STADLER Praha, s. r. o.: česká expanze v hávu švýcarského gigantu

• Foto

V současné době zaměstnává skupina Stadler Rail, A.G. po celém světě téměř 8 000 zaměstnanců s ročním obratem kolem 50 mld. CZK. Hlavní centrála má sídlo v Bussnangu ležícím nedaleko Bodamského jezera v regionu Thurgau v severní části Švýcarska. Název známé odrůdy bílého vína pochází právě odtud.

Dynamický rozvoj firmy Stadler Rail se projevuje nejen současným širokým výrobním portfoliem, ale především také výraznými investičními aktivitami. A to v poslední době hlavně odkupem vlastnických podílů stávajících výrobců (Vossloh, Solaris, atp.) nebo budováním nových výrobních závodů na zelené louce (v USA, Polsku, Maďarsku, Bělorusku).

V roce 2009 Stadler expandoval na středoevropský trh a logicky se zaměřil i na Českou republiku. V Praze tak vzniká konstrukční kancelář Stadler Praha. Ačkoliv v té době probíhá celosvětová odbytová krize a jednotlivé vlády států Evropské unie řeší, jak postavit průmysl opět na nohy, firma Stadler Rail má zcela opačný problém. A to termínové plnění uzavřených zakázek a především jejich konstrukční přípravu. Využívá proto poměrně nešťastného rozhodnutí firmy Siemens ukončit výrobu kolejových vozidel v České republice.

Vzhledem k tomu, že v té době probíhá v rámci výrobní spolupráce pražské firmy Siemens Kolejová vozidla a švýcarské Stadler Altenrhein dodávka prvních patrových jednotek pro švýcarské dráhy (SBB), dochází k první spolupráci obou firem i v oblasti Engineeringu. Tak vznikají první kontakty mezi konstruktéry obou firem. Po dokončení
této zakázky a následného uzavření výrobního závodu v Praze na Zličíně odjíždí na podzim roku 2009 díky nové pracovní nabídce skupina 30 konstruktérů do Švýcarska, kde absolvuje téměř dvouměsíční zaškolení u svých budoucích kolegů. Při svém návratu do Prahy si už sebou odváží konkrétní úkoly a pocit, že firma Stadler přijala první skupinu konstruktérů z bývalého východního bloku do svého vývojového týmu.

Postupem času dostává pražská kancelář stále náročnější úkoly a po téměř devíti letech se díky tomu zvýšil počet kvalifikovaných konstruktérů na 75. V současné době pracují na projektech nejen pro divizi Centrální Evropa, kde plní úlohu hlavní konstrukční kanceláře, ale také pro divizi švýcarskou a německou. Díky tomu se tak mohla podílet i na konstrukci nové elektrické vysokorychlostní jednotky Stadler EC 250 (později dostala jméno Smile), která bude již brzy spojovat Gotthardským tunelem italský Milán se švýcarským Curychem a později i s německým Frankfurtem nad Mohanem. Tento projekt dostává firmu Stadler do vybrané společnosti dodavatelů vysokorychlostních vlaků a Stadler Praha má na tomto úspěchu také svůj podíl.

V současné době pražští konstruktéři dokončují projekt nízkopodlažní tramvaje Tango NF2, kterou již můžeme vidět při zkušebním provozu v ulicích města Ostravy. A práce na dalších nových projektech, jako jsou elektrické a dieselové jednotky Flirt pro polské a slovinské dráhy, se již začínají rozbíhat.

Stadler Praha předpokládá, že v následujících několika letech zdvojnásobí počet svých konstruktérů a upevní si tak již poměrně stabilní pozici v rámci skupiny Stadler. Je dobrým příkladem toho, že může téměř 30 let po sametové revoluci dosáhnout Česká republika západní úrovně. V oblasti vývoje kolejových vozidel je u nás na co navázat. A Stadler Praha je na dobré cestě v tradici českých inženýrů pokračovat.

Autor

• Kráčmar Bohumír