Slavnostní proražení tubusu Královopolského tunelu v Brně

• Foto
• Mapa

Stavba je součástí velkého městského okruhu (VMO) a je umístěna na území městských částí Královo Pole a Žabovřesky. Hlavní část stavby tvoří dva tubusy ražených tunelů. Tunel I je dlouhý 1237 m a tunel II dlouhý 1258 m. Mimo vlastních tunelů je součástí stavby dalších 450 stavebních objektů a provozních souborů. Hustá povrchová zástavba se souvisejícími inženýrskými sítěmi a dopravními komunikacemi na povrchu a zároveň specifické geologické podmínky brněnských neogenních jílů (téglů) řadí stavbu tunelů a souvisejících objektů VMO Dobrovského ke zcela unikátním inženýrským stavbám v České republice. Nadloží tunelu se pohybuje v rozmezí od pouhých 6 m u provizorních portálů po maximální hodnotu 21 m.

„Na stavbě musely být použity unikátní technologie především z důvodu extrémních a komplikovaných geologických podmínek a z důvodu maximálního zajištění bezpečnosti pracovníků a okolí stavby,“ řekl dnes generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Ing. Alfred Brunclík. Vzhledem ke komplikovaným geologickým podmínkám byly pro tuto stavbu vyvinuty speciální metody ražby. Jedná se o jádrovou metodu, založenou na svařovaných ocelových prvcích HEBREX a rychle tvrdnoucím stříkaném betonu. Na takto vytvořené primární ostění je pak připevňována mezilehlá izolační fólie a betonuje se vnitřní trvalé železobetonové ostění.

Dodatečným opatřením k zamezení rizik havarijních stavů během realizace stavby v souladu s požadavky evropských směrnic bylo zajištění objektů na povrchu tzv. kompenzační injektáží, tedy řízeným zvedáním objektů současně s probíhajícími poklesy od ražby. Rozsah kompenzačních injektáží je dle požadavků tunelové legislativy mimořádný a nemá v České republice ani v Evropě obdoby. Investor a zhotovitel respektují změny rozsahu stavby z důvodu novelizace zákonů a norem souvisejících s prováděním stavby (dopady na životní prostředí, protihluková opatření atd.), a také dodatečné požadavky obyvatel města dotčených stavbou.

Požadované evropské parametry bude mít signalizační a bezpečnostní vybavení tunelů. Bude v nich automaticky řízený systém odvětrání s odsáváním znečištěného vzduchu. V případě požáru bude možné odsávat z kteréhokoliv místa požáru až 250 m³ vzduchu za vteřinu. Plně automaticky řízené bude osvětlení tunelů, a to včetně nouzových režimů s možností přizpůsobit se konkrétním podmínkám v tunelu a jeho nejbližším okolí. Na okamžité podmínky, jak na VMO, tak i v celém Brně, bude reagovat proměnné dopravní značení.

Hlavním investorem je Ředitelství silnic a dálnic ČR. Financování stavby je zajištěno ze Státního fondu dopravní infrastruktury. V rámci sdružených prostředků přispívá na výstavbu také statutární město Brno. Celková cena se bude pohybovat kolem 6,5 miliardy Kč. Zprůjezdnění silnice č. I/42 VMO je plánováno na rok 2011 a kompletní dokončení díla na květen roku 2014.

Autor

• (red)