Problematika jakosti svarů ocelových mostních konstrukcí – příklady z praxe

ZÁSADNÍ PŘÍČINY VAD DÍLENSKÝCH A MONTÁŽNÍCH SVARŮ
V období let 1989 – 1995 vznikaly nové výrobní fi rmy, které se začaly zabývat výrobou ocelových mostních konstrukcí. Byly to fi rmy střední i malé a po listopadové revoluci jim bylo slibováno, že jestliže investují do kvality svářečů, zařízení, do nové technologie, výstavby nových hal apod., vrátí se jim tyto investice v množství zakázek.

Tyto fi rmy poctivě plnily svoje závazky, snažily se vyhovět požadavkům investora a kvalita svařovaných ocelových konstrukcí z této doby je stále velmi dobrá. Postupem času, vývojem a rozšiřováním konkurence se ale přestalo hledět na kvality těchto výrobců, trh se otevřel i dalším malým fi rmám a na trhu nastal konkurenční boj. Ovšem nikoliv boj o kvalitu, ale boj o peníze.
Investor totiž přišel o kvalifi kované přejímací pracovníky s desítkami let praxe, jednak jejich odchodem na lépe placená místa a jednak jejich odchodem do důchodu. Tím ztratil možnost ovlivňovat výběr kvalitních fi rem.
Firmy (podzhotovitelé) nebyly voleny, respektive odsouhlasovány investorem a výběr se ponechal na velké stavební fi rmy – zhotovitele celé stavby, kteří začali tzv. „tendrovat“ nejvhodnější uchazeče. Klíč k výběru nejvhodnějšího uchazeče je zřejmý…
Současně s nástupem velkého množství způsobilých výrobců a montážních organizací se vytvořilo ideální prostředí pro snižování kvality výroby a montáže ocelových mostních konstrukcí. Příčinu snížení kvality svarů je tedy možné najít ve třech základních zdrojích (obr. 1):

• v legislativě státu,
• v investorovi stavby,
• u výrobce (montážní organizace).

Na schématu na obr. 2 jsou podrobně rozepsány jednotlivé položky zdrojů vlivu na kvalitu svařovaných spojů.

VLIV LEGISLATIVY STÁTU
Legislativa státu, která stanovuje pokyny pro způsobilost výrobců ocelových konstrukcí, sice jednoznačně uvádí, co výrobce musí splňovat, ale systém je příliš složitý a vyzývá k diskuzi. Souběžně platí řada norem ČSN 73 2601, ČSN 73 2603, kdy některé články norem jsou zcela zastaralé a dokonce v rozporu s platnou legislativou uvedenou v jiných ČSN EN, např. podle ČSN EN ISO 3834. V zásadě je způsobilost výrobců ocelových konstrukcí stanovena podle schématu na obr. 3.
V bodě (1) je uveden požadavek stanovený Metodickým pokynem MP SJ – PK č. j. 20840/01-120, část II/4, ve znění pozdějších změn, úplné znění je uvedeno ve Věstníku dopravy 14 – 15/2005 z 20. července 2005. Pokyn v zásadě vychází z ČSN 73 2601, změny 2, podle bodu (2), tedy předepisuje požadavek na Velký a Malý průkaz způsobilosti. Problém nastává u ČSN EN ISO 3834, která stanovuje požadavky na jakost svařovaných konstrukcí (vyšší, standardní, základní) bez souvislostí s výrobními skupinami podle ČSN 73 2601. Způsobilost výrobce je řešena v rámci udělení Velkého nebo Malého průkazu způsobilosti. Metodika, rozsah a hloubka posuzování je věcí posuzovatele a nepodléhá žádnému standardizovanému schválení Ministerstvem dopravy ČR. Ovšem ani obsah metodiky udělování Velkého nebo Malého průkazu způsobilosti není ofi ciálně státními orgány stanoven a je věcí posuzovatele, do jaké hloubky a rozsahu posouzení provádí. Rozsah kvalifi kací ale zdaleka nekončí. Pro zajištění jakosti výroby stanovených stavebních výrobků byl vydán zákon č. 22/1997 Sb., který určuje metodiku posuzování shody, a z toho vyplývá, kdo může vyrábět stavební výrobky a jaké mají mít tyto výrobky vlastnosti. Bohužel se do ustanovení tohoto zákona v rámci NV 178/1997 Sb., NV 163/2002 Sb., NV 312/2005 Sb. uvedly také mostní dílce, posuzování shody podle § 6, a od té doby se vedou diskuze, včetně penalizací výrobců mostních dílců Českou obchodní inspekcí, zda dílce jsou, či nejsou stanoveným stavebním výrobkem.
Podle zákona jsou stanoveným výrobkem, podle výrobců jím být nemohou. Každý mostní dílec je totiž vyráběn podle originální výrobní dokumentace, schválené objednatelem pouze pro jediný případ. Jedná se tedy o originál. Dílce se na stavbě kompletují do celého mostního objektu a tak také fungují. Samostatně vyrobené dílce nejsou funkční. Zařazení do seznamu stanovených výrobků by se tedy mělo vztahovat pouze na kompletně vyrobené mostní konstrukce z mostárny, z jednoho dílu, opakovaně vyráběné, ale takové případy nejsou obvykle reálné. Celá legislativní motanice by měla být rozmotána vydáním ČSN EN 1090-1, kde by měl být postup jednoznačně stanoven, v souladu se zeměmi EU. Do té doby, než standard vejde v platnost, budou výrobci nuceni fi nancovat všechny stupně způsobilostí, které státní legislativa vyžaduje.

