Zeleň a rozhled na pozemních komunikacích

• Foto

Tímto článkem chceme upozornit na jeden z primárních předpokladů pro bezpečný provoz na pozemních komunikacích, kterým je zajištění rozhledu a chceme poukázat zejména na nedostatečnou údržbu zeleně bránící v rozhledu pro zastavení, v křižovatkách, před přechody pro chodce nebo na dopravní značky a další.

FUNKCE ZELENĚ
Zeleň je významnou součástí prostředí, ve kterém žijeme. Mezi pozitiva zeleně patří vliv na životní prostředí, estetická funkce, působí na zklidňování dopravy, ale má i pozitivní technické vlastnosti, jako je například zpevnění a ochrana svahů zemních těles.

Mezi negativa naopak patří neupravená nebo nesprávně vysazená zeleň (myšleno zejména keře a stromy), která zasahuje do průjezdního profilu pozemní komunikace a/nebo do rozhledů pro zastavení, v křižovatkách, před přechody pro chodce nebo brání v rozhledu na dopravní značky nebo vytváří pevnou překážku, úkryt pro zvěř apod.

PRÁVNÍ A TECHNICKÉ PŘEDPISY
V intravilánu norma ČSN 73 6110 udává: při „výsadbě i následné údržbě je nutno zajistit, aby stromy a keře ani při plném vzrůstu nezasahovaly svými větvemi do dopravního prostoru, nebránily rozhledu a nezakrývaly nebo nezastiňovaly dopravní značky nebo zdroje veřejného osvětlení.“

V extravilánu se vychází z ČSN 73 6101, kdy platí, že keře a stromy se nesmí vysazovat v rozhledových polích a rozhledových trojúhelnících křižovatek pozemních komunikací, sjezdů a u úrovňových křížení s drahou a v úsecích, kde by snižovaly viditelnost svislých dopravních značek a signalizačních zařízení.

V extravilánu dále platí, že: „v místech, kde vymezení rozhledových polí a volných výšek dopravního prostoru nestanovuje větší odstup větví keřů a stromů od hrany koruny silnice nebo dálnice, musí být dodrženy minimální příčné vzdálenosti větví keřů od hrany koruny silnice nebo dálnice“ od 1,0 m u silnic do kategorie cca S9,5 po vzdálenost 3,0 m u dálnic a rychlostních silnic.

Na křižovatkách pak definuje překážky v rozhledu norma ČSN 73 6102.

V roce 2011 vyšla novela zákona 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích a jeho prováděcí vyhlášky 104/1997 Sb., které do českého právního řádu zavedly statut auditora bezpečnosti pozemních komunikací, jehož cílem je minimalizovat množství a následky dopravních nehod prováděním bezpečnostních auditů a inspekcí.

ZELEŇ V OKOLÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ
Existují dva přístupy k bezpečnosti dopravy:

• proaktivní – neboli preventivní, spočívá např. udržování zeleně, dopravního značení, sledování protismykových vlastností a proměnných parametrů PK,
• reaktivní – jedná se o opatření, která vznikají až na základě nějaké události, zpravidla dopravní nehody.

U připravovaných staveb a staveb realizovaných v několika předchozích letech, kdy se již zvýšenou měrou dbalo na bezpečnost dopravy, bývá odstup zeleně od pozemní komunikace dodržen, proto se problematika tohoto článku vztahuje spíše na pozemní komunikace stavěné před více než 10 – 20 lety a jejich bezprostřední okolí.

Udržovat zeleň v přilehlém okolí pozemních komunikací je jednou z povinností vlastníka PK, resp. jím určeného správce, ale tato údržba bývá mnohdy zanedbávána (viz následující příklady). Udržovat zeleň na přilehlých pozemcích v majetku vlastníka pozemní komunikace, by mělo být samozřejmostí, naopak neřešitelným problémem bývají přilehlé pozemky v majetku soukromých osob, které na jejich hranici vysadí živý plot, postaví betonovou zídku apod.

Jelikož neexistuje nástroj, jak si účinně vynutit dodržení rozhledů na pozemcích v majetku třetích osob, je i pro ně určen tento článek (byť jde o profesně orientovaný časopis), aby svou dobrou vůlí pomohli k lepší bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. 

Cílem článku není dosáhnout vymýcení zeleně v blízkosti PK, ani striktní dodržování požadavků daných normou, ale apelovat na všechny, kdo tuto správu provádí, aby si v rámci prohlídek pozemních komunikací vytipovali místa, kde lze úpravou zeleně dosáhnout alespoň zlepšení rozhledových poměrů (výška oka řidiče osobního vozidla je 1,0 m, u nákladního vozidla 2,0 m nad úrovní vozovky). Dále apelovat na auditory bezpečnosti PK, aby neopomíjeli zeleň při provádění bezpečnostních inspekcí, aby si u bezpečnostních auditů uvědomili fakt, že zeleň v průběhu času roste, např. osazování stromků v zelených pásech o šířce 1,0 m podél pozemní komunikace není zrovna dobrý nápad.

