Vysokorychlostní železnice se vyplácejí jen zřídka

Politici po celém světě si podle Economistu představují, že vlaky, které dokážou jezdit až 400 kilometrů za hodinu, přinesou podobný nárůst prosperity jako mohutný rozvoj železničních sítí v 19. století. Velké sumy do rychlých vlaků už v minulosti daly Japonsko, Francie, Německo, Španělsko a v poslední době Itálie a Čína. Projekty zvažují Austrálie, Portugalsko a Indonésie. Britská vláda se zamýšlí nad plánem postavit za 32 miliard liber (891 miliard Kč) spojení mezi Londýnem a severem Anglie.

Vlády jsou náchylné věřit tomu, že vysokorychlostní železnice mohou zmírnit regionální rozdíly v životní úrovni a podpořit ekonomický růst. Ve skutečnosti však tento cíl rychlovlaky neplní a někdy rozdíly dokonce zesilují, píše týdeník. Zvyšují totiž výhody velkých a bohatých měst, kde jsou zastávky, jak ukazují zkušenosti z Japonska, Francie a Španělska, kde se díky superrychlým vlakům ekonomická aktivita ještě více koncentrovala do metropolí na úkor provincií.

"Vysokorychlostní vlaky podobně jako jiné projekty regenerace infrastruktury ekonomickou aktivitu často jen přemisťují, než aby ji pomáhaly vytvářet," píše Economist. Města, která měla na dosavadní standardní trati zastávku a na nové ji mít nebudou, totiž mohou ztratit podnikatele a ekonomická aktivita se z nich přemístí do center.

Výhody z vysokorychlostní železnice mají zejména cestující podnikatelé, jimž to šetří čas a peníze. V Číně jsou jízdenky tak drahé, že jsou mimo možnosti většiny lidí. Jelikož ale vysokorychlostní železnice vyžadují obrovské investice, obvykle státní, zaplatí projekt daňoví poplatníci. Celkově tak touto "velkou vlakovou loupeží", jak časopis výstavbu vysokorychlostních železnic nazval, získávají jen bohaté centrální regiony a zámožní jednotlivci na úkor chudších.

Vysokorychlostní železnice mají jisté odůvodnění pro přepravu mezi hustě zalidněnými a navzájem vzdálenými městskými shuky jako ve východní části Číny. Na kratších trasách však jejich výhody mizí, protože nemohou ničím přispět ke transformaci regionu, ani nemají výhody širších sítí.

"A něco takového jako levná vysokorychlostní železnice neexistuje," konstatuje The Economist. Znamená to, že okrajové přínosy těchto zázraků techniky v podobě zkrácené cesty jsou zcela odbourány vysokými náklady.

Náklady na výstavbu vysokorychlostních železnic také odsávají zdroje ze skromnějších, ale efektivnějších projektů. V menších zemích má mnohem větší smysl modernizace dosavadních pomalejších spojení, například zlepšení signalizace. Týdeník uvádí, že některé běžné britské vlaky by mohly svou rychlost z nynějších 200 km/h modernizací signalizace ještě zvýšit, ovšem "odhalení nového signalizačního zařízení bude zřejmě pro politiky méně atraktivní než otevření nového futuristického projektu".

Economist vyzývá Británii, aby svůj velkolepý projekt vysokorychlostní železnice zavrhla, dokud je čas. Ostatním zemím doporučil, aby své plány na tomto poli přehodnotily. Dobrá infrastruktura vydrží dlouho, avšak špatná "může vykolejit jak veřejné finance, tak ambice dalšího rozvoje země," uzavírá týdeník.
 

Autor

• ČTK

Společnost KONSTRUKCE Media, s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.