Most přes Radbuzu je poskládán z desítek segmentů

Popis mostu a technické řešení
Trasa komunikace S22,5/70 je v oblasti mostního objektu v konstantním podélném sklonu 0,74 %, v půdorysu přechází z přechodnice do směrového oblouku o poloměru 900 m. Niveleta komunikace dosahuje výšky nad terénem až 28,0 m. Celková délka přemostění činí 264,6 m. Pro každý jízdní směr je navržena samostatná spojitá trámová nosná konstrukce předpjatého komorového průřezu o šesti polích. Nejdelší pole dosahuje rozpětí 57,6 m.
Velká členitost a obtížná přístupnost překračovaného terénu, kvalitativní a estetické nároky na mostní objekt v rekreačním příměstském prostředí a vliv výstavby na životní prostředí vedly k volbě segmentové technologie výstavby nosné konstrukce mostu. Značně složitý problém chování mostu během výstavby byl řešen na prostorovém statickém modelu s uvažováním interakce základové půdy a spodní stavby. Ve výpočtu byl zohledněn postupný způsob výstavby po vahadlech nad pilíři a jejich postupné spojování.

Příčný řez běžným segmentem

Zakládání a spodní stavba
Obě opěry se nacházejí v místech zasypaných bývalých lomů a skládek a tento důvod velmi ovlivnil rozsah a způsob založení. Jsou založeny na velkoprůměrových vrtaných pilotách Ø 1.200 mm. Pilíře 2 a 6 v horních partiích údolí jsou založeny plošně a zbývající pilíře na dně údolí jsou založeny vždy na skupině osmi pilot Ø 1.200 mm, přičemž založení pilíře 3 lze vzhledem k charakteru podloží označit jako plovoucí.
Návrhu spodní stavby mostu byla věnována mimořádná pozornost z hlediska estetického působení a byl vypracován v součinnosti s útvarem architekta města Plzně. Maximálního odlehčení stavby bylo dosaženo volbou průřezu dříků pilířů ve tvaru X, které přecházejí do rozšířeného zhlaví. Výšky pilířů se pohybují od 6,2 m do 23,6 m. Hlavice je uzpůsobena pro umístění veškerého technologického zařízení pro montáž a rektifikaci nosné konstrukce. Zároveň umožňuje přístup k ložiskům z důvodu údržby.

Montáž segmentů nosné konstrukce mostu přes Radbuzu

Nosná konstrukce
Pro každý jízdní směr samostatnou nosnou konstrukci tvoří spojitý komorový nosník konstantní výšky 3,0 m z předpjatého betonu C45/55 XF1. Technologie výstavby je letmá montáž symetrických vahadel ze segmentů délky 2,20 m, s kontaktními spárami. Šířka horní desky činí 11,95 m, dolní desky 5,50 m. K předpětí nosné konstrukce je použit předpínací systém Dywidag. Část předpětí je navržena z předpínacích 19lanových kabelů se soudržností, část předpětí je navržena formou volných kabelů sestavených z 18 lan typu Monostrand. Kotevní prahy pilířových segmentů jsou příčně předepnuty třemi kabely po čtyřech lanech. Volné kabely probíhají paralelně. Změny směru probíhají ve společném deviátorovém segmentu s výztužným diafragmatem. Nosná konstrukce je vybavena rezervními trasami pro případné dodatečné osazení dalšími volnými kabely.
Nosná konstrukce je uložena na nekotvená hrncová ložiska. V podélném směru jsou pevná ložiska osazena na pilíř 4. Na opěře O1 je navržen dilatační závěr Maurer 240D a na opěře O7 Maurer 160D. Systém mostních segmentů SMP je postaven na základě systému Freyssinet International, zakoupeného v 70. letech. Během svého používání prodělal tento systém celou řadu změn a zdokonalení. Na této stavbě se poprvé používají segmenty nové generace, které jsou výsledkem technologických inovací a vývoje s využitím dlouholetých zkušeností.
Segmenty jsou klasického komorového průřezu se zaobleným vnějším rohem mezi stěnou a konzolou. V každém segmentu je kotvena maximálně jedna dvojice konzolových kabelů. Kotva je umístěna v oblasti styčníku stěny a horní desky, ve stěnách nejsou žádné kabely. Výsledkem jsou malé změny směrů vedení kabelů a tím lepší zajištění spojitosti kabelové dráhy ve spárách a rovnoměrné rozdělení smykových ozubů po celé výšce stěny. Snížení počtu kanálků umožňuje vytvoření definovaných ploch pro dokonalé utěsnění kanálků ve spárách tmelem. Kabelové kanálky se injektují injektážní maltou současně s kotevními kapsami.
Geometrie volných kabelů je v realizační dokumentaci řešena trojdimenzionálně a kónická vyústění průchodek zvedaných kabelů jsou nastavována do přesného směru pomocí laserových zaměřovačů. Těsnění kabelových kanálků v kontaktních spárách je na základě podrobného výzkumu řešeno stanovenou technologií nanášení tmelu ve spáře. Pro lepení kontaktních spár segmentů se používají tmely firmy Mapei.

