Novostavby dálničních mostů – předpokládaná kvalita a skutečnost

KVALITA ZADÁVACÍ DOKUMENTACE MOSTŮ

Na kvalitu zadání stavby mostu má zásadní vliv technická politika, zastávaná objednatelem stavby. Je však celá řada dalších vlivů, některé negativní jsou uvedeny dále.

Nerespektování platných norem a TKP, TP a VL
Pro objednatele stavby mostu je velmi obtížné a často neřešitelné, aby na svém projektantovi zadávací dokumentace vymohl úplnou shodu návrhu s platnými a závaznými technickými předpisy. Na kvalitu této dokumentace má někdy vliv i např. projektantova částečná neznalost cca 50 titulů Technických Podmínek MD (které se mostů dotýkají), důležité jsou i vzorové listy pro mosty PK (VL-4).

Nevyužívání ZTKP
Ačkoliv je to objednatelem DZS často požadováno, nejsou někdy zvláštní kvalitativní podmínky pro mosty v této dokumentaci nijak podrobněji specifikovány, což následně vede při oceňování nabídky stavebních prací uchazečem o zakázku k chybnému ocenění položek. Při realizaci je potom příslušná technologie provedena podle obecných požadavků technických předpisů, což u některých technologií vyvolá úsporu nákladů, a tím často i sníženou kvalitu dodávky.

Neúplnost návrhu
V praxi je velmi častým jevem chybějící úplná definice návrhu konstrukčního prvku. Návrh konstrukce mostu a každého konstrukčního dílu musí obsahovat rozměr prvku, průřez profi lu, velikost spojovacího materiálu, definici materiálu odkazem na normové označení ve výrobkové normě nebo výpis mechanických, fyzikálních a jiných vlastností, velikost povolených odchylek od těchto výše uvedených vlastností, upřesnění požadavků na provedení zkoušky nebo výši parametrů, pokud technické předpisy umožňují více možností. V DZS-ZVS musí být obsaženy nejen základní výkresy, ale i detaily, nejsou-li obsaženy ve vzorových listech. Protože tomu tak ale v praxi často není, ocení uchazeč svoji nabídku často velmi odlišně od předpokladu objednatele.

Problém chybných geologických průzkumů pro most
Zvláštní disciplínou, která má značný vliv na kvalitu mostu, je spolehlivost geologického průzkumu pro návrh založení mostu. Tento průzkum obvykle v předstihu zadává objednatel stavby, poskytuje jeho výsledky projektantovi zadání stavby a následně i zhotoviteli stavby jako součást DZS. Je téměř pravidlem, že geologie zjištěná těmito průzkumy často neodpovídá skutečným poměrům v místě mostu, při zakládání dochází ke značnému navýšení nákladů. Nejčastějším nedostatkem je provedení krátkých vrtaných sond a chybné zatřídění hornin. Ani zvýšené náklady, např. na prodloužení pilot hlubinného založení, nemusejí vždy zajistit přepokládanou kvalitu založení mostu (defi novaná max. hodnota posunu základu v čase) a příčinou chybného průzkumu je potom porucha založení mostu (překročení max. hodnoty posunu). Je zajímavé, že s tímto fenoménem chybně provedených geologických průzkumů není schopna většina investorů se efektivně vypořádat ani v dnešní době.

Důsledky závad v zadávací dokumentaci
Zde je uvedeno několik příkladů následků závad v zadávací dokumentaci mostu v poslední době:

• nadměrné sedání hlubinného založení opěr mostu, s následně vyvolanouporuchou mostních závěrů a opatřením na vypodložení mostních ložisek,
• nevyhovující pohledové vlastnosti betonových povrchů mostů, v důsledku chybějící defi nice, resp. toho, že nebyla v DZS vybrána žádná z variant uvedených v TKP 18 MD,
• nadměrná koroze kovových mostních dílů, v důsledku chybně zadaného systému protikorozní ochrany, v rozporu s TP 84 a TKP 19 MD,
• poruchy systému odvodnění mostů v důsledku nedefi novaných vlastností prvků odvodnění a také nedefi novaných parametrů zkoušek vodotěsnosti sytému, zdevastované vnitřní vybavení komor mostů (el. kabeláž, trubní svody) za provozu v důsledku žádných anebo jen mlhavých či chybných představ majetkových správců o způsobech ochrany mostů před zloději a vandaly, specifi kovaných v DZS,
• nejsou možné prohlídky nosných konstrukcí v důsledku absence návrhu opatření pro přístup (nerozhodnost majetkových správců, jak to chtějí zajišťovat).

