„Blanka nemá alternativu,“

• Foto

Tunelový komplex Blanka pomalu spěje ke zprovoznění, jak se díváte na celý projekt z hlediska investora?
Blanka je jednoznačně jednou z nejvýznamnějších dopravních staveb současnosti a samotné zadání stavby podle mě bylo v pořádku. Tím, že se po tolika letech blíží zprovoznění, ale narůstají požadavky ze stran městských částí, Technické správy komunikací i investora, a tím i výrazně narostla potíž s prodražováním.

Je vůbec možné u tak velké stavby a dopravních staveb obecně, aby jejich cena zůstala léta neměnná?
To určitě možné není. Za ta léta se musel projekt Blanky tolikrát měnit a upravovat, že nulové navýšení ceny je i hypoteticky nemožné. Už jen kvůli valorizacím, střetu s geologickou realitou při ražbě tunelů a souvisejí s tím samozřejmě i nařízení Báňského úřadu, která se na navýšení ceny podílí více než pětinově. Ale úplně jinou otázkou je, zda je potřeba provést všechny práce podle původních plánů.

Proto jste se rozhodli šetřit na technologiích a dalších požadavcích? A co to pro dostavění Blanky v praxi znamená?
Přesně tak. Je to vždy věc plánů a následné reality. Původně se předpokládala celá řada požadavků, které by cenu navýšily o několik set milionů korun. Ale když to spěje k realitě, některé požadavky se vyškrtaly. Navíc technologická část stavby probíhá prakticky až od letošního srpna, což je dost dlouhá doba od zahájení projektu.

S čím jste se při stavbě Blanky nejvíc potýkali?
Největší problém byly asi výkupy pozemků. A pak stavební povolení.

Dal se systém dopravy v Praze vyřešit i jinak?
Systém dopravy v Praze je vymyšlený padesát let a jinou alternativu si nedokážu představit. Vnitřní a vnější okruh dávají svou logiku a podle mě, pokud se jednou opravdu dostaví, dopravě v Praze hodně pomůžou. A přes všechny kontroverze, které kolem Blanky jsou, a pochybnosti, kterým můžu docela dobře rozumět, samotné řešení vést dopravu tunely podle mě nemá rozumnou alternativu. Což samozřejmě neznamená, že se nedá o každé jednotlivé trase debatovat, kudy přesně by měla vést. Ale celková vize je stejná už padesát let a já ji sdílím. 

Jaký je harmonogram dalších investic?
Pokud se podaří Blanku zprovoznit v termínu – a v to pevně věřím – mohla by se začít pomalu stavět jedna z připravených radiál. A případně je otázka, jak se naloží s trasou metra D. Vedení hlavního města se bude muset rozhodnout, kterému projektu dá prioritu, protože všechny se při současném rozpočtu rozjet nedají.

Který je podle vás důležitější?
Ideálně by se mělo samozřejmě dělat všechno, pomalu a po částech. Nedokážu si představit, že postavím „déčko“ v jednom tahu za čtyřicet miliard. I historicky se stavěly vždy dvě, maximálně tři stanice a zkušenost s Blankou ukazuje, že postupný proces stavby je rozumný.

Autor

• (red)