doc. Ing. Týfa Lukáš Ph.D.

Poloostrovní nástupiště a jejich přínos pro osobní železniční dopravu

Nástupiště, jako zařízení železničního spodku s upravenou zvýšenou dopravní plochou v železniční stanici nebo zastávce u koleje, určené k nastupování a vystupování cestujících (příp. pro manipulaci se zavazadly a zásilkami), je nedílnou součástí infrastruktury železničních stanic a zastávek v podstatě od samého počátku budování železničních drah, přesněji řečeno od zahájení železniční osobní přepravy. Významnou revolucí v typologii nástupišť se s...

Stanovení korekcí emisí hluku v závislosti na konstrukci železničního svršku v podmínkách České republiky

Příspěvek je zaměřen na problematiku hluku ze železniční dopravy a jeho cílem je představení metodiky, která bude hlavním z výstupů projektu „Vliv opatření na infrastruktuře železniční dopravy na snížení vzniku a šíření hluku od jedoucích vlaků“. Metodika se zabývá stanovením korekcí emisí hluku v závislosti na konstrukci železničního svršku. Úvodem příspěvku jsou zmíněny důvody vedoucí ke vzniku metodiky, za níž následuje část věnovaná způsobu z...

Vysokorychlostní železniční tratě ve světě v posledních letech (II)

V časopisu Silnice železnice 5/2011 vyšla první část dvoudílného článku, který popisuje vývoj v posledních letech a výhled do budoucnosti v oblasti vysokorychlostních tratí (VRT ) ve světě. V následujícím textu bude popsána situace ve zbývajících zemích, které se vysokorychlostní železniční dopravou vážně zabývají....

Kategorizace přestupních uzlů se zapojením železniční dopravy

Přestupní uzly tvoří mezi páteřní, zpravidla železniční, a navazující veřejnou hromadnou dopravou jeden ze základních stavebních kamenů systému dopravní obsluhy regionu. Jejich uspořádání předurčuje charakteristiku přestupní vazby a z ní plynoucí kvalitativní i kvantitativní parametry. Dojem z přestupního uzlu spoluutváří celkové vnímání systému dopravní obsluhy v očích uživatele. Přestože je každý reálný přestupní uzel originál, je nutné pro pot...

Vysokorychlostní železniční tratě ve světě v posledních letech (I.)

Za novou vysokorychlostní železniční trať se obvykle považuje taková, jejíž traťová rychlost dosahuje alespoň 250 km/h, a do sítě vysokorychlostních tratí (VRT) se zahrnují i modernizované úseky zpravidla na rychlost kolem 200 km/h. V letech 2007 až 2008 vycházel v časopise SILNICE ŽELEZNICE seriál článků s charakteristikou sítě VRT ve světě. Od té doby pokračuje v této oblasti dopravní infrastruktury další rozvoj, a proto na zmíněný cyklus popis...

Nástupiště na železničních tratích v Německu

V české železniční síti byla problematika nástupišť opomíjena ještě v nedávné době, a tak lze nalézt případy, kdy nově vybudovaná či rekonstruovaná nástupiště nedosahují výšky potřebné pro bezbariérový nástup do nízkopodlažních souprav, přestože takové soupravy již v době rekonstrukce byly k dispozici. Na západ od našich hranic – v Německu – je naopak záležitost vazby nástupiště-vlak řešena déle a důkladněji, a tyto poznatky proto moh...

Požadavky na zařízení pro osobní přepravu na železnici

Zařízení pro osobní přepravu na železnici (nástupiště, přístupové komunikace na nástupiště, podchody/nadchody, přístřešky a prostory pro vyčkávání) představují pro cestující veřejnost rozhraní mezi cestou vlakem a okolním světem. Patří k jedněm z nejcitlivěji vnímaných součástí železniční trati a i podle jejich stavu hodnotí veřejnost železniční dopravu jako systém. Z tohoto důvodu je při rekonstrukcích a modernizačních pracích zapotřebí věnovat ...

Síť vysokorychlostních železničních tratí (III)

Ve dvou číslech loňského ročníku časopisu Silnice Železnice jste měli možnost seznámit se s aktuálním stavem vysokorychlostních tratí v těch zemích světa, které považují tyto moderní liniové dopravní stavby za samozřejmou a nedílnou součást své dopravní infrastruktury. V tomto závěrečném díle se budeme soustředit na všechny ostatní státy (vyjma České republiky), které můžeme spojovat s vysokorychlostní železniční dopravou, ať už s probíhajícím pr...

Síť vysokorychlostních železničních tratí (II)

V druhém čísle letošního ročníku časopisu Silnice Železnice jsme zahájili popis sítě vysokorychlostních tratí ve světě povídáním o historii, hlavních parametrech a předpokládaném vývoji vysokorychlostní železniční dopravy v Japonsku, ve Francii, Španělsku, v Portugalsku a Velké Británii. V druhém díle budeme pokračovat charakteristikou ještě nezmíněných evropských států s dynamicky se rozvíjející sítí pro dálkovou kolejovou dopravu....

Síť vysokorychlostních železničních tratí (I)

Za novou vysokorychlostní železniční trať považujeme takovou adhezní železniční trať, jejíž traťová rychlost je nejméně 250 km/h; spolu s modernizovanými úseky, zpravidla na rychlost 200 km/h, pak vytváří síť vysokorychlostních tratí. Následující článek, který je prvním ze tří plánovaných dílů, se zaměřuje na vývoj vysokorychlostní železniční sítě a její hlavní parametry v některých zemích světa....