Obchvat Plzně slaví deset let, lidé si už na kamiony ve městě ani nevzpomenou

Plzeňský obchvat (součást dálnice D5) dobře funguje jako tranzit při všech dopravních situacích v Plzni a nezřídka je využíván také jako náhrada průjezdem města. Nevyužívají jej tedy pouze řidiči jedoucí mezi Prahou a Německem. Délka obchvatu je 20,5 kilometru (má tedy stejnou délku, jako trasa při průjezdem městem), a na celé trase není jediný semafor. Pro řidiče je tak možnost Plzeň objet nejen rychlejší, ale také ekonomičtější variantou. Zprovoznění obchvatu navíc ulevilo městu Plzni, respektive jeho obyvatelům od hluku a smogu – projekt se tak ukázal jako významný činitel pro životní prostředí města. 

Obchvat je rozdělen na tři části, které kopírovaly jednotlivé etapy výstavby. Východní část plzeňského obchvatu (8,569 km) začala vznikat v dubnu 2002. Úsek byl zprovozněn 15. 12. 2003 v polovičním a 31. 8. 2004 v plném profilu. Zahrnuje lávku pro pěší a 440 m dlouhou odvodňovací štolu. Vyznačuje se značným množstvím zemních prací (např. letkovský zářez). Na tomto úseku je rovněž 530 metrů dlouhý most o 10 polích přes řeku Úslavu. 

Stavba západní části plzeňského obchvatu (8,398 km) byla zahájena v březnu 2001 a úsek byl zprovozněn 15. 12. 2003. V rámci této stavby byla zprovozněna i přeložka silnice I/27, která přivádí dopravu do Plzně od Klatov a východně se vyhýbá městské části Litice. Součástí této části dálnice je MÚK se silnicí I/27, velká oboustranná odpočívka Šlovice a 575 metrů dlouhý most o 14 polích přes řeku Radbuzu. Na odpočívce je informační stanoviště. 

Výstavba střední části plzeňského obchvatu (3,470 km) byla postupně zahajována mezi podzimem 2003 a jarem 2004. Úsek byl zprovozněn 6. 10. 2006, a tím byla dálnice D5 dokončena. Obsahuje dlouho diskutovaný 380 m dlouhý tunel Valík a most přes řeku Úhlavu dlouhý 445 m o 9 polích, který navazuje na „rozvadovský“ portál tunelu Valík. 

Řízení provozu tunelu Valík, ale také celého obchvatu města Plzně od Ejpovic po Sulkov funguje tak, že v případě omezení provozu na obchvatu města Plzně je možné, využít objízdné trasy. Doprava na celém úseku je řízena pomocí měnitelných značek umístěných na portálech celé trasy v příportálových úsecích tunelu a také v tunelu samotném.

Vznik obchvatu kolem Plzně byl přitom nejednou v ohrožení – během jeho přípravy došlo ke komplikacím, které jeho výstavbu zdržovaly (mimo jiné díky diskusím o jeho umístění a vedení, ale také kvůli tunelu Valík). Obchvat byl tak otevřen až 6 let po napojení dálnice D5 na německou dálniční síť, dokončen byl pak až po devíti letech od spojení Prahy s Německem. 

Autor

• ŘSD