Vodorovné připnutí nosné konstrukce k opěře
Nosná konstrukce železničního mostu SO 860 – Železniční estakáda přes Masarykovo nádraží je předepnuta několika systémy předpětí. Kromě podélného a příčného lanového předpětí se soudržností se konstrukce napínala ještě příčným tyčovým předpětím.
Neméně technicky zajímavým prvkem této mostní konstrukce bylo vodorovné připnutí nosné konstrukce k opěře OP1.
Nosná konstrukce železničního mostu je namáhána kromě svislého stálého a pohyblivého zatížení i značnými vodorovnými silami, způsobenými zejména brzděním vozidel. Bylo nutno navrhnout konstrukci, která tyto síly přenese do spodní stavby mostu. Za normálních okolností tuto úlohu přebírá pevné ložisko, ovšem v tomto případě se toto ukázalo nemožné, neboť vodorovné síly dosahují velikosti 32 MN, a na takové síly není možné žádné ložisko nadimenzovat. Proto bylo rozhodnuto přenést tyto síly v jednom směru svislými elastomerovými ložisky umístěnými mezi koncovým příčníkem mostu a zesílenou závěrnou zdí opěry OP1 a v opačném, tedy tahovém působení vyměnitelnými předpínacími kabely o 19 lanech ∅ 15,7 mm bez soudržnosti, přičemž bylo nutno zachovat elektricky izolovanou spáru mezi nosnou konstrukcí a opěrou. Podle velikosti přenášené síly bylo na opěru rozmístěno 8 ks elastomerových ložisek a 12 ks předpínacích kabelů. Ložiska i kotvy kabelů byly izolovány proti průchodu elektrického proudu deskami z JARIDU. Dalším důvodem pro toto řešení bylo to, že nad dilatační spárou u opěry OP1 je umístěno kolejové zhlaví, a proto zde bylo nutno vyloučit dilatační pohyby.
Vzhledem k tomu, že v průběhu výstavby byla konstrukce fixována k provizornímu pevnému ložisku na pilíři P6, bylo nutno tuto fixaci zrušit a postupnými kroky předisponovat na definitivní ložiska a předpínací táhla. Tento postup se s ohledem na nutnost neustálého zajištění konstrukce proti nežádoucím posunům odehrál v těchto fázích:
- Zajištění konstrukce během uvolnění provizorní fixace na P6 bylo provedeno dvěma 19lanovými provizorními kabely umístěnými v krajních polohách budoucích defi nitivních kabelů. Po aktivaci těchto kabelů na kotevní napětí 1.100 MPa byla uvolněna provizorní fi xace ložiska na P6 a následně bylo provedeno přitažení nosné konstrukce k ložiskovým blokům a stlačení ložisek pomocí dalších 8 provizorních 19 lanových kabelů.
- Osazení a napnutí defi nitivních táhel nejprve do dvou volných poloh, které nebyly obsazeny provizorními kabely. Definitivní táhla jsou tvořena 17 lany Monostrand ∅ 15,7 mm/1.770 MPa ochráněnými obalem z HDPE trubky vyplněné protikorozním tukem. Táhla byla napínána na definitivní kotevní napětí 850 MPa. Následně byla dle předem připraveného pořadí postupně odepínána provizorní táhla a nahrazována táhly definitivními. Odepínání provizorních táhel bylo prováděno pomocí odkotvovací stoličky.
- Osazení posledních čtyř definitivních táhel se lišilo od předchozích pouze tím, že pod kotvy těchto táhel byly osazeny dynamometry pro sledování velikostí sil v táhlech v průběhu provozu mostu.
Všechna táhla mají takovou konstrukční úpravu, aby mohla být kdykoliv dopnuta či vyměněna při zachování dokonalé protikorozní ochrany lan i kotev. Celé řešení připnutí nosné konstrukce k opěře si vyžádalo mnoho atypických detailů a konstrukčních uspořádání, která byla vyvinuta pracovníky technického úseku SM 7.