Diskuze k článku
Votický železniční tunel – technické řešení a zkušenosti z výstavby
Jiná volba
Zajímavý článek.
Každopádně by mě zajímalo, zda byla ve hře i jiná varianta? Myslím tím hluboký zářez. Myslím si, že z hlediska investičních nákladů by tato varianta vyhrála. I když zase na druhou stranu je pravdou, že mechanizace na vybudování sekundárního ostění se nacházeli o 100 metrů dál.
Re: Jiná volba
Dobrý den, v rámci zpracování předchozích stupňů dokumentace byla posuzována i varianta hlubokého zářezu. U této varianty je ale nutné počítat s mírnějšími sklony svahů a jejich trvalým zajištěním, což je finančně náročnější a vede ke zvětšení objemu zemních prací. Dále je potřeba si uvědomit, že při otevřeném hlubokém zářezu vznikne obrovský přebytek materiálu, který je nutné někam odvézt a uskladnit, což rovněž něco stojí. Významnou roli hrají i provozní náklady na údržbu trvalých svahů, kde dochází postupem času k opadávání úlomků horniny. U hloubeného tunelu je možné část vytěženého materiálu použít pro zásyp. Po technicko ekonomickém posouzení variant vyšla jako vítězná varianta hloubeného tunelu. Co se týká mechanizace na vybudování ostění tunelu, tam nebylo možné využít mechanizaci z nedalekého Olbramovického tunelu, neboť vzhledem k termínu uvedení tunelů do provozu probíhaly práce souběžně ve stejném čase. Pro vnější bednění Votického tunelu bylo navíc nutné použít speciální formu, protože tunel byl na rozdíl od Olbramovického tunelu ve spodní části vestavěn mezi boky stavební jámy. Mějte se hezky. Libor Mařík
datum?
Na konci článku zmiňujete datum 25.11. jako den, kdy tunelem projede první vlak. Moje info je 15.11. Změnil se termín?
Re: datum?
Dobrý den, dne 25.11.2011 končí výluka v 15:40 hod a následně by měl na trati být zahájen provoz s cestujícími. Takže termín 25.11.2011 platí.
Děkuji
Děkuji za skvělý článek. Asi nikdo netušil, jak se taková "díra v jámě" staví. Poutavě napsané.
Re: Děkuji
Dobrý den, chvála v dnešní době není příliš obvyklá. Mám radost, že Vás článek zaujal. Libor Mařík