Tvrdší konkurence vyžaduje inovace ve výrobě
Rubrika: Nákladní vozidla
Doba implementace od návrhu k hotovému produktu se stále zkracuje a úloha spotřebitele v procesu vývoje produktu je čím dál tím zřetelnější. Dokonce i velké průmyslové podniky se snaží o urychlení výrobního procesu a vymaňují se ze zaběhaných kolejí, aby vtáhly zákazníky do vývoje produktů. Když se švédský výrobce nákladních automobilů Volvo Trucks rozhodl vyvinout svůj nový vůz pro stavebnictví Volvo FMX, hrál v tomto procesu ústřední roli zákazník.
Oblast výroby nákladních automobilů je jedním ze sektorů průmyslu, které se stále více orientují na zákazníka – přinejmenším podle společnosti Volvo Trucks. Doba životnosti modelu nákladního automobilu je relativně dlouhá, mezi 10 a 20 lety, ale úpravy a individuální variace na přání zákazníků jsou stále častější.
„Můžeme pozorovat vývoj neustále rozmanitějšího trhu, v němž se čím dál tím méně zákazníků spokojuje se standardními vozy. Většina našich zákazníků ovlivňuje konstrukci tak, aby nákladní vůz odpovídal jejich individuálním požadavkům,“ říká Gunnar Eliasson, manažer pro segment stavebnictví společnosti Volvo Trucks pro Evropu.
Globální konkurence klade na schopnosti společností uvádět na trh nové produkty tvrdší požadavky. „Soutěž se stále přiostřuje,“ říká Jeffrey Liker, světově proslulý profesor Michiganské univerzity ve Spojených státech.
Jeffrey Liker je profesorem průmyslového a zpracovatelského strojírenství a mezi jeho publikace patří i bestseller „The Toyota Way“ (Koncepce společnosti Toyota). Během svého výzkumu studoval příčiny, které dělají tohoto japonského výrobce automobilů tak unikátním, a to ho opět vedlo k důkladnému průzkumu tzv. „štíhlé“ metody výroby, při níž je pozornost zaměřena na eliminaci všeho nedůležitého z výrobního procesu a na zkrácení doby vývoje produktů.
„Doba životnosti všech výrobků se zkracuje následkem toho, že konkurence podněcuje urychlení vývoje. Nikdo nechce, resp. si nemůže dovolit, riskovat ztrátu tržních podílů,“ vysvětluje.
Tím, jak koncoví uživatelé vstupují do procesu vývoje, se mnoho tradičně technologicky orientovaných společností staví před mnoho výzevocitá v potížích.
„Všechny společnosti tvrdí, že pracují co nejblíže svým zákazníkům, ale zdaleka ne všechny to opravdu dělají – protože to není snadné,“ zdůrazňuje.
Tento přístup vyžaduje hodně času stráveného se zákazníky, metody pro identifikaci požadavků zákazníků a jejich následnou transformaci do technických specifikací.
Když společnost Volvo Trucks vyvíjela svůj nejnovější model Volvo FMX, nákladní automobil vytvořený pro sektor stavebnictví, byl ve vývojovém procesu výrobku použit nový přístup. Vývoj byl prováděn společně se zákazníky, řidiči, pracovníky prodeje a marketingovými specialisty – a takovým způsobem, jaký nebyl nikdy předtím implementován.
„Chtěli jsme se zeptat na dvě otázky: Co z toho, co jsme zákazníkům ve stavebnictví nabídli, bylo na dosavadním modelu dobrého, a jaké změny by rádi viděli,“ pokračuje Gunnar Eliasson.
Gunnar Eliasson a skupina jeho kolegů podnikli cestu po Evropě s cílem sestavit seznam požadavků na budoucí model. Tento seznam byl dlouhý.
Když byl tento celoevropský dialog vyhodnocen, bylo třeba stanovit priority. Na čele požadavků byl nový exteriér kabiny, lepší zpětná zrcátka, robustnější nárazníky se snadnější údržbou, lépe umístěné vstupní otvory vzduchu pro motor a snadněji udržovatelné hlavní světlomety.
Úloha přenesení seznamu požadavků do prototypů a modelů ve skutečné velikosti připadla na designéry a vývojáře produktu.
„Nestačí ale udělat jen to, co je na seznamu požadavků. Musíme je předejít o krok dále a naše zákazníky překvapit, přidat něco málo navíc. Náš tým tvořila smíšená skupina lidí z marketingu a vývoje výrobků, kteří společně mají tu schopnost seznam požadavků trochu přikořenit,“ vzpomíná Gunnar Eliasson.
A to je podle Jeffreyho Likera přesně to, co vytváří největší rozdíl mezi prozákaznicky orientovaným –“ a tradičním procesem výroby.
„Při prozákaznickém způsobu vývoje a výroby specialisté spolupracují svobodně napříč mnoha útvary a oblastmi, to vše proto, aby byli schopni lépe plnit požadavky zákazníků. Tento přístup zároveň daleko lépe vývojářům umožňuje seznamovat se se samotnými výrobními procesy. Naproti tomu tradiční výrobní proces probíhá v uzavřených buňkách, v nichž se jednotlivé vývojářské skupiny snaží udělat ve své specifické oblasti maximum možného – avšak s minimální výměnou zkušeností mezi různými odděleními,“ vysvětluje.
Pod nejpřísnějším utajením a po sepsání přísných dohod o mlčenlivosti se zákazníci v určitém počtu pravidelně setkávali, aby ohodnotili nový nákladní vůz pro stavebnictví. Ve studiu byl vystaven model nákladního vozu a na stěnách byly jeho obrázky v různých pracovních prostředích.
„Když jsme nový vůz předváděli na setkáních zákazníků, ti oceňovali jeho nový, výkonně působící vzhled. Účastníci ocenili konstrukci Volvo přesně tak, jak jsme doufali,“ říká Gunnar Eliasson.
Na dalším pracovišti čekala kabina, v níž bylo instalováno všechno nové vybavení. Zákazníci si jej mohli prohlédnout, vyzkoušet a sdělit svůj názor – například jak se jim líbí nový žebřík: Je vhodně umístěn tak, aby mohl řidič snadno vystoupit z kabiny a pohodlně zkontrolovat ložnou plochu, aniž by musel provádět akrobatické prvky?
Gunnar Eliasson má za to, že projekt byl velmi úspěšný, s krátkou dobou implementace, a díky tomu, že řidiči i zákazníci mohli do procesu vstoupit už v jeho časné fázi, mohli vývojoví inženýři výhodně věnovat svůj čas těm záležitostem, které mají největší význam.
„Výhody vyplývající z přizvání zákazníků do vývojového procesu výrobku značně převažují rizika toho, že by se informace mohly rozšířit k naší konkurenci,“ říká.