KONSTRUKCE Media, s. r. o.Com4In Group
ISSN 1803-8441
English - Google Translate Česky - Překladač Google French - Google Translate Italian - Google Translate German - Google Translate Polish - Google Translate Spanish - Google Translate Swedish - Google Translate   |   Přihlásit se   
Nacházíte se:  Úvod    Seriály    Nové spojení Praha    Rekonstrukce provozní budovy Křenovka a technologie elektrodispečinku

Rekonstrukce provozní budovy Křenovka a technologie elektrodispečinku

Publikováno: 2.2.2009
Rubrika: Nové spojení Praha

Stávající elektrodispečink pro Prahu a okolí dnes sídlí v budově měnírny Vršovice („Třešňovka“). V souvislosti s modernizací tratí a zařízení, resp. s výstavbou železničních koridorů se zvyšuje počet ústředně ovládaných prvků a rostou nároky na výkonnost, bezpečnost a spolehlivost. Současné řešení elektrodispečinku se ukazuje být nevyhovující. Při přípravě stavby Nového spojení bylo proto rozhodnuto, že bude vybudováno nové pracoviště elektrodispečinku, které bude obsluhovat jak oblast Praha, tak nahradí i stávající elektrodispečink v Kolíně. Jako vhodná lokalita pro jeho umístění byla zvolena budova bývalé měnírny Křenovka, která se nachází na vítkovském zhlaví žst. Praha hl. n.

Provoz Nového spojení představuje vysoké nároky na napájení technologických zařízení, která přímo zajišťují bezpečné řízení železniční  opravy a stejnosměrnou trakční proudovou soustavu 3 kV. Technologie zabezpečovacího a sdělovacího zařízení vyžaduje napájení ze zajištěné sítě, tedy základní napájení je tvořeno vlastní distribuční soustavou SŽ- DC 6 kV, případně z trakční proudové soustavy 3 kV přes měnič. Napětí je v místě zařízení transformováno na 0,4 kV. V případě výpadku základního napájení je zálohované napájení zajištěno z distribuční sítě ČEZ.
Trakční vedení je napájeno prostřednictvím trakčních měníren, které nejprve napětí transformují ze 110/22/4 kV a poté usměrňují na 3,6 kV. Výsledné napětí je přivedeno do trakčního vedení, které je pomocí trakčních odpojovačů děleno na sekce. Prvky těchto energetických systémů vyžadují efektivní řízení. Proto je snaha centralizovat ovládání a signalizaci řízené technologie na pracoviště elektrodispečera.

KŘENOVKA – REKONSTRUKCE BUDOVY
Budova měnírny Křenovka pochází z roku 1927 a byla postavena pro zajištění elektrifikace pražského železničního uzlu, která probíhala v letech 1925–1930. Šlo o měnírnu z 22 kV na 1,5 kV, jejíž součástí byl mimo jiné objekt pro montážní vozidla, kolejově napojený do Hlavního nádraží. Před zahájením rekonstrukce v roce 2006 byla budova ve zcela zchátralém stavu, což bylo způsobeno dlouhými lety provozu bez odpovídající údržby, následně byla těžce poznamenána vandaly po jejím opuštění.
Cílem rekonstrukce bylo umožnit její zcela odlišné využití oproti dřívějšku, přičemž projekt rekonstrukce se během stavebního řízení i přípravy poměrně výrazně měnil. Jedním z důvodů bylo, že před vypracováním realizační dokumentace stavby byla budova zapsána na seznam nemovitých kulturních památek. To představovalo nutnost velice šetrné rekonstrukce jak vnějších částí (fasáda, lícové zdivo, okna), tak i částečně interiéru (jiné zateplení, zachování původních schodišť, přiznání některých původních konstrukcí). Budova se po rekonstrukci skládá ze dvou nadzemních a jednoho podzemního podlaží. Původní rozměrná hala s transformátory byla novou vestavbou rozdělena do dvou podlaží. V 1. PP se nachází rozvodna 6 kV, rozvodna 0,4 kV a technologické zajištění budovy, tedy kotelna a strojovna vzduchotechniky. V 1. NP se nachází velký řídicí sál elektrodispečera a dále související technologie DŘT. Ve zbytku 1. NP a ve 2. NP se nacházejí administrativní prostory pro správce objektu, tedy SŽDC SDC SEE Praha. V současnosti je budova stavebně dokončena včetně fasády a v interiéru probíhá montáž technologií.

