„Vyrábíme sedadla pro všechny typy vozidel“

• Foto

Můžete představit několika větami společnost MSV interier?
Naše společnost se zabývá už deset let výrobou, vývojem a dodávkami komponent pro kolejová vozidla. Převážně se jedná o sedadla první a druhé třídy a také sedadla pro regionální přepravu. K tomu navazují sklopná sedadla a další prvky, jako jsou odpadkové koše, závěsy, záclony, potahové látky a koberce. Primárně jde o dodávky pro železniční kolejová vozidla Českých drah, Slovenských železnic a částečně i pro zahraničí. Nově jsme před dvěma léty začali dodávat i do tramvají. Například do ostravského dopravního podniku typová sedadla pro řádově 25 tramvají. U sedadel pro Ostravu jsme spolupracovali i na vývoji, protože městské dopravní podniky nechtějí v poslední době používat čalouněná sedadla. Jedná se jim v první řadě o hygienu. Cestující neví, kdo seděl na sedadle před ním, stojí nad sedadlem a nechce se posadit. Proto mají dopravní podniky vizi vyměnit postupně čalouněná sedadla za laminátová, dřevěná, plastová nebo s koženkou, která se dá bez problémů otřít. To je nový trend.

V minulém roce jste se podíleli na zajímavé zakázce pro Dopravní podnik hlavního města Prahy. O co přesně šlo?
Jen předesílám, že nešlo o zakázku, kontrakt zatím uzavřen nebyl. Vše je ve stádiu vývoje, který poskytujeme v rámci promotion dopravnímu podniku zdarma.

Ve vývoji tramvajových sedaček jsme se posunuli dále a vyvinuli nové sedadlo společně s architektem Patrikem Kotasem, což je hlavní architekt pro město Praha a jejich dopravní infrastrukturu. On navrhnul design, my jsme vypracovali technologii výroby, vyrobili jsme první vzorky, provedli první zkoušky. Po různých schvalováních jsme společně s Dopravním podnikem hlavního města Prahy osadili jednu tramvaj 14T novými sedačkami. Tramvaj dopravní podnik rekonstruuje a je dána do půlročního zkušebního provozu. Vyhodnotí se, jestli sedadla vyhovují požadavkům, či nikoliv a případně započne jejich výroba. Pak se dá hovořit o sériových dodávkách. Předběžně se mluví o zajímavých číslech, ale nechci předjímat. Je to o montážních a finančních možnostech dopravního podniku, kolik tramvají nakonec bude modernizovat.

Vaše výrobky jsou vyráběny sériově nebo jde převážně o práce na zakázku?
Jedná se o to, že vagónky, pokud mají projekt na modernizaci vozů, si nechají naprojektovat sedadla. My potom navrhneme sedadlo, které už máme v sériové produkci nebo na něj máme projekt. Buď se pak dělá nějaká modifikace, nebo pokud je to zajímavý projekt a cílový zákazník – ať už česká nebo slovenská železnice – a má speciální přání, jsme schopni konstrukčně vyvinout třeba úplně nové sedadlo – nový typ, s posuvem, apod. Teď se momentálně jedná o sedadla, které České dráhy kooperují s Deutsche Bahn. Ty vlaky budou zajíždět do Německa, takže tam byl požadavek na posun sedáku o 8 cm i u druhé třídy, což není standardní. I toto jsme vyvinuli, naprojektovali a dodáváme. Vždycky se jedná tedy o zakázku sériovou pro určitého zákazníka. Je to kupříkladu dvacet až šedesát sad a k dnešnímu dni vyrábíme 900 – 1 000 sedadel měsíčně.

Jak tyto zakázky probíhají, máte konstrukční oddělení, které na tom pracuje, spolupracujete s dalšími odborníky, ústavy?
V železniční branži je to tak, že v první řadě nás osloví zákazník. Ten má projekt a vypíše veřejnou zakázku. My na tu veřejnou zakázku připravíme nabídku. Pokud je tato obchodní nabídka akceptována, začne technické jednání a začneme připravovat typové výkresy, modely ve 3D, aby mohla proběhnout vizualizace tohoto projektu. S tímto nám pomáhá náš architekt, který s námi spolupracuje pro železniční branži a máme s ním uzavřenou smlouvu, to je inženýr architekt Kunát. Posléze předkládáme práci zákazníkovi, a pokud dojde ke shodě, začínají se kreslit první výrobní výkresy, probíhají zkoušky pevnosti, zkoušky hoření, zkoušky ergonomie. Na závěr tohoto technologického vývoje dojde k odsouhlasení těchto typových výkresů a začíná vlastní proces výroby a dodávky.