KVALITA REALIZAČNÍ DOKUMENTACE MOSTŮ

Přestože realizační dokumentace má být už pouze zpřesněním DZS (návrh detailních rozměrů podle použité technologie, návrh konkrétních výrobků pro zabudování, upřesnění výměr položek, technologické předpisy atd.), jsou s její kvalitou u mostů stálé problémy. Jedná se zejména o neúplnost návrhu (často chybí projekt sledování a údržby mostu, podrobnější parametry systému předpětí, nadvýšení bednění skruže NK, podrobný návrh tvaru svodů odvodnění, koordinace s přilehlými silničními objekty, defi nice hmot v soupisech položek ve výkresech atd., někdy chybí i určité partie statického posouzení mostu). Vážným nedostatkem je nerespektování platných norem a TKP, TP a VL, ZTKP, který vzniká spolu s výše uvedenými závadami v důsledku nefunkční výstupní (technické) kontroly v projektovém ústavu, a to přesto, že zhotovitel RDS musí mít certifi kovaný systém jakosti, aby mohl v rámci zakázek v oblasti PK působit.

Vážným problémem jsou chyby v RDS, mimo jiné např. i v technologických předpisech zhotovitelů pro jednotlivé technologie. Tvůrci těchto TePř nemají často dostatečné zkušenosti a povinnost jejich předkládání dozorci stavby je skrytě chápána jako formalita a zbytečnost. Jako příklady je možno uvést poruchu mostní skruže během betonáže (s deformací NK) v důsledku jejího chybného návrhu a provedení, viz obrázek v úvodu, a to s vysokou četností (prakticky na každé větší dálniční stavbě alespoň jeden mostní objekt), anebo úniky vody s CHRL do komor mostů z chybně navržených spojů trubních svodů.

KVALITA PROVÁDĚNÍ PRACÍ

Vrásky objednateli a správci staveb mostů při realizaci na stavbě, mimo nízké kvalifi kace pracovníků, dělají hlavně tyto dva jevy:

1) Řetězce subdodavatelů
V posledních desetiletích se jedná o narůstající trend stále většího dělení a „drobení“ zakázky v rámci jedné stavby, ale i v rámci jednoho mostního objektu mezi několik poddodavatelů, kteří často svůj podíl prací dále přenášejí na další (malé a/nebo objednatelem předem neschválené) firmy, s cílem odčerpat zisk pro sebe a minimum zisku přenechat poddodavateli. Průvodním jevem této praxe je absence kontroly a přebírání takto zajišťovaných prací hlavním dodavatelem, nefunkčnost systému jakosti a systému řízení výroby (přesto je má zhotovitel stavby certifikovány státem autorizovanou osobou) a zejména nedodržování technologických postupů zhotovitele.

2) Nedodržování technologických postupů zhotovitele
K tomu dochází ve velkém rozsahu. Motivací zhotovitele je dosažení vyššího zisku, ale i dodržení termínu dokončení prací, do kterého je často objednatelem tlačen i při nepříznivých přírodních podmínkách. Současně působí nekvalitní výkon stavebního dozoru. Důsledkem toho jsou vady a poruchy reklamované na mostech v záruční době, s průvodním jevem – omezeními provozu na dálnicích a silnicích při odstraňování.

