Slavnostní zahájení provozu nového spojení a modernizovaných nástupišť žst. Praha hlavní nádraží

• Foto

Nové spojení optimalizuje provoz mezi stanicemi Praha hlavní nádraží a Masarykovo nádraží na straně jedné a mezi hlavním nádražím a stanicemi Libeň, Vysočany a Holešovice na straně druhé. „Díky získané zvýšené kapacitě tratí v centru pražského železničního uzlu bude v Praze poprvé možné sestavovat jízdní řád podle potřeb dopravců a ne pouze podle dosud omezené kapacity dosavadních tratí a traťových spojek“, uvedl generální ředitel Správy železniční dopravní cesty Jan Komárek.

Do hlavního nádraží budou tedy moci směřovat všechny dálkové vnitrostátní i mezinárodní vlaky osobní dopravy. Kromě vyřešeného propojení I., III. a IV. tranzitního koridoru, stavěných v rámci závazných mezinárodních dohod, se Novým spojením výrazně zvyšuje propustnost a zrychluje pohyb vlaků v centrální oblasti.

Stavba Nového spojení začala 12. července 2004 a celkem obsahuje 267 stavebních objektů a 44 provozních souborů. Rozprostírá se na území Prahy 2, 3, 8, 9 a 10. Nově postavené tratě umožňují rychlost 80 – 110 km/h.

K nejvýraznějším mostům Nového spojení patří čtyřkolejná estakáda klenoucí se nad Husitskou a Trocnovskou ulicí, po které vedou koleje z hlavního nádraží do dvou dvoukolejných tunelů pod Vítkovem ve směru do Libně, resp. Vysočan a Holešovic. Zcela nově je přímo spojeno Masarykovo nádraží se žst. Praha-Vysočany bez úvraťových jízd přes žst. Praha-Libeň.

„Kolem hotové stavby teď sázíme několik tisíc stromů a keřů. Navíc opuštěná stará trať včetně bývalého tunelu pod Vítkovem bude v součinnosti s městskými úřady přeměněna na cyklostezku,“ říká Karel Štěrba, manažer stavby ze Skanska DS.

Přínosem Nového spojení je také zefektivnění příměstské dopravy a umožnění průjezdu vlaků hlavním nádražím na opačné strany městské aglomerace. Připraveno je zavedení taktové příměstské a městské železnice do systému pražské integrované dopravy (PID) s přímým a rychlým spojením míst pražské aglomerace s centry Středočeského kraje (Kladno, Kolín, Benešov atd.). Ekologická železniční doprava tak pomůže snížit zatížení metropole individuální automobilovou dopravou a je alternativním řešením městské hromadné dopravy.

Městské silniční dopravě přinesla stavba Nového spojení velký dar již v prosinci 2005, kdy byla dána do provozu silniční estakáda v ulici Pod Plynojemem, odstraňující negativní vlivy úrovňového přejezdu. Úpravě a podstatnému rozšíření Husitské ulice na čtyřpruhovou komunikaci, zprovozněnou od srpna letošního roku, předcházelo rozšíření a zahloubení Seifertovy ulice pod novým železničním mostem spolu s úpravou křižovatky U Bulhara (zprovozněna v prosinci 2004). Ve II. čtvrtletí 2008 se také v předstihu podařilo postavit nový železniční most, nahrazující prostorově úzké hrdlo v Trocnovské ulici.

Zkušební provoz na Novém spojení byl postupně zahajován od 1. do 30. září letošního roku. Předcházela mu rekonstrukce kolejí a trakčního vedení I. Vinohradského tunelu během letošních letních prázdnin. Zároveň prošel modernizací autoblok mezi Libní a Holešovicemi. Rozsáhlou rekonstrukci kolejí a výhybek včetně odvodnění a trakčního vedení v Masarykově nádraží museli stavbaři stihnout v časově náročných výlukách během 6ti měsíců v roce 2007.

