Zabezpečovací a sdělovací technika pro železniční koridory ČR

• Foto

V České republice byly stanoveny tyto koridory:

I. koridor (Německo): Děčín – Praha – Brno – Břeclav (Rakousko/Slovensko),
II. koridor (Polsko): Petrovice u Karviné – Přerov – Břeclav (Rakousko),
III. koridor (Německo): Cheb – Plzeň – Praha,
IV. koridor (Rakousko): České Velenice – Horní Dvořiště – Veselí nad Lužnicí – Praha.

V Praze navazují III. a IV. koridor na I. koridor. Propojení s II. koridorem je v Břeclavi a prostřednictvím spojovacího ramene mezi I. a II. koridorem Přerov – Olomouc – Zábřeh na Moravě – Česká Třebová. Ve studiích proveditelnosti byly řešeny varianty pro traťovou rychlost 140 km/h a 160 km/h. Mimo infrastrukturu pak byl zahájen projekt na pořízení vlaků s výkyvnými skříněmi, které by umožnily zvýšit rychlost o 20 km/h.

I. tranzitní koridor – celkový přehled staničního zabezpečovacího zařízení 

Po rozdělení Československa vydalo v roce 1993 Generální ředitelství Českých drah „Zásady modernizace vybrané železniční sítě Českých drah“. V těchto zásadách byly stanoveny pojmy „optimalizace“ a „modernizace“ a s tím související řešení jednotlivých částí infrastruktury, tj. železniční svršek a spodek, nástupiště, elektrizace a zabezpečovací a sdělovací technika. Výstavba železničních koridorů v ČR byla zahájena výstavbou I. železničního koridoru Děčín – Praha – Brno – Břeclav v srpnu 1993 traťovým úsekem Úvaly – Poříčany.

II. tranzitní koridor – celkový přehled staničního zabezpečovacího zařízení

AŽD Praha s. r. o. se aktivně podílela na výstavbě koridorů po celou dobu výstavby a pokračuje i nyní na stavbách II. a IV. koridoru. Spolupracuje také na modernizaci uzlů na I. a II. hlavním koridoru. Společnost je hlavním dodavatelem zabezpečovacích a telekomunikačních technologií. V zabezpečovací technice došlo po roce 1989 k uvolnění špičkových součástek pro elektroniku, které byly do té doby ve východní Evropě vlivem hospodářské a politické situace nedostupné. To umožnilo AŽD Praha s. r. o. vývoj progresivních elektronických systémů (například zabezpečovacího či sdělovacího zařízení).

Sdělovací zařízení (SZ)
V oblasti železniční sdělovací techniky působí společnost AŽD Praha s. r. o. jako systémový integrátor dílčích technologií. Projektuje, dodává, instaluje a oživuje vše od základní kabelizace, jak metalické tak optické, přes přenosové systémy, telefonní ústředny, dispečerská zařízení, informační zařízení, rozhlas pro cestující a kamerové systémy až po integrační server, který umožňuje ovládání a dohled sdělovací části technologie z jednoho pracoviště.

 III. tranzitní koridor – celkový přehled staničního zabezpečovacího zařízení

IV. tranzitní koridor – celkový přehled staničního zabezpečovacího zařízení

Spojovací rameno mezi I. a II. tranzitním koridorem

Staniční zabezpečovací zařízení (SZZ)
Na počátku 90. let byla dodávána reléová stavědla typu AŽD–71 s číslicovou volbou. Následovala stavědla hybridní, to znamená kombinace relé a elektroniky typu SSZ-ETB. Od poloviny 90. let pak AŽD Praha s. r. o. zahájila vývoj plně elektronických stavědel ESA 11 a ESA 22. Na I. TK (tranzitním koridoru) byly nasazovány převážně systémy SSZ-ETB a později i stavědla ESA 11. Na II. TK pak systémy ESA 11 a v žst. Moravský Písek, Rohatec a Bzenec-přívoz následně ESA 22. Na III. a IV. TK jsou nasazovány systémy ESA 11.

Traťová zabezpečovací zařízení (TZZ)
Na I. TK byl zejména budován soustředěný reléový obousměrný automatický blok AB3-88 a rekonstruován stávající systém AB3-74. Jeho výstroj byla soustředěna do železničních stanic. Na II. TK byl budován plně elektronický soustředěný obousměrný automatický blok typu ABE-1, který je budován také na III. a IV. TK.

Přejezdová zabezpečovací zařízení (PZZ)
Na všech TK byly nasazovány reléové systémy AŽD-71, PZZ RE a později začaly být nasazovány elektronické systémy přejezdových zařízení typu PZZ-EA.

