Výstavba úseku stavby R7 MÚK Vysočany – MÚK Droužkovice
Rubrika: Rychlostní silnice R7
Novostavba rychlostní silnice R7 v kat. R25,5/120 km v úseku od křižovatky MÚK Vysočany (křížení R7 se silnicí I/27) po křižovatku se silnicí II/568 (MÚK Droužkovice) v délce 9,440 km v nové trase. Součástí stavby je rovněž přeložka silnice II/568 v kat. S9,5 v úseku od MÚK Droužkovice po napojení na stávající siln. I/7 v délce cca 2,150 km. Stavba zahrnuje dvě mimoúrovňové křižovatky na silnici R7, a to MÚK Lažany v km 4,0 – 4,5 a MÚK Droužkovice v km 9,1. Součástí stavby jsou dále tři kratší přeložky stávající siln. I/7, přeložky silnic III. tříd, polní cesty, přeložky a úpravy sítí technického vybavení, mostní objekty a zdi, objekty odvodnění, dálničního systému SOS, mýtných bran, vegetačních úprav, rekultivací a protihlukových stěn.
GEOLOGICKÉ POMĚRY
Předkvartérní podloží budují terciérní sedimenty Severočeské hnědouhelné pánve, charakterizované v trase střídáním jílů, písků a vložek jílovitého uhlí. Písky jsou obvykle stejnozrnné, zvodnělé. Zatím co ve východní části trasy (km 0,000 – 3,500) dosahují kvartérní zeminy mocnosti až 12 m (štěrky, sprašové hlíny) v západní části (km 3,500 – 9,444) mocnost kvartéru (sprašné hlíny) klesá na 2 – 3 m.
GEOTECHNICKÁ RIZIKA
V hlavní trase je prvním rizikovým místem bažinatá oblast (km 3,500 – 4,500). Zde byla vybudována z čedičového kameniva 63 – 125 mm sanační vrstva o mocnosti 0,5 m. V úseku km 5,400 – 5,600 se v zářezu (V = 4 m) vyskytly terciérní jíly a písky. Písky jsou zvodnělé ve více lokálních zvodních nad sebou včetně zemní pláně. Zde byla provedena plošná sanační drenáž z kameniva frakce 63 – 125 mm v kombinaci s liniovými odvodňovači pod touto vrstvou. Liniové drenáže byly instalovány i pod příkopové žlaby.
Jako zvláště nebezpečné bylo identifikováno křížení trasy SO 102 se silnicemi nižších tříd (mostní objekty SO 205, 207 a 209). Silnice III/22531, III/00729 a II/568 (historické komunikace) využívají strmých erozních rýh s řadou pramenů. Terciérní jíly a písky se vyskytují mělce pod povrchem území a písky jsou vždy zvodnělé.
Pro zajištění hlavní trasy i pro provedení násypů silnic nižších tříd byla opět použita plošná drenáž z čedičového kameniva v kombinaci s liniovými drény a v případě SO 111 (v místě budovaného mostu SO 209) i s geodrény v přechodové oblasti. Hlubinné založení mostů SO 205, 207 a 209 v terciérních sedimentech se obešlo bez problémů.
POUŽITÉ MATERIÁLY DO NÁSYPŮ
Zářezy v trase SO 101 i 102 neposkytly vhodný zdroj zemin do násypů. Terciérní jíly s vložkami zvodnělých písků byly použity do protihlukových valů. Pro budování násypů se dovážely z nedalekých lokalit písčité štěrky terasy řeky Ohře (těžba ve Vysočanech, Lišanech a lomu Vršany).
Jíly pevné konzistence byly použity do poddajných vrstev vrstevnatého násypu v trase SO 102 (Km 5,700 – 7,000) a SO 110. Pro budování násypu SO 111 byl použit popílkový stabilizát (PSt) z teplárny Komořany (po předchozích provedených laboratorních rozborech podle TP 93). Stabilizát nebyl použit do aktivní zóny.
