„Držet slovo je v Německu samozřejmostí,“

• Foto

Co stálo za rozhodnutím Metrostavu expandovat do Německa?
Plán spolkových dopravních cest (Bundesverkehrswegeplan 2030) alokuje v následujících 10 – 15 letech celkem 269,6 miliard € na investice do rozšíření a novostaveb silniční, železniční a vodní dopravní sítě, z čehož 141,6 miliard € má jít do údržby stávající dopravní sítě a 98,3 miliard € na novostavby. Hodnota tohoto koláče je příliš veliká, než aby ji bylo možné opomenout. Dále představuje Německo stabilní ekonomiku se stabilním právním řádem, nezávislou na přísunu evropských dotací. Etablovat se na tomto trhu v oblasti dopravních staveb může Divizi 4 vyrovnávat turbulence na trzích, na kterých dosud působí.

Co vše musíte splňovat, abyste mohli aktivně působit na německém trhu?
Stávající regulace Evropské unie definují způsob vysílání pracovníků do zahraničí, místní předpisy definují minimální mzdy dělníků. Pro aktivní působení v Německu, ostatně jako v každé jiné zemi, je v místě nutné založit dceřinou společnost, organizační složku, nebo stálou provozovnu. Prostřednictvím těchto nástrojů je zisk realizovaný v Německu v něm také daněn.

Jak reagovali investoři a místní trh, když jste se v Německu objevili?
Německý trh je specifický. Není tolik centralizovaný jako v ČR, kdy jsou cca 4 dominantní hráči, ale je na něm aktivních cca 100 firem s ročním obratem více jak 100 mil €. Samozřejmě i zde je cca 4 – 5 firem s významně vyšším obratem, ale ty se uchází zejména o větší či více technologicky náročnější projekty. Reakce trhu ani investorů není významná; na trh přichází mnoho zahraničních firem, vzhledem k výše zmíněnému potenciálu investic se do dopravních staveb vrací i německé firmy, které se z tohoto trhu během krize stáhly.

V čem se liší legislativní prostředí pro stavaře v ČR a Německu?
Jiné předpisy, jiný právní řád. Vše do detailu zpracované v příručkách a postupech. Naproti tomu jsou některé procedury „zvykové“, kdy nejsou nikde popsány, ale pokud je uděláte jinak, tak je zle.

Čím bychom se mohli inspirovat?
Komplexním přístupem zadavatelů, důrazem na moderní technologie v projektech, užitím nových strojů. Přístupem investorů ke změnám v projektech, stálostí smluvního prostředí. 

Co naopak podle vás funguje lépe u nás?
Na tuto otázku se hůře odpovídá, nechceme-li do ní paušalizovat rozdíl v mentalitě a řečovou bariéru. Jednoduše řečeno, u nás umí být jednání s investory či subdodavateli lidsky příjemnější a přímější. V Německu zase dané slovo platí nejen na, ale i po jednání, a pokud se měsíc po ústní dohodě ujišťujete o její platnosti, může vyvolat velice podrážděnou reakci partnerské strany, neboť považuje držení slova za samozřejmost.

U nás je v infrastruktuře investorem primárně stát prostřednictvím hl. ŘSD a SŽDC a následně kraje. Jaká je investorská struktura v Německu? Jaké mají pravomoci a jaký je jejich přístup k zhotovitelům?
Na toto otázku zatím neumím v plné šíři odpovědět. My v současné době realizujeme a soutěžíme projekty organizované společností DEGES, která byla původně založena za účelem dohnání infrastrukturního deficitu v nových spolkových zemích. Nyní řízeně expanduje do starých spolkových zemí a přebírá většinu projektů připravených místními investory, tedy „lokálními SUS/ŘSD“. Přístup ke zhotovitelům je daný zejména osobou správce stavby, který má plný mandát a přes něj jde veškerá komunikace s investorem. Na jedné stavbě máme velice formalistického, leč odborně slabšího správce stavby, se kterým je obtížná dohoda, na druhé vycházíme se správcem stavby bez problémů v mnohem složitějších okrajových podmínkách. Vše se řídí německými obchodními podmínkami (VOB), které jsou odlišné od ve světě a u nás uplatňovaného FIDICu. Zejména termíny hlášení víceprací jsou volnější. Vše se hlásí a na konci stavby se účtuje. Není tak výjimkou, že projekty končí žalobami.

