KONSTRUKCE Media, s. r. o.Com4In Group
ISSN 1803-8441
English - Google Translate Česky - Překladač Google French - Google Translate Italian - Google Translate German - Google Translate Polish - Google Translate Spanish - Google Translate Swedish - Google Translate   |   Přihlásit se   
Nacházíte se:  Úvod    Doprava    Železniční infrastruktura    Zvýšení trakčního výkonu napájecích stanic 2013–15: TNS Kerhartice (Ústí nad Orlicí), Oldřichov, Most a další akce

Zvýšení trakčního výkonu napájecích stanic 2013–15: TNS Kerhartice (Ústí nad Orlicí), Oldřichov, Most a další akce

Publikováno: 27.6.2016
Rubrika: Železniční infrastruktura

V období 06/2013 až 09/2015 se na SUDOPu PRAHA nepřetržitě připravovala série devíti staveb „Zvýšení trakčního výkonu TNS“ z regionu Středočeského, Ústeckého a Královehradeckého kraje. Konkrétně pak trakční napájecí stanice (TNS) Nymburk, Lysá nad Labem, Chomutov, Most, Oldřichov, Světec, Kerhartice a související spínací stanice Poříčany, Bílina (trakční napájecí systém 3kV DC).

Tato skupina staveb byla investorem SŽDC, s.o. naplánována jako součást programu OPD1 a tedy s dokončením do konce roku 2015. Pro doplnění série byla „přibrána“ navíc „Výstavba trakční transformovny Doudlevce“ (trakční napájecí systém 25 kV 50 Hz AC), která byla jako funkční skupina SO/PS investorem vyřazena ze stavby „Průjezd uzlem Plzeň ve směru III. TŽK“, jako oběť dalšímu hladkému běhu stavby uzlu Plzeň.

Rokem 2013 byly odstartovány práce na přípravných dokumentacích a záměrech projektů těchto staveb, včetně zajištění potřebných územních rozhodnutí. Bohužel práce na TNS Lysá nad Labem v této fázi příprav skončily (po získání ÚR), aktuálně připravovaná stavba „Rekonstrukce ŽST Lysá nad Labem“ pak její původní umístění fakticky anuluje.

Pro další pokračování realizace staveb se investor rozhodl pro systém „vyprojektuj a postav“. V mezičase příprav a administrace soutěží na zhotovitele stavby jsme zajištovali podklady pro stavební povolení včetně jejich vydání. Dále jsme, již jako účastníci různých sdružení dodavatele stavby, tvořili jednotlivé realizační dokumentace staveb. Přímá spolupráce s dodavatelem stavby byla výraznou interakcí mezi dodavatelem a projektantem a zpracování realizačních dokumentací si vyžádalo zběsilé pracovní tempo. Tyto dokumentace byly skutečně realizační, tedy na konkrétní výrobky, a tomu odpovídalo i detailní zpracování. Výjimkou pak nebyly i vícenásobné úpravy některých částí dokumentace na základě změny dodávaného konkrétního zařízení.

Technické řešení těchto staveb muselo respektovat stávající dopravu na trati bez zásadních výluk, povolena byla pouze krátkodobá nutná vypínání napájecích systémů pro přepojování a uvádění do provozu nových technologií – mobilní provizorní napájení trakčního systému 3kV DC pomocí kontejnerových měníren nebylo v takovém množství budovaných TNS žádoucí. V rozsahu zpracování se stavby lišily, koncepčně se však jednalo vždy o výstavbu nových provozních budov s technologiemi vn a nn (rozvaděč 22 a 6 kV, trakční transformátory 23/2 × 2,5 kV, usměrňovačové soustrojí, rozvaděč 3 kV, rozvaděče vlastní spotřeby, DŘT, sdělovací zařízení), připojení na trakční vedení souvisejících silnoproudých rozvodů vn, nn, komplexní zajištění ostatních inženýrských sítí, stavebních částí a zpevněných ploch. V případě TNS Světec, která jako jediná z výčtu TNS je napájena na úrovni vvn (110 kV), byla rekonstruována také rozvodna 110 kV včetně stanovišť transformátorů 110/23 kV.

Samotné stavební řešení jednotlivých budov takového rozsahu bylo u staveb SŽDC historicky inovativní. Navržen byl systém železobetonových prefabrikovaných buněk, ze kterých byly výsledné objekty sestavovány. Pro samotnou provozní budovu se jednalo o cca 48 segmentů obvykle o půdorysných rozměrech 3 × 7 m, potřebných tvarů a prostupů, tak aby zapadly do celkové „skládačky“ daného objektu (fakticky „rozřezaný“ 3D model). Použití takové technologie výstavby vyžadovalo pečlivé zpracování dokumentace, opomenutí se pak na stavbě napravovalo velmi obtížně.

