Oprava Karlova mostu po prvních měsících

Po vypracování projektu opravy následovalo získání stavebního povolení, bylo učiněno zásadní rozhodnutí o rozdělení prací do dvou etap, pro první etapu byl vybrán zhotovitel a tomu bylo 17. srpna minulého roku předáno staveniště. K tomu, co proběhlo, je zapotřebí poskytnout některá vysvětlení. Předchozí článek popisoval problémy s výběrem nejvhodnějšího kamene. Respektive problém nebyl s výběrem kamene, ale se získáním toho vybraného. Že nejvhodnější jsou permsko-karbonské arkosy, ukázala zkušenost několika staletí. Není však v současné době v českých zemích lom, ve kterém je možno tento kámen těžit. Předchozí článek vysvětlil, že Karlův most jako celek je dobrém stavu, jeho statické působení je normální a jeho stabilita a únosnost jako celku nejsou nijak ohroženy. Jednotlivé kameny ale na svém povrchu větrají a nejvýznamnější roli při tom hraje srážková voda zatékající do konstrukce vinou nekvalitní a již staré izolace z minulé opravy. Otevření nového lomu je otázkou několika let, a tak dlouho už nebylo možné zahájení opravy mostu odkládat.
Byla tedy vypsána veřejná obchodní soutěž pouze na část opravy Karlova mostu. Tato část byla nazvána Oprava mostovky. Byly do ní zahrnuty všechny práce podmiňující provedení nové izolace mostu, tedy rozebrání dlažby, odstranění všech vrstev pod vozovkou vložených při poslední velké opravě kromě železobetonové desky. Její odstraňování by bylo obtížné a pro most daleko nebezpečnější než její ponechání. Bude zřízen nový podklad izolace, budou rozebrána a znovu vyzděna parapetní zábradlí, do kterých je izolace zakotvena. Dále je zapotřebí položit inženýrské sítě a vše uzavřít dlažbou. Bude provedeno nové odvodnění mostu i předmostí a také bude zřízeno nové osvětlení. To vše má být hotovo do 11. června 2010.
Práce byly zahájeny na malostranském předmostí, kde bylo zapotřebí napojit nové dešťové vpusti do stávající kanalizační stoky procházející před povodní mosteckou věží v hloubce cca 6 m. Jednalo by se o technicky rutinní záležitost, pokud by se neodehrávala na území s bohatou historií. Už krátce po zahájení hloubení výkopu narazili dělníci na starší kamennou dlažbu. Díky nálezu dlažby se z obyčejného výkopu stal výkop archeologický. Nastoupili pracovníci archeologického oddělení Národního památkového ústavu Praha (vedení doktorem Dragounem) a pokračovali v hloubení. Brzy narazili na zeď z pískovcových kvádrů opatřených kamenickými značkami. Jednalo se o spodní část zdi, která tvořila povodní křídlo Karlova mostu. Spojovala konec mostu s branou mezi mosteckými věžemi, aby most a brána tvořily jeden k obraně přizpůsobený celek. Na lícních plochách kvádrů byly důlky pro kamenické kleště používané při manipulaci a kamenické značky. Ty byly stejné jako na vyšší z malostranských mosteckých věží, což dokazovalo stejné stáří zdiva, polovinu XV. století. Při prohlubování výkopu se objevovaly další zbytky zdí, starších, z opukových kvádrů, z lomového kamene. Ve výkopu se objevovaly keramické střepy, nejstarší, na dně výkopu, z 10. století n. l.
Bohužel týmž prostorem byl hlouben výkop provedený v nedávné minulosti pro kanalizační přípojku. Naprosto bezohledně procházel všemi vrstvami a zničil všechno, co se v nich nalézalo. Tenkrát nikdo nepřizval archeology ke spolupráci, a tak kvůli tomuto výkopu dnes nemůžeme odhalit vzájemné souvislosti jednotlivých částí zdiva. Aby nebyl zničen i zbytek, byla změněna koncepce odvodnění konce mostu. Kanalizační přípojka byla vedena nad starou zdí. Kvůli tomu do přípojky nebylo možné zaústit příčnou drenáž odvodňující izolaci na rubu opěry a pro vodu stékající po izolaci byla vyhloubena vsakovací jáma pod úroveň hladiny Vltavy a po úspěšně provedené vsakovací zkoušce byla její spodní část vyplněna fi ltrem ze tří frakcí kameniva.
Po vyřešení odvodnění malostranského předmostí postoupily práce na vlastní most. Základní podmínkou zadavatele stavby bylo, že na mostě musí být po celou dobu opravy udržen provoz pěších. Proto byly práce zahájeny na jedné, povodní straně mostu, kde probíhaly v následujícím logickém pořadí:

