„Lobujeme hlavně za nadřazenou silniční síť kolem Pardubic“

• Foto

Pracovní kariéru jste začínal v České Třebové, tedy významném železničním uzlu. Jak jste spokojený s dopravní obslužností Pardubického kraje v rámci železnice?
Bohužel nikoliv. Je několik faktorů, které brání a budou bránit dosažení vyšší kvality dopravní obsluhy kdekoliv v naší republice. Na prvním místě bych jmenoval rozdrobenou železnici, z jehož vedení se čím dál víc ztrácí odbornost, dále zřizování tzv. organizátorů v řadě krajů a destrukční zásahy stále stejných úředníků ,,odborníků“ Ministerstva dopravy. Veškeré výše uvedené subjekty brání dosažení optimálního cíle v dopravní obsluze: to je komfort pro cestujícího nejen poskytnutým kvalitním dopravním prostředkem, ale i odbavením jedním jízdním dokladem bez ohledu na použitého dopravce, či délku trati. Návaznosti dopravních spojů považuji v budoucnu za samozřejmost.

Jak podle vás změnil železniční dopravu vstup soukromých dopravců a má to pro vás nějaké dopady, např. na regionální dopravu?
Vstup soukromých dopravců změnil železniční dopravu velmi zásadně. Nejdříve se pokusím vyjmenovat pozitivní dopady. U dálkových spojů přiměli soukromí dopravci konkurenčním tlakem ČD ke zkvalitnění nabídky služeb a zřejmě i ke snížení ceny. Pro občana, který žije náhodou ve městě, které obsluhuje více dopravců, je to příjemné zpestření nabídky a větší počet spojů. Bohužel to přineslo i negativní dopady. Soukromí dopravci si prolobovali značné změny existující legislativy, která je naopak ke škodě uživatelům. Zákon č. 266 původně nařizoval dopravcům odbavit cestující jedním jízdním dokladem a před lobistickým zásahem neumožňoval nasazovat stará vozidla, což nutí cestujícího, aby si pracně zjišťoval, kterému dopravci vlak na informační tabuli patří a vyhledával různé odbavení. Spoje českých drah a soukromých dopravců na sebe převážně nenavazují. A změna podmínek u nasazování vozidel nám jako ,,novinku“ přinesla na železnici více než 30 let stará vozidla pořízená v Rakousku. Tím, že soukromí dopravci vyzobávají jako ,,pralinky na dortu“ nejlukrativnější trasy, připravují národního dopravce o stovky milionů tržeb. Dalším negativním faktorem je získávání tras na přetížené hlavní trati na úkor osobních vlaků objednaných kraji, což vede k přímému zhoršování služeb.

Jak by podle vás měl vypadat mix silniční, železniční a ostatních doprav v rámci Pardubického kraje?
Jednotlivé módy – druhy doprav by se měly doplňovat a navazovat na sebe (samozřejmě v oblasti dopravní obsluhy), neboť v oblasti nákladní dopravy si jsou přirozenými konkurenty. Ve vyspělých státech světa je všude železniční doprava nastavena do role páteřní dopravy s tím, že ostatní druhy dopravy na ní vytvářejí návaznosti. V ČR bohužel mnohdy mrháme veřejnými prostředky, když jimi podporujeme souběžné trasy jednotlivých druhů dopravy. Všechny druhy dopravy, ať už ji objedná Ministerstvo dopravy, kraj, město nebo obec, by měly mít standardizovanou službu pro občany Pardubického kraje, umožňující cestovat na jeden doklad s respektováním potřeb všech subjektů, které veřejnou dopravu využívají (školky, školy, nemocnice, sport, kultura apod). V oblasti nákladní dopravy by celospolečenský zájem měl upřednostnit takové dopravy, které působí nejméně škod svým provozem, ať už na zdraví občanů, či na životní prostředí, a které jsou dlouhodobě udržitelné. Našim cílem by mělo být vytěsnění těžké dopravy z místních městských či krajských komunikací, které svým provozem prokazatelně devastují.

Jak se díváte na rozvoj vodní dopravy na Labi?
K zesplavnění Labe do Pardubic mám jedinou zásadní připomínku. Dávno už to mělo být. Pardubický kraj zpracoval Technicko‑ekonomickou studii na Dopravní uzel Pardubice. Ten je vázán na vodní cestu a propojení vodní dopravy se železnicí, silnicemi a letištěm. V tomto směru mají Pardubice obrovskou geografickou výhodu. S ministerstvem dopravy vyjednáváme o zahájení zesplavnění Labe výstavbou mostů v Řečanech nad Labem a ve Valech u Přelouče. Ty jsou nevyhovující a havarijní. Společně se státem bychom tyto mosty chtěli upravit již na průplavnou výšku 7 m.

Která klíčová propojení (obchvaty, komunikace, žel. uzly) ještě Pardubickému kraji chybí a jak se vám za ně daří lobovat u centrální vlády?
Bezesporu největší problém činí nadřazená silniční síť okolo krajského města Pardubice. Cestou Vládního usnesení chceme dosáhnout posun této problematiky k lepšímu. Rozvoj kraje a krajského města je bez těchto staveb vyloučen. Totéž se týká D35 přes náš kraj. V této oblasti zpracováváme projekty na přivaděče k této významné komunikaci. Cílem je na jedné straně napojit sídelní útvary na tuto tepnu, na druhé straně ochránit občany tam, kde je zejména těžká doprava nežádoucí. Zkapacitnění silnice I/37 u Parama v Pardubicích je již prakticky neodvratitelná skutečnost stejně jako modernizace železniční trati Slatiňany – Žďárec u Skutče a zdvojkolejnění železniční trati Hradec Králové – Pardubice. Frontální útok vedeme na zahájení výstavby „Ostřešanské spojky“ se zastávkou osobních vlaků v průmyslové oblasti Černá za Bory. Jde o stavbu na železniční trati Chrudim – Pardubice s odstraněním úvratě v Rosicích nad Labem.
 
„Zlatým hřebem“ pro výstavbu infrastrukturních staveb je nová skutečnost, jejich znovuposouzení vlivu na životní prostředí. V našem kraji tímto procesem nejspíše bude muset projít opakovaně osm strategických dopravních staveb.

A jak obecně vnímáte současnou politiku Ministerstva dopravy a jeho investičních organizací (ŘSD, SŽDC)?
Pokud navštívíte budovu ministerstva dopravy, můžete si povšimnout před kanceláří pana ministra galerie portrétů bývalých ministrů. V předchozích dvaceti letech se životnost ministrů výrazně zkrátila. V některých případech i na několik měsíců. U některých osob mám dokonce za to, že to nebyla žádná škoda, ba naopak. Jinak ale tato personální „lochneska“ napáchala neuvěřitelné škody tomuto státu. Současné vedení ministerstva dopravy je výrazně pragmatičtější oproti předchozím garniturám. Stav je takový, že z oblastí, které ministerstvo řídí, nelze žádnou z nich považovat za konsolidovanou. 

Našim občanům přeji hodně zdraví, štěstí a pokud možno osobní pohody.

Autor

• Svoboda Petr (pes)