KONSTRUKCE Media, s. r. o.Com4In Group
ISSN 1803-8441
English - Google Translate Česky - Překladač Google French - Google Translate Italian - Google Translate German - Google Translate Polish - Google Translate Spanish - Google Translate Swedish - Google Translate   |   Přihlásit se   
Nacházíte se:  Úvod    Seriály    Velký městský okruh Brno    Mimoúrovňová křižovatka Dobrovského – Svitavská radiála v Brně

Mimoúrovňová křižovatka Dobrovského – Svitavská radiála v Brně

Publikováno: 7.5.2010
Rubrika: Velký městský okruh Brno

Brno, druhé největší město České republiky, je umístěno v dopravním průsečíku západ – východ (Čechy – Slovensko) a sever – jih (Polsko – Rakousko). Silniční síť České republiky pro tyto směry tvoří dálnice D1, D2 a rychlostní komunikace R52 a R43. Základní komunikační sítˇ Brna je okružně radiální. Okružní systém komunikací tvoří Malý městský okruh (MMO) a Velký městský okruh (VMO), které jsou hlavními prostředky pro zlepšení dopravní infrastruktury města a její odlehčení.

Malý městský okruh obepíná historické jádro města Brna a rozvádí dopravu v jeho centrální části. Velký městský okruh převádí tranzitní dopravu na okraji rozšířené centrální oblasti města a propojuje větší územní celky. Se sítí dálnic a rychlostních silnic přiléhajících k Brnu je VMO propojen radiálami ve směru Praha, Vídeň, Bratislava, Ostrava, Svitavy (obr. 1). Propojení VMO se Svitavskou radiálou zajistí MÚK Dobrovského – Svitavská radiála, čtyřpaprsková mimoúrovňová útvarová křižovatka, navržená ve dvou úrovních, bezprůpletová s jednou polopřímou větví a čtyřmi mostními objekty. Připojení území přiléhajícího uvnitř VMO k MÚK zajistí komunikační systém tvořený sběrnou komunikací ulicí Sportovní (směr centrum města) s velkou okružní křižovatkou, na kterou jsou připojeny komunikace zajišťující obsluhu komerční zóny po obou stranách ulice Sportovní (obr. 2).

Stavba MÚK Dobrovského – Svitavská radiála je jednou ze tří navazujících staveb, jejichž postupnou realizací se dokončí konečný stav mimoúrovňové křižovatky (obr. 3). Ve směru východním byla již v roce 2002 uvedena do provozu stavba VMO Lesnická – Svitavská radiála (kategorie MR 22,5 1/2 MR 22,5/80). Větev A je vedena po estakádě délky 298,5 m o osmi polích. V říjnu 2004 byla zprovozněna stavba „Dopravní napojení areálu Carrefour – Královo Pole“ s připojením areálu na ulici Sportovní přes malou okružní křižovatku a dále po estakádě přes retenční nádrž Červený rybník na provizorně realizovanou polovinu velké okružní křižovatky na ulici Sportovní. Ve směru od Husovic byl areál připojen jednosměrnou větví 5 mimoúrovňové křižovatky přes malou okružní křižovatku (obr. 4).

VÝSTAVBA MÚK DOBROVSKÉHO – SVITAVSKÁ RADIÁLA
V roce 2006 byla zahájena stavba VMO Dobrovského, jejíž součástí je Královopolský tunel. V předpolí královopolského portálu, v prostoru mezi portálem a ulicí Sportovní, jsou realizovány větve MÚK, které navazují na větve stavby MÚK Dobrovského – Svitavská radiála. Zprovoznění stavby VMO Dobrovského je podle harmonogramu stanoveno na říjen 2011.

V současné době probíhají projekční práce na dokončení velké okružní křižovatky nad ulicí Sportovní, které odstraní provizorní připojení MÚK na tuto ulici a současně připojí stavbu „Shoping/Retail-Center Sportovní Brno“ na okružní křižovatku. Vzhledem k předpokládané realizaci tohoto společensko-obchodního centra (investiční náklady 930 mil. Kč) v roce 2010–2011 bude stavba velké okružní křižovatky koordinována se stavbou MÚK (obr. 2).