Součástí obchvatu Plzně bylo i zkapacitnění silnice I/27 Klatovská.

Výroba segmentů
Mostní segmenty se vyrábějí kontaktním způsobem v Brandýse nad Labem metodou Short-Line. Základním principem této metody výroby je, že čelo předchozího segmentu (protisegmentu) tvoří bednění zadního čela nově betonovaného segmentu. Přední pevné čelo je součástí ocelové formy. Geometrické nastavení protisegmentu se provádí pomocí programu pro geodetické řízení výroby segmentů. Pro výrobu pilířových a opěrových segmentů slouží jedna pilířová forma, běžné a deviátorové segmenty se vyrábějí ve dvou běžných formách. Kapacita výrobny činí sedm segmentů za týden. Betonářská výztuž včetně prvků systému předpětí se do formy osazuje sestavena do armokoše vyráběného na kopytě. Výjimkou jsou pilířové segmenty, kde vzhledem k velké tvarové složitosti se armokoš váže přímo ve formě. Po kompletním vystrojení segmentu se uzavře forma a provedou se potřebné kontroly před betonáží. U deviátorových a pilířových segmentů se speciálními přípravky a laserovým zaměřovačem provede rektifi kace drah volných kabelů zacílením průchodky v segmentu do teoretického bodu průchodu kabelu.
Vlastní betonáž se provádí bez pracovní spáry v jednom pracovním cyklu. Beton se od míchacího centra dopravuje čerpáním, uložená betonová směs se zhutňuje ponornými a příložnými vibrátory. Po odformování se protisegment přemístí na skládku a právě zhotovený segment se nastaví jako protisegment následujícího.

Montáž nosné konstrukce
Nosná konstrukce se montuje vahadlovým způsobem letmo pomocí výsuvného zavážecího jeřábu určeného pro montáž segmentů, tzv. montážního souboru MS6 o nosnosti 60 t. Ten umožňuje montáž nosné konstrukce o maximálním podélném a příčném sklonu 6 %, maximálním
rozpětí pole 60 m a minimálním směrovém poloměru 300 m. Přísun segmentů k montážnímu souboru probíhá po hotové části nosné konstrukce od opěry O1. Montáž vahadla začíná vytvořením zárodku sestávajícího z pilířového segmentu a dvojice běžných segmentů. Takto vytvořený zárodek se zrektifikuje na čtveřici hydraulických lisů. Poté následuje symetrická montáž vahadla. Segment se po nanesení tmelu na kontaktní čelo připne montážními předpínacími tyčemi. Po namontování protilehlého segmentu a dosažení stanovené pevnosti tmelu se předepnou z čela vnitřní konzolové kabely. Během montáže je vahadlo uloženo na hydraulickém rektifikačním zařízení na hlavě pilíře, kterým se po jejím dokončení provádí směrová a výšková rektifikace. Zrektifikované vahadlo se zmonolitní s předchozí hotovou konstrukcí prostřednictvím monolitické uzavírací spáry. Poté se protáhnou a napnou vnitřní kabely spojitosti a aktivují ložiska. V návaznosti na postup montáže se v komoře nosné konstrukce realizuje volné předpětí a provádí se další navazující práce.

Autor

• (red)