Příklady z realizace mostů:

• chybně provedená pokládka vozovkového souvrství na mostě, vč. oblastimostního závěru; v důsledku čehož nejsou dodrženy parametry vozovky (podélná a příčná nerovnost, index IRI) a při provozu jsou na mostní nosnou konstrukci a mostní závěry vyvozována vysoká (původně nepředpokládaná) dynamická zatížení. Taková věc se jistě může občas při pokládce asfaltové vozovky přihodit každé firmě, ale pokud se to stane na celé trase dálniční stavby u většiny mostních objektů, ukazuje to na systémové selhání stavebního dozoru, resp. firmy, která výkon stavebního dozoru smluvně zajišťuje,
• chybně provedený systém PKO ocelové konstrukce, vč. příslušenství; k projevům koroze dochází ihned po provedení technologie anebo ihned po uvedení do provozu, příčinou nedodržování TePř je obvykle nasazení nekvalifi kovaných pracovníků aplikátora, situaci nezachránila ani firma specializovaná na dozor a měření na PKO, která byla na výkon SD najata,
• chybně osazený mostní závěr do výšky a nastavení posunu s následným vybouráním a novým osazením; u odborné mostní firmy je to pochybení nepřijatelné, navíc správnost osazení a nastavení MZ společně potvrzuje do protokolu i povinně zúčastněný zástupce výrobce MZ.

PROBLEMATIKA STAVEBNÍCH DOZORŮ A SUPERVIZE

Nízká kvalifikace stavebních dozorců
Předpokládáme, že výkon funkce stavebního dozoru bude na stavbách mostů zastávat (zejména na dálnici) osoba, která mimo VŠ vzdělání má dostatečnou praxi při výkonu dozoru na stavbách mostů, potvrzenou kladnými nezávislými referencemi (např. jiných klientů). Tento pracovník má praktické znalosti provádění několika základních technologií stavby mostů, provádění základních zkoušek a měření, zná potřebné technologické a výrobkové normy a dobře se orientuje v souboru rezortních předpisů. Zná podrobně Metodický pokyn pro výkon SD na stavbách PK. Má nezbytné morální vlastnosti vč. dostatečné zodpovědnosti. Je svým zaměstnavatelem vybaven mj. také souborem příslušných norem a rezortních předpisů. Praxe je však v současné době taková, že všechny výše uvedené předpoklady splňuje jen velmi nízký počet jedinců, a to tím méně, čím častěji je na tento výkon dozoru na mostech najímána externí organizace. Je to také dáno tím, že kvalifi kační požadavky pro výběr uchazečů pro tyto funkce, hodnocené při výběru osob, jsou podstatně méně náročné (stačí VŠ, jakákoliv praxe ve stavebnictví, rozhoduje však nejnižší nabídková cena) než výčet na začátku odstavce. Uchazeči nejsou předem nijak testováni ani zkoušeni.

Konflikty zájmů
Zvláštním a závažným jevem, který v praxi působí na zhoršování výsledku společného snažení, tj. snižuje kvalitu dodávky mostního objektu, je konflikt zájmů některých účastníků stavby. Jedná se zejména o případy, kdy např. poskytovatel výkonu stavebního dozoru pro klienta – objednatele a správce stavby, je zároveň dodavatelem jiných druhů prací (např. projekční činnost, průzkumy, měření, zkoušení, poradenská činnost) pro jiného klienta – tentokrát zhotovitele stavby. Možné jsou ale v ČR i případy, kdy jedna firma provádí zároveň výkon supervize projektu (pro nadřízený orgán nebo banku) a zároveň je zhotovitelem projektové dokumentace zhotovitele, stavebním dozorem, případně provádí první hlavní prohlídky mostu. Velkým problémem může být současný výkon funkce úředně ověřeného zeměměřičského inženýra pro objednatele/správce stavby a výkon geodeta stavby pro zhotovitele stavby (vytyčování, zaměření skutečného stavu) jednou fyzickou či právnickou osobou.

