Stavba č. 0079 Špejchar – Pelc-Tyrolka, část Letná

• Foto

KONSTRUKČNÍ A TECHNICKÉ ŘEŠENÍ HLOUBENÝCH TUNELŮ
Součástí hloubených tunelů stavby č. 0079, která patří do komplexu tunelu Blanka, byla realizace dvou typů hloubených tunelů. Prvních jedenáct dilatací bylo budováno pomocí milánských stěn z vodonepropustného betonu C 30/37 XA2, které byly použity samostatně bez další hydroizolace. Po provedení milánských stěn o tloušťce 800 mm navazují stropní konstrukce (500 mm) a následné čelní odtěžování celého profilu a technologických kanálů. Na závěr se provedla základová deska (500 mm) a betonáž mostovky (300 mm). Na dně každého kanálku byla provedena podélná drenáž DN200, která byla obsypána štěrkem. Na úrovni dilatace 4 se také nachází výdechový objekt Špejchar, který slouží především pro ventilaci tunelu v případě požáru. Pro finální úpravu milánských stěn byla zvolena metoda monolitické přibetonávky, pod kterou se umisťovala nopová fólie a která se realizovala do výšky 3,25 m (tedy do výšky budoucích obkladů). Nad tuto přibetonávku se umisťovaly kotvené prefabrikované betonové panely až ke stropu tunelu.

Ostatní dilatace jsou monolitické konstrukce budované v otevřené, zajištěné stavební jámě, která ve svém nejhlubším místě má až 20 m. Největší hloubky jáma dosahuje v místě napojení hloubených tunelů Letná a ražených tunelů ŠPELC. Tunely jsou rámového uspořádání skládající se ze dvou tubusů, které mají společnou střední stěnu. Jedná se o monolitické železobetonové konstrukce z betonu C30/37 s PP vlákny s vázanou výztuží. Stěny jsou o tloušťce 800 mm. Strop je ve střechovitém sklonu a tloušťka je tedy proměnlivá cca 1 300 mm. Na celém úseku monolitických konstrukcí se používal uzavřený hydroizolační systém tvořený bentonitovými rohožemi VOLTEX a DUAL SEAL, jehož schopnost bobtnat je až šestinásobná. Na rozhraní hloubených a ražených tunelů se nachází technologické centrum Letná V rámci vnitřních konstrukcí byly realizovány chodníky po obou stranách každého tubusu, ve kterých jsou vedeny částečně elektrorozvody. Finální úprava tunelu bude, stejná jako na ostatních úsecích celého komplexu. Odvodnění hlavního tunelu je řešeno podélnými štěrbinovými žlaby, které jsou v místech překlápění vozovky převáděny rourami pod vozovkou.

V rámci hloubených tunelů na Letné se také realizovaly podzemní garáže Letná, jejichž kapacita je 863 stání a z tohoto počtu je 42 pro ZTP. Nosná konstrukce podzemních garáží je navržena jako monolitická železobetonová z betonu C30/37. Konstrukce je tvořena stropními deskami, sloupy a stěnami. Základní modulová síť sloupů, které jsou oválného tvaru, je 7,6 m × 7,6 m. Konstrukční výška je 3 m. Tloušťka stropní desky 1. podzemního podlaží je proměnná 450 až 765 mm (dle sklonu povrchu pro zajištění odtoku vody), tloušťka stropní desky mezilehlých podzemních podlaží je 280 mm. Tloušťka základové desky je 600 mm a obvodové stěny 400 mm. Pro garáže je podobně jako pro hloubené tunely navržen uzavřený hydroizolační systém tvořený bentonitovými rohožemi VOLTEX a DUAL SEAL.

POSTUP VÝSTAVBY
Před samotnou výstavbou tunelu bylo nutné provést přeložku většiny inženýrských sítí, které vedou na území Letenské pláně a v ulici Milady Horákové. Realizace dalších přeložek dále pokračovala dle potřeb stavby v průběhu celé výstavby s ohledem na nepřerušení dodávky vody, elektřiny, telekomunikačních sítí, plynu, atd. na území Prahy 7.

