Zrušení Fondu dopravy – nesystémové a krátkozraké

Těch se totiž nedostává na rozvoj silnic a dálnic. Jedinou cestou se podle Ministerstva dopravy zdá být mimobilanční dluhové financování (které by se nezapočítávalo do veřejného dluhu), a tak se připravuje v podstatě účelová transformace Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Záměr se sice prezentuje jako snaha o racionalizaci činností ŘSD, primárním důvodem ale je skutečně nedostatek peněz. Ministerstvo dopravy má v úmyslu vytvořit nový subjekt v podobě akciové společnost Ředitelství silnic a dálnic, do kterého by byly přesměrovány výnosy z výkonového mýta a časových dálničních poplatků a na ně pak navázány úvěry.

Problém ale je, že pro nezapočítávání dluhů do tzv. Maastrichtských kritérií (která omezují výši veřejného dluhu a jsou podmínkou pro vstup do měnové unie) by měly tržby firmy pokrýt minimálně 50 % nákladů. Celé ŘSD tak na akciovou společnost změnit nelze, na to by výnosy z mýta a dálničních známek nestačily. Bylo by tedy nutné do nové akciové společnosti začlenit jen tu „správnou“ agendu a převést pouze financování tzv. páteřní sítě (výkonově zpoplatněné dálnice a rychlostní silnice). A co se zbytkem komunikací? Ty by zůstaly ve „starém“ ŘSD, které by fungovalo dál.

Vzniká otázka, co udělat s Fondem dopravy, kterému by se tímto opatřením sebraly významné příjmy z mýta a dálničních známek a přesměrovaly se přímo do nového ŘSD. Odpověď je se zdá být jednoduchá: „Tak ho zrušíme“. Dokonce zabijeme dvě mouchy jednou ranou. Umožníme dluhové financování a ještě vykážeme úsporu v administrativě. Co na tom, že aparát Fondu ve skutečnosti začleníme do resortu dopravy. Jedna instituce prokazatelně zanikne.

Potud do sebe všechno naoko zapadá. Až na ten zrušený Fond! Likvidovat ho jen proto, aby se daly přijímat cestou ŘSD úvěry, je zcela nesystémové a krátkozraké. A co ostatní segmenty dopravní infrastruktury? Fondové financování dopravní infrastruktury má své logické opodstatnění. Umožňuje koncentrovat zdroje generované uživateli infrastruktury a ty pak ve prospěch dopravy zpět investovat. Není efektivní zdroje decentralizovat a jednotlivé dopravní obory financovat odděleně. Dopravní infrastruktura funguje jako celek, a tak právě centrální řízení umožňuje tolik potřebnou synergii. Jestliže dojde například ke zpožďování investičního projektu na železnici, je možné operativně volné zdroje alokovat do silnic a naopak.

Fond dopravy je svým principem fungování předurčen pro dlouhodobou stabilizaci financování. Zákonem vymezené příjmy umožňují dlouhodobě tlumit výkyvy disponibilních zdrojů a jsou podmínkou pro efektivní plánování. To, že toho v současné době není využíváno a že zdroje Fondu nejsou nastaveny v potřebné výši, ale není chybou fondového hospodaření. Připouštět a dokonce plánovat zrušení Fondu dopravy není správným krokem. Dopravní infrastruktuře to nic nepřinese. Spíše bychom měli úsilí zaměřit na stabilizaci financování, na posílení národních zdrojů, na kontrolu efektivity výdajů, na čerpání evropských fondů. A ne účelově likvidovat to, co se zde 12 let budovalo.

V dubnu vláda ČR odeslala do Bruselu Národní program reforem ČR 2013, který je aktualizací verze schválené vládou v roce 2012. Jde o povinný dokument, který musí členské státy EU každoročně předkládat. V části týkající se dopravní infrastruktury se mimo jiné dočteme, že „v rámci reformy financování dopravní infrastruktury probíhá příprava restrukturalizace investorských organizací“. Nejsem si vědom, že by současná vláda nějakou reformu financování dopravní infrastruktury schválila nebo alespoň formálně nastavila. Pokud má ale být její součástí také zrušení SFDI, pak se bohužel nejedná o reformní krok, ale o několikaletý krok zpátky.

Autor

• Ing. Švagr Pavel CSc.