Bratislavou po mostě Apollo

Při slavnostním otevření byl velmi spokojen Andrej Ďurkovský, primátor města. Podle něj je most nejen dopravně strategický, ale i krásný a stal se jedním z moderních symbolů města. Připomněl, že o výstavbě mostu se uvažovalo již řadu let a definitivně bylo rozhodnuto v roce 1998. Příprava stavby probíhala od roku 2001, kdy byla vypsána mezinárodní soutěž na realizátora přes hlavního investora stavby, kterým bylo Metro Bratislava

NÁZORY OSTATNÍCH

Rozběh prací nebyl jednoduchý, protože se zpožďovaly dodávky projektové dokumentace, jak potvrdil Ladislav Csáder, generální ředitel Metra. Průběh výstavby také komplikovala skutečnost, že poloha inženýrských sítí byla často zcela jiná než údaje, které měl projektant k dispozici. Území po bývalé rafinerii bylo značně kontaminované ropnými látkami, takže zeminu bylo nutné odvážet na speciální skládku a po biodegradaci opět podle možností vozit zpět k zásypům. „Podařilo se nám uskutečnit projekt evropského formátu,“ zaznělo z úst Pavla Hrušovského, předsedy Slovenské národní rady při slavnostním otevření bratislavského mostu Apollo. Aktu se zúčastnila celá řada vládních představitelů včetně ministra dopravy SR Pavla Prokopoviče. Přítomny byly tisíce Bratislavanů a také zástupci všech firem a dodavatelů.
Jak dále řekl P. Hrušovský, most Apollo se nyní stal dominantou města. On sám ho denně vídá z okna své kanceláře a dovoluje si tvrdit, že významně zkrášlil pohled na Bratislavu. Připomněl také, že ví o tom, že most vznikal poměrně těžko a jeho výstavbu provázely nejrůznější problémy.

FINANCOVÁNÍ STAVBY

Dále vystoupil místopředseda vlády a ministr financí SR Ivan Mikloš. Prohlásil, že most byl velkou investicí, kterou z větší části financuje státní rozpočet. Celkové náklady na výstavbu mostu byly zhruba 4 miliardy korun, z čehož 3,6 mld. korun zaplatí státní rozpočet a 400 milionů korun město Bratislava. Na financování stavby se podílela i Evropská unie prostřednictvím Evropské investiční banky, která poskytla na tuto akci úvěr. Výstavba mostu trvala přibližně jedenatřicet měsíců. Pavol Prokopovič, ministr dopravy, pošt a telekomunikací SR, připomněl, že název mostu Apollo je odvozen od bývalé továrny, která zde dříve stávala, takzvané Apollky. Podle jeho názoru si Bratislava skutečně zasloužila v pořadí pátou spojnici mezi částí starého města a sídlištěm Petržalka. Dojde ke zkvalitnění dopravy a počítá se s tím, že přes most projede okolo 45.000 vozidel během 24 hodin. Celkově nyní projíždí přes pět bratislavských mostů okolo 180.000 vozidel.

PODÍL DOPRASTAVU

Most je určitým způsobem symbol, který nerozděluje, ale spojuje, uvedl Ivan Šesták, generální ředitel a předseda představenstva Doprastavu. Dodal, že most Apollo je již čtvrtým mostem v Bratislavě, který Doprastav ve městě postavil. Vyzdvihl skutečnost, že jde o stavbu velmi moderní, na níž se podíleli profesionálně vyspělí projektanti a dodavatelé. Dále připomněl, že most podstatně zvýší bezpečnost přepravy. Celá stavba se skládá ze 140 objektů, z nichž je většina pod zemí. Práce probíhaly do posledních chvil před otevřením a jedinou větší vadou bylo nedokončení jedné z křižovatek na Košické ulici a dva nezprovozněné výtahy pro tělesně postižené na bratislavské straně mostu.

Po slavnostním přestřižení pásky se vedoucí představitelé prošli po mostě. Následovala řada vystoupení hudebních skupin a různé zábavné pořady. Okolo 19. hodiny bylo nutné celý prostor mostu vyklidit kvůli instalaci prvků zábavné pyrotechniky. Samotný ohňostroj začal ve 20 hodin a trval dvacet minut. Mezitím plula po Dunaji loď s vládními představiteli a vedoucími pracovníky dodavatelských firem. V provozu bylo plné osvětlení mostu, které je velmi působivé a zdůrazňuje především jeho křivky. Dopravní provoz na mostě byl zahájen symbolicky 5. září v pět hodin. První projíždějící automobily v tuto dobu sledoval na místě primátor Ďurkovský a své pocity sděloval několika televizním štábům a reportérům.

Autor

• (red)