Externí náklady dopravního systému

STRUKTURA NÁKLADŮ DOPRAVNÍHO SYSTÉMU
Struktura všech nákladů dopravního systému z hlediska jejich nositele zahrnuje tři hlavní skupiny nákladů. První skupinu představují interní náklady (náklady nesené uživateli, správci a dopravními podniky), druhou skupinou jsou externí náklady, tzn. náklady nesené společností bez ohledu na to, kdo je způsobuje a poslední třetí skupinou jsou interní a externí vícenáklady vznikající následkem kongescí dopravního systému. Strukturu nákladů dopravního systému a jejich podskupiny se zohledněním jejich nositelů přehledně shrnuje tabulka 1.

Tabulka 1 – Struktura nákladů dopravního systému

Při vyčíslení interních nákladů uživatelů silničních komunikací vycházíme z klasického kalkulačního vzorce. Mezi interní náklady infrastruktury řadíme mýtné, silniční daň, dálniční známky a část spotřební daně z pohonných hmot a minerálních olejů. Část nákladů na údržbu a rozvoj dopravní infrastruktury, která není hrazena uživateli, řadíme mezi externí náklady. Obvykle je tato část nákladů hrazena z veřejných rozpočtů. Návrh novely směrnice o euromýtném, dává vládám nově právo zohlednit v mýtném i některé externí náklady (znečištění, hluk a náklady kongescí). Nová sazba mýtného se týká nákladních vozidel nad 3,5 tuny. Novela směrnice o euromýtném je prvním právně závazným dokumentem, který vychází z širší evropské strategie převést daňovou zátěž od spotřebitele (uživatele) směrem ke znečišťovateli. Státy podle tohoto principu mohou v dani zohlednit jak přímé, tak externí náklady, jimiž člověk svou činností zatěžuje své okolí. Následující část článku se bude zabývat právě externími náklady znečištění ovzduší a hluku.

EXTERNÍ NÁKLADY ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ
Za nejdůležitější kategorii externích nákladů znečištění ovzduší považuje většina studií náklady na zdravotní péči (škody na zdraví). Výsledné hodnoty jednotlivých studií jsou však rozdílné v závislosti na dalších nákladech, které jsou do výše externích nákladů započítávány. Některé studie (ExernE, HEATCO) zahrnují do nákladů dále škody na budovách a památkách a škody na úrodě. Jiné studie (např. NewExt) se snaží do nákladů započítat i dopady na ekosystémy. Kvalitu dat jednotlivých studií je obtížné posoudit, protože použitá vstupní data nejsou vždy detailně popsána. Studie CAFE CBA zahrnuje do nákladů škody na zdraví a ztrátu úrody, zanedbává však škody na budovách. Vzhledem k tomu, že lidské zdraví je zdaleka nejdůležitější dopad způsobený znečištěním ovzduší, zdá se být opomenutí škod na budovách v této studii jako oprávněné.

Určující pro využitelnost zpracovaných studií je i přenositelnost jejich výsledků. U studií s celoevropským záběrem je přenositelnost výsledků přirozeně vysoká, neboť prezentují podrobná data pro dané země. Naopak u studií, které jsou zaměřeny na jednu konkrétní zemi, je nutné znát doplňující informace umožňující přenos údajů na zemi jinou (mimo ekonomických indikátorů také emisní faktory, intenzitu dopravy, hustotu zalidnění atd.). CAFE CBA a HEATCO představují hodnoty pro 25 až 27 zemí.

Praktická aplikace výsledků studií je poměrně snadná v případě, že jednotkové sazby externích nákladů jsou vyjádřeny na tunu znečišťující látky. Přizpůsobení hodnot vyjádřených na ujetý kilometr je obtížnější. V tomto případě je opět nutné mít informace o vlastnostech vozidla, pro něž jsou jednotkové náklady počítány. Hodnoty ze studií CAFE CBA a HEATCO jsou vesměs snadno použitelné pro různé kategorie vozidel a druhy dopravy.

Pro získání jednotkových cen externích nákladů znečištění ovzduší jsou doporučovány studie prováděné na Evropské úrovni zahrnující všech 25 nebo 27 zemí EU, které jsou založené na nákladech za tunu polutantu. Studie CAFE CBA i HEATCO toto doporučení splňují, a proto byly v rámci tohoto článku vybrány pro následnou analýzu. V rámci jejich praktické aplikovatelnosti shledáváme jako účelné vyjádření externích nákladů znečištění ovzduší v jednotkách vztažených na dopravní výkon. Vzhledem k tomu, že dosud nebyla zpracována studie využívající výstupy studií CAFÉ CBA a HEATCO přímo pro oblast ČR, budeme dále vycházet z využití výstupů těchto studií pro oblast Německa. Přepočet na podmínky České republiky byl postaven na ukazateli HDP na hlavu v paritě kupní síly (GDP per cápita in PPS), dále byla zohledněna i hustota obyvatelstva, a to z důvodu, že jsou přepočítávána data Německa. Přepočet byl proveden dle níže uvedeného vzorce v souladu s doporučením Evropské komise. Potřebné hodnoty pro dosazení do vzorce byly získány z portálu statistických dat Eurostat.


Náklady znečištění ovzduší v €ct/ rozlišené podle velikosti vozidla, emisní kategorie (EURO-norma) a typu dopravní sítě pro Německo jsou přepočítány k časové základně roku 2008 a na podmínky ČR podle metodiky založené na HDP. Přepočtené náklady znečištění ovzduší v Kč/vzkm pro IAD a v Kč/km pro autobusy MHD shrnuje tabulka 2.

