Protihlukové clony – jejich ztvárnění a estetické působení

• Foto

Hluk provází lidstvo od nepaměti, ale spolu s rozvojem společnosti se bohužel rozvíjela také hlučnost prostředí. A hluk, jehož přesná definice neexistuje, ale který je obecně chápán jako každý zvuk, který nás obtěžuje či nám škodí, v našem prostředí stále narůstá. Zdrojů hluku je celá řada a jedním z dominantních je právě doprava. Dopravnímu hluku a možnostem jeho eliminace je věnována celá řada studií. Že se jedná o nemalý problém, dokazuje i zájem o řešení na půdě Evropské unie.

V roce 2007 bylo na základě směrnice 2002/49/ES Evropského parlamentu a Evropské rady o hodnocení a řízení hluku ve vnějším prostředí provedeno hlukové mapování, jehož cílem bylo zjistit současný stav v oblasti zatíženosti obyvatel dopravním hlukem. Z mapování vyplynulo, že 40 % evropské populace je vystaveno takové míře hluku, která může způsobit škody na zdraví a 100 milionů obyvatel je zasaženo nadlimitním hlukem přesahujícím 65 dB. Přičemž podle WHO (World Health Organization) již hluk nad 55 dB je do velké míry obtěžující a může způsobit celou řadu onemocnění [5].

Na území České republiky byly strategické hlukové mapy zpracovány pro vybrané hlavní silniční a železniční dopravní trasy, pro letiště Praha Ruzyně a pro aglomerace Praha, Brno a Ostrava. Mapování ukázalo, že nejvíce je postiženo právě naše hlavní město, kde je nadlimitním hlukem zasaženo 12,9 % obyvatel, což představuje téměř 120 000 lidí [6]. Mapování také potvrdilo předpoklad, že se na prokázaném obtěžování hlukem podílí z více než 95 % právě doprava silniční.

V následujícím roce 2008 pak navázaly na hlukové mapy ve smyslu evropské legislativy akční plány snižování hlukové zátěže, které mají za cíl danou situaci řešit. Jedním z možných opatření vedoucích ke snížení hluku jsou právě protihlukové clony, o kterých je podrobněji pojednáno dále.

PROTIHLUKOVÉ CLONY
Historie
První protihlukové clony se budovaly ve Spojených státech už v polovině 20. století, kdy se výrazně rozvíjela automobilová doprava. V 90. letech minulého století se začaly používat transparentní materiály, z nichž první se objevily v Dánsku (obr. 1 [3]) a v dalších evropských zemích.

Ve spojených státech začaly první protihlukové clony vznikat jako odpověď na zákon o ochraně přírody NEPA v roce 1969 [4], kdy státní i federální vláda nechávala budovat protihlukové clony, které měly za cíl snižovat dopravní hluk v rezidenčních čtvrtích.

První zmínky o protihlukových opatřeních se datují již do poloviny dvacátého století. V letech šedesátých pak vznikly první matematické metody pro návrh a hodnocení protihlukových clon. V roce 1974 Ministerstvo dopravy v Kalifornii (CALTRANS) přijalo program ke snížení dopravního hluku a podpory budování protihlukových clon. Úplně první byla vybudována v kalifornském San Franciscu.

V České republice se při výstavbě silniční a dálniční sítě v minulosti na ekologické aspekty příliš nehledělo a boom protihlukových opatření se datuje až do 90. let dvacátého století. Protihlukové clony tak začaly ve značné míře doprovázet silniční i železniční stavby. S nástupem současné ekonomické krize se však zdá, že éra velkoryse budovaných protihlukových opatření končí a při jejich plánování bude nadále kromě ekologičnosti kladen velký důraz také na ekonomičnost a jejich optimalizaci.