Co vedlo Dopravní podnik hlavního města Prahy ke změně interiéru a výměně sedaček tramvaje 14T, množily se stížnosti cestujících?
Konkrétně dopravní podnik hlavního města Prahy byl nespokojen s celopřekližkovými sedadly, protože na nich pasažéři kloužou. V zatáčkách docházelo k tomu, že zejména staří lidé na sedačce klouzali, mohli upadnout a mohlo dojít ke zranění, takže tyto sedačky už nebyly akceptovány. Co se týče čalouněných sedaček, to jsem již uváděl, je to otázka hygieny. Dopravní podniky, třeba ten ostravský, daly striktně najevo, že sedačky nesmí být čalouněné a jsou nahrazovány v autobusech a trolejbusech sedačkami překližkovými s koženkou.

14T nebyly v Praze příliš oblíbené kvůli sezení, jak se změnilo sezení z dílny MSV Interier?
Prvotní problém této tramvaje je někde v podvozku, ale k tomu se nemůžu příliš vyjadřovat, nejsem odborník. Druhotný problém byl s interiérem, kde lidé seděli proti sobě a výrazně se tím zúžil průchod. Pokud šel někdo s větší taškou nebo kufrem, narážel zavazadlem do lidí, bylo to velice nepříjemné. Proto dopravní podnik provedl společně s firmou Inter-Informatics nový projekt rozmístění sedadel v interiéru 14T a sedadla jsou řazena klasicky za sebou a proti sobě s uličkou uprostřed. Průchod se výrazně zlepšil a je to vnímáno velice pozitivně. Změnil se také typ sedadel. 

O jaký typ sedadel jde?
Jsou to sklolaminátová sedadla, samonosné konstrukce s pracovním označením TR 03. Tento laminát je v zádové a sedací části kryt plastovým krytem, který má neklouzavou úpravu, čímž bylo splněno zadání klienta.

Na čem momentálně pracujete a jaké plány máte do budoucna?
Dneska pracujeme v první řadě na plnění zakázek pro PARS Šumperk, od kterého máme zakázku na modernizaci vozů na České dráhy, pro provoz společně s Deutsche Bahn. Vozy zajíždí mimo jiné do Německa. Jde o vozy 1. třídy – 20 vozů, kde dodáváme sedadla, 18 + 60 vozů druhé třídy pro České dráhy. Máme podepsán také projekt pro Železniční strojírny a opravny v Trnavě, kde jsou cílovým zákazníkem slovenské železnice. A dvoupodlažní jednotku, kterou dělá Škoda Vagonka pro litevské železnice. Jinak vyvíjíme nová sedadla, pracujeme na dalším vývoji, což je běh na dlouhou trať.

Pro jaké typy vozidel dnes dokážete sedadla vyrábět?
Pro jakéhokoliv. Je to jen otázka zadání objednatele. Když si například někdo vzpomene v Bánské Bystrici, že chtějí do tramvaje nebo trolejbusu sedadla a my získáme připevňovací rozměry, zjistíme, jaké parametry se požadují, pokusíme se sedadlo navrhnout přímo na jejich projekt. To není problém.

Zabýváte se i vývojem, kolik máte lidí ve vývoji a připravujete nějaký nový typ sedadel?
Jsme poměrně malá firma. Máme 17 kmenových zaměstnanců, ve špičce až 30 lidí. Zatím nám to takto vyhovuje. Ze 17 lidí zaměstnáváme dva konstruktéry plus dva externí. Také kooperujeme s designéry, kteří však navrhují pouze vzhled, nenabízí technické řešení. Naši technici nemají někdy estetické nebo umělecké cítění pro tvar, proto je ta spolupráce pro nás důležitá.

Co všechno se musí na sedadlech testovat, než mohou jít do provozu? Definuje se u sedadel i životnost?
Je to projekt od projektu jiné. Zákazník si to stanovuje sám, ale většinou životnost není omezená – 10, 15, 20 let není problém. V průběhu však musí docházet k výměně opotřebovaných prvků. Třeba Francouzi mění po osmi létech kompletně sedadla nebo čalounění. České dráhy nyní také hodně investovaly do přečalounění starších typů sedaček. Vyměnily se čalouněné prvky a sedadlo se může používat dál.