Od začátku výstavby v roce 2007 byla nejprve budována stavební jáma na Letenské pláni před stadionem Sparta, která byla zajištěna záporovým pažením kotveným až ve čtyřech úrovních. Zároveň s realizací záporového pažení byl zhotovován portál ražených tunelů vedoucích směrem ke křižovatce Pelc-Tyrolka. Po dokončení zajištění této jámy v ní byla zahájena realizace klasických hloubených tunelů, tzn. monolitických železobetonových konstrukcí. Tento úsek se skládá z deseti dilatací, které představují celkem 291 metrů délky tunelu. Nejobtížnější část tohoto úseku bylo místo rozpletů a tedy napojení vjezdových a výjezdových ramp do hlavní trasy tunelu. V těchto místech bylo nutnou použít předpínané stropy a to především z důvodu celkového rozpětí stropu. Jako poslední tunelové konstrukce, budované pomocí klasických monolitických konstrukcí, byly dokončeny vjezdové a výjezdové rampy U Vorlíků, které mimo jiné vyvolaly mírné komplikace v řešení dopravy na ulici Milady Horákové, neboť tuto ulici podchází. Severní rampy se tedy budovaly po částech, aby byl vždy zachován provoz na ulici Milady Horákové.

Další část, která vede směrem ke křižovatce Špejchar, se prováděla odlišnou technologií. Vzhledem k tomu, že tunel zde podchází ulici Milady Horákové, bylo nutné dočasně celou křižovatku Špejchar uzavřít a s ní i část ulice Milady Horákové a to pro tramvajovou i silniční dopravu. Toto byla největší uzavírka v průběhu stavby, která byla vyvolána výstavbou hloubených tunelů Letná. Vzhledem k tomu, že nebylo možné uzavřít pro Prahu takto důležitý dopravní uzel, tak byla alespoň pro silniční dopravu vybudována náhradní objízdná trasa, která vedla kolem jižní strany zařízení staveniště a napojovala se zpět na ulici Milady Horákové v úrovni ulice U Sparty. V oblasti křižovatky Špejchar byly tunely budovány pomocí tzv. milánských podzemních stěn. Tato technologie nevyžaduje tolik hluboké stavební jámy, a tedy umožňuje kratší dobu výstavby a rychlejší obnovení dopravy na povrchu. A bylo tedy možné od září 2010 vrátit zpět do křižovatky Špejchar a ulice Milady Horákové tramvajovou i silniční dopravu včetně nových chodníků a cyklostezek.

Nadzemní zástavba v okolí křižovatky Špejchar nebyla jediná, které se věnovala zvýšená pozornost v souvislosti s výstavbou tunelu Blanka. V oblasti Letné byly vytipovány další budovy, které by mohly být ovlivněny výstavbou. Jedná se především o budovy z první poloviny 20. století a proto, s ohledem na jejich stáří, se zde prováděly pro jistotu
drobné statické opravy a následně, po dokončení výstavby, zpětné repasportizace.

Kromě samotné konstrukce tunelu se ve stavební jámě na Letné také budovaly konstrukce podzemních garáží, které pomohou zlepšit situaci parkovacích poměrů na Praze 7. Poslední konstrukce se realizovala v místě přechodu mezi hloubenými a raženými tunely, kde dochází k mírnému rozvětvení tubusů tunelů. Ve vzniklém prostoru bylo zrealizováno technologické centrum, které bude sloužit pro účely tunelu i podzemních garáží. Jedná se o jedno z šesti technologických center, které se nacházejí po trase tunelu.

ZAJÍMAVOSTI Z VÝSTAVBY
Při provádění kontrolních zkoušek únosnosti podloží pod jednotlivými dilatacemi se také zjistila nedostatečná únosnost podloží. Při dodatečném průzkumu se zjistilo, že přes Letenskou pláň vedlo slepé rameno Brusnice, což takto na kopci málo kdo očekával. Vznikl zde geologický zlom a část tunelů je umístěna na zvodnělých sprašových sedimentech. Bylo tedy nutné v některých místech provést zpevnění základové spáry a dvě dilatace jsou založeny na pilotách.