Technické parametry protihlukových clon
Na základě akustických vlastností můžeme clony rozdělit do dvou základních skupin, na clony odrazivé a clony pohltivé. Při jejich realizaci je třeba dbát na celou řadu podmínek a konstrukčních požadavků, mezi něž patří:

• výška clony,
• plošná hmotnost nejméně 20 kg.m^–2,
• uzavřená plocha bez větších otvorů, mezer, spár apod.,
• u dlouhých clon musí být navrženy a realizovány únikové otvory,
• u silniční dopravy musí být clona ukončena pozvolna, aby nedocházelo k prudkým účinkům větru,
• musí se respektovat uložení inženýrských sítí (případně je přeložit),
• v neposlední řadě je dbáno na architektonické řešení clony.

Protihlukové clony sestávají ze tří částí – vrcholu, hlavní konstrukce a základů. Zatímco základy jsou čistě technickou záležitostí, hlavní konstrukce je dominantní částí clony a vrcholová hrana jí dodává konečný vzhled (viz obr. 2 [3]). Vrcholová hrana může buď okolní prostředí reflektovat, nebo naopak působí jako kontrast.

Návrh protihlukové clony je ovlivněn celou řadou parametrů, mezi něž patří charakter okolního prostředí a proporční vztah mezi clonou a prostředím, měřítko clony, její linie, forma, použitý materiál, barva clony i její textura.

Estetické ztvárnění protihlukových clon
Jedním z hlavních cílů při návrhu protihlukových clon je, kromě účinnosti a technického řešení, také jejich estetické ztvárnění a integrace do okolního prostředí. Mezi základní návrhové prvky patří linie, forma a měřítko. Pomocí linie clony lze ovlivnit její estetické ztvárnění. Zatímco horizontální linie přímé nebo zvlněné evokují klid, linie vertikální či hranaté evokují pohyb a napětí. Z hlediska formy je každá bariéra charakterizována délkou, výškou a hloubkou, které by měly být v rovnováze. Měřítko je velmi relativní, neboť lidé obvykle věci poměřují se svou vlastní velikostí, či s věcmi, které znají. Měřítko lze upravit buď samotným návrhem clony (použitým materiálem, konfigurací apod.) nebo také ztvárněním clony, kdy horizontální orientace opticky clonu snižuje, zatímco orientace vertikální způsobuje, že se clona zdá vyšší (viz obr. 3 [3]).

Estetické působení clon lze také ovlivnit jejich konfigurací, kdy clony mohou být rovné, vlnovité či zubovité (hradbové).

Významným faktorem ovlivňujícím estetické působení protihlukových clon je materiál, z nějž jsou vybudovány. Mezi ty nejužívanější  patří beton, který nabízí široké možnosti ztvárnění clon, ať už z hlediska jejich formy, barvy nebo textury, dále pak kov, dřevo, cihly, akrylátové sklo. Stále širší využití nalézají také recykláty.

Působení protihlukových clon na psychiku obyvatel
Mezi základní úkoly při návrhu protihlukové bariéry patří její začlenění do okolního prostředí. Jak se toto začlenění podaří, je velmi důležité právě pro její působení na psychiku lidí.

Psychika je ovlivněna rovnováhou clony, její symetrií či asymetrií. Zatímco symetrie vytváří dojem formálnosti, asymetrie vytváří dojem uvolnění. Také struktura clony hraje velkou roli z hlediska našeho vnímání. Pravidelně se opakující stejné strukturní plochy přinášejí pocit domáckosti a pohody. Pokud je opakování strukturně stejných ploch nepravidelné je navozen pocit progrese, růstu a změn. Rytmus a sekvenci je možné realizovat změnou struktury clony, barevností apod.

Zatímco protihlukové clony doprovázející dopravní cesty působí v extravilánu především na řidiče a další cestující, v intravilánu pak ovlivňují především rezidenty žijící v dané oblasti.

Protihlukové clony tak mají svou „přední“ a „zadní“ část, kdy jako „přední“ bývá označována strana doprovázející komunikaci a tudíž ta, která je vnímána řidiči a dalšími účastníky silničního provozu jako strana „zadní“, je označována strana orientovaná do zastavěné části a vnímána rezidenty.