14T jsou vyrobené ve Škodovce, daří se vám prosadit i k dalším výrobcům? A je to případně realistické vzhledem k výrobní kapacitě?
Dopravní podniky mají své sekce, ať už to je tramvajová, trolejbusová nebo autobusová. Proto je naše firma členem tzv. tramvajové sekce. Tam jsou všechny dopravní podniky, scházejí se dvakrát do roka a předávají si své zkušenosti. Členy těchto sekcí jsou i některé dodavatelské firmy. Jelikož jsme členem tramvajové sekce, máme právo vystoupit na této konferenci, předvést své výrobky a nabídnout je jednotlivým zákazníkům, respektive dopravním podnikům. A dopravní podnik je zákazník. Ten potom u svého výrobce nových vozidel – ať už to je Škodovka, Pragoimex nebo jiný dodavatel – si objednává a může přesně říci, o jaká sedadla má zájem. To je záležitost obchodního jednání. Špičková kapacita našeho podniku je výroba cca 1 000 sedadel měsíčně.

Koketovali jste někdy s polským trhem, podařilo se vám tam prosadit? A jaké další trhy jsou pro vás zajímavé? Třeba Srbsko a Německo? Jak moc realizovatelné by to bylo třeba pro Siemens?
S polským trhem spolupracujeme, nakupujeme materiál z Polska. Jedná se o potahové tkaniny pro železniční kolejová vozidla. Ty nakupujeme výhradně v Polsku. Některé speciální kovové profily se nakupují také v Polsku. Nyní se spolupráce dále rozvíjí. Co se týče zákazníků, tak je pro nás zajímavá spolupráce s PESA Bydgoszcz. Je to velká firma, která dodávala i Českým drahám a my jsme několikrát představovali sedadla přímo u nich. Spolupracujeme i s jinými výrobci, kteří jsou přímo u nich. Jde o Growag, Taps nebo STER. Tyto firmy také vyrábí sedadla a my s nimi konzultujeme a koordinujeme své postupy ve vývoji.

A ta druhá část otázky, to znamená, jaké další trhy jsou pro vás zajímavé? Srbsko, Německo, jak moc realizovatelné by to bylo třeba pro Siemens, jestli i tyto ambice máte?
Tady je problém v tom, že pokud chcete dodávat hlavně na západní trh, do Německa a dále, je problém, že oni mají schválené své katalogy dodavatelů a pokud se mezi ně chcete dostat, stojí vás to velké, řekl bych vedlejší náklady. Musíte mít veškeré certifikace, které oni potřebují. Musíte mít spoustu auditů, spoustu dokumentace. Na to musíte najmout další lidi a to jsou vícenáklady, které jsou vlastně neproduktivní, tudíž ve společnosti naší velikosti velmi neefektivní. Nás tak tento trh až tak nezajímá. Tam jsou zavedení dodavatelé a vy máte šanci se tam dostat jen v případě, kdy oni udělají nějakou chybu nebo v případě něčeho speciálního, což je třeba nepřiměřeně nízká cena. Spíše zajímavé jsou pro nás trhy balkánské a samozřejmě se soustředíme na český, případně slovenský trh.

Dá se říci, jaký je dnes podíl revitalizací a prodeje ostatních komponentů (koše, záclony atd…)?
V naší firmě vyrábíme převážně nová sedadla a dodáváme některé materiály plus menší prvky, látky a koberce. Takže výroba nových sedaček zabírá cca 70 % produkce. U koberců je to tak, že momentálně máme monopolní postavení jako dodavatel koberců pro České dráhy. Jejich manuál praví, jak ten koberec má přesně vypadat, stanoví přesně barvy, vzor, technickou kvalitu. To je prostě pevně dané. Koberce jsme si nechali vyvzorovat. Koupíme je a na základě rozměrů z výkresu vagonu jsme schopni je nastříhat, oentlovat a dodat. Podobné je to se zpracováním záclon.

Jakou máte další vizi rozvoje fabriky?
Loni jsme slavili desetileté výročí založení firmy. Před třemi léty jsme zprovoznili novou výrobní halu. Máme zde prostory i pro technické zázemí, takže co se týče těchto investic, ty momentálně neplánujeme. Uvažujeme a samozřejmě musíme investovat do nových technologií pro výrobu sedadel městské hromadné dopravy. Co se týče dalšího rozvoje firmy, je to vždy otázka zakázek. Budeme se rozvíjet tak, jak to po nás bude požadovat trh. V tomto jsme plně flexibilní.

Autor

• Vach Igor