Mostní dílo roku 2007
Rubrika: Mosty
Letošní mezinárodní sympozium MOSTY 2009 je v pořadí již 14. mostařským sympoziem, které se koná vždy v dubnu v rámci doprovodného programu mezinárodního stavebního veletrhu. Již tradičně je v souvislosti s konáním sympozia MOSTY vyhlašována soutěž Mostní dílo roku.
Na rozdíl od jiných soutěží podobného charakteru, mohou být do soutěže přihlášeny mosty, které se již osvědčily aspoň jeden rok v provozu. Proto se letos soutěží o mostní dílo roku 2007, a to ve dvou kategoriích: novostavby mostů a přestavba nebo oprava mostů. V každé kategorii spolu soutěží mosty pozemních komunikací, mosty železniční a lávky pro chodce. Při hodnocení návrhů se přihlíží ke kvalitě projektu, provedení mostu a v neposlední řadě také k estetickému vzhledu mostního díla. Ocenění proto získává jak projektant, tak i zhotovitel mostu. V letošním roce bylo podáno celkem 9 návrhů, což je podstatně méně než v minulých letech. V kategorii novostavba to bylo 7 návrhů a v kategorii přestavba nebo oprava pouze dva návrhy.
V kategorii novostavba byly podány dva nvrhy na ocenění mostů dálničních, dva na mosty silniční, jeden návrh na most železniční a dva návrhy na lávky pro chodce. Z hlediska použitého materiálu na hlavní nosnou konstrukci byly čtyři mosty betonové, dva ocelové a u jednoho mostu byla část betonová a část spřažená ocelobetonová. Letos byly v kategorii novostavba podány samé velmi kvalitní návrhy ze všech výše uvedených hledisek, a proto přípravný výbor sympozia při jejich hodnocení měl ztíženou situaci. Ze všech sedmi podaných návrhů přípravný výbor doporučil ministrovi dopravy k ocenění čtyři návrhy. Naopak v kategorii rekonstrukce a oprava nebyl doporučen k ocenění ani jeden ze dvou podaných návrhů. Dále je uveden krátký popis všech devíti podaných návrhů do soutěže mostní dílo roku 2007.
V KATEGORII NOVOSTAVBY BYLY DO SOUTĚŽE PŘIHLÁŠENY:
Dálniční most na D47 přes Odru a Antošovické jezero
Dálnice D1 (dosud označovaná jako D47) prochází v úseku mezi Ostravou a Bohumínem záplavovým územím řeky Odry. Dálniční most přes Odru a Antošovické jezero o 14 polích má celkovou délku 605,6 m. Ve střední části, kde most přechází řeku Odru, je použita zavěšená konstrukce s jedním pylonem s rozpětím největšího pole 105 m, v krajních polích je spojitá trámová konstrukce s rozpětím polí od 21,5 do 39,4 m. Jedná se o předpjatou betonovou konstrukci, pylon je spřažený ocelobetonový. V krajních polích jsou dvě samostatné dvoukomorové konstrukce pro každý jízdní směr. Dolní deska je v příčném řezu zakřivena. Výška nosníku činí 2,2 m. V místech zavěšené části je provedena jedna konstrukce se závěsy umístěnými v jedné rovině v ose mostu. Komorové nosníky jsou zde vzájemně propojeny příčně předepnutou deskou a v úrovni dolního pásu prefabrikovanými vzpěrami umístěnými po cca 6,0 m. Závěsy poloharfového uspořádání jsou v úrovni trámu kotvené do kotevních bloků desky mostovky a v horní části pylonu do ocelového sloupu osmiúhelníkového průřezu, který je spřažený s vnějším betonovým pláštěm. Závěsy systému VSL jsou sestavené z 55 až 91 lan Ø 15,7 mm s vícenásobnou protikorozní ochranou.
Dálniční most na D47 přes Odru a Antošovické jezero
Dálniční estakáda na R48 na obchvatu Bělotína
Dálniční estakáda celkové délky téměř 600 m je součástí obchvatu Bělotína na silnici I/48. Most překonává řadu přírodních i umělých překážek, z nichž nejvýznamnější je rybník a dvoukolejná železnice. Pro každý jízdní směr je samostatná konstrukce. Hlavní nosnou konstrukcí je spojitý trámový spřažený ocelobetonový nosník o 14 polích rozpětí 28 až 47 m.
Nosná konstrukce každého mostu se skládá ze dvou ocelových plnostěnných nosníků konstantní výšky 2.150 mm a z příčně předepnuté betonové desky mostovky tloušťky 250 až 450 mm. Osová vzdálenost ocelových nosníků činí 6.460 mm a vyložení konzoly 2.600 resp. 2.740 mm. Ocelové nosníky jsou spojeny mezilehlými ztužidly po 6,0–9,0 m a nad pilíři jsou provedena plnostěnná ztužidla výšky 1.300 mm navržená na zvedání mostu při výměně ložisek. Most je založen na vrtaných pilotách Ø 1.200 mm délky 10 – 19 m. Pilíře mají elipsovitý průřez, hlavice pilíře se v příčném směru plynule rozšiřuje. Montáž ocelové konstrukce probíhala kombinací blokové montáže a podélného vysouvání.
