2/2019 - červen

Půjde to i bez státu

Často se na fórech a konferencích setkávám s názorem, že digitalizace ve stavebnictví se nedá zavést bez masivní podpory státu. Jako hlavní argument se uvádí, že veřejné zakázky tvoří významnou část tržeb stavebních firem a stát tak musí jasně nastavit pravidla, za kterých se budou stavby realizovat. Včetně použití moderních technologií.

Nemyslím si, že je to nutně pravda. Digitalizace se u nás často zužuje na problematiku BIM, z které se stalo zlaté tele, k němuž se všichni upínají. BIM je fajn, u některých staveb bude v budoucnosti automatickým nástrojem, jak je připravovat i kontrolovat v průběhu realizace. Ale čekat na stát, až ho plošně zavede v tak konzervativním prostředí, jakým stavebnictví je, mi přijde lehce naivní. Zvlášť při znalosti byrokratických procesů ve státních investorských organizacích.

Aktivita by měla přijít primárně z trhu. A velké stavební firmy už to pochopily. Ve chvíli, kdy se rentabilita stavebních firem při rekordních tržbách pohybuje v nižších jednotkách procent, logicky akcionáři hledají cestu, jak přetavit nespokojenost ve vyšší zisky. Jenže kde generovat zisk, když stoupají platy i ceny materiálů – a kvůli bezpečnosti se na něm dá šetřit opravdu velmi omezeně?

Logicky v pečlivé přípravě projektu, která ušetří budoucí čas lidí, protože stavebnictví se nikdy nestane plně automatizovaným oborem. A peníze firmám, neboť uvidí řadu chyb a problémů v předstihu. Právě tady je prostor pro hromadu technologických zlepšení, kterým můžeme říkat digitalizace, stavebnictví 4.0 nebo technologická revoluce. Na názvosloví koneckonců nezáleží. Firmy musí samy sebe přesvědčit, že má taková revoluce smysl a nečekat na stát, až se rozhoupe a nedej Bože k tomu přidá nějaký prima dotační program.

Dobré čtení přeje,

Petr Svoboda,
šéfredaktor

Rozhovor

• „V úseku Votice – České Budějovice zvažujeme zavedení rychlosti 200 km/h“

Kolejový průmysl

• Projekt S-CODE: Revoluční koncepty výhybek
• DC/DC převodníky pro použití v železniční dopravě
• CHVALIS: nejen nové projekty, ale i modernizace, opravy a údržba hydraulických systémů, pomocných i trakčních pohonů kolejových vozidel

Železniční stavby

• Rekonstrukce Negrelliho viaduktu; osazení NOK nad ul. Prvního pluku
• České vysokorychlostní vlaky budou jezdit podle norem francouzského TGV!
• Optimalizace traťového úseku „Praha Hostivař – Praha hl. n., II. část“ pokračuje, aktuálně se nejvíce mění železniční stanice Vršovice
• ČD Cargo se podílí na modernizaci pražského uzlu
• Uzel Plzeň, 2. stavba – přestavba osobního nádraží, včetně mostů Mikulášská
• Plzeňský přesmyk letos finišuje, Swietelsky zdolává další milníky a blíží se k cíli
• „Uzel Plzeň, 2. stavba – přestavba osobního nádraží, včetně mostů Mikulášská“ – výstavba nástupišť
• Modernizace ŽST Cheb: „Nové výzvy a zkušenosti s řešením škvárového podloží v zemní pláni“
• „Zvýšení traťové rychlosti v úseku Řikonín – Vlkov u Tišnova“, SO 02-16-01 železniční spodek
• Výstavba druhé koleje vilniuského obchvatu Vaidotai (Pušynas) – Paneriai IXB. koridoru v Litvě
• Přestavba Letohradu je v plném proudu, nejtěžší práce čekají stavaře v roce 2020
• Společnost SaZ slaví 65. výročí
• Mulčovače Seppi BMS F 150 vč. uchycení T620 pomáhají při údržbě železničních tratí a vleček
• Rekonstrukce žst. Řetenice

Zajímavosti z oboru

• Modernizace stanice metra Jiřího z Poděbrad
• „Vznikem projekčního střediska se připravujeme i na zakázky formou Design&Build“
• SUDOP PRAHA otevřel ve svém sídle prestižní mezinárodní digitální akademii
• Znovuvyužití existujících ocelových mostních konstrukcí z pohledu diagnostiky
• „Zběsilé tempo mi dělá dobře“
• Nová trať přispěje ke zkrácení jízdní doby mezi Prahou a Českými Budějovicemi
• V rámci modernizace trati do Lysé nad Labem se postaví nový most přes Labe
• Začíná revitalizace a elektrizace trati z Oldřichova u Duchcova do Litvínova
• Visegrádská čtyřka se chystá na vysokorychlostní železnici
• ŘSD podepsalo smlouvu na první část prací modernizace D1 mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem
• Vliv koroze předpínací výztuže na její vlastnosti a možnosti sanace takto vyztužených betonových konstrukcí
• Silničáři v Pardubickém kraji se vzpamatovávají po náročné zimě
• Na sympozium Mosty se sjelo 700 odborníků
• Stav ocelových mostů po sto letech v provozu
• V mnoha směrech rekordní Bauma 2019

Časopis SILNICE ŽELEZNICE si můžete objednat na http://predplatne.konstrukce-media.cz/, nebo kontaktujte slečnu Moniku Odstrčilovou – T +420 597 317 578, M +420 733 530 695, odstrcilova@konstrukce-media.cz.