VLIV INVESTORA (OBJEDNATELE)
Ovšem i investor stavby (objednatel) nese svůj díl viny na nekvalitě svařovaných spojů (obr. 2). Zcela jasně defi novaným zadáním do soutěže, důslednou kontrolou technologické dokumentace před zahájením výroby, průběžnou kontrolou výroby a montáže specialisty (EWE – evropský svářečský inženýr, IWE – mezinárodní svářečský inženýr) a řízením časových sledů výstavby mostního objektu by došlo k výraznému zkvalitnění svařovaných konstrukcí. Není již totiž myslitelné, aby výkon stavebního dozoru byl realizován stejným pracovníkem, který kontroluje hloubku výkopů, pokládku vozovek nebo betonáž a zakládání spodní stavby, nebo projektantem ocelových konstrukcí.
Průběžná kontrola výroby svařovaných konstrukcí EWE (IWE) je běžným standardem např. v Německu nebo ve Velké Británii. Zastaralé ČSN 73 2601 a ČSN 73 2603 to řeší výslednou dílenskou přejímkou již svařené mostní konstrukce. Bohužel se poté může stát, že je výrobek sešrotován. Tomu by se mělo zásadně předejít průběžnou kontrolou výroby kvalifi kovanými pracovníky investora (objednatele), kteří budou schopni také na odborné úrovni s kvalifi kovanými pracovníky výrobce komunikovat a průběžně řešit vzniklé problémy.
Tento problém je již řešen v nových verzích Technických a kvalitativních podmínek (TKP 19) jak SŽDC, tak MD ČR. V budoucnu by podíl míry zavinění nekvality svarů ze strany investora (objednatele) neměl při dodržování TKP 19 vůbec vzniknout.
České svářečské společnosti bylo doporučeno zveřejnit na webových stránkách seznam všech oprávněných držitelů kvalifi kace EWE (IWE), aby si mohl investor stavby ze seznamu zvolit vhodného kandidáta pro přejímky ocelových konstrukcí. Kvalifi kovaných pracovníků je totiž na trhu dostatek a není třeba mít z předepsané kvalifi - kace obavu.

In recent five years we can notice general quality decrease of welded steel bridge structures. It is not easy to analyze objectively the reason for this phenomenon. The number of aspects directly or indirectly influencing the quality of welds is quite large. The author tries to explain in her article at least the most serious ones. She also gives examples from practice.

Tento příspěvek v plné verzi, včetně všech schémat a fotografií naleznete v časopisu SILNICE ŽELEZNICE 2/2007.

Autor

• Ing. Pošvářová Miloslava Ph.D.