Výstavba v oblasti křižovatky Špejchar nebyla složitá nejen z důvodu uzavření důležitého dopravního uzlu, ale také kvůli blízkosti okolní nadzemní zástavby. V severovýchodní části křižovatky byla provedena demolice dvou neobydlených vil, které zasahovaly svou částí do stavební jámy. Jejich cenné části byly odevzdány do památkového ústavu v Praze. Dále se zde nachází řada významných budov, jako jsou velvyslanectví či sídla jiných organizací. Prováděl se zde proto zpřísněný monitoring stavební jámy, budov a jejich okolí a mírné statické zajištění některých budov, aby se předešlo eventuelním problémům v průběhu výstavby či v budoucnosti. Pro zajištění stavební jámy bylo nutné využít trochu odlišné řešení než na jiných úsecích. Bylo zde využito šikmých zápor a kotev pod velkým úhlem.

VZTAHY S OKOLÍM
Na tomto úseku má tunel Blanka především odstranit hustou dopravu z ulice Milady Horákové a přilehlých ulic. Silný provoz zde způsobuje každodenní zácpy a znepříjemňuje život občanům na Praze 7, především na Letné. Napojení do tunelu v těchto místech bude umožněno pomocí ramp U Vorlíků.

Jak už bylo zmíněno, tak součástí výstavby byla i rekonstrukce řady ulic a to především ulice Milady Horákové. Veškeré povrchové komunikace byly vráceny do jejich původní pozice a celkový ráz křižovatky Špejchar, ulice Milady Horákové až k Letenskému náměstí se nezmění a Letenská pláň se vrátí do původního stavu.

TERMÍN DOKONČENÍ A UVEDENÍ DO PROVOZU
V současné době už jsou veškeré konstrukce tunelů dokončeny, zároveň je dokončena pokládka štěrbinových žlabů a obrubníků a je připravený podklad pod vozovku. Probíhají nátěry horní klenby a zahajuje se realizace obkladů a instalace technologie. Jinými slovy tunel už dostává svou finální tvář.

LITERATURA: 
[1] SATRA, spol. s r.o. Tunelový komplex Blanka. http://tunelblanka.cz/aktualni-vyvoj-vizualizace.php?subsection=1 (accessed Sept 05, 2012) 
[2] RDS SO 9020.01.01.c1 Hloubené tunely Letná, dilatace D3, D4, D5, D6, D7, D8, příloha -01B
[3] RDS SO 9020.01.01.c1 Hloubené tunely Letná, dilatace D3, D4, D5, D6, D7, D8, příloha -55B
[4] RDS SO 9020.02.02.01 Hloubené tunely Letná, portálová část dilatace D12, příloha -01A
[5] RDS SO 9020.02.02.01 Hloubené tunely Letná, portálová část dilatace D12, příloha -19A
[6] RDS SO 9025.01.01.e Podzemní garáže Letná, nosné konstrukce, dilatace G6

Construction no. 0079 Špejchar – Pelc-Tyrolka, section Letná
Construction no. 0079 Špejchar – Pelc-Tyrolka, section Letná is predominantly situated in the area of Letenská pláň. Its first dilatation is approximately located in the crossing area of Milady Horákové Street and Badeniho Street, further passes under Milady Horákové Street, then continues with a section for entry and exit ramps on the level of U Vorlíků Street and the whole section is completed before Sparta stadium stands (former U Sparty Street). This section is situated in the crossing area of numerous lines and utilities which had to be moved or reconstructed. At the same time, reconstruction of all tramcar routes, roads, pavements and building of new cycle routes on Milady Horákové Street and in its vicinity took place.

Autoři

• Ing. Wienerová Tereza
• Vozarik Zbyšek