Jak vypadá plánování staveb?
Základem je Entwurfsplanung, což by se dalo přirovnat ke sloučenému DÚR a DSP v našich podmínkách. Tato dokumentace projde procesem kontroly nezávislým inženýrem (Prüfingenieur), pak jde do soutěže. Někdy se soutěží projekty v podrobnosti realizační dokumentace, někdy v podrobnosti DSP.

Jak vypadají v Německu projekční práce a máte jako zhotovitel zásadní vliv na projekt?
Zhotovitel má jen malou možnost ovlivnit projekt, pokud je původní návrh ze soutěže realizovatelný. Pokud ne, otevírají se možnosti optimalizací a dodatků.

Jsou v průběhu možné změny v projektech?
Změny jsou možné pouze, pokud se nedá dílo realizovat, ale i – a to je pro české prostředí nezvyklé – když neodpovídá popis položky soupisu prací náročnosti provádění. To investor zpravidla musí uznat vícepráce.

Co vás osobně v Německu překvapilo?
Korektní, ale velice tvrdá jednání. Němci jsou jak hladoví psi v kotci, pokud jde o projekt.

Jak probíhalo vaše osobní seznamování s německým trhem a co vše jste si musel osvojit?
Stále doháním znalost obchodních podmínek a komplexnosti norem a předpisů.

Jak máte v Německu postavený tým lidí? Je tam důraz na využívání domácích kapacit resp. subdodavatelů?
V Německu funguje systém prekvalifikací. Pokud chcete vykonat nějakou činnost, musíte mít pro ní na základě referencí oprávnění. Pokud to nemáte, musíte vždy dokladovat reference. Tento fakt jednoznačně zvýhodňuje místní firmy. Dále jsou omezení v možnosti uplatnění výrobků certifikovaných dle ETA, které Německo neuznává a vyžaduje své vlastní povolení. Tento fakt byl ale již úspěšně napaden u Evropského soudního dvora a očekávají se v tomto směru změny a další otevření trhu.

Team máme zatím relativně úzký, bojujeme s nedostatkem německy mluvících techniků. Pokud má laskavý čtenář zájem, ať se ozve.

Na jakých stavbách se v Německu aktuálně podílíte?
V současné době stavíme ve sdružení s firmou BeMo Tunnelling, která patří do Skupiny Metrostav, dva mosty na dálnici A1 u Hagenu, most Volmarstein (cca 300 m, 10 polí) a most Hengstey (cca 80 m přes osmikolejnou železnici, 3 pole). 

Jaké máte v Německu ambice a kolik času trávíte tady resp. v Německu?
Všechny naše ambice je nutné ladit s možnostmi sehnat dostatek německy mluvících techniků ochotných pracovat v zahraničí. Má pracovní náplň vyžaduje přítomnost jak v ČR, tak SRN, tedy jsem půl týdne v Německu a půl týdne v ČR.

Je snazší dostat české lidi do Německa než třeba do Skandinávie, kde rovněž Metrostav působí? Nebo platí, že Češi za prací neradi cestují?
Neumím porovnat, projekty ve Skandinávii spravuje Divize 5 Metrostavu. Obecně lze říct, že jsme na pracovním trhu více konzervativní, než například Poláci, či Slováci, či jiné národy střední a východní Evropy. 

Jak je národnostně a technicky složený váš tým?
Team Metrostavu je český, teamy sdružení jsou smíšené německo‑české, kdy na německé straně máme i například naturalizovaného Turka či Palestince.

Autor

• Svoboda Petr (pes)