Vysoká hustota osob při hromadných akcích jako rizikový faktor

• Foto

Pokud se zaměříme na jednotlivé události, dobrou ilustrací je přehled deseti nejzávažnějších událostí v historických statistikách, který je uveden v tabulce 1. Uvedenému seznamu zřetelně dominují náboženské svátky v hustě zalidněných oblastech Asie, zcela výjimečné postavení má pak v tomto seznamu každoroční Velká pouť do Mekky v Saúdské Arábii, během které došlo hned ke třem z deseti nejvážnějších incidentů v historii.

V případě regionů Evropy, USA a Japonska je přehled tragických událostí od roku 1980 zcela odlišný. Ze seznamu uvedeného v tabulce 2 vyplývá, že hlavním rizikovým faktorem v těchto regionech jsou kulturní a sportovní události, závažnost incidentů je řádově nižší. V seznamu jsou specifické události v roce 2003 v USA a v roce 2015 v Rumunsku, které byly provázeny požárem a většina obětí zemřela na důsledky popálení nebo udušením. Přesto lze v těchto případech identifikovat řadu obětí se specifickými zraněními typickými pro davové tlačenice.

Vůbec nejzávažnější událostí je požár hudebního klubu na Rhode Island v USA v roce 2003, který si vyžádal 100 obětí na životech, řada z nich přitom zahynula nikoliv přímo vinou požáru, ale vinou udušení během pokusu opustit klub hlavním vchodem. K události přitom došlo pouhé tři dny po tragédii v hudebním klubu v Chicagu (v seznamu na šestém místě), kdy se ochranka pokusila ukončit šarvátku pepřovým sprejem, a následné prudké zvýšení hustoty osob vedlo k udušení 21 návštěvníků. Tuzemský čtenář má pravděpodobně v živé paměti zejména nejčerstvější událost v seznamu, Love Parade v roce 2010 v německém Duisburgu. Vinou špatné organizace návštěvníků došlo k extrémnímu zvýšení hustoty v jednom z míst festivalu a 21 jeho návštěvníků podlehlo udušení a mnohočetným zlomeninám žeber. Nejčerstvější událostí svého druhu je pak požár hudebního klubu v rumunské Bukurešti, který byl svými příčinami i průběhem velmi podobný požáru na Rhode Island o dvanáct let dříve.

Nejtragičtější událostí na evropském kontinentu pak zůstává selhání pořadatelů fotbalového zápasu na stadionu Hilsborough v anglickém Sheffieldu v roce 1989. Organizátoři umožnili vstup velkému počtu osob na již přeplněnou tribunu, což vedlo k natlačení předních řad na bariéry a udušení 96 návštěvníků. Jedna z nejhorších sportovních katastrof na světě vedla k přijetí rozsáhlých bezpečnostních opatření na britských fotbalových stadiónech.

VELKÁ POUŤ DO MEKKY
Tato náboženská událost je největší a zároveň nejrizikovější událostí svého druhu na světě. Počet účastníků během posledních dvaceti let je zachycen na obr. 2. V roce 2005 došlo k prvnímu zvýšení počtu poutníků po úpravách klíčového mostu Jamaraat a zvýšení jeho kapacity, návštěvnost pak stoupala až do roku 2012, kdy dosáhla možná již navždy nepřekonaného maxima. Následně saúdskoarabské úřady omezily maximální počet poutníků na přibližně 2 miliony a zahájily další stavební úpravy pro zvýšení bezpečnosti návštěvníků, přičemž uvedený maximální počet je v posledních letech již stabilní.

Jak již bylo uvedeno, kritickým místem pouti je most Jamaraat, přes který musí všichni poutníci projít z údolí Miná, kde je většina z nich ubytována v obrovském stanovém táboře. V roce 2004 byla po stavebních úpravách kapacita mostu zvýšena z původních 200 000 osob za hodinu na 600 000 osob za hodinu, což je ekvivalentem celého Německa za jediný týden. Součástí návrhu těchto úprav byl také numerický model pohybu osob na upraveném mostě. Další části infrastruktury nicméně podobně masivní rekonstrukcí dosud neprošly a skokové zvýšení kapacity v jednom místě infrastruktury tak znamenalo především přesun tlaku velkého počtu osob na jiná místa infrastruktury s nižší kapacitou. 

