KONSTRUKCE Media, s. r. o.Com4In Group
ISSN 1803-8441
English - Google Translate Česky - Překladač Google French - Google Translate Italian - Google Translate German - Google Translate Polish - Google Translate Spanish - Google Translate Swedish - Google Translate   |   Přihlásit se   
Nacházíte se:  Úvod    Zajímavosti    Síť vysokorychlostních železničních tratí (II)

Síť vysokorychlostních železničních tratí (II)

Publikováno: 6.11.2007, Aktualizováno: 6.8.2010 10:40
Rubrika: Zajímavosti

V druhém čísle letošního ročníku časopisu Silnice Železnice jsme zahájili popis sítě vysokorychlostních tratí ve světě povídáním o historii, hlavních parametrech a předpokládaném vývoji vysokorychlostní železniční dopravy v Japonsku, ve Francii, Španělsku, v Portugalsku a Velké Británii. V druhém díle budeme pokračovat charakteristikou ještě nezmíněných evropských států s dynamicky se rozvíjející sítí pro dálkovou kolejovou dopravu.

NIZOZEMSKO A BELGIE
V Nizozemsku a Belgii se staví vysokorychlostní trať (VRT) v návaznosti na trasu LGV-N ve Francii, a vytváří se tak nové železniční spojení v relaci Paříž/Londýn – Brusel – Kolín nad Rýnem/Amsterdam. Páteřní VRT v Nizozemsku z belgických Antverp přes Bredu, Rotterdam, letiště Schiphol do Amsterdamu je označována jako HSL-Zuid (Hogesnelheidslijn Zuid) a je určena pro osobní vlaky, jimž umožňuje jízdu maximální rychlostí 300 km/h. Nizozemský úsek trati dlouhý 125 km bude od 10. prosince 2007 v plném komerčním provozu. Ačkoliv je území Nizozemska rovinaté, kvůli minimalizaci záboru půdy je 75 % délky trati vedeno tunely a na mostech.


V Německu se uskutečňuje zvyšování rychlosti na hlavních železničních tazích jednak modernizacemi stávajících a jednak výstavbou nových VRT.

Na rozdíl od klasických elektrifi kovaných železničních tratí v Nizozemsku, které používají stejnosměrnou trakční soustavu o napětí 1,5 kV, na trati HSL-Zuid je budována střídavá soustava 25 kV/50 Hz. Kromě krátkého úseku u belgických hranic je celá trať vybavena pevnou jízdní dráhou typu Rheda 2000. Výstavba trati HSL-Zuid je fi nancována metodou PPP.

Belgický úsek VRT Rotterdam – Antverpy, dlouhý 35 km, byl budován v letech 2000–2006, svými parametry umožňuje rychlost vlaků 300 km/h a prostavěné náklady dosáhly částky 684 milionů eur. Trať je trasována od státní hranice s Nizozemskem u města Meer podél dálnice A1/E19 k železniční stanici Antwerpen-Luchtbal, kde klesá novým tunelem z roku 2005 k antverpskému hlavnímu nádraží. Úsek mezi Antverpami a Bruselem byl zmodernizován na rychlost 160 km/h.

Propojení belgické a francouzské vysokorychlostní železniční sítě je provedeno tratí Brusel – Lille. Z Bruselu (resp. Halle) do města Tubine je trať po modernizaci čtyřkolejná, přičemž dvě koleje jsou určeny pro vysokorychlostní vlaky. Nová VRT na rychlost až 300 km/h z Tubine na státní hranici s Francií je dlouhá 71 km a byla budována v letech 1993 až 1997.

Ve stavbě jsou traťové úseky modernizované a nové vysokorychlostní z Bruselu přes Lutych (Liège) k německé hranici a dále do Kolína nad Rýnem. Od 15. prosince 2002 je v provozu vysokorychlostní úsek mezi Lovaní (Louvain) a Biersetem u Lutychu (traťová rychlost 300 km/h), vedoucí paralelně s dálnicí A3/E40. Úsek z Bruselu do Lovaně je po modernizaci čtyřkolejný, úsek z Lutychu až téměř po státní hranici s Německem bude tvořen novou tratí na rychlost 250 km/h.