Dálkové ovládání zabezpečovacího zařízení (DOZZ)
Dálkové ovládání zabezpečovacího zařízení bylo uvedeno do provozu na II. TK na úseku Přerov – Břeclav v délce 100 km. Provoz na trase je řízen z centrálního dispečerského pracoviště (CDP) Přerov, v jehož řídicím sále mají pracoviště řídicí a úsekoví dispečeři a operátoři dopravy. Jejich počet ve službě může být proměnlivý v souvislosti s intenzitou vlakové dopravy. Řídící a úsekoví dispečeři přímo řídí provoz v přidělené části řízené oblasti a dálkově ovládají zabezpečovací zařízení. Řízená oblast Přerov – Břeclav je v plném stavu řízena dvěma řídícími a třemi úsekovými dispečery. Řídící dispečer I (Přerov – Staré Město) a řídící dispečer II (Nedakonice – Břeclav) řídí tranzitní provoz v řízené oblasti.

Úsekoví dispečeři jsou primárně určeni pro řízení silného místního provozu stanic Hulín, Otrokovice, Staré Město u Uherského Hradiště a Hodonín (odbočné tratě, vlakotvorný posun), mohou ale řídit provoz v kterékoliv stanici řízené oblasti. Pracoviště řídících a úsekových dispečerů sestávají z dispečerského zadávacího počítače zabezpečovacího zařízení a počítače GTN (graficko-technologická nadstavba). Traťové dopravní spojení, drážní telefonní síť, TRS (traťový rádiový systém), MRTS (místní rádiový telekomunikační systém) jsou integrovány do společného obslužného terminálu IP-TouchCall.

Pracoviště operátorů dopravy zahrnují GTN, kamerové systémy a informační systém pro cestující (INISS). Systém INISS čerpá data o jízdě vlaků z GTN. Hlášení v 15 stanicích a osmi zastávkách je tak závislé na jízdě vlaku, ovládání je automatizované. V samostatné místnosti mají pracoviště dispečer železniční dopravní cesty a provozní dispečer. Post provozního dispečera bude obsazen až při aktivaci druhého sálu CDP.

Pracoviště dispečera železniční dopravní cesty je vybaveno pracovištěm údržby zabezpečovacího zařízení pro ovládání specifických funkcí zabezpečovacího zařízení a pro zobrazování poruchových hlášení. Dále je zde terminál stavové diagnostiky zabezpečovacího zařízení. Na jiném obslužném terminálu je umístěna společná indikace poruch EOV (elektrický ohřev výměn), indikace poruch osvětlení ve stanicích a na zastávkách, indikace a případné povely EZS (elektronické zabezpečovací signalizace objektů), indikace EPS (elektronická požární signalizace) a přístup na RTIS (systém elektrodispečera – trakční vedení). Ve čtyřech velkých stanicích tratě Přerov – Břeclav sídlí pohotovostní výpravčí. Ostatní stanice jsou dopravně neobsazeny, pohotovostní výpravčí do nich v případě nutnosti zajíždí.

Na konci května letošního roku rozšířilo CPD Přerov svou působnost o kontrolu nad dalšími 74 kilometry železniční dopravní cesty. Celkem šest dopravních zaměstnanců (čtyři provozní dispečeři a dvě operátorky) řídí od 29. května železniční provoz na trase Přerov – Polanka nad Odrou zahrnující devět železničních stanic. V současné době se připravuje vybudování CDP pro řízení dopravy směrem na Ostravu. Z Přerova tak bude řízena doprava na Moravě. CDP pro Čechy bude vybudováno v Praze.

Probíhá rovněž výstavba nových technologií na III. a IV. koridoru a modernizace uzlových stanic na I. a II. TK. AŽD Praha s. r. o. vyvinula nový typ kolejových obvodů KOA1, které vyhovují požadavkům interoperability a mají odolnost vůči ohrožujícím proudům z hnacích vozidel a jednotek větší než 1 A. Na III. a IV. koridoru jsou nasazovány již jen KOA1, které jsou v provozu užívány od roku 2007. V provozu je již více než 1.200 těchto kolejových obvodů.

ZÁKLADNÍ PROVOZNÍ ÚDAJE:
Počet ovládaných žst.: 15
Počet zastávek: 8
Délka ovládaného úseku v km: 100
Počet výhybek zapojených do DOZ: 506
Počet hlavních návěstidel ve stanici: 334
Počet seřaďovacích návěstidel: 353
Počet oddílových návěstidel: 156
Počet přejezd. zab. zař. ve stanici: 9
Počet přejezd. zab. zař. na trati: 20
Úspora pracovníků v žst.: 127
Noví pracovníci CDP: 49
Celková úspora pracovníků: 78

Interlocking and communication technology for railway corridors in the Czech Republic
Since the beginning, the company AŽD Praha s. r. o. has taken active part in the corridor construction and it also continues in the performance of corridors II and IV and cooperates in the junctions’ modernisation on the main corridors I and II. AŽD Praha s. r. o. is the main supplier of interlocking and communication technology on the corridor tracks – it supplies station, track and through interlocking equipment. It also supplies remote control of the interlocking system. Within the construction of new technology on corridors III and IV and modernisation of junction stations on track corridors I and II, the company has developed a new type of track circuits KOA1 complying with the requirements of interoperability and they have been in use since 2007.

Autor

• Ing. Schrötter Josef