Multimodální uzel veřejné dopravy v Pardubicích
Rubrika: Doprava
Proměnu městského prostoru před hlavním nádražím v Pardubicích realizovala společnost STRABAG a. s., odštěpný závod Praha, provoz Pardubice. Projekt vychází z architektonického konceptu „Brána do města“ a jeho cílem je dokomponovat městskou osu z Pernštýnského náměstí s návazností na Třídu Míru přes křižovatku U Veselky až k MÚK Palackého a dosáhnout pevnějšího zapojení náměstí Jana Pernera do kompaktní městské struktury. Území přednádraží je významným dopravním uzlem nadregionálního významu, kudy do města přijíždí mnoho návštěvníků. Území tvoří v rámci urbanistické kompozice města výrazný prostorový prvek zamýšlený jako pohledové ukončení významné městské osy.
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O STAVBĚ:
- Název: Multimodální uzel veřejné dopravy v Pardubicích
- Objednatel: Statutární město Pardubice
- Zhotovitel: STRABAG a. s., odštěpný závod Praha
- Projektant: Grebner – projektová a inženýrská kancelář, spol. s r. o.
- Hlavní projektant: Ing. Igor Čermák
- Architektonické řešení: Med Pavlík architekti + Highway Design
- Termín výstavby: 10/2016 – 6/2017
Náměstí Jana Pernera je navrženo jako přehledný lineárně uspořádaný prostor přestupního terminálu městské hromadné dopravy. Náměstí je členěno do zón s jasně strukturovaným režimem užívání a severním směrem na něj navazuje parkově upravený městský prostor zpříjemňující cestujícím čekání na dopravní spojení.
Realizace stavby se kvůli průtahům při vydání potřebných správních povolení – stavební povolení na některé objekty a povolení kácení zeleně – posunula do klimaticky méně vhodného období. Zhotovitel převzal první část staveniště 26. října 2017 se závazkem dokončit stavbu ve lhůtě 180 dnů.
Výstavba byla zahájena snesením stávajících konstrukcí a rozebráním zpevněných ploch. V zájmu maximálně ohleduplného přístupu k okolí stavby se vybourané hmoty recyklovaly přímo v prostoru staveniště, čímž se eliminoval vliv nákladní dopravy na odvoz vybouraného materiálu a dovoz materiálů nových. Ze stejného důvodu byla upravena rovněž technologie sanace aktivní zóny, kdy projektant schválil změnu výměny aktivní zóny za chemickou úpravu stávajících písčitých materiálů za podmínky jejich homogenizace (výskyt starých navážek a demolic po válečném bombardování). Výkopové práce a pilotové založení byly komplikovány nutností pyrotechnického dohledu z důvodu možného výskytu nevybuchlé munice, neboť prostor byl cílem spojeneckých náletů v letech 1944 a 1945.
Vzhledem ke krátkému termínu realizace bylo nutno rozvinout práce na všech stavebních objektech. V průměru pracovalo na stavbě 76 pracovníků sedm dní v týdnu v jedenáctihodinových směnách. Po celou dobu stavby bylo také nutné zachovat obslužnost nádraží. Omezení způsobená stavbou pokud jde o přístup k budově nádraží, parkování kol a náhradní parkování, respektovali cestující i místní obyvatelé s pochopením a velkou dávkou vstřícnosti.
Stavbu několikrát přerušily nevhodné klimatické podmínky – celkem na 43 dnů. Tyto dny investor vyjmul ze lhůty 180 dnů v souladu s ustanovením smlouvy o dílo. Za 179 dnů výstavby se místo jak vzhledově tak dispozičně mění k nepoznání. Zachována zůstala pouze nově zrekonstruovaná plocha v prostoru před nádražní budovou, která je zahrnuta do památkové ochrany celé nádražní budovy. V prostoru bývalé kašny a zeleně nyní stojí terminál hromadné dopravy
a klidová zóna je přesunuta do východní části, do prostoru bývalého zanedbaného veřejného prostranství s náletovou zelení a rozpadlými komunikacemi. Celé toto řešení zlepšuje přístup do služebních částí nádraží i do části sloužící veřejnosti. Nové řešení také odstranilo přecházení chodců od zastávek městské hromadné dopravy přes frekventovanou ulici Palackého.
Vybudován byl nový terminál pro trolejbusy se zázemím pro řidiče z betonovo-ocelové konstrukce, nová kašna s osvětlením a měnícími se vodními režimy, přístřešek pro 450 kol a cyklověž, která pojme dalších 120 bicyklů. V celém řešeném prostoru bylo vytvořeno mnoho míst pro sezení sloužící jak cestujícím tak i obyvatelům Pardubic. Na nový prostor shlíží socha Jana Pernera, stavitele železniční trati, jež výrazně ovlivnila rozvoj Pardubic.
Velkým stavebním úkolem bylo zhotovení dlažeb a dominantní plochou je prostor před budovou nádraží z mozaikové řezané dlažby ve výměře cca 10 000 m2. Ostatní dlažby jsou z mozaikové dlažby štípané a kostky 10/10 ve výměře 11 000 m2. Vlastní terminál má plochy tvořené kombinací asfaltu a betonu.
Význačným stavebním objektem byla rovněž rekonstrukce frekventované ulice Palackého s intenzitou 20 000 vozidel denně. S cílem minimalizovat dopady na průjezdnost oblasti byly frézování a obnova krytu vozovky realizovány v nočních hodinách o víkendech. Ke stavbě příslušely tři křižovatky, z nichž jedna byla novostavbou, jedna prošla zásadní rekonstrukcí a změnou vedení provozu, a na třetí došlo k výměně světelného signalizačního zařízení.
Obyvatelům Pardubic patří poděkování za trpělivost a disciplínu při výstavbě celého prostoru, kdy jim život komplikovaly neustálé změny koridoru pro přístup k nádražní budově. Ocenění si zaslouží i práce investora a stavebního dozoru, kteří řešili problémy vznikající na stavbě ve lhůtách vice než krátkých. Kvalifikovaná práce investorského týmu tak měla velmi pozitivní vliv na celý průběh stavby a dodržení závazného termínu.
Multimodal Public Transport Junction in Pardubice
The transformation of the city area in front of the main railway station in Pardubice was carried out by STRABAG a. s. company, Prague branch, Pardubice sub-branch. The project is based on the architectural concept “Brána do města” (City Gate) and its aim is to complete the urban axis using the Pernštýn Square linking to Třída Míru Street and U Veselky Crossroad to the elevated crossing Palackého, and thus to achieve a better involvement of the Jan Perner Square to the compact city structure. The area in front of the station is a significant transport junction with a superregional importance, which is also the “gate” to the city for many visitors. The area is a significant element within the urbanistic composition of the city planned to serve as a visual completion of an important city axis.