TECHNOLOGIE: ELEKTRODISPEČINK A SYSTÉMY DŘT
Rekonstrukce a přestavba budovy Křenovky umožnila zřízení centrálního elektrodispečinku pro oblast Prahy a středních Čech. Elektrodispečink je určen k řízení a ovládání všech železničních silnoproudých zařízení ve správě SEE Praha, to znamená zejména k řízení pevných trakčních zařízení, napájení zabezpečovacích zařízení a dispečerské řídicí techniky (DŘT). Elektrodispečer proto musí sledovat energetickou situaci všech těchto zařízení a operativně řídit jejich provoz, včetně oprav a likvidace jejich poruch, dále musí řídit výlukovou činnost na těchto zařízeních. Prvotním systémem řízení je manuální obsluha vzdálených objektů, přičemž v tomto případě je dispečer ovládá telefonicky prostřednictvím obsluhy u jednotlivých objektů. Tuto obsluhu mohou např. představovat i výpravčí v železničních stanicích. Tento systém je pochopitelně pomalý a neefektivní. Proto se postupně přechází na systémy ovládané dálkově dispečerem pomocí řídicích a řízených systémů. Na systémech ČD (dnes SŽDC) se proto zavádějí počítačové řídicí systémy spojené s jednotlivými zařízeními prostřednictvím řídicích a podružných jednotek Tecomat.
Cílem je tedy nasazení moderního a vysoce spolehlivého řídicího systému v budově Křenovky. Do budovy jsou instalovány tři řídicí jednotky Tecomat, které jsou prostřednictvím sdělovacích kabelů propojeny s jednotlivými technologickými objekty. Součástí dodávky je také nový řídicí počítačový systém včetně systémového a aplikačního software. Celý řídicí systém bude mít zálohované napájení. Před zahájením provozu budou přepojeny stávající dálkově ovládané objekty ze stávajících řídicích jednotek Tecomat v prostorách měnírny Třešňovka a elektrodispečinku Kolín.
Realizovaný systém obsahuje také bezpečnostní mechanizmy a nástroje umožňující automatizaci činnosti dispečera včetně systémů, které na dispečera dohlížejí. Aby bylo umožněno úplné a přesné vyhodnocení všech událostí dispečerem, je součástí dodávky globální přehledová vizualizace řízeného technologického procesu pomocí „Panelu uvědomování a výstrah“ zobrazená na velkoplošných obrazovkách v dispečerském sále Křenovky. Dispečerské pracoviště v Křenovce bude po svém dokončení pochopitelně ovládat také veškerá silnoproudá zařízení Nového spojení. Konkrétně jde o ovládání všech úsekových odpojovačů trakčního vedení a ovládání jednotlivých trafostanic na Balabence, na Vítkově, na Hlavním nádraží a v novém ústředním stavědle Masarykova nádraží.

Bookmark
Ohodnoďte článek:

Související články


NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Rekonstrukce provozní budovy Křenovka a technologie elektrodispečinkuRekonstrukce provozní budovy Křenovka a technologie elektrodispečinku (180x)
Stávající elektrodispečink pro Prahu a okolí dnes sídlí v budově měnírny Vršovice („Třešňovka“). V souvislos...
Železniční estakáda Sluncová a přechod dilataceŽelezniční estakáda Sluncová a přechod dilatace (51x)
Nové traťové spojení stanic Praha hlavní nádraží, Masarykovo nádraží se stanicemi Praha-Libeň, Vysočany, Holešovice přec...
Severní zhlaví – Praha Hlavní nádražíSeverní zhlaví – Praha Hlavní nádraží (31x)
Důležitým úkolem Nového spojení bylo napojení Hlavního nádraží na nové trati ve směru na Libeň, Holešovice a Vysočany. S...

NEJlépe hodnocené související články

Atypické konstrukce pro trakční vedení Nového spojení PrahaAtypické konstrukce pro trakční vedení Nového spojení Praha (3.3 b.)
Zatímco barrandovská tramvajová trať již několik let slouží cestujícím, Nové spojení je prakticky ještě novorozencem zba...
Severní zhlaví – Praha Hlavní nádražíSeverní zhlaví – Praha Hlavní nádraží (3.3 b.)
Důležitým úkolem Nového spojení bylo napojení Hlavního nádraží na nové trati ve směru na Libeň, Holešovice a Vysočany. S...
Geomonitoring při výstavbě vítkovských tunelůGeomonitoring při výstavbě vítkovských tunelů (3 b.)
Vítkovské železniční tunely „Nového spojení“ jsou jedním z mnoha stavebních objektů dopravní liniové stavby ...

Server Vodohospodářské stavby

Rekonstrukce Vodního díla Nechranice

Rekonstrukce Vodního díla Nechranice