Příčinou zřejmě největší katastrofy v dějinách bylo setkání dvou masivních proudů poutníků na křižovatce ulic č. 204 a 223 v údolí Miná při pochodu účastníků směrem k mostu Jamaraat, přičemž situace je zachycena na obr. 4. Interakce původně oddělených proudů, ke které došlo zřejmě vinou selhání pořadatelů, způsobila masivní zvýšení hustoty osob v daném místě, ztráty jejich kontroly nad vlastním pohybem, pádům některých z nich a zhroucení davu jako celku. Na konci již nekontrolovatelného řetězce událostí zůstaly stovky převážně udušených účastníků a další stovky zraněných.

Oficiální údaje se od neoficiálních s postupujícím časem stále více rozcházejí. Poslední oficiální údaj, který byl zveřejněn dva dny po tragédii, hovoří o 769 mrtvých a 934 zraněných. V polovině října 2015 uvedla agentura AP číslo dosahující 2 110 obětí, přičemž důvody narůstajícího rozporu mezi oficiálními odhady a neoficiálními údaji pramení zřejmě v komplikované situaci saúdskoarabského království, které vstoupilo do konfliktu v Jemenu, čelí dopadům nízkých cen ropy a hledá odpověď na zapojení Ruska do konfliktu v Sýrii. Mimo veškerou pochybnost ale už dnes zůstává fakt, že příčinou této tragédie byl chybný management davu v jednom z kritických míst infrastruktury.

MECHANISMY DAVOVÉ TRAGÉDIE
„Tisíce lidí včetně proudily společně s námi během karnevalu ulicí. Jakmile jsme se přiblížili ke křižovatce, dav zhoustnul. Nakonec nebylo kolem mě žádné místo, nemohl jsem se otočit zpět, dokonce ani změnit směr chůze. Ruce jsem měl pevně přitisknuté k tělu. Většinu času jsme stáli a čekali, občas se ale dav posunul kupředu a my s ním, někdy jsme byli davem doslova neseni. Díky své výšce jsem se mohl rozhlížet kolem, lidé menšího vzrůstu ale viděli jen kousek modré oblohy nahoře. Místy se začínal ozývat panický pláč, smích, občas podrážděné volání, aby ostatní přestali tlačit.“ 

Účastník londýnského karnevalu Notting Hill v roce 2009 (zdroj: The Guardian)

Popis jednoho z účastníků londýnského karnevalu v Londýně v Notting Hill naštěstí nevedl k tragédii, ale také k ní neměl daleko. K podobným situacím dochází na celém světě pravidelně a v průměru každé 4 měsíce některá z nich přeroste v tragickou událost spojenou se smrtí jejích účastníků. Příčinou všech výše popsaných tragédií je vždy vysoká hustota osob, která vzniká jako důsledek chybného nebo nedostatečného řízení události ze strany jeho organizátorů, podpořeného často nedostatečnou analýzou dynamiky chování tak velkého počtu osob už v projektové fázi.

Na obr. 5 je zachyceno vizuální srovnání hustoty osob pro průměrnou hodnotu 1 osoba.m^–2 (nahoře) a 5 osob.m^–2 (dole). Nízké hustoty stojícího či pohybujícího se davu jsou relativně bezpečné, lidé mají prostor pro koordinovaný pohyb a individuální rozhodnutí, mohou např. svobodně v případě potřeby změnit rychlost a směr pohybu. S rostoucí hustotou riziko rychle narůstá a pro hustotu přesahující přibližně 5 osob.m^–2 v případě stojícího davu a 2,5 osob.m^–2 v případě pohybujícího se davu dochází k zásadní proměně jeho prostředí. Jednotlivci jsou s dále narůstající hustotou postupně přitisknuti jeden k druhému, prostor pro individuální chování jednotlivce rychle vymizí a některé vlastnosti davu začínají připomínat kapalinu. Lidé se bez vlastní vůle pohybují stejným směrem, lokální fluktuace hustoty se šíří napříč davem, při přenosu se často postupně zesilují a jakýkoliv dostatečně silný impuls může přerůst v řetězový, nekontrolovatelný proces s fatálními následky.

