže a nápravových tlaků vozidel. Původní projekty s tímto zatížením nepočítaly, v úvahu je třeba také vzít stáří konstrukcí. Stav některých mostů ovlivnily povodňové události a další vlivy. Například velká voda paradoxně pomohla jižním Čechám, kde povodně v posledních letech poškodily 35 mostů a nyní už jsou prakticky všechny opraveny. V Jihomoravském kraji je v nevyhovujícím stavu zhruba deset mostů.

„Faktorů špatného stavu mostů je mnoho. Jsou tu starší a třeba i historické mosty, které jsou v pořádku, hodně vydrží a opravy na nich nejsou tak časté. Příkladem je Karlův most. Nové mosty se v některých případech vyznačují špatnou izolací, která nechrání mosty před vlivem účinků posypových materiálů, např. chloridů. Dochází tak k postupné devastaci nosných konstrukcí těchto mostů. Ale to nejsou jediné faktory. Zvyšuje se například progresivně těžká doprava. Dojde-li např. k autohavárii na významné komunikaci, je často nutné provoz svést do blízkého okolí, kde opět může právě zmíněná těžká doprava mosty neúměrně přetížit,“ dodává F. Menšík. Podle něj jsou však nové mosty obecně konstruovány kvalitněji než v minulosti, jsou na nich aplikovány nejmodernější materiály a oproti minulosti, kdy se počítalo s životností 90 let, se nyní staví na 100 let. „Alfou a omegou je ale údržba, průběžná starost o most,“ dodává F. Menšík.

V Česku je nyní podle evidence téměř 17.000 mostů, z nichž více než 1.150 vlastní stát, zhruba 12.500 je umístěno na silnicích druhé a třetí třídy, spravují je tedy kraje. „ŘSD investuje pouze do státních mostů, na opravy tisíců dalších se tedy nepodílí. Právě ty jsou v nejhorším stavu,“ uvedl Chládek. Podle odborníků mostařů proces degradace mostů na pozemních komunikacích progresivně narůstá už několik desítek let. „Myslím si, že mnohé kraje a obce ani neví, že se mají o most starat. Druhou otázkou však je, kde na opravy mají obce vzít,“ dodává F. Menšík.

V některých případech může být přímo ohrožena bezpečnost provozu. Přitom do současnosti není naznačeno, natož rozhodnuto, jakou strategii stát a jednotliví majitelé a správci objektů při jejich opravách a přestavbách zvolí. Tím by se zlepšila dopravní infrastruktura na území ČR.

V roce 2005 byla předána zákonodárcům do poslanecké sněmovny petice „Věc veřejná – zhoršující se stav mostů na území ČR“, o dva roky později byla opět odeslána předsedům obou komor Parlamentu ČR i vlády. Nedostatkem peněz na údržbu a opravu mostů se však jejich stav stále zhoršuje,“ konstatoval František Menšík, jeden z autorů petice. „Všechny dosavadní dlouhodobé snahy odborníků narážejí na poměrně malý zájem jak laické veřejnosti, tak i centrálních orgánů a politiků o zlepšení mostních konstrukcí,“ říká F. Menšík. „Tento problém je doslova časovanou bombou. Myslím si, že se asi čeká na nějakou tragedii….“ poznamenal F. Menšík.

Specialisté jsou přesvědčeni, že přetrvávající nedostatek financí je řešitelný právě v současné době, kdy je možné využít pro zásadní zlepšení stavu mostů peněz z fondů EU. A to zejména z Operačních programů (Doprava, Regiony) pro rozpočtové období 2007 – 2013. V rámci těchto programů je však nutné pro opravy a přestavby konstrukcí zajistit přípravu každého projektu včetně dokonale zpracované žádosti o spolufinancování. Koncepce dopravní politiky státu pak určí jasné priority a pořadí realizace jednotlivých projektů. Například pro odstranění špatného stavu mostů na dálnicích, silnicích I. až III. třídy a na drahách se odhadovaná částka pohybuje ve výši 25 až 30 miliard korun. „Nikoliv v čase, ale jednorázově a okamžitě,“ říká Pavel Švagr ze SŽDC.

Jenže podle informací ministerstva dopravy půjde na výstavbu, údržbu a opravy pozemních komunikací silničního charakteru v roce 2008 ze Státního fondu dopravní infrastruktury 55,5 miliardy, z toho jdou 4 miliardy na mosty.

Neexistuje však odhad, kolik by stály opravy ostatních mostů na místních komunikacích. Podle přítomných specialistů není řešením oprav mostů ani financování formou PPP. „Umím si představit výstavbu celých úseků silnic a dálnic formou PPP, bylo by to ale určitě dražší řešení. Zapojit soukromníka do toho, že rekonstruuje pouze jeden most na nějakém úseku, to si neumím představit, reálné je ale samozřejmě zapojení soukromníků při výstavbě celých úseků,“ řekl P. Švagr. Podle jeho slov je potřeba sestavit skupinu mostních specialistů, kteří by vytvořili systémové řešení přístupu k opravám mostů. Podle něj chybí systém sledování, nějaký „mostní program“, ale bohužel chybí i dostatek kvalitních mostních odborníků.

Autor

• (red)