• odstranění dlažby,
• vybudování přístřešku chránícího stavbu před srážkovou vodou, ten byl předepsán zadavatelem v podmínkách veřejné soutěže,
• pečlivé zaměření zábradlí, všech kvádrů a spár,
• rozebrání zábradlí až do úrovně potřebné pro bezpečné ukotvení izolace,
• příprava „nulové spáry“ pro nové zdění,
• zadání do výroby nových kvádrů nahrazujících kvádry, které nebyly shledány v dostatečně dobrém stavu na to, aby byly vráceny do konstrukce,
• odstranění podvozovkových vrstev až na úroveň povrchu „železobetonové desky“ tam, kde byla, a zhruba do stejné úrovně, to je tak, aby byly sejmuty všechny vrstvy z poslední opravy, tam, kde „železobetonová deska“ nalezena nebyla,
• znovu vyzdění parapetního zábradlí,
• vyrovnání podkladu vrstvou KSC položeného na separační geotextilii,
• pokládka podkladu izolace z betonu C 30/37 F1,
• úprava pod izolaci svislé části parapetního zábradlí a vysekání ukončující drážky,
• pokládka stříkané izolace a zatmelení jejího ukončení v drážce v zábradlí,
• rozebrání přístřešku a jeho přesun do dalšího pole,
• položení drenážní rohože,
• položení kabelů a plynovodního potrubí,
• osazení rozvodných skříněk VO do zábradlí,
• jejich provizorní vystrojení a zapojení provizorního VO,
• položení krycí vrstvy betonu a žulové dlažby,
• uvedení do provozu příslušné části mostovky.

Tyto práce se opakují v jednotlivých krocích volených na délku pole. Práce začaly na původní polovině pole č. XV, tedy posledního na Malé Straně, a pokračovaly do polí XIV, XIII, XII a XI. Potom přešly na protivodní polovinu mostu a pokračují opět od konce mostu směrem k pravému břehu. Tak budou postupovat na protivodní straně až ke schodům na Kampu. Pak budou pokračovat na povodní části mostu až ke staroměstskému konci. Potom přejdou na protivodní stranu.
Část stavby nad malostranským břehem a nad Kampou je obsluhována dvěma jeřáby a materiál je dopravován po břehu ulicemi Malé Strany. Množství materiálu přepravované v jednom dni či týdnu je tak malé, že nijak nekomplikuje místní provoz. Jakmile přejdou práce do návodních polí, bude stavba obsluhována z vody. Odstranění dlažby – Na mostě je dlažba z žulových obdélníkových kostek rozměru cca 200/100/60 mm. Je novodobá, relativně odolná, vzhledově se k památce hodí. Bylo proto rozhodnuto ji neměnit. Dlažební kostky, položené do cementové malty velmi různé kvality, jsou po vybourání čištěny a skládány na palety. Po dokončení podvozovkových vrstev jsou vraceny na místo, tentokrát do písku stabilizovaného vápnem. Pro všechny účastníky výstavby byla překvapující informace pracovníka TSK (inženýra Czecha) o tom, že ročně je nahrazováno cca 1 000 ks kostek. Návštěvníci Prahy si je prý odnášejí na památku.