Dálniční estakáda na R48 na obchvatu Bělotína
Silniční most přes Labe na obchvatu Nymburka
Most na obchvatu Nymburka převádí silnici I/38 přes Labe a inundační území. Celková délka mostu činí 544,2 m. Most má celkem 11 polí. Řeku Labe překračuje jedním polem rozpětí 132 m. V krajních polích je monolitický spojitý předpjatý betonový trámový nosník o rozpětí 35 + 4 × 41 m a v hlavním poli je trám vyvěšen pomocí závěsů na nízkých pylonech. Střední část hlavního pole je spřažená ocelobetonová. Po celé délce mostu jsou v příčném řezu dva trámy proměnné výšky. Svislé pylony výšky 15,8 m jsou betonové obdélníkového průřezu. Hlavní pole je vyvěšeno třemi páry rovnoběžných závěsů, které jsou kotveny do hlav pylonů a v trámu do kotevních příčníků. Střední ocelová část hlavního pole byla svařena do jednoho celku na dvou člunech, potom zaplavena pod most, vyzdvižena pomocí lanový závěsů a přivařena k zabetonovaným ocelovým zárodkům. Po dokončení montáže ocelové části byla zhotovena spřažená betonová deska mostovky.
Silniční most přes Labe na obchvatu Nymburka
Silniční most přes údolí Hačky u Chomutova
V roce 2007 byl uveden do provozu silniční most přes údolí potoka Hačka na nové trase silnice I/7 z Chomutova na hraniční přechod Hora Sv. Šebestiána. Most celkové délky 336,1 m je prvním letmo betonovaným mostem v půdorysném oblouku a nad potokem Hačka se klene ve výšce téměř 60 m. Most má čtyři pole o rozpětí 60 + 106 + 106 + 60 m. Betonový předpjatý monolitický most tvoří rámovou konstrukci. Trám mostu je komorový o šířce komory 10,0 m s oboustrannými konzolami s vyložením 5,9 m. Celková šířka segmentu tak činí 21,8 m. Výška komory je po délce mostu proměnná, v polích a nad opěrami 2,65 m a nad pilíři 6,25 m. Nosná konstrukce je v podélném směru předepnuta čtyřmi lanovými kabely. Konzoly jsou v příčném směru částečně předpjaté. Tři hlavní pilíře jsou provedeny z dvojice velmi štíhlých stěn tloušťky 1,5 m a s proměnnou šířkou po výšce.
Silniční most přes údolí Hačky u Chomutova
Železniční most přes silnici I/3 v Táboře
V rámci modernizace trati Veselý nad Lužnicí – Tábor v místě původního jednokolejného mostu z roku 1924 byl postaven nový dvoukolejný most přes silnici I/3 Tábor – České Budějovice. Jedná se ocelový most o jednom poli rozpětí 56 m. Most má dolní mostovku s kolejovým ložem v ocelovém žlabu. Hlavní nosnou konstrukcí je tzv. Langrův trám, ocelový trám vyztužený obloukem. Parabolické oblouky o vzepětí 9,0 m jsou v osové vzdálenosti 11,2 m a jsou uprostřed rozpětí propojeny třemi rámovými spojkami. Průřez oblouků je komorový. Trámy průřezu I o výšce 2.500 mm jsou podpírány závěsy po 7,0 m. Závěsy jsou kruhového průřezu z plné tyče Ø 125 mm. Jsou přivařeny ke styčníkovým plechům. Ortotropní mostovka je tvořena příčnými výztuhami po 3.500 mm, podélnými trapézovými výztuhami a plechem tloušťky 14 mm. Podélné výztuhy procházejí spojitě výřezem ve stěně příčné výztuhy. Konstrukce je vyrobena z oceli S355 a S420 a je opatřena kombinovaným nátěrovým ochranným systémem.
Železniční most přes silnici I/3 v Táboře
Lávka pro chodce přes Svratku v Brně
Lávka přes Svratku spojuje nové administrativní centrum s historickým středem města Brno. S ohledem na špatné základové poměry byla provedena betonová samokotvená konstrukce tvořená předpjatým pásem a obloukem. Předpjatý pás se ve střední části opírá o oblouk a je zhotoven ze segmentů délky 1,5 a šířky 4,6 m. Na obou koncích je ukotven do integrovaných opěr, do kterých je také vetknut oblouk. Oblouk má rozpětí 42,9 m a vzepětí 2,65 m. Jedná se tudíž o velmi plochý oblouk s poměrem f/L = 16,2. Opěry jsou založeny na vrtaných pilotách Ø 940 mm. Zadní piloty jsou namáhány tahem, přední tlakem. Spolu s tahovou silou z předpjatého pásu a s tlakovou silou oblouku vzniká tzv. samokotvený systém, který vnáší do základů pouze svislé síly. Oblouk byl sestaven ze dvou tvarově shodných prefabrikátů, které pro manipulaci a montáž bylo nutno ztužit. Pás mostovky je nesen a následně vyztužen čtyřmi kabely tvořenými 12 lany Ø 15,5 mm vedenými a zainjektovanými v plastových trubkách. Estetické působení lávky je podpořeno originálně řešeným zábradlím s madlem z tropického dřeva.
