Nový most přes Váh v Trenčíně
Rubrika: Mosty
V současnosti je dokončena výstavba mostního objektu SO 202 v rámci I. etapy plánovaného jihovýchodního obchvatu města Trenčín. Most byl uveden do provozu dne 25. 3. 2015. Celková délka stavby „I/61 Trenčín – most“ je 2,450 km. Celá řešená stavba je tvořena samotnou silniční komunikací a 4 mostními objekty. Dominantní z celé stavby je svou délkou téměř 540 m právě nový most přes Biskupický kanál a řeku Váh.
ÚVOD
Mostní objekt SO 202 na realizovaném jihovýchodním obchvatu města Trenčín převádí komunikaci I/61 v kategorii 11,5/80 přes Biskupický kanál a řeku Váh. Stavba se nachází přímo v intravilánu města Trenčín. Komunikace je před a za mostem vedena na násypu výšky cca 9,5 m. Kromě Biskupického kanálu a řeky Váhu most překračuje inundační území Váhu, obslužné komunikace Biskupického kanálu a levobřežní cyklostezku.
Investorem stavby – Slovenská správa ciest – byl vybrán dodavatel „Združenie most Trenčín“ jako konsorcium firem ZIPP a STRABAG. Generálním projektantem celé stavby je společnost Valbek Sk, realizace mostního objektu SO 202 probíhala podle dokumentace DRS zpracované ve spolupráci firem Novák&Partner a Valbek.
POPIS MOSTNÍHO OBJEKTU
Mostní objekt s celkovou délkou přemostění 524 m má volnou říčku mezi svodidly 11,5 m až 14 m. Směrově je trasa vedena ve dvou protisměrných přechodnicových obloucích délky 100 a 120 m s vloženou přímou délky 431,8 m. Niveleta komunikace je vedena v první části mostu ve výškovém oblouku s poloměrem 9 000 m a se sklonem (ve směru staničení) +3,5 % a –1,17 %. V druhé části mostu je pak komunikace vedena v konstantním klesání –1,17 %. Příčný sklon je po celé délce mostu jednostranný s konstantní hodnotou 2,5 %.
Most v celé délce respektuje požadavky na ochranné pásmo letiště Trenčín v horizontu cca 5 – 5,5 m nad niveletou a zároveň v prostoru Biskupického kanálu výhledové rozšíření plavebního gabaritu na šířku 50 m a výšku profilu 7 m.
Konstrukce mostu je navržena jako dva dilatační celky – dva spojité nosníky. První dilatační nosník má celkovou délku 245,55 m, jedná se o spojitý nosník o třech polích tvořený spřaženou komorovou předpjatou ocelobetonovou konstrukcí. Druhý dilatační celek má celkovou délku 281,65 m, jedná se o spojitý nosník o 6 polích komorového a trojtrámového příčného řezu z předpjatého betonu. Spodní stavba je tvořena krajními opěrami a mezilehlými pilíři.
ZALOŽENÍ MOSTU
Území pod mostem je součástí říční nivy Váhu., která je vyplněna naplaveninami v podobě písčitých a zahliněných štěrků. Pod těmito vrstvami se nachází horninové podloží tvořené zejména jílovci, slínovci a vápenci.
Celé okolí mostu je značně zastižené starší stavební činností s velkým výskytem navážek stavebního odpadu, místy o mocnosti 3 až 4 m.
Založení mostu je navržené jako kombinované hlubinné na velkoprůměrových pilotách a plošné. Hlubinné založení na pilotách průměru 1 180 mm je navrženo pro krajní opěry O1 a O10 a pro pilíře v blízkosti řeky Váh – P4, P5 a P6. ostatní pilíře jsou založeny plošně na upraveném podloží se štěrkopískovým polštářem. Stavební jámy byly pro pilíř P3, P7, P8 a P9 navrženy jako svahované se sklonem 1:1. pro pilíř P4, P5 a P6 bylo použito trvalé pažení stavebních jam štětovnicemi s ohledem na ochranu založení těchto pilířů proti případným účinkům proudící vody. Pro pilíř P2 byla stavební jáma stabilizována pomocí záporového pažení – do vrtů byly zabetonovány I nosníky a během výkopových prací bylo následně realizováno vystrojení pažení.
SPODNÍ STAVBA
Krajní opěry O1 a O10 jsou navrženy a realizovány jako monolitické masivní ze železobetonu. Jejich součástí jsou i rovnoběžná křídla a plentovací zídky pro zabránění vstupu k mostu.