KOLAPS DAVU
Jestliže hustota osob uvnitř davu přesáhne kritickou hodnotu, nastává vysoké riziko tzv. postupujícího davového kolapsu. Jeho příčinou je náhlá porucha rovnováhy sil, které působí v davu všemi směry a vzájemně se vyrovnávají. Každý člověk tlačí na své okolí, které reaguje dle principů newtonovské mechaniky stejnou, opačně orientovanou silou. Pokud ovšem náhle dojde k výpadku některého z těchto vektorů, typicky pádem jednotlivce, který již není schopen koordinovaného pohybu, vznikne v daném místě výrazná fluktuace. Osoby stojící okolo jsou náhle tlačeny směrem k místu pádu, protože okolní síly již nejsou v rovnováze, padají na stejné místo, a vznikající hustotní vlna se nekontrolovatelně šíří davem. V průběhu jejího šíření dochází často ke vzniku dalších ohnisek padajících osob a tento nekontrolovatelný mechanismus je v pohybu až do okamžiku, kdy vnitřní tlak poklesne pod kritickou hodnotu.

Postupující davový kolaps byl dle dosavadního vyšetřování i dle popisu očitých svědků příčinou nedávné tragédie v Mekce a je dominantním faktorem většiny tragických událostí v historii. Obranou proti jeho vzniku je zamezení vzniku nadkritické hustoty, která odebere jednotlivcům schopnost individuálního jednání.

DAVOVÁ TLAČENICE
Jev, který lze popsat jako rozdrcení nebo utlačení účastníků okolním davem, je méně častou příčinou tragických incidentů. Vinou vysoké hustoty davu, spojené s jeho pohybem často oproti překážce (zavřená brána, ohraničení koridorů apod.) dochází k prudkému zvýšení tlaku na jednotlivé osoby u těchto překážek a jejich udušení. Prostor pro jednotlivé osoby je tak malý, že již u řady z nich není možný pohyb bránice a nadechnutí, případně dojde k frakturám hrudníku. Tímto způsobem došlo k tragédii na stadiónu Hilsborough v roce 1989, kdy se naprostá většina obětí nacházela u zábran mezi prostorem pro diváky a plochou pro hráče a byla tlačena zadními řadami, které byly chybně vpuštěny do již beznadějně zaplněného prostranství.

ROZVOJ NOVÉHO SMĚRU?
Pod vlivem těchto událostí dochází v poslední době k výraznému rozvoji oboru známého pod názvem crowd management. Jeho společným jmenovatelem je výchova odborníků, kteří jsou součástí realizačních týmů velkých pravidelných akcí, typicky sportovních svátků na velkých stadionech. Tito specialisté procházejí odborným školením, které se zaměřuje na jednotlivé fáze přípravy akce i její realizace a spolupráce se všemi dotčenými složkami hasičského záchranného sboru, policie či zdravotnické záchranné služby. Nedílnou součástí těchto analýz bývá rovněž kapacitní posouzení klíčových koridorů a shromažďovacích prostorů prostřednictvím softwarových nástrojů pro modelování pohybu osob, které k dosud převažujícímu využití v podobě evakuačních analýz přidává také novou, velmi potřebnou složku – posouzení stavů, které nejsou nouzové, ale mohou se při špatné organizaci nouzovými rychle stát.

Příspěvek byl vypracován s podporou projektu VG20132015120 podporovaného Ministerstvem vnitra ČR a projektu FAST-S-15-2933 podporovaného Vysokým učením technickým v Brně.

LITERATURA:
[1] Still, G. K.: Crowd Dynamics. University of Warwick, Department of Mathematics, 2000
[2] Still, G. K.: Introduction to Crowd Science. CRC Press, 2014
[3] Tubbs, J.; Meacham, B.: Egress Design Solutions A Guide to Evacuation and Crowd Management Planning. Wiley, 2007

The Presence of High Number of People at Public Events Perceived as a Risk Factor
Since 1900, more than 100 fatal casualties have been recorder in connection with the presence of a high number of people on a single place. Even though this number appears to be relatively low with respect to the length of time period, it has been increasing throughout the recent years. The picture 1 depicts the statistics of fatal events in 5-year intervals, expressing a number of these fatal casualties at the same time intervals. It is, indeed, obvious from the statistics that especially in the new millennium, the number and relevance of these incidents is growing.

Autoři

• doc. Mgr. Apeltauer Tomáš Ph.D.
• Ing. Beneš Petr CSc.
• Ing. Okřinová Petra