V následujících odstavcích jsou příklady nevhodně upravené, příp. osazené zeleně v okolí pozemních komunikací.

Rozhled pro zastavení
Zajištění délky rozhledu pro zastavení je jedním nejdůležitějších návrhových prvků pozemních komunikací. Rozhled musí být zajištěn jak ve směrovém, tak i výškovém vedení trasy. Zatímco u nivelety pozemní komunikace je rozhled zajištěn použitím minimálních poloměrů výškových oblouků, u směrových oblouků je mnohdy nezbytné zajistit rozhled i mimo korunu pozemní komunikace, jak vyplývá z obrázku 1. Toto se týká zejména směrových oblouků malých poloměrů a zajištění rozhledu na vnitřní straně oblouku.

Na obrázcích 2 a 3 jsou příklady získané z map Google StreetView. V nalezených místech (obrázky 2 a 3) měl řidič, dle odměření z mapy, rozhled na cca 40 m, což odpovídá délce rozhledu pro zastavení pro rychlost 50 km/h.

Rozhled v křižovatce
Výrazný podíl na nehodovosti mají křižovatky pozemních komunikací. Norma ČSN 73 6102 definuje překážky v rozhledových trojúhelnících i polích a také délky hran jednotlivých trojúhelníků. Plochy rozhledových trojúhelníků na křižovatce jsou vykresleny na obrázku 5.

Na sjezdech a samostatných sjezdech se rozhledové trojúhelníky řeší podle toho, zda jsou v intravilánu, nebo extravilánu. Dále se rozhledy prověřují na železničních přejezdech, přechodech pro chodce a místech pro přecházení.

Zde si dovolíme mírné odbočení od tématu k upozornění na současný fenomén v podobě umisťování kontejnerů pro třídění odpadu v rozhledových trojúhelnících křižovatek nebo přechodů pro chodce.

Rozhled na dopravní značky
Norma ČSN 73 6102 a technické podmínky (TP) pro dopravní značení stanovují minimální výhled na dopravní značky. S tímto problémem se častěji setkáváme v intravilánu. Pokud zeleň zakrývá dopravní značku určující přednost v jízdě, jde vyloženě o hazard. 

Úkryt pro zvěř
Zeleň zasahující až po svislou rovinu průjezdního profilu může sloužit k ukrývání zvěře. Pokud se při analýze nehodovosti v některých místech zjistí významný podíl dopravních nehod se zvěří, jedním z řešení je odstranit stromy a keře, případně i vzrostlou trávu, v pásu podél PK o šířce dle ČSN tak, aby řidič dostal alespoň nějakou šanci reagovat na vbíhající nebo ukrývající se zvěř.

Doprovodným řešením jsou odrazky proti zvěři, pachové ohradníky, u významných infrastrukturních staveb např. oplocení. 

Zeleň jako pevná překážka
Tento problém by byl na samostatný článek. U stromů záleží zejména na konkrétním vedení trasy, jestli nejsou v bezprostřední blízkosti pozemní komunikace (v nezpevněné krajnici), a na tom, jakou míru rizika příslušní odborníci v oblasti bezpečnosti silniční dopravy stanoví, zákony nařídí a správci komunikací dodržují.

Pokud se bude postupovat v souladu s normou, ČSN 73 6101 v extravilánu definuje pevnou překážku, tedy i stromy (bez ohledu na šířku kmene), podle grafu na obrázku 10.

ZÁVĚR
Tento článek chce upozornit na fakt, že pro zvýšení bezpečnosti dopravy je důležitější zajištění rozhledu, než debaty o úrovni zadržení použitého svodidla.

Opatření spočívající v údržbě přilehlé zeleně, pro zajištění rozhledu pro řidiče, má nezpochybnitelný vliv na bezpečnost dopravy, navíc je efektivní a v porovnání s mnoha dalšími finančně méně náročné.

Recenzovala: Ing. Denisa Cihlářová, Ph.D.

LITERATURA:

• ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic
• ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na pozemních komunikacích
• ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací
• Google StreetView

Greenery and View on Roads
Safety with regard to traffic on toads is one of the most frequently used words. Unfortunately, with regard to traffic safety the most frequently mentioned are elements decreasing the consequences of traffic accidents, such as crash barriers, dampers, „safe“ pedestrian crossings, while in our opinion it should all start from a different side, i.e. from the measures decreasing the risk of occurrence of traffic accidents.

Autoři

• Ing. Radimský Michal Ph.D.
• Ing. Skalická Petra
• Ing. Smělý Martin
• Ing. Všetečka Martin