Smluvní termín dokončení stavby je 30. 9. 2010. Stavba je tedy uváděna do provozu o 2 roky dříve. Do poloviny roku 2009 budou hotovy zbývající objekty, které nebylo nutné dokončit před uvedením do plného provozu. Ten bude fakticky zahájen od platnosti nového jízdního řádu, tedy od 14. prosince 2008.

Nové spojení je plně financováno ze státního rozpočtu prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury. Celkové náklady stavby činí 9.288.000 mil. Kč. Stavbu projektovala a.s. Sudop Praha, hlavním projektantem byl Ivan Pomykáček.
Investorem stavby je Správa železniční dopravní cesty, státní organizace (SŽDC), Stavební správa Praha.
Hlavním inženýrem stavby je p. Pavel Jiras. Zhotovitelem je sdružení firem „Pražské spojení“, jehož vedoucím je Skanska DS. Dalšími členy sdružení jsou Stavby silnic a železnic, Metrostav a Subterra.

Modernizace západní části žst. Praha hlavní nádraží, nástupiště I-IV

Napojení nových tratí od východu, tj. z nových tunelů, a zrušení staré „hrabovské“ spojky a „vítkovské“ trati si vyžádalo kompletně přestavět severní zhlaví hlavního nádraží. K tomu se přidala nutnost od základu změnit technický stav nástupišť a podchodů do podoby odpovídající moderní osobní dopravě 21. století. Nevyhovující byly i koleje mezi nástupišti, systém odvodnění a celé trakční vedení spolu se sdělovacím a zabezpečovacím zařízením.

V lednu 2008 byla proto zahájena modernizace západní části hlavního nádraží, jejíž průběh byl rozdělen na dvě etapy. Přes složité podchycování patek sloupů historického ocelového dvoulodního zastřešení kolejiště se podařilo 1. etapu dokončit včas již v červnu 2008. Byla tak zprovozněna nová nástupiště č. III a IV. Bezprostředně navazovala 2. etapa, která se týkala I. a II. nástupiště a dokončení středního a jižního nového podchodu. Co bylo na celé stavbě nejsložitější, upřesňuje vedoucí skupiny zhotovitelů „Sdružení MSS Praha hl. n.“, obchodní ředitel společnosti Metrostav Pavel Pilát: „Tato stavba znovu prověřila naši schopnost realizovat technologicky a organizačně složité dílo v centru Prahy. Skutečnost, že se v těchto dnech doprava na pražském hlavním nádraží vrací do těch správných kolejí potvrzuje, že jsme úkol zvládli.“

Modernizovaná západní část nástupišť železniční stanice Praha hlavní nádraží výraznou měrou zvyšuje komfort i bezpečnost cestujících. Všechna nástupiště mají nové zastřešení prodloužených částí, nový informační systém, kvalitní ozvučení a vedou na ně, kromě schodišť, eskalátory a osobní výtahy. Hlavní stavba je už tedy hotová, v příštím roce se ještě budou dokončovat terénní úpravy.

Náklady na modernizaci hlavního nádraží v rámci této stavby dosáhnou 1,6 miliardy Kč. Investorem modernizace hlavního nádraží je Správa železniční dopravní cesty, státní organizace (SŽDC). Hlavním inženýrem stavby za SŽDC je Jiří Ambrož.

Na spolufinancování se bude podílet Evropská unie prostřednictvím Fondu soudržnosti v rámci Operačního programu Doprava (OPD). Podíl příspěvků Evropské unie může u tohoto projektu pokrýt až 85% stavebních nákladů.

Ostatní náklady jsou hrazeny Státním fondem dopravní infrastruktury.

Projekt vypracoval Sudop Praha. Zhotovitelem je „Sdružení MSS Praha hl. n.“, jehož členy jsou Metrostav a.s. (vedoucí sdružení, vedoucím projektu je Přemysl Krejsa) a členy Skanska DS a Stavby silnic a železnic.

Autor

• (red)