„Fungujeme jako standardní obchodní firma“

• Foto

České dráhy jsou v současné době největším dopravcem na české železnici. Jak pohlížíte na svou konkurenci v oblasti železniční přepravy osob či nákladů?
Konkurence v oblasti železniční nákladní dopravy není nic nového. Cargu konkurují nejen železniční, ale také silniční dopravci. Proto je nutné být aktivnější v oblasti obchodu, získávat nové zákazníky a posílit svou roli i na mezinárodním trhu. To přirozeně očekávám od vedení ČD Cargo.

Úplná liberalizace trhu v osobní železniční dopravě naproti tomu přichází až v posledních letech, a i když se s tím počítalo, předchozí managementy se na konkurenci nepřipravovaly. My teď musíme co nejrychleji bývalý státní podnik změnit na obchodní prozákaznicky orientovanou firmu. Největší překážkou je stále zastaralý vozový park. Myslím hlavně v dálkové dopravě,
protože v regionální dopravě jsme rozsáhlou modernizaci již spustili a cestující na to reagují velmi pozitivně. S tím jde samozřejmě ruku v ruce také zlepšování služeb, které poskytuje náš personál.

Co děláte pro to, abyste byli nejlepší?
Obrovský posun znamená loňský kladný hospodářský výsledek, který jsme přes dramatický růst cen vstupů udrželi i v prvním čtvrtletí. Díky změnám, které jsme ve firmě už provedli, jsme letos získali mezinárodní rating. Dosáhneme na komerční peníze a můžeme víc investovat do modernizace vozidel, prostě fungujeme jako standardní obchodní firma.

Zásadní změnu v dálkové dopravě představuje nákup 16 jednotek Railjet, které v minulosti vysoutěžily rakouské dráhy ve velkém tendru. Díky tomu, že je ÖBB nepotřebují, nabídl je Siemens nám za cenu výrazně nižší, než jsou ceny tržní. Je to opravdu skvělá a neopakovatelná nabídka. Pokud se kontrakt podaří uzavřít, první soupravy se na našich dálkových spojích objeví ve druhé polovině příštího roku. Troufám si říct, že dodávka 16 Railjetů bude znamenat revoluční změnu v kvalitě cestování v Česku. Naše firma tím výrazně posílí svou konkurenceschopnost v mezistátní dopravě. Jednotky nasadíme na mezinárodní vlaky směrem do Německa a Rakouska na spojích kategorie EuroCity. Tyto spoje projíždějí napříč republikou a naši zákazníci je budou využívat i pro vnitrostátní cesty. Jednotky jsou sedmivozové, takže bychom vlastně získali 112 úplně nových vozů a současné vagóny z vlaků EuroCity, které jsou také velmi kvalitní, budeme moci použít na jiných spojích. Změnu k lepšímu díky tomu poznají cestující i na vlacích nižší kategorie.

Kde máte naopak ještě své rezervy?
Pokud jde o rezervy, tak v oblasti lidských zdrojů jich už moc není. Loni jsme propustili skoro 2 000 převážně administrativních pracovníků, takže další propouštění bude probíhat spíše jen formou přirozených odchodů. Také osobní a režijní náklady jsme zásadně snížili. Bohužel, nafta, elektřina nebo třeba poplatek za používání dopravní cesty nás jen v prvním čtvrtletí stály skoro o 100 milionů víc než loni. Vnitřní úspory tak kryjí růst cen vstupů.

Dotklo se vás nějakým způsobem rušení železničních tratí?
To se samozřejmě mnohem více dotýká obyvatel dotčených obcí a krajských samospráv. K dramatickému snížení objednaných spojů zatím nedošlo. Nicméně, České dráhy jsou dopravce a odjezdí ty spoje, které si u nich kraje objednají.

Co je nejdůležitější na Vaší práci?
Kvalitní tým lidí. Když znáte cíl a máte kolem sebe lidi, kteří jsou připraveni pracovat pro jeho dosažení, je to výhra.

Nedávno proběhla v prostorách Senátu Parlamentu ČR odborná konference Vysokorychlostní železnice 2011. Mohl byste zhodnotit možnosti naší republiky v oblasti výstavby vysokorychlostních tratí? Co je naším největším problémem v této sféře?
Železniční doprava je v České republice málo konkurenceschopná vůči silniční a letecké dopravě. Má-li se to změnit, musí kromě bezpečnosti a komfortu nabízet zákazníkům také odpovídající rychlost. Postupně sice pokračuje modernizace čtyř železničních koridorů, tím však nevznikají vysokorychlostní tratě. Správce infrastruktury pouze odstraňuje jejich dlouhodobou podudržovanost a rychlost zvyšuje jen do 160 km/h. Nám dopravcům ale nestačí být rychlejší o několik málo minut, řešení proto vidím pouze v budování vysokorychlostní železnice. Věřím, že po dokončení modernizace koridorů tedy přijde etapa druhá, a tou již bude výstavba prvních vysokorychlostních úseků. Jako ve všem, i tady jsou alfou a omegou peníze. Návratnost takových investic ale zajistí napojení na evropskou vysokorychlostní síť, která se postupně rozvíjí. Česká republika se musí, už kvůli poloze ve středu Evropy, přípravy takového konceptu i samotné realizace aktivně účastnit. Bylo by škoda, kdyby nás třeba rychlovlaky z Berlína do Vídně míjely jen proto, že jsme „zaspali“.

Může být podle Vás Česká republika v budoucnu zařazena mezi státy s vyspělou železniční dopravou? Co nás v této oblasti svazuje?
Samozřejmě, že může. Jen si musíme otevřeně přiznat, že železnice nikdy nebude výdělečný podnik, myslím kromě nákladní dopravy, a že jde o službu veřejnosti, která se vyplácí v dlouhodobém horizontu. Teprve pak nebudeme váhat investovat do infrastruktury, která je pro zvýšení konkurenceschopnosti vůči silniční dopravě limitující. Moderním, rychlým a cenově dostupným vlakům dají lidé jednoznačně přednost. Důkazem jsou třeba příměstské tratě. Tam, kde jsme nasadili nové soupravy, a tratě jsou v pořádku, máme vlaky plné už dnes. Tím ale neříkám, že máme mrhat penězi, jen je třeba se oprostit od toho, že investovat do něčeho, co se nezaplatí hned, je neekonomické. V té souvislosti je zajímavé, že autobusy kraje také dotují z veřejných peněz, za používání silnic platí soukromí autobusoví dopravci minimum a investice do rozvoje silniční sítě nikdo nezpochybňuje.

Co byste dodal na závěr?
Nebojme se železnice, nebojme se investovat do toho, co nám otevírá spojení se světem. Bez možnosti rychlého cestování do práce, ale i za odpočinkem se dneska prostě neobejdeme. Železnice je přitom pro většinu obyvatel mnohem dostupnější než letadlo. Když lidem nabídneme pěkný regionální vlak, který je doveze k modernímu rychlíku a v Praze si přestoupí na rychlodráhu do Berlína a dál do Evropy, budeme pro ně první volbou. Tím jsem si jist.

“We run as a standard business company“
Interview with Ing. Petr Žaluda, General Manager of Czech Railways, joint-stock company.

Foto: České dráhy, a. s.

Autor

• Mgr. Doudová Ludmila