ZÁCHRANNÝ ARCHEOLOGICKÝ VÝZKUM
Záchranný archeologický výzkum při výstavbě rychlostní komunikace R7 v úseku MÚK Vysočany – MÚK Droužkovice probíhal zejména na lokalitách Vysočany a Droužkovice. Výzkum v katastru Vysočan odkryl část rozsáhlého pohřebního areálu. Nejstarší jsou pravděpodobně drobná torza žárových hrobů z pozdní doby kamenné (eneolit 4 500 – 2200 př. Kr.), společně s kostrovými hroby, z nichž jeden byl snad vybaven dlouhou mohylou. Funerální složku nálezového spektra doplňují torza velmi špatně dochovaných kostrových hrobů z období pozdního eneolitu – kultury se šňůrovou keramikou. Milodary jsou zastoupeny minimálně, doloženy jsou zlomky keramických nádob s typickou výzdobou, dále štípaná industrie a v jednom případě miniatura kamenného sekereomlatu – broušená industrie. Na opačné straně plochy výzkumu byla zachycena část průběhu příkopu nepravidelného elipsovitého tvaru (rondel) v délce přibližně 50 metrů. Již na základě dosavadních informací můžeme útvar interpretovat jako pozůstatek pravěké sociokultovní architektury. V prostoru mezi pohřebním areálem v JV části plochy výzkumu a příkopem v SZ části byla zjištěna část rovinného sídliště z pozdní doby kamenné. Zastoupeny jsou zde klasické sídlištní jámy, které sloužily jako zásobnice na obilí, popř. k deponování odpadu. Významný je objev zahloubené části obytné stavby vybavené pecí ve střední části sídlištní situace. Poměrně početný nálezový soubor lze datovat do staršího eneolitu, konkrétně do kultury s nálevkovitými poháry.
V katastru Droužkovic východně od obce na levobřeží potoka Hačky bylo doloženo osídlení kultury knovízské (1200 – 1000 př. n. l.); starší doby římské (1. století n. l.). Z tohoto období pochází pozůstatek zahloubené obytné stavby – zemnice s bohatým kovovým a kostěným inventářem. Doba stěhování národů (5. století) je zastoupena mj. třemi zemnicemi. Raný středověk je prezentován dobře dochovanou středohradištní zemnicí (9. – pol. 10. st. n. l.) a osídlení mladohradištní (11. st.) reprezentované množstvím keramického materiálu a větším počtem jam. Mladohradištního původu jsou i rozsáhlá soujámí v nivě potoka, patrně hliníky. Na jmenovanou polohu navazuje na pravobřeží Hačky výrobní areál mladohradištní. Odkryto bylo celkem 10 pecí, z čehož pravděpodobně 3 hutnické a ostatní vyhřívací, dále pak 3 jámy se značným množstvím železářského odpadu. Dále od řeky se nacházelo laténské sídliště. Pozoruhodným nálezem byla mimořádně dobře dochovaná laténská vertikální hrnčířská pec.
ZÁVĚR
Na začátku stavby nebyla ze strany objednatele předána všechna stavební povolení, čímž došlo k prodloužení doby výstavby. Na některých místech stavby byla zastižena odlišná geologie oproti předpokladu projektanta, z tohoto důvodu byly upraveny sanace podloží. Na území stavby byly nalezeny skládky, které musely být sanovány. V zářezu v km 9,000 byly po povodních v červnu 2013 sesuvy zemin. Na konci roku 2011 byla stavba rozhodnutím ministra dopravy Víta Bárty na několik týdnů zastavena. Stavba byla zprovozněna 20. 12. 2013, termín dokončení celé stavby je 30. 6. 2014.
Construction of R7 Section MÚK Vysočany – MÚK Droužkovice
New work of R7 Expressway in category R 25.5/120 km in section from MUK Vysočany intersection (intersection of R7 and I/27 Road) to the intersection with II/568 Road (MUK Droužkovice) in the length of 9.440 km at the new route. The construction also includes relocation of II/568 Road in category S 9.5 in section from MUK Droužkovice to the connection to the present I/7 Road in the length of approximately 2.150 km. The construction includes two interchanges on R7 Road, namely to MUK Lažany in km 4.0 – 4.5 and MUK Droužkovice in km 9.1. The construction further includes three shorter relocations of the present I/7 Road, relocations of III. class roads, country road, relocations and modifications of technical equipment networks, bridge objects and walls, dewatering objects, SOS highway system, toll gates, landscape design, recultivation and anti-noise barriers.