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO
V Německu se uskutečňuje zvyšování rychlosti na hlavních železničních tazích jednak modernizacemi stávajících tratí (Ausbaustrecke – ABS) na rychlost zpravidla 200 km/h a jednak výstavbou nových VRT (Neubaustrecke – NBS) na rychlost 250–350 km/h. Výraznou charakteristikou systému VRT v Německu je smíšený provoz na těchto tratích, který je většinou rozdělený během dne (v noci VRT využívají převážně nákladní vlaky, přes den pak vlaky osobní), mimo trať Kolín nad Rýnem – Frankfurt nad Mohanem, jež je určena výhradně pro osobní dopravu. Železniční svršek se staví buď klasický se štěrkovým ložem, nebo jako pevná jízdní dráha (Feste Fahrbahn – FF) a trakční soustava se používá totožná jako na konvenční železniční síti, tj. jednofázová střídavá 15 kV/16,7 Hz. Radikální rekonstrukce tratí byly v Německu zahájeny v šedesátých letech minulého století. V létě roku 1991 byly uvedeny do provozu první tratě NBS Hannover – Kassel – Würzburg (327 km, 280 km/h) a Mannheim – Stuttgart (99 km). V roce 1998 byla zprovozněna trať mezi Hannoverem a Berlínem v délce 263 km, z toho 170 km s parametry VRT, jež je zvláštní jednak první masovou výstavbou pevné jízdní dráhy systému Rheda na 90 km trati a jednak použitím výhybek s odbočnou větví ve tvaru přechodnice. V rámci projektu Německá jednota byl na trati Berlín – Norimberk zmodernizován úsek Lipsko – Erfurt – Lichtenfels.

Na VRT Kolín – Frankfurt nad Mohanem (177 km + 42 km přípojných tratí) byl zahájen zkušební provoz na podzim roku 2001 a k plnému uvedení do provozu došlo 1. srpna 2002. Trasu z hlavního nádraží v Kolíně nad Rýnem na letiště ve Frankfurtu nad Mohanem jednotky ICE 3 překonají za 58 min. Trať byla vystavěna na rychlost 300 km/h a je vedena v extrémním podélném sklonu až 40 ‰. Vlaky jezdící po této VRT tak musejí být tvořeny pouze speciálními vysokorychlostními jednotkami. Železniční svršek je budován v celé délce jako pevná jízdní dráha.

Od 14. prosince 2003 mohou vlaky ICE využívat 39 km dlouhý modernizovaný úsek Kolín nad Rýnem – Düren, upravený pro jízdu rychlostí 250 km/h, který je součástí trati Kolín nad Rýnem – Cáchy (Aachen). Dne 12. prosince 2004 byl zprovozněn modernizovaný traťový úsek (ABS) Berlín – Hamburk délky 289 km, který umožňuje průjezd vlaků rychlostí až 230 km/h a zkrátil spojení mezi těmito dvěma městy na 1,5 hodiny. K realizaci došlo až poté, co bylo mezi Berlínem a Hamburkem zamítnuto vybudování dráhy na principu magnetické levitace Transrapid.

Trať NBS z Norimberku do Ingolstadtu (89 km, 300 km/h), která pokračuje jako ABS do Mnichova (82 km, 180– 200 km/h), byla dokončena v průběhu roku 2006. Dne 28. května 2006 byl zahájen pravidelný provoz po vysokorychlostním úseku a se zahájením platnosti grafi konu vlakové dopravy 2006/2007 je k dispozici i úsek modernizovaný.

Poprvé v SRN je nová trať využívána také pro regionální vlaky jedoucí rychlostí maximálně 200 km/h. Železniční svršek je na 75 km konstruován jako pevná jízdní dráha od firem Pfleiderer, Dywidag a Max Bögl. Aby železniční trať nebyla ohrožena následky silničních nehod na dálnici A9/E51, v souběhu s níž je z velké části vedena, musely být mezi dálnicí a tratí vybudovány ochranné bariéry.

V průběhu roku 2006 byly dokončeny traťové úseky Karlsruhe – Offenburg (NBS) a Mannheim – Saarbrücken (ABS), které navazují na francouzskou trať LGV-E. Ve výstavbě je dokončení rychlého železničního spojení Berlín – Lipsko/ Halle – Norimberk. Úsek Berlín – Lipsko byl zmodernizován v roce 2006, dále následují traťové úseky NBS Lipsko – Erfurt, NBS Erfurt – Ebenfeld a ABS Ebenfeld – Norimberk.

Na počátku roku 2007 byl představen plán na výstavbu 75 km dlouhé NBS na rychlost 300 km/h, která propojí NBS Kolín nad Rýnem – Frankfurt nad Mohanem s NBS Mannheim – Stuttgart. Připravována je zásadní přestavba železničního spojení Stuttgartu a Mnichova. Pro spojení Berlína s Frankfurtem nad Mohanem bude zbudována novostavba VRT Erfurt – Fulda a zmodernizována trať Fulda – Frankfurt nad Mohanem.

Také území Německa (podobně jako Francie – viz předchozí díl článku) se stalo svědkem rychlostního rekordu v železniční dopravě – 2. září 2006 dosáhla lokomotiva Eurosprinter na nové VRT Norimberk – Ingolstadt nejvyšší rychlosti na světě mezi elektrickými lokomotivami, a to 357 km/h. Pro tento test nedošlo ke zvláštním úpravám ani na trati, ani na lokomotivě a nebyl ani omezen běžný provoz na trati.