Stavba MÚK Dobrovského – Svitavská radiála byla zahájena v září 2009 terénními úpravami v prostoru retenční nádrže Červený rybník. V celém prostoru stavby jsou složité základové poměry. Předkvartérní podklad tvoří neogenní slíny, kvartérní podloží tvoří sedimenty řeky Ponávky, která je v prostoru stavby vedená potrubím a při vyšší hladině vody, způsobuje zvedání hladiny podzemní vody. Podzemní voda, vázaná na kvartérní štěrkovou terasu, je v důsledku nepropustných náplavových hlín a jílů v nadloží napjatá. To se projevuje převážně v retenční nádrži Červený rybník, kde hladina spodní vody vystupovala na podzim 2009 velmi rychle po úroveň pracovní plochy.

Geotechnické výpočty vyčíslily hodnoty sedání násypového tělesa v rozmezí od 155 do 700 mm. Sedání bude probíhat po dlouhou dobu. V prostoru retenční nádrže bylo nejprve nutné provést odstranění náletových dřevin, zrušit letní bydliště bezdomovců a provést pracovní plochu tloušťky 0,5 m pro rozsáhlé sanační úpravy pod budoucím násypovým tělesem větví MÚK na ploše cca 100 × 200 m. Sanační opatření k urychlení konsolidace pod násypy je navrženo i mimo retenční nádrž a provádí se technologií vibrovaných štěrkových pilířů o průměru 400, 700 a 800 mm délky 5–10 m, v trojsponu 2–2,5 m. Celková délka pilířů je 32 km. Pilíře jsou vyplněny štěrkem frakce 8–32 mm s koeficientem propustnosti minimálně 1.10–4 m/s. Voda vytlačená ze štěrkových pilířů bude odváděna štěrkovou vrstvou tloušťky 0,5 m vyspádovanou k trativodu PVC DN 160 vyústěným do retenční nádrže.

Mostní objekty jsou založeny na velkoprůměrových železobetonových pilotách o průměru 0,9 m a délky 16 až 18 m. Celková délka čtyř mostních objektů MÚK je 298,5 + 52,2 + 216,8 + 146,8 m = 714,3 m. Také opěrné a zárubní zdi jsou založeny na velkoprůměrových železobetonových pilotách o průměru 0,9 m, délky 10 až 16 m. Celková délka zdí je 180 + 168 + 59,4 + 96 + 60 + 163 m = 726,4 m.

Vzhledem k velkým hodnotám sedání podloží, i přes provedená sanační opatření, budou v rámci urychlení sedání podloží v místech opěr mostních objektů a na ně navazujících opěrných zdí provedené konsolidační násypy po dobu šesti měsíců na výšku až 1 m nad niveletu. Konsolidační násyp výšky 1,5 m nad úroveň nivelety je rovněž navržený u větví 1, 2, 3 vedenými napříč retenční nádrží. Na okraji koruny násypu budou v nezámrzné hloubce osazeny geodetické body, které budou každý měsíc zaměřeny přesnou nivelací. Geodetické sledování doplněné o geotechnický monitoring (vodorovná inklinometrie a snímače pórového tlaku) budou podkladem pro porovnání skutečného sedání násypů s předpoklady výpočtů.

