„Polovina silnic v kraji je v havarijním stavu, dopravní obslužnost to ale výrazně nenaruší,“

• Foto

Opravy silnic byly v posledních letech finančně poddimenzované, jak se vyvíjela situace v Pardubickém kraji?
Jak už to tak bývá, i doprava a silnice mají svá období vzestupů a stagnace. V poválečné historii pravděpodobně finančně nejvydatnější období bylo v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století. V tomto období stát získal obrovské finanční prostředky měnovou reformou v roce 1953. Svoji roli sehrál i vojensko‑strategický faktor ve prospěch případných přesunů vojenských sil. V těchto letech proběhl proces zbesprašnění silnic I., II. a III. třídy prakticky tak, jak naše silnice vidíme nyní.

Od tohoto období do současnosti se silniční majetek zejména silnic II. a III. třídy v současném vlastnictví krajů pohybuje zhruba na 50 % prosté reprodukce. Na to, aby se zastavilo chátrání tohoto majetku, by bylo konkrétně v našem kraji zapotřebí vynaložit zhruba 14 miliard Kč. Na jednom kilometru našich silnic je v průměru údržbový dluh okolo 5 mil. Kč. Obdobná situace je ve všech krajích.

V současné době z 810 našich mostů jich máme 45 havarijních a nevyhovujících. Zhruba polovina našich silnic z celkového spravovaného množství 3 133 km je hodnocena známkou 4 až 5, což znamená nevyhovující, havarijní.

Příchod hospodářské krize dorazil do rozpočtů rezortů dopravy v letech 2008 až 2014. Propad prostředků pro údržbu silnic byl z předchozí průměrné částky 411 mil. Kč zhruba o 70 až 80 mil. Kč ročně. V současné době došlo ke konsolidaci. Ze zdrojů Pardubického kraje bude v letošním roce do údržby a oprav silnic vynaložena částka 620 mil. Kč. K tomu je nutno započíst 193 mil. Kč dotace od vlády poskytnutá cestou Státního fondu dopravní infrastruktury. V roce 2015 byla vynaložena do mostů a silnic II. a III. třídy rovněž částka okolo 600 mil. Kč. Máme za to, že na stavu silniční sítě je to znát.

Je nutno připomenout, že Pardubický kraj má ještě zdroje od EU. Na plánovací období roku 2015 až 2020 je v programu Integrovaných regionálních operačních programů pro náš kraj k dispozici částka 1,8 mld. Kč. Projekty na tyto stavby jsou připravovány, k realizaci dojde ve druhé části letošního roku, zejména ale v roce 2017 až 2020.

S dědictvím zanedbané silniční sítě silnic II. a III. třídy se kraje snaží vypořádat. Jdeme cestou snižování nákladů a režií při zajišťování stavebních prací, zimní a letní údržby. Díky zavedeným opatřením za léta 2002 až 2015 náklady na zimní údržbu silnic nestouply i při značném nárůstu cen vstupů jako jsou energie, pohonné hmoty, posypové materiály, atd. Prakticky denním chlebem je obstarávání dotačních finančních prostředků mimo pokladnu kraje. Jakmile se v krajském rozpočtu objeví
nějaké volné zdroje, jsou prioritně uvolňovány na řešení havárií na silnicích. Takto se daří zvládat a odvracet nepříjemné situace, které vytvářejí např. objízdné trasy, nebo denní jízda do zaměstnání po rozbitém povrchu vozovky.

Jaký máte plán investic na letošní rok?
Budou dokončeny rozestavěné stavby z loňského roku. Dále ty, které již v loňském roce získaly zhotovitele. Předpokládá se rekonstrukce mostů zhruba za 95 mil. Kč a provedení 12 větších silničních staveb. Budou opraveny i některé havarijní opěrné zdi.

Jak velké prostředky byste ideálně potřebovali a máte již nějaký střednědobý výhled od SFDI?
Správa a údržba silnic Pardubického kraje bude mít v zásobě projekty v hodnotě 50 mil. Kč. Pokud by se realizovaly, vznikla by stavební díla v hodnotě 1,2 mld. Kč. Lze říci, že kromě přidělených finančních prostředků pro rok 2016 bychom byli schopni účelně vynaložit dalších 400 mil. Kč mimo ty, které již máme. Probíhají tři soutěže na zakázky velkého hospodářského významu. Dále budou k dispozici rámcové smlouvy pro léta 2016, 2017 a 2018. Jsme zcela připraveni.

Může vás nějak ovlivnit nová EIA?
Dopad do stavění silnic II. a III. třídy kromě dvou až tří případů není. Pokud by stát hledal způsob, jak něco udělat pro své občany, může krajům poskytnout finanční prostředky na opravy silnic II. a III. třídy. Ty totiž ke svému životu doslova potřebuje každý.

V jakém stavu jsou mosty a hlavní silniční tahy?
V předchozím jsem již popsal, s čím se musíme vyrovnávat. Pokud nedojde k neočekávanému zhoršení finanční situace, nemusejí se občané obávat z dopravních komplikací ve vazbě na havarijní stavy. Objížděk bude hodně. Ty však budou vázány na stavební práce.

Na jakých silnicích I., II. a III. třídy Vás nejvíce „tlačí bota“?
Jsou to zejména silnice III. třídy s malým dopravním významem. Poslední peníze, které do nich byly investovány, byly ty z měnové reformy v roce 1953.

Jak funguje spolupráce s ŘSD a mezi SÚS sousedících krajů?
Protože jsou na tom zhruba všechny kraje a jejich údržbové organizace stejně a máme velký problém, jsme jednotní. Kraje mají svoji asociaci a dopravní komisi, údržbové organizace mají svoje profesní sdružení. Pravidelně se setkáváme a snažíme se řešit společně se státem a politiky vážné problémy.

Společně přejeme všem uživatelům našich silnic bezpečný návrat ze zaměstnání, od rodinných příslušníků, z dovolených a cest za zábavou, ještě jednou pěkný den.

Odpovědi ve spolupráci s Ing. Jaromírem Duškem

Autor

• Svoboda Petr (pes)