MONTÁŽ PŘÍSTŘEŠKU
Přístřešek je montován z materiálu Peri, který se skládá z příčných rámů, mezi dvěma rámy je napnuta krycí plachta. Ta je kotvena do drážek ve speciálních profilech. Jednotlivé plachty je možno stáhnout, aby vznikl prostup pro svislou dopravu materiálu jeřábem.
Součástí konstrukce přístřešku je i zavěšená lávka zpřístupňující zábradlí z vnější strany a válcovaný profil působící jako kolejnice pro pojezd zavěšeného kladkostroje. Zaměření zábradlí před rozebráním – je prováděno z vnější strany a je vztaženo k bodům, které si kameníci na líci vyznačí. Snažíme se, aby kamenořez zůstal i po opravě stejný jako před opravou. To „snažíme se“ znamená, že tak samozřejmě nemůže být úplně všude. Například pokud původní kámen, do kterého byl kotven stožár veřejného osvětlení, je příliš krátký na to, aby mohl sloužit jako překlad nad rozvodnou skříňkou, ta je širší, než byla původní, je nutné ho nahradit kamenem delším.
Rozebírání zábradlí probíhá velmi opatrně, spáry jsou prořezávány „vidiovou“ pilou, potom jsou jednotlivé kvádry uvolňovány pomocí sochorů a klínů. Práci komplikuje cementová malta používaná při minulé opravě. Je velmi obtížné a někdy přímo nemožné proříznout spáru bez poškození kamene, když malta je daleko tvrdší než okolní kámen. Po rozebrání zábradlí každého pole se sejde komise složená ze zástupců NPÚ, Karlovy univerzity, prováděcí firmy, budoucího správce mostu, je v ní představitel kameníků, kteří práci provádějí, a technický dozor. Tato komise nejdříve prohlédne kameny pod úrovní, na které rozebírání skončilo, a posoudí, jestli není zapotřebí vyjmout a nahradit ještě některý z dalších kamenů. V této fázi je totiž výměna kamene několikanásobně jednodušší než v další etapě, která bude následovat, tedy při opravě kamenného pláště. Poté komise přikročí k hodnocení jednotlivých vyjmutých kamenů. Snahou je samozřejmě ponechat co nejvíce původních kamenů na jejich místech. Uvedená komise probírá kámen za kamenem a posuzuje, podle jeho stavu a také podle místa, na které patří, možnost jeho návratu. Jde o to, že hlavním úkolem této části opravy je vytvořit kvalitní izolaci proti vodě, která by na mnoho let, záruční doba je 30 let, ochránila zdivo před zatékající srážkovou vodou. Nemůžeme si proto dovolit ukončit tuto izolaci v kamenech, jejichž životnost by byla menší než nějakých 50 let. Aby mohla být izolace do nějakého kamene spolehlivě ukotvena, je zapotřebí, aby měl kámen potřebnou pevnost. Vyjmuté kameny se ještě dále třídí na ty, které jsou použitelné na některém jiném místě, případně po úpravě, a na nepoužitelné, určené k likvidaci.
Teprve po vyhodnocení stavu původních kamenů je možné objednat výrobu nových. Nové kvádry jsou přiváženy na stavbu v přesných rozměrech, s pohledovými plochami upravenými šalírováním. Šalírování je jednou z povrchových úprav používaných v minulosti. Rozbije hladké řezané plochy a přizpůsobí je okolním původním kvádrům. Vlastní zdění je prováděno na maltu z hydraulického vápna. Výšky jednotlivých kamenů jsou odměřovány od značek zřízených před zaměřováním, půdorysná poloha je určena předchozí vrstvou. Od podstavců soch je parapetní zábradlí odděleno skrytou zalomenou dilatační spárou umožňující drobný vodorovný posun. Technologický postup na zdění povoluje práci pouze při teplotách nad +5 °C. Toto ustanovení bylo důsledně dodržováno. Pokud teplota klesala pod tuto hranici, bylo zdivo uzavřeno tepelněizolačním pláštěm, pod který byl vháněn teplý vzduch.
Odstraňování podvozovkových vrstev probíhá pomocí lehkých ručních bouracích kladiv. Vybouraný materiál je nakládán do kontejneru a jeřábem přepravován mimo most. Bourány jsou vrstvy nanesené při poslední opravě. Jsou to odshora: potěr, izolace z natavovacích pásů, potěr a keramzitbeton proměnné tlouštky. Železobetonová deska, pokud je, zůstává zachována. Pokud není, končí bourání na úrovni opukového zdiva tvořícího jádro mostu. Železobetonová deska se vyskytuje velmi nepravidelně, z jejích okrajů většinou vyčnívá výztuž připravená k navázání další části, která ale nebyla provedena. V jednom místě byla položena výztuž v délce cca 8 m, beton ale chyběl.
Na vrstvu geotextilie je položeno kamenivo zpevněné cementem, tvořící výplňovou vyrovnávací vrstvu. Geotextilie tvoří separační vrstvu, která odděluje nově vkládané konstrukce od historických. Snažíme se dělat opatření, která by při budoucích opravách umožnila odstranění nových prvků bez poškození starých. Pokládka betonu tvořícího podklad pod izolaci – je to beton C 30/30XF1 v tl. 150 mm, vyztužený kari rohoží. Beton je rozdělen dilatačními spárami, jejichž úkolem je zabránit, aby objemové změny tohoto betonu namáhaly konstrukci mostu.