Motoristé si zpravidla všímají formy, barvy a povrchové textury clon. Vnímání clony řidičem také závisí na rychlosti, která ovlivňuje jeho periferní vidění. Zatímco se vzrůstající rychlostí roste i ohnisková vzdálenost a oblast periferního vidění je přímější, při nižších rychlostech je to naopak a oblast periferního vidění se zvětšuje.

Z hlediska vnímání protihlukových clon ze strany rezidentů proběhla celá řada průzkumů. Například dánské výzkumy [7] ukázaly, že lidé za protihlukovou clonou rychle zapomínají na vysokou úroveň hluku, který je obtěžoval, a stěžují si na zhoršení výhledu vlivem clony.

V zásadě je ale možné konstatovat, že lidé přece jen dávají přednost tichu před výhledem. Nicméně by clona neměla procházet těsně kolem jejich domků – optimální je, je-li vedena ve vzdálenosti od rezidenční čtvrti rovnající se čtyřnásobku její výšky. Clona by také měla co nejvíce reflektovat prostředí, kterým prochází.

ZÁVĚR
Protihlukové clony jsou jedním z možných opatření snižujících dopravní hluk. Jejich výstavba prošla dlouhou dobou vývoje a dnes se objevují například clony doplněné fotovoltaickými články, z nichž ty úplně první byly použity ve Švýcarsku již v roce 1989.

Závěrem je třeba konstatovat, že dopravní hluk nelze zcela vymýtit a tak spolu s německým lékařem, držitelem Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství (1905), Robertem Kochem nezbývá než konstatovat [1], že: „Lidstvo se bude muset vypořádat s hlukem stejně tak razantně, jako se vypořádalo s morem a cholerou.“

Zpracováno za podpory výzkumného záměru MSM 6840770043 „Rozvoj metod návrhu a provozu dopravních sítí z hlediska jejich optimalizace“.

LITERATURA:
[1] Babisch, W.: State of the Evidence of the Association between Environmental Noise and Cardiovascular Diseases In: http://secure.awma.org/presentations/isee-isea08/S37-1.pdf
[2] Cutting down noise with precast concrete and masonry barriers. http://www.britishprecast.org/documents/CuttingDownNoise.pdf
[3] Noise barrier design guidelines http://www4.uwm.edu/cuts/noise/noise3.htm
[4] Noise barriers. General overwiev of concepts, costs and alternatives http://www.th.gov.bc.ca/publications/eng_publications/environment/references/Noise_Barriers-General_Overview.pdf
[5] Noise, facts and figures. In: http://www.euro.who.int/en/what-wedo/health-topics/environmental-health/noise/facts-and-figures
[6] Politika územního rozvoje 2008 http://www.pur.eps.cz/hlavni-problemy/hluk/
[7] The wall journal http://www.thewalljournal.com/backissues/wj4.pdf

RECENZE
Článek podává přehlednou informaci o problematice protihlukových clon, především v jejich estetickém ztvárnění a vnímání těchto staveb podél komunikací jak z pohledu projíždějících, tak i z hlediska rezidentů. V článku je celá řada základních a zajímavých faktů z této oblasti. Doporučuji ho tedy ke zveřejnění, neboť přinese informace jak odborné, tak i laické veřejnosti.

Ing. Libor Ládyš,
libor.ladys@ekolagroup.cz,
EKOLA group, spol. s r. o.

Noise prevention walls – their design and aesthetic effect
This contribution aims at traffic noise and one from the measures for its reduction – noise prevention walls. At the beginning of this paper the fundamental data about traffic noise are remarked. Next parts of this contribution present prevention walls, their history, technical parameters and design. The article mainly focuses on the aesthetic design of walls. Last but not least the psychological effects of prevention walls are mentioned.

Autor

• Doc. Ing. Neubergová Kristýna Ph.D.