ITÁLIE
V Itálii byla v roce 1970 zahájena výstavba první VRT zvané Direttissima mezi Římem a Florencií (254 km), ale kvůli finančním problémům a rozsáhlým archeologickým průzkumům byla uvedena do provozu postupně až mezi lety 1976 a 1992. Její traťová rychlost činí 250 km/h a trakce je stejnosměrná o napětí 3 kV (tato soustava je použita na konvenční italské železniční síti). Podle data zahájení výstavby se tak jedná o nejstarší evropskou VRT. Dlouhodobý plán výstavby VRT zahrnuje tratě, které vytvářejí na mapě přibližně tvar písmene T a tvoří spojnice měst Milán – Boloňa – Florencie – Řím – Neapol a Turín – Milán – Verona – Padova – Benátky s odbočkou do Janova.

Tyto tratě jsou navrženy na rychlost 300 km/h, s podélným sklonem většinou do 18 ‰ a s napájením střídavou soustavou 25 kV/50 Hz. Železniční svršek je klasické konstrukce se štěrkovým ložem, tratě jsou určeny pro smíšenou dopravu a jsou pojížděny i jednotkami s naklápěcími skříněmi. Od roku 1994 probíhají stavební práce na trati Řím – Neapol (205 km + 20 km propojení se stávající železniční sítí), jejíž zprovoznění se protáhlo až na leden 2006. Ke kompletnímu dokončení celé stavby je potřeba ještě v Neapoli dobudovat novou stanici Napoli-Afragola TAV a kolejový trojúhelník pro pokračování VRT. Vlaky mohou na této trati dosahovat rychlosti až 300 km/h s výjimkou úseků v intravilánu Říma a Neapole, kde je rychlost snížena na 160 km/h.

Na spojkách se stávajícími tratěmi a v úsecích městských aglomerací zajišťuje napájení stejnosměrná soustava o napětí 1,5 kV. Minimální poloměr směrových oblouků v širé trati činí 5 450 m, maximální podélný sklon dosahuje 21 ‰. Výstavba VRT Boloňa – Milán (182 km) má být ukončena v průběhu letošního roku, přičemž od roku 2003 je postupně uváděna do provozu. Na této trati je mj. již zbudován zavěšený most přes řeku Po z předpjatého železobetonu, který rozpětím svého hlavního pole 192 m zaujímá ve své konstrukci světové prvenství.

Celý článek v nezkrácené podobě naleznete v časopisu SILNICE-ŽELEZNICE 4/2007.

Bookmark
Ohodnoďte článek:

Související články


NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Řízení železniční dopravy 1. částŘízení železniční dopravy 1. část (159x)
Článek se ve dvou dílech zabývá řízením železniční dopravy. Problematika řízení železniční dopravy je v rámci jednotlivý...
Řízení železniční dopravy – 2. částŘízení železniční dopravy – 2. část (93x)
Druhá část článku z oboru železniční dopravy, zabývajícího se konkrétně tématem jejího řízení, vysvětluje základní aspek...
Okružní křižovatky vs. světelně řízené křižovatkyOkružní křižovatky vs. světelně řízené křižovatky (75x)
V minulém roce médii proběhly informace typu, „kruhových objezdů je hodně“, „v některých případech jsou zbytečné a nesmy...

NEJlépe hodnocené související články

Oprava železničního svršku na trati Velký Osek – KolínOprava železničního svršku na trati Velký Osek – Kolín (5 b.)
Na 6,5 kilometru dlouhém mezistaničním úseku dvoukolejné trati stavbaři odstranili vady snižující komfortní užívání trat...
„Vyznávám vědecký přístup ke stavebnictví. Když se nic neděje, jsem nervózní,“„Vyznávám vědecký přístup ke stavebnictví. Když se nic neděje, jsem nervózní,“ (5 b.)
říká v rozhovoru pro Silnice železnice Radim Čáp, ředitel divize 4 Metrostavu a zároveň člen představenstva, který má na...
Obchvat Opavy s kompozitním zábradlím MEAObchvat Opavy s kompozitním zábradlím MEA (5 b.)
Nově budovaný severní obchvat Opavy (I/11 Opava, severní obchvat - východní část) má výrazně ulevit dopravní situaci v m...

NEJdiskutovanější související články

Brána do nebes: Železobetonový obloukový most přes Vltavu v PodolskuBrána do nebes: Železobetonový obloukový most přes Vltavu v Podolsku (5x)
Původní most v obci Podolsko postavený v letech 1847 – 1848 přestal počátkem dvacátých let minulého století vyhovovat do...
Na silnice míří nová svodidlaNa silnice míří nová svodidla (4x)
ArcelorMittal Ostrava prostřednictvím své dceřiné společnosti ArcelorMittal Distribution Solutions Czech Republic pokrač...
NÁZOR: „Vnější pražský okruh se stane alfou a omegou tranzitní přepravy na území ČR“NÁZOR: „Vnější pražský okruh se stane alfou a omegou tranzitní přepravy na území ČR“ (4x)
„Vnější pražský okruh se stane alfou a omegou tranzitní přepravy na území ČR,“ řekl Ing. Marcel Rückl, porad...

Server Vodohospodářské stavby

Rekonstrukce Vodního díla Nechranice

Rekonstrukce Vodního díla Nechranice