Při uvádění do provozu obsadila první místo napájecí stanice Kerhartice, jejíž slavnostní ukončení proběhlo v měsíci září tohoto roku. O další dvě příčky se „popraly“ TNS Chomutov, Oldřichov, Most, a následovaly další.

foto: autor a EŽ Praha

Increasing the Traction Performance of the Power Supply Stations 2013-15:
Kerhartice (Ústí nad Orlicí) Traction Substation, Oldřichov, Most and Other Activities From June 2013 until September 2015, SUDOP PRAHA was continually preparing the series of nine constructions of “Increasing the Traction Performance of Traction Substations” from Central Bohemia, Ústí and Hradec Králové Region, in particular the traction substations of Nymburk, Lysá nad Labem, Chomutov, Most, Oldřichov, Světec, Kerhartice and the related switching stations Poříčany, Bílina (power supply traction system of 3kV DC).

Bookmark
Ohodnoďte článek:
Diskuse

Zvýšení trakčního výkonu napájecích stanic 2013–15: TNS Kerhartice (Ústí nad Orlicí), Oldřichov, Most a další akce

Fotografie z měnírny
Dobrý, den  prosím existuje více fotografií ze zařízení měnírny? Prosil bych pokud možno jak ze staré tak i z nové, zejména usměrňovače a ss vn vypínače, takové věci...
počet příspěvků: 1 | poslední příspěvek: 1.7.2016 20:16vstup do diskuse >>

Fotogalerie
Stávající provozní budova TNS Kerhartice (stáří cca 50 let)Demolice stávající provozní budovyNová provozní budova – pohled jihozápadníNová provozní budova – pohled jihovýchodníPohled na stanoviště trakčních transformátorů nové provozní budovyTechnologická hala nové provozní budovy – pohled na rozvaděč 22 kV

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Poloostrovní nástupiště a jejich přínos pro osobní železniční dopravuPoloostrovní nástupiště a jejich přínos pro osobní železniční dopravu (69x)
Nástupiště, jako zařízení železničního spodku s upravenou zvýšenou dopravní plochou v železniční stanici nebo zastávce u...
Rekonstrukce haly ve stanici Praha hlavní nádražíRekonstrukce haly ve stanici Praha hlavní nádraží (60x)
Hlavní nádraží v Praze je jedním z nejvýznamnějších železničních uzlů v České republice. Nádraží je v provozu od začátku...
Rekonstrukce ŽST Horažďovice předměstíRekonstrukce ŽST Horažďovice předměstí (49x)
Nejvýznamnější železniční spojnicí Plzeňského a Jihočeského kraje je železniční trať č. 190 Plzeň – České Budějovice. Tr...

NEJlépe hodnocené související články

Mezi Sudoměřicemi a Voticemi se pojede 200 km/hMezi Sudoměřicemi a Voticemi se pojede 200 km/h (5 b.)
Téměř dvacetikilometrový modernizovaný úsek na čtvrtém železničním koridoru z Prahy do Českých Budějovic čeká přeprojekt...
Provoz Posázavského pacifiku je plně obnovenProvoz Posázavského pacifiku je plně obnoven (5 b.)
Od pátku 28. června znovu jezdí vlaky podél Sázavy mezi Kácovem a Zručí nad Sázavou. Stalo se tak po dvou letech, kdy by...
Rekonstrukce žst. ŘeteniceRekonstrukce žst. Řetenice (5 b.)
Stavba se nachází v prostoru železniční stanice Řetenice, mezistaničních úseků Teplice v Čechách – Řetenice, Řetenice – ...

NEJdiskutovanější související články

Vysokorychlostní trať Praha – DrážďanyVysokorychlostní trať Praha – Drážďany (2x)
V současné době je na území České republiky v předinvestiční fázi přípravy několik úseků novostaveb vysokorychlostních t...
Mezi Sudoměřicemi a Voticemi se pojede 200 km/hMezi Sudoměřicemi a Voticemi se pojede 200 km/h (1x)
Téměř dvacetikilometrový modernizovaný úsek na čtvrtém železničním koridoru z Prahy do Českých Budějovic čeká přeprojekt...
Aktuální stav modernizace IV. tranzitního železničního koridoruAktuální stav modernizace IV. tranzitního železničního koridoru (1x)
Modernizace koridoru začala již v říjnu roku 2005, a sice prvním úsekem Strančice – Praha Hostivař. Následovali úseky Be...

Server Vodohospodářské stavby

Rekonstrukce Vodního díla Nechranice

Rekonstrukce Vodního díla Nechranice