Výstavba Ejpovického tunelu finišuje, první vlak projede jižním tubusem už za dva měsíce
Výstavba dosud nejdelšího železničního tunelu v České republice spěje do závěrečné etapy. Už 15. listopadu projede první vlak jižním tubusem Ejpovického tunelu. Od 9. prosince, kdy začne platit nový jízdní řád, bude zahájen provoz všech vlaků oběma tubusy a cestující tak ocení nejzásadnější z přínosů stavby – zkrácení jízdní doby mezi Plzní a Prahou.
Staveniště Ejpovického tunelu si dnes prohlédl premiér Andrej Babiš v doprovodu ministra dopravy Dana Ťoka a generálního ředitele Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Jiřího Svobody, aby se informoval o aktuálním stavu projektu.
„V právě dokončovaném tunelu bude zavedena rychlost 160 km/h, která je v dnešní době nejvyšší možná na české železnici. Směrově je však trasován pro budoucí vysokorychlostní provoz, takže v něm vlaky budou moci jezdit až 200 km/h," uvedl ministr dopravy Dan Ťok.
„Tunel je součástí přeložky, která zkrátí trať mezi Plzní a Rokycany o 6,1 kilometru. Jeho vybudování má společně se zvýšením traťové rychlosti zásadní vliv na kratší cestování mezi Prahou a Plzní. V průměru se jízdní doba sníží o 9 minut, u souprav s naklápěcími skříněmi až o 10 minut," sdělil generální ředitel SŽDC Jiří Svoboda. Jak dodal, současně se zvýší bezpečnost železničního provozu, komfort pro cestující a zajistí se i požadovaná propustnost trati.
Ejpovický tunel je výjimečný nejen svou délkou (každý ze dvou tubusů měří více než čtyři kilometry), ale i použitím dalších prvků. V tubusech je položena pevná jízdní dráha – kolejiště není ve štěrku, ale je upevněné ve speciálních betonových panelech. V případě potřeby to umožní jízdu záchranářským vozidlům. Velký důraz je kladen na zajištění bezpečnosti v tunelech, provoz vlaků zde budou hlídat nejmodernější technologie. Ražba jižního tubusu začala v únoru 2015 a trvala 15 měsíců. Ražbu severní tunelové roury zahájili stavbaři v září 2016, dokončila ji loni v říjnu.
Modernizovaný úsek Rokycany – Plzeň je součástí Transevropské dopravní sítě (TEN-T) a leží na západní větvi III. tranzitního železničního koridoru Praha – Plzeň – Cheb – státní hranice s Německem. Celkové investiční náklady stavby dosahují 6,783 miliardy korun. Projekt je spolufinancovaný EU z Fondu soudržnosti v rámci Operačního programu Doprava. Příspěvek poskytnutý EU činí 3,520 miliardy korun. Zhotovitelem je sdružení tvořené společnostmi Metrostav a Subterra.