IZOLACE
Největším nepřítelem mostu je, jak jsme si řekli na začátku, srážková voda. Proto byly v zadání kladeny velmi tvrdé podmínky pro typ izolace. Těmto podmínkám vyhověla stříkaná metakrylátová izolace Eliminátor vyráběná britskou fi rmou Stirling Lloyd a v České republice pokládaná ve spolupráci firem Duomis a Helifi x. Aby voda dobře odtékala, je zapotřebí vytvořit co nejpříhodnější spádové poměry. Princip odvodnění zůstal stejný jako v minulosti. Příčným sklonem vozovky jsou vytvořena dvě podélná úžlabí vzdálená cca 1,5 m od líce zábradlí. V těchto úžlabích jsou osazeny odvodňovače zaústěné do stávajících chrličů. Příčný sklon od středu vozovky je 2 %. Příčný sklon mezi parapetním zábradlím a úžlabím je 3 %, aby byla jistota, že ani v případě přívalového deště nevystoupí hladina vody k líci zábradlí.

Odkrytý chodník za malostranskou opěrou, ne mladší než z počátku 18. století

Niveleta na mostě není přímá, konce mostu se svažují k předmostím a v těchto koncových oblastech je spádu dostatek. Horší situace je ve střední části mostu, kde je výška mostovky omezena shora stávající výškou zábradlí. Nikdo naštěstí neuvažoval o tom, že by se zábradlí zvyšovalo, nejnižší poloha je pak dána nejnižší možnou polohou odvodňovače, aby ho ještě bylo možné zaústit do stávajícího chrliče. Tak se stalo, že sklony dna podélných úžlabí jsou v některých polích jen 0,6 %. Přesto je to stav lepší než před opravou. Kvalita izolace je dána kvalitou řešení všech konstrukčních detailů. Přechody dilatačních spár jsou řešeny speciálními profily dodávanými též firmou Stirling Lloyd. Izolace působí jako vanová. Je vytažena na svislou plochu parapetního zábradlí a končí 20 mm pod úrovní dlažby v drážce hluboké 30 mm a po nastříkání izolace vyplněné metakrylátovým tmelem. Dilatační spára je vytvořena i podél parapetního zábradlí a je kryta příslušným profilem. Aby izolatérské práce byly co nejméně ovlivněny povětrností a aby také co nejméně obtěžovaly okolí, je přístřešek na dobu jejich provádění doplněn svislými stěnami tak, aby vznikl uzavřený prostor. Sochy jsou chráněny zástěnami upevněnými k zábradlí. Izolace musí být provedena i v místech, kde jsou místo zábradlí podstavce soch. Sochy a jejich podstavce nejsou zahrnuty do opravy Karlova mostu. Aby byl vytvořen spolehlivý podklad pro izolaci, je kamenné zdivo podstavců soch na potřebnou výšku kamenicky vyspraveno.

Archeologický průzkum ve výkopu pro šachtu na Malé Straně


Stupňovitý rub opěry

Na izolaci je bodově nalepena drenážní rohož, jejímž úkolem je vodu prosáklou vozovkovými vrstvami co nejrychleji odvést do podélného odvodňovacího proužku vyplněného drenážním plastbetonem. Tento proužek probíhá uprostřed podélného úžlabí od jednoho odvodňovače k druhému. Dále jsou na rohož osazovány žlaby, dva pro kabely veřejného a ostatního osvětlení, jeden pro plynovodní potrubí. Plynovodní potrubí vedení sítí na mostě silně zkomplikovalo. To, že se nesmí nikde křížit s elektrickými kabely, znamenalo kromě jiného i podstatné rozšíření pojistkových skříněk pod stožáry veřejného osvětlení. Pak už zbývá jen betonáž krycí vrstvy izolace, položit dlažbu a uvést hotový úsek do provozu.