Tabulka 2 – Externí náklady znečištění ovzduší pro silniční vozidla v Kč/vzkm

Zdroj: Handbook on estimation ef external cost in the transport sector (původní hodnoty); přepočet autoři

EXTERNÍ NÁKLADY HLUKU
Téměř ve všech studiích zabývající se oceňováním externích nákladů hluku jsou zohledňovány náklady představující ztrátu kvality života způsobené dopravním hlukem. Většina studií je založena na ochotě platit za snížení hluku a nezahrnují dlouhodobé zdravotní následky (zvýšený krevní tlak, kardiovaskulární nemoci atd.). Studie, které zdravotní následky zohledňují alespoň částečně, jsou např. CE Delft, 2004; INFRAS/IWW, 2000 a 2003.

Harmonizaci v oblasti oceňování externích nákladů hluku přinesla Evropská legislativa (Directive 2002/49/EC). Dle Directive 2000/49/EC by mělo stanovení počtu lidí vystavených nadměrné hlukové zátěži vycházet z hlukových map, které by zároveň měly plnit informativní funkci pro veřejnost. Legislativou je nařízeno také zpracování akčního plánu. Mapy musí poskytovat údaje o počtu lidí zatížených hlukem.

Výpočty nákladů hluku pro jednotlivé druhy dopravy byly provedeny na základě doporučených průměrných dat pro EU25. Vhodnějším řešením by samozřejmě bylo použít národní data přímo pro oblast České republiky, ale hlukové mapy daného území nezbytné pro zjištění počtu obyvatel vystavených nadměrné hlukové zátěže jsme neměli k dispozici. Pro tyto případy lze dle doporučení Evropské komise použít již zmíněná průměrná data, která jsou brána jako standard.

Externí náklady hluku jsou zde uvedeny v €ct/vzkm a jsou zpracovány pro různé typy dopravní sítě. Tato data jsou výstupem studie INFRAS, představují průměr EU 25 v cenové hladině roku 2000. Postup přepočtu na podmínky ČR probíhal s použitím následujícího vzorce. Dále byla ve výpočtu zohledněna inflace a měnový kurz. Výsledné hodnoty představují cenovou hladinu roku 2008.

Tabulka 3 – Externí náklady hluku v Kč/vzkm

ZÁVĚR
Pro správné monetární ocenění externích nákladů je nutné znát jejich jednotkové ceny. V České republice dosud chybí data na národní úrovni, která by se mohla využít. Řešením může být využít obecné hodnoty jednotkových nákladů, které jsou uváděny pro celou oblast Evropské unie nebo z výsledků studií, které byly zpracovány na národní úrovni. Postup jejich přepočtu na podmínky České republiky by měl být proveden pomocí transparentní metodiky založené na hrubém domácím produktu. Uvést možnosti využití těchto dat a možnosti přepočtu bylo cílem tohoto článku.

Tento článek vznikl jako součást výzkumného záměru „Rozvoj metod návrhu a provozu dopravních sítí z hlediska jejich optimalizace“ (MSM6840770043) financovaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy na Českém vysokém učení technickém v Praze, Fakultě dopravní.

RECENZOVALA
Ing. Eva Svetenková, Ph.D.,
eva.svetenkova@fsi.uniza.sk,
Fakulta špeciálneho inžinierstva,
Žilinská univerzita, Žilina

LITERATURA:
[1] Handbook on estimation of external cost in the transport sector; Internalisation Measures and Policies for All external Cost of Transport (IMPACT); Delft, CE, 2007, Publication number: 07.4288.52
[2] Eisler J., Kosina I.: Kalkulace nákladů v dopravě, Univerzita Pardubide, Pardubice 2000, ISBN 80-7194-246-4
[3] Faifrová, Náklady a užitky veřejných projektů, FD ČVUT v Praze, disertační práce 2008
[4] European Commission (2000): External Costs of Energy Conversion – Improvement of the Externe Methodology And Assessment Of Energy-Related Transport Externalities. Final Report for Contract JOS3-CT97-0015, published as Environmental External Costs of Transport. R. Friedrich & P. Bickel, editors. Springer Verlag Heidelberg 2001
[5] European Commission, HEATCO: Developing Harmonised European Approaches for Transport Costing and Project Assessment. European Commission, Directorate General Energy and Transport, 2005
[6] INFRAS/IWW, External costs of Transport (Accidents, Environmental and Congestion costs) in western Europe (incl. Norway and Switzerland), UIC, Paris, INFRAS Zürich, IWW, University of Karlsruhe and INFRAS/IWW (2000): External costs of transport-update study, INFRAS/IWW
[7] Evropský statistický úřad – EUROSTAT; www.eurostat.com
[8] Webové stránky http://www.csu.cz, http://www.mdcr.cz, http://www.euractiv.cz/, http://www.rsd.cz

External Costs of Transport System
The issues of external costs are closely related to decisions on investments in transport, internalisation of external costs and setting the right prices (environmental taxes, subsidies) and also to providing input data for the Cost-Benefit Analysis (CBA), etc. Recently, a number of studies have been prepared. These studies focus on methodologies for valuation of external costs. However, their outputs often differ and they are also different in individual EU countries and over time. Another issue arises from the fact that their values directly for the conditions of the Czech Republic are not available or that their units of measure do not correspond with the available data or statistics on the national level, which complicates their practical use. This article focuses mainly on external costs of air pollution and noise.

Autoři

• Ing. Faifrová Veronika Ph.D.
• Ing. Tichý Jan Ph.D.