S ohledem na provedené úpravy nosné konstrukce a zatížení pilířů je tvar mezilehlých podpor po délce mostu proměnný.
Pilíře P2 a P3 jsou tvořené železobetonovou masivní stojkou konstantního oválného příčného řezu po celé výšce. Rozměry opsaného obdélníka jsou 3,0 × 7,0 m. Pilíř je navržena jako vetknutý do základové desky.
Pilíř P4 je navržen jako dilatační – přechodový mezi prvním a druhým dilatačním celkem mostu. Příčný řez je opět konstantní po celé výšce. Vzhledem k požadavku na umístění čtveřice ložisek je navržen jako obdélníkový průřez s výrazně zaoblenými hranami. Rozměry hran opsaného obdélníka jsou 4,3 × 8,7 m. Zbylé pilíře P5 až P9 jsou navrženy jako dvojice kruhových stojek průměru 1,8 m.
NOSNÁ KONSTRUKCE – 1. DILATAČNÍ CELEK
Popis konstrukce prvního dilatačního celku
Nosná konstrukce prvního dilatačního celku je navržena jako spřažená ocelo-betonová komorová konstrukce s rozpětím polí 65,0 + 110,0 + 68,85 m. Základní konstrukční výška spřaženého průřezu je 6,0 m nad vnitřními podporami (pilíři) a 2,5 m v hlavním a vedlejších polích. Celková šířka horní desky je konstantní 16,4 m.
Ocelovou část nosné konstrukce tvoří spodní pásnice proměnné šířky 7,0 – 8,54 m, šikmé stěny se svislou výškou 2,0 – 5,5 m a horní pásnice šířky 0,9 a 1,2 m. Tloušťky jednotlivých prvků jsou proměnné, a to spodní pásnice 20 – 25 mm, stěn 20 – 25 mm, horní pásnice 30 – 50 mm. Změna tloušťky pásnice je realizována směrem nahoru. Na horních pásnicích jsou přivařeny spřahující trny ∅ 19/150 (145) mm.
Stabilita jednotlivých častí příčného řezu mostu je zajištěna podélnými a příčnými výztuhami. V průběhu výstavby byla komora před realizací horní spřažené betonové desky systémem vodorovného montážního ztužení pro zajištění stability celého příčného řezu.
Neoddělitelnou součástí komorového příčného řezu jsou spřažené betonové desky uvnitř komory a nadpodporové příčníky. Konstrukce je v podélném směru předepnuta čtrnácti 19lanovými externími kabely z lan ∅ 15,7 mm z oceli St 1640/1 860 MPa.
Hlavní nosné části ocelové konstrukce jsou z oceli S355, spřahující trny a montážní ztužení je z oceli S 235. Spřažené části nosné konstrukce jsou z betonu C35/45.
Postup výstavby prvního dilatačního celku
Ocelová konstrukce prvního dilatačního celku byla rozdělena na 24 lamel délky 8 až 12 m. Samotná montáž ocelové konstrukce byla realizována po polovinách ve dvou etapách na pevné skruži. V prvním kroku byla sestavena ocelová konstrukce délky 88 m a následně vysunuta z obou břehů nad Biskupický kanál. Následovalo sestavení a připojení krajních dílů a následné vysunutí do finální polohy, v které byly obě poloviny ocelové části nosné konstrukce spojeny.
Spřažená desky byla realizována v devíti etapách. Postup betonáže vycházel z podrobného statického posouzení konstrukce. Začalo se deskou v krajních polích a následně se pokračovalo betonáží desky v hlavním poli. Jako poslední byly betonovány části desky nad pilíři. Po dokončení celé desky následovalo předepnutí kabely vnějšího předpětí.
NOSNÁ KONSTRUKCE – 2. DILATAČNÍ CELEK
Popis konstrukce druhého dilatačního celku
Druhý dilatační celek je tvořený monolitickou spojitou nosnou konstrukcí z předpjatého betonu s rozpětími jednotlivých polí 50,85 + 3 × 52,0 + 44,0 + 29,0 m. Tvar průřezu nosné konstrukce je po její délce proměnný s ohledem na okrajové podmínky stavby.