Odkrytá výztuž, beton chybí

Asi nejtěžší je rozhodování o vyřazování kamenů. Vyřazené kameny jsou dál tříděny na kameny vhodné k použití na jiném místě, na ty, které jsou uložené pro potřeby TSK a použitelné při dalších etapách opravy, a na kameny určené ke komerčnímu použití. Nakonec zbývají naprosto bezcenné kusy a úlomky často prolité cementovou maltou, které nemají hodnotu ani historickou, ani jako stavební materiál, ty jsou potom likvidovány v drtičce. Kameny určené pro další etapy nebo pro komerční využití jsou odváženy na bezpečné místo, kde jsou chráněny před povětrností a trvale střeženy. Pohyb všech kamenů je pečlivě evidován.

Pískovcové desky

Uskladněné kameny jsou uloženy na očíslovaných paletách a obsah každé palety je popsán v paletovém listu. O kamenech určených ke zničení jsou vedeny protokoly. Všechny kameny jsou očíslovány, evidovány v tabulkách, kde má každý svůj řádek, v něm jsou uvedeny rozměry a osud tohoto stavebního materiálu.
Značnou komplikací byla změna veřejného osvětlení na plynové. Paradoxně vedla tato změna k podstatnému zvětšení rozvodných skříněk pod stožáry VO. Dlouhá byla diskuse o ochraně soch v průběhu provádění prací v jejich těsné blízkosti. Jakmile ale přicházela konkrétní technická řešení, byla ochranná konstrukce pro sochu, její kotvení, montáž a demontáž větším nebezpečím než ponechání soch bez ochrany. Sochy jsou proto chráněny opatrností všech pracovníků. Při provádění nástřikové izolace jsou k zábradlí připevněny zástěny vytvořené z prvků mobilního oplocení potažených geotextilií. Velmi citlivým místem je napojení parapetního zábradlí na podstavce soch. Jsou to místa častého výskytu trhlin.

Dlaždiči při práci

Je to logické, zábradlí uložené na mostním oblouku se tu dotýká prvku, který je relativně velmi tuhý. Bylo proto rozhodnuto provádět tyto spáry tak, aby v nich byl umožněn drobný pohyb ve směru osy mostu. Oprava Karlova mostu vypadá na první pohled jako velmi jednoduchá stavba prováděná na nevelké ploše. Do jisté míry tomu tak je. Bohužel ta malá plocha také znamená skoro žádné plochy pro zařízení staveniště a velmi těsný kontakt s veřejností. Část tvoří turisté. Není jednoduché například zastavit jejich proud jenom na pár vteřin, než jeřáb přenese paletu s kameny, svazek lešenářských prvků nebo cokoliv jiného nad provozovaným chodníkem. Bylo nutno zřídit provizorní branky, slovy či gesty nejsou proudy turistů zadržitelné. Jsou tu i místní obyvatelé, kterým samozřejmě metakrylát nevoní, kteří přišli o svá parkovací místa v prostoru, kde je jich velký nedostatek, místní podnikatelé, kteří musí omezit provoz vinárny pod mostním obloukem nebo na čas zmenšit plochu předzahrádky, kterou využívají pro své pohostinské zařízení.

Stříkání izolace

Zatím se daří plnit harmonogram, stavba postupuje kupředu, všechny problémy se řeší průběžně. Je to dáno i těsnou spoluprací všech, kdo se na stavbě podílejí. Dodavatele, SMP CZ, zástupců orgánů památkové péče, Národního památkového ústavu, jednotlivých pracovníků TSK, správců komunikací, vlastního mostu, kanalizace. Vstříc vychází i Povodí Vltavy a Státní plavební správa.

ÚČASTNÍCI VÝSTAVBY
Investor: MHMP OMI
Mandatář: Mott MacDonald Praha
Projektant: Pudis
Rekonstrukci provádí: SMP CZ

Autor

• (red)