Lávka pro chodce přes Svratku v Brně
Lávka pro chodce přes D8 „Kočičí oči“
Lávka Kočičí oči byla pojmenována podle svého osobitého vzhledu. Převádí pěší cestu mezi Chlumcem a Všebořicemi přes dálnici D8. Lávka má tři pole rozpětí 24,75 + 43,5 + 24,75 m. Nosnou konstrukci tvoří celosvařovaná ocelová rámová konstrukce (Vierendelův trám) se dvěma hlavními nosníky v osové vzdálenosti 4,0 m. Na lávce je ortotropní deska mostovky. Výška hlavních nosníků je po délce proměnná, největší výška je nad pilíři, a to 5,4 m, nad opěrami a ve středu hlavního pole je statická výška trámu nulová, je zde tudíž vytvořen pružný kloub. Pásové pruty jsou z trubek ∅ 406 mm, tloušťky od 14 do 20 mm. Svislice a pruty ztužení jsou z trubek Ø 194 mm. Plech ortotropní mostovky tloušťky 10 mm je vyztužen podélnými trapézovými výztuhami a příčnými výztuhami po 3.625 mm. Dolní pásnice příčné výztuhy je zároveň příčníkem, na kterém celá mostovka leží. Ocelová konstrukce je vyrobena z oceli S235J0H a S355J0H a je opatřena kombinovaným systémem protikorozní ochrany.
Lávka pro chodce přes D8 „Kočičí oči“
V KATEGORII PŘESTAVBA NEBO OPRAVA BYLY DO SOUTĚŽE PŘIHLÁŠENY:
Oprava silničního mostu I/13 Cvikov
Most na dvoupruhové pozemní komunikaci ve Cvikově přechází přes pozemní komunikaci, vodoteč a inundační území. Most je masivní, klenbový, se třemi poli světlosti 22,2 + 2 × 7,8 m. Předmětem opravy je práce na rubových plochách, na lícových plochách a úprava zemního tělesa a území pod mostem. Oprava konstrukce byla rozdělena na opravu pravé a levé části konstrukce.
Po odstranění vozovkových vrstev a přesypávky byl obnažen rub konstrukcí, tzn. kleneb, čelních zdí, podpěr a křídel. Rubové plochy byly tryskány tlakovou vodou. Do rubové plochy kleneb a čelních zdí byly vlepeny spřahovaní trny, osazena výztuž a provedena betonáž zesilujících betonových skořepin. Na povrch skořepiny kleneb byla položena separační vrstva a na ni byl zhotoven výplňový drenážní beton až pod dolní líc desky mostovky. Následně byla zhotovena deska mostovky a vozovkové a izolační souvrství. Lícové plochy byly rovněž tryskány tlakovou vodou. Otevřené spáry byly vyplněny injektáží z epoxidových pryskyřic. Obnažená výztuž byla ošetřena a reprofilována sanační směsí. Zemní těleso bylo opevněno lomovým kamenem do betonového lože.
Oprava silničního mostu I/13 Cvikov
Oprava koruny hráze na vodním díle Labská
Vodní dílo Labská se nachází na okraji obce Špindlerův Mlýn v Krkonoších a pochází z roku 1916. Těleso hráze celkové délky 153,5 m má u pravého břehu přelivy v délce 43,6 m. Konstrukce nad přelivy je tvořena železobetonovým trámovým roštem o čtyřech polích. Staticky se jedná o dvě spojité konstrukce o dvou polích. V každém poli se rošt skládá z pěti hlavních nosníků, pěti mezipodporových ztužidel, dvou podporových ztužidel a betonové desky. Rošty jsou uloženy na lepenková ložiska. Veškeré poruchy jsou způsobeny špatnou hydroizolací. Po odstranění vozovkových vrstev a původní izolace byl povrch betonové desky mostovky obrokován, hlubší lokální poruchy byly očištěny vysokotlakým vodním paprskem a sanovány. Byla provedena nová vodotěsná izolace Bakor a nové vrstvy vozovky. Odvodnění celé hráze bylo zhotoveno pomocí vyhřívaného odvodňovacího žlabu. Předmětem opravy bylo i železobetonové zábradlí.
Oprava koruny hráze na vodním díle Labská
Článek byl vypracován s podporou výzkumného záměru MSM 6840770001 Spolehlivost, optimalizace a trvanlivost stavebních konstrukcí.