PŘEVZETÍ MOSTU OBJEDNATELEM STAVBY

Při přejímacím řízení dokončeného mostu má objednatel poslední příležitost ovlivnit výslednou kvalitu a efektivnost vynakládané investice. Hlavním a dosud ne zcela vyřešeným problémem je způsob vymáhání původně (smluvně) požadovaných technických a provozních parametrů stavby, ukáže-li se po skončení a zakrytí prací, že některé parametry stavby nebyly dosaženy. I zde se může uplatnit správná technická politika objednatele, ze současné praxe však vyplývá, že jednotný postup a obecné zásady nejsou dosud pevně dohodnuty a jednotně uplatňovány. Jedná se především o správné rozhodnutí, zda v případě nedosažení předpokládaných parametrů stavby je pro majetkového správce výhodnější uplatnění prodloužené záruční doby (ovšem jaká je její maximální délka a jak může být objektivně stanovena – vypočítána – a jaký bude mít v praxi efekt??) oproti uplatnění srážky z ceny díla. Výše srážky z ceny jsou pro některé parametry mostů předepsány v příloze TKP 1 MD. Zásadním způsobem se v praxi uplatňuje technická politika při stanovení způsobu a technologie odstranění vad a poruch zjištěných na předávaných/ přebíraných mostech. Pokud při této činnosti nespolupracuje dobře celý tým (objednatel, správce stavby, stavební dozor, majetkový správce, nezávislé řízení jakosti), dochází v praxi ke snížení kvality díla a následně ke zkrácení životnosti mostu. Již zmíněná technická politika by měla být jednotná v rámci ČR a vycházet ze zkušeností z praxe z výstavby, z provozu a údržby mostů. Nezbytná je zpětná vazba uplatnění zkušeností z tohoto procesu zpět do tvorby a aktualizace rezortních předpisů a technických norem, tato zásada není dosud důsledně uplatňována u všech technologií.

TERMÍNOVÁ PAST NA OBJEDNATELE STAVBY

Tento jev může mít celou řadu příčin, hlavní roli obvykle hraje obtížnost získání stavebního povolení objednatelem a s tím spojený termín zahájení prací, přičemž ale podmínky financování stavby jsou termínově pevně dány, a tím i termíny ukončení stavby. Dojde-li spolu s těmito jevy i k opožděnému předání staveniště zhotoviteli, vytvoří se v rukách zhotovitele silný nástroj k působení na objednatele, ale i správce stavby, což často vede k ústupkům objednatele a ke zhoršení kvality prací.

Horší výsledek z hlediska kvality prací nastává při stanovení pevného data, kdy má být objekt zprovozněn, a to je obvykle chybně stanoveno na podzimní nebo zimní měsíce. Měsíc prosinec je možná výhodný pro ukončení čerpání financí, je však krajně nevhodný z hlediska dodržení kvality prací na mostech – tento zásadní rozpor vnímají negativně všichni účastníci výstavby, následkem jsou často mimořádné výdaje na opravy vad a poruch, které si však zhotovitel dokáže u objednatele vykompenzovat. V praxi na stavbě dálnice nastaly objednatelem vynucené situace, kdy z důvodu dodržení termínu zprovoznění mostu byly při teplotách vzduchu pod bodem mrazu anebo s výskytem zmrzlých srážek prováděny citlivé technologie, např. nátěry PKO, pokládání epoxidové plastmalty, pokládání asfaltových vrstev vozovek, pokládka hydroizolačních vrstev, a to bez nezbytných zimních opatření.

ZÁVĚR

Příspěvek má upozornit na některé chyby a jevy, technického i organizačního charakteru, s významným dopadem na kvalitu, které se občas na novostavbách mostů vyskytují, s cílem je vhodným způsobem odstraňovat. Příspěvek by měl být využit ke zlepšení činnosti objednatele a správce stavby, stavebního dozoru i zhotovitele stavby.

The article shall notify of some defects and processes of technical as well as organisational character with signifi cant impact on quality which sometimes occur on new bridge constructions with the goal of eliminating them using an appropriate way. The article should be used for improving activities of customer and site manager, the engineer as well as the construction contractor.

Autor

• Ing. Hromádko Jan