Harmonogram stavby MÚK Dobrovského – Svitavská radiála je navržený ve třech etapách postupného zprovozňování jednotlivých větví. Ukončení stavby je navržené v říjnu 2011 a je koordinováno s termínem dokončení stavby VMO Dobrovského (Královopolský tunel). Důvodem pro současné zprovoznění obou staveb je kapacitní připojení VMO na Svitavskou radiálu. Podle kartogramu výhledových intenzit pro rok 2020 bude dopravní zátěž vozidel vjíždějících do MÚK 70 000 vozidel/24 hod. Tuto dopravní zátěž je schopná v požadované úrovni kvality dopravy převést pouze mimoúrovňová křižovatka.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O STAVBĚ:
Název stavby: I/42 Brno VMO, MÚK Dobrovského – Svitavská radiála
Místo stavby: Brno-město, MČ Královo Pole
Investor: Ředitelství silnic a dálnic ČR, Správa Brno, statutární město Brno v zastoupení Brněnských komunikací a. s.
Sdružení zhotovitelů: Skanska DS a. s. (vedoucí sdružení), OHL ŽS a. s., EUROVIA Brno s. r. o.
Generální projektant: Dopravoprojekt Brno a. s.
Doba výstavby: 26 měsíců, 9/2009 – 10/2011
Cena dle smlouvy: bez daně 1.087.767.707 Kč

Elevated crossing Dobrovského – Svitavská radial road in Brno
The Programme of construction of elevated crossing Dobrovského – Svitavská radial road is designed in three stages of gradual putting into operation of individual branches. The construction completion is planned for October 2011 and it is coordinated with the deadline form completion of Major town circle Dobrovského (Královopolský tunnel). The reason for simultaneous operation of both structures is the capacity connection of Major town circle to Svitavská radial road. Based on the cartogram of outlook intensities for the year 2020 the traffic load of vehicles entering the elevated crossing will be 70,000 vehicles in 24 hours. This traffic load can only be handled by the elevated crossing under the required level of traffic quality.

Bookmark
Ohodnoďte článek:

Související články


Fotogalerie
Obr. 1 – Základní komunikační systém města BrnaObr. 2 – Přehledná situaceObr. 3 – Situace navazujících staveb Velkého městského okruhuObr. 4 – Malá okružní křižovatkaObr. 5 – Stavba portálu Královopolského tunelu

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Velký městský okruh v BrněVelký městský okruh v Brně (36x)
Město Brno se stejně jako jiná evropská města potýká s problémy v optimalizaci dopravní obsluhy města bez přílišného zat...
Pokusná kompenzační injektáž na VMO Dobrovského v BrněPokusná kompenzační injektáž na VMO Dobrovského v Brně (25x)
Velký městský okruh v Brně je jedním ze základních prvků nového dopravního systému města. Jeho významnou součástí jsou d...
Mimoúrovňová křižovatka Dobrovského – Svitavská radiála v BrněMimoúrovňová křižovatka Dobrovského – Svitavská radiála v Brně (23x)
Brno, druhé největší město České republiky, je umístěno v dopravním průsečíku západ – východ (Čechy – Sloven...

NEJlépe hodnocené související články

Velký městský okruh v BrněVelký městský okruh v Brně (5 b.)
Město Brno se stejně jako jiná evropská města potýká s problémy v optimalizaci dopravní obsluhy města bez přílišného zat...
Královopolský tunel – hlavní část velkého městského okruhu DobrovskéhoKrálovopolský tunel – hlavní část velkého městského okruhu Dobrovského (5 b.)
Dne 31. 8. 2012 byl slavnostně uveden do provozu dlouho očekávaný severozápadní úsek Velkého městského okruhu (VMO ), of...
Brno – Velký městský okruh Dobrovského, Královopolský tunel z pohledu autorů návrhuBrno – Velký městský okruh Dobrovského, Královopolský tunel z pohledu autorů návrhu (5 b.)
Na konci příštího roku očekáváme uvedení do provozu největší dopravní stavby na území města Brna. Tento okamžik bude zav...

NEJdiskutovanější související články

Dobrovského tunely a velký okruh v Brně se otevřou letos v září (1x)
Dobrovského tunely a velký městský okruh v Brně se po zdlouhavých komplikacích otevřou letos v září. Při prohlídce stavb...

Server Vodohospodářské stavby

Rekonstrukce Vodního díla Nechranice

Rekonstrukce Vodního díla Nechranice