Předpjatá betonová konstrukce je navržena s příčným řezem konstantní výšky 2,5 m, v oblasti nad podporou jsou navrženy ztužující příčníky. V posledním poli je z důvodu překračování cyklostezky a zajištění dostatečného průjezdního profilu snížená výška nosné konstrukce na 1,5 m. Toto je řešené výškovým přechodem z komorového příčného řezu 2,5 m na trojtrámový příčný řez výšky 1,5 m.
Šířka nosné konstrukce je proměnná, ve čtvrtém a pátém poli je šířka horní desky komory 16,4 m, v šestém poli dochází k plynulému rozšíření s ohledem na umístění připojovacího pruhu na komunikaci na 18,9 m, v sedmém až devátém poli je pak už šířka konstantní – 18,9 m. Rozšíření je řešené přidáním střední stěny do jednokomorového příčného řezu a tím vytvořením řezu dvojkomorového. Krajní konzoly mají po celé délce dilatačního celku konstantní vyložení 3,0 m vlevo a 4,0 m vpravo.
Postup výstavby druhého dilatačního celku
Nosná konstrukce druhého dilatačního celku byla rozdělena na 5 betonážních dílů. Betonáž na pevné skruži prvních třech dílů – BD 1 (82,5 m), BD 2 (52,0 m) a BD 3 (56,4) postupovala od opěry O10 až za pilíř P6 na levém břehu Váhu. Následně se pokračoval opět na pevné skruži od pilíře P4 za pilíř P5 realizací betonážního dílu BD 4 (64,75 m) na pravém břehu.
Poslední etapou byla realizace BD 5 (26,0 m) nad řekou Váh na skruži, která se částečně zavěsila na již realizované části nosné konstrukce a částečně podepřela na PIŽMO věže založené na pilotách v řece.
Největší objem betonáže – 1 105,5 m3 – byl zabudovaný v rámci betonáže prvního betonážního dílu. Komorové příčné řezy byly betonované ve dvou záběrech – nejdříve se realizovala spodní deska a stěny, následně pak horní deska. Konstrukce v místě trojtrámového příčného řezu byla betonována najednou. Předpínací kabely byly napínány postupně, jak postupovala realizace jednotlivých částí nosné konstrukce.
PŘÍSLUŠENSTVÍ
Mostní svršek tvoří monolitické chodníkové římsy šířky 2,25 m (levá strana ve směru staničení) a 3,25 m (pravá strana), do kterých je podél hrany osazené ocelové zábradelní svodidlo stupně zadržení H2, zábradlí na vnější straně mostu a lampy veřejného osvětlení.
Srážková voda je z povrchu mostu odvedená mostními odvodňovači, které jsou zaústěné do podélného svodu – potrubí zavěšené uvnitř komory a mezi trámy u druhého dilatačního celku. Pro vyrovnání dilatačních pohybů je navržena trojice dilatačních závěrů – dvojice u krajních opěr a jeden u dilatačního pilíře P4. Vnitřek komory je vybaven revizním osvětlením a po celé délce mostu je konstrukce připravena pro budoucí přechod energokanálu.
ZÁVĚR
Realizace zakládání a spodní stavby začala v březnu 2012. V srpnu 2013 byla provedena betonáž prvního betonážního dílu druhého dilatačního celku. V listopadu 2013 se na břehu Biskupického kanálu začalo se sestavováním prvního segmentu ocelové konstrukce prvního dilatačního celku. V současné době je kompletně realizována nosná konstrukce včetně systému podélného předpětí prvního dilatačního celku. Na druhém dilatačním celku je dokončena výstavba říms. Realizace konstrukce bude dokončena statickou zatěžovací zkouškou.
Finální termín předpokládaného dokončení stavby „I/61 Trenčín – most“ je 31. březen 2015. Dlouho očekávané druhé přemostění řeky Váhu a Biskupického kanálu by tak mělo společně s celým jihovýchodním obchvatem města vyřešit komplikovanou dopravní situaci v Trenčíně.
LITERATURA:
- Dokumentace DRS: Valbek, Novák&Partner, 2013
- Dokumentace DSP: Dopravoprojekt, 2006
New Bridge over Váh River in Trenčín
Construction of the bridge object SO 202 has been completed within the first phase of a planned south-eastern bypass of the city of Trenčín. The bridge was put into operation on March 25, 2015. A total length of the construction “I/61 Trenčín – Bridge” is 2.450 km. The whole construction consists of a road and four bridges. And it is the new bridge over Biskupický kanál stream and Váh river that thanks to its length of almost 540 m dominates the whole construction.