Rozhovor s Ing. Romanem Fuksou, ředitelem výstavby D 0805 mostu Opárno na stavbě dálnice D8 – 0805 Lovosice – Řehlovice

• Foto

Ad 1) Průběh výstavby byl zásadně ovlivněn podmínkami stavebního povolení, tím že vede Chráněnou krajinnou oblastí České středohoří. Již v dokumentaci pro územní rozhodnutí byla pro přemostění Opárenského údolí zvolena koncepce obloukového železobetonového mostu, zejména s ohledem na požadované velké rozpětí, vyloučení stavební činnosti v údolí při výstavbě letmo, estetické působení a minimalizaci budoucí údržby. Proto byla stavba zpočátku rozdělena na dvě samostatná, oplocená a naproti sobě umístěná staveniště o šířce mostovky a délce sahající na každé straně od opěry ke třetímu mostnímu pilíři, který je poslední před začátkem údolí a vychází z něj konstrukce poloviny oblouku.

Ad 2) V rámci výstavby mostu Opárno se vyskytla celá řada velmi obtížných technických problémů, které se společným úsilím zhotovitele, projektanta a objednatele podařilo operativně vyřešit, tak aby nebyl narušen plánovaný průběh výstavby.

Velký problém zastihl naše kolegy hned v úvodu výstavby, při založení mostu – jak se zmiňuji již v odborném článku – kdy kdy při výkopových pracích na pilíři P13 v úrovni základové spáry byla zjištěna široce rozevřená trhlina, která procházela pískovcovým souvrstvím až do níže uložených rul. Vlastní sanaci předcházel dodatečný geologický průzkum, návrh a realizace sanace. Horní část trhliny se zabetonovala betonem C25/30. V trhlině se provedly vrty až do vrstvy rul. Spodní část trhliny byla zainjektována. Ve svahu před skalním blokem se odtěžila lavice, ze které se provedlo 10 subhorizontálních vrtů pro injektáž skalního masivu cementovou směsí do hloubky 9 m. Dále se provedlo devět vrtů pro trvalé lanové horninové kotvy délky cca 17 m, z toho kořen v rule měl délku minimálně 6 m. Kotvy byly tlakově injektovány v plné délce a zároveň tak plní funkci injektážních vrtů.

Ad 3) Zajímavostí, či vlastně inovací, kterou Metrostav a.s. aplikoval u mostních konstrukcí v ČR úplně poprvé, je vodní chlazení nosných konstrukcí z vysokopevnostních betonů (C 45/55). Při jejich tuhnutí se vyvíjí vysoké hydratační teplo. Při betonáži pokusných bloků byla zjištěna ve středu konstrukce teplota vyšší než 70 °C. Toto vyvíjené teplo má negativní vliv na vznik trhlin a životnost konstrukce. Aby se tomuto negativnímu jevu při betonáži oblouku zamezilo, byly připevněny k výztuži trubky s uzavřeným průtokem vody. Voda se chladila ve vaně s ledem a čerpadlem cirkulovala trubkami v uzavřeném okruhu. Díky této vcelku jednoduché, ale velmi účinné a ekologicky nezávadné technologii se podařilo snížit vrchol teplotní křivky asi o 15 °C. Chlazení probíhalo zhruba 30 hodin a nejvyšší dosud dosažená teplota byla 55 °C. Po ukončení chlazení, byly trubky vyplněny injektážní maltou.

Interview with Ing. Roman Fuksa, director of bridge construction Opárno on section of Motorway D8 – 0805 Lovosice – Řehlovice.